Od chvíle, kdy se v pátek sedmého května ve 13.01 na Seznamu Zprávy objevila spekulace, že se novým guvernérem České národní banky stane dosavadní radní Aleš Michl, oslabila do včerejšího večera koruna z 24,58 na 25,31 za euro. A to se během dne, v němž Miloš Zeman Aleše Michla v jedenáct hodin na Pražském hradě skutečně guvernérem jmenoval, propadla až na 25,44 za euro.
Česká koruna v reakci na zveřejnění jména nového guvernéra České národní banky Aleše Michla prudce ztratila. K euru překonala úroveň 25,23 korun za euro, v bezprostřední reakci tak přišla o více než jedno procento. V úterý byl kurz 25 korun za euro. Podobně silným propadem si prochází také na páru s americkým dolarem, řekl analytik XTB Jiří Tyleček. O něco nižší ztráty pak zaznamenala koruna podle něj k dalším středoevropským měnám.
Guvernérem České národní banky (ČNB) se stal dosavadní člen bankovní rady Aleš Michl. Jmenoval ho ve středu při ceremoniálu na Pražském hradě prezident Miloš Zeman. Michl nahradí Jiřího Rusnoka, kterému v červnu končí druhý mandát a znovu kandidovat nemůže. Michlovo funkční období tak začne 1. července letošního roku. Hned od léta chce Michl stabilní úrokové sazby, na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.
Růst spotřebitelských cen nadále bortí veškerá očekávání. V dubnu inflace zrychlila na 14,2 procenta, s čímž nepočítala ani Česká národní banka. Právě centrální banku čeká změna na pozici guvernéra, kam má nakročeno Aleš Michl, který je současným členem bankovní rady. Ten zastává názor, že inflace je dovezená a zvyšování základních úrokových sazeb nepomáhá.
Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.
Pořízení vlastního bydlení se pro řadu lidí stává nereálným cílem. Mohou za to zdražující hypotéky a také ceny nemovitostí, které už několik let drtí realitní trh. Svým dílem přispívá také Česká národní banka, která zvedá základní úrokové sazby kvůli boji s vysokou inflací. Od loňského léta však i kvůli vyšším sazbám dochází ke zdražování hypoték i o několik tisícovek korun měsíčně. Problém s nedostatkem bytů se pak táhne v České republice již několik let a dosud nedošlo k výraznějšímu posunu.
V pátek šestého května ráno se česká koruna obchodovala v kurzu 24,58 za euro. Po celý den byl kurz bez větších výkyvů. Nic nenaznačovalo, že by to měl být den s nějakými velkými změnami. Zlom přichází po třinácté hodině. Koruna začíná prudce oslabovat a večer se obchodování zavírá s kurzem 25,04 za euro. Je to jeden z nejrychlejších zvratů kurzu vůbec. Přichází poté, co Seznam Zprávy přinášejí ve 13.01 od „zdrojů z okolí prezidenta“ zprávu, že se Miloš Zeman rozhodl jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.
Zvýšení sazeb České národní banky dále prodraží financování hypoték, na které také dosáhne méně lidí. Zhorší se rovněž podmínky financování podniků. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Bankovní rada ČNB ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Tak vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Čtvrteční krok ČNB byl šestým nadstandardním zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Česká národní banka včera zvedla úrokové sazby na nejvyšší laťku od roku 1999. Z dosavadních 5 na 5,75 procenta. To, co vypadá jako velký skok, je ale mírnější zásah, než by česká ekonomika v této chvíli potřebovala, aby inflace začala alespoň brzdit. Po jednání to přiznal sám končící guvernér Jiří Rusnok. ČNB v nové, dost temné prognóze varuje, že v létě se máme připravit na to, že ceny oproti předchozímu roku porostou až o 15 procent. Průměrný vzestup za celý letošní rok bude kolem 13 procent.
Moje návštěva v Kyjevě nebyla ze strany tamní vlády žádoucí, uvědomuje si německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Podle něj selhaly snahy o vybudování společného evropského domova, jak o něm hovořil Michail Gorbačov. Uznal zároveň, že jeho politická podpora stavby plynovodu Nord Stream 2 byla chybná, prý se jednalo o jeho špatný úsudek. Steinmeier přitom není jediným německým významným politikem, který se nechal Putinem obehrát, píše server Politico.
Bankovní rada ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň dnes šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
Česká národní banka pravomocně odebrala bankovní licenci Sberbank CZ. Centrální banka o tom v pondělí informovala na webu. Kroky k odnětí licence banky, která je navázána na Rusko, zahájila ČNB 28. února. Důvodem bylo zhoršení situace Sberbank CZ kvůli odlivu vkladů po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. O odnětí bankovní licence Sberbank CZ rozhodla ČNB 14. dubna. Pátek byl posledním dnem lhůty, kdy mohla Sberbank proti tomuto rozhodnutí podat rozklad. Banka tak neučinila.
Prezident Miloš Zeman už má víceméně jasno o tom, koho ze čtyř kandidátů jmenuje novým guvernérem České národní banky (ČNB). Řekl to v dnešní Partii Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News. Současnému guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi v červnu končí druhý mandát a hlava státu tak bude muset jmenovat nového. S kandidáty se Zeman sešel a zvláště zmínil šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. Podle dřívějších informací Echo24 je právě Dlouhý favoritem coby Rusnokův nástupce v čele ČNB.
Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v Evropě. Prudké zdražování způsobily především dramaticky zvyšující se ceny energií a rozhazovačná politika předchozí vlády. Centrální banka proti inflaci postupuje zvedáním hlavní úrokové sazby, kterou máme nyní na pěti procentech druhou nejvyšší v EU. Ekonom Jan Švejnar v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo prohlásil, že značnou část viny za růst inflace nese právě ČNB svým chováním.
Ceny v celé Evropě i ve Spojených státech letí rekordně vzhůru. V České republice ale násobně rychleji než v jiných zemích. Proč právě my máme po Estonsku a Lotyšsku třetí nejvyšší inflaci v celé Evropské unii? V březnu se ceny zboží a služeb zvedly o 12,7 procenta. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišli debatovat Martin Štefunko, Tomáš Holub a Vladimír Dlouhý.
Celý vyspělý svět zažívá vlnu velkého zdražování. U nás ale ceny rostou téměř nejrychleji z celé Evropy. V březnu o 12,7 procenta. Násobně víc než ve Francii s 4,5 procenty nebo Německu s 6 procenty. Ve veřejném Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla o tom přišel debatovat Martin Štefunko, investor, který pomohl vydělat miliardy korun skupinám PPF a Penta. Pozvání přijal i člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub
Celý vyspělý svět zažívá prudké zdražování. V růstu cen jsou ale i uvnitř Evropy obrovské, násobné rozdíly. My jsme zemí s třetím nejprudším růstem cen v celé Evropě. „Pozoruhodné je, že u nás prudce stoupají ceny i všeho dalšího zboží a služeb vedle energií a potravin. Stoupá i takzvaná jádrová inflace. To v jiných zemích není vidět,“ říká v rozhovoru ekonom Jan Švejnar, profesor mezinárodní ekonomie na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok nevyloučil na zasedání bankovní rady na počátku května další zvýšení úrokových sazeb. Zároveň uvedl, že vysoké sazby ponechá banka delší dobu, než původně očekávala. Jejich pokles tak letos nelze čekat. Rusnok to dnes řekl novinářům po představení nového návštěvnického centra ČNB. Bankovní rada ČNB na konci března zvýšila úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Šlo tak o páté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Českou centrální banku čekají velké změny. Blíží se totiž konec mandátů některých členů bankovní rady, která v poslední době razantně navyšuje základní úrokové sazby. První šestiletý mandát vyprší Vojtěchu Bendovi a také viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému. Zásadní změna však bude na místě guvernéra, kde své funkční období ukončí Jiří Rusnok. Znovu kandidovat nemůže. Jako žhavý favorit je podle informací deníku Echo24 z několika zdrojů současný šéf HK Vladimír Dlouhý, který by měl "přeskočit" oba viceguvernéry Nidetzkého a Marka Moru.
Češi se budou muset připravovat na to, že se jim zhorší životní úroveň. A to velmi značně, pokud Česká republika zamíří do stagflace. Je totiž doprovázená vysokou inflací a také nízkým či žádným ekonomickým růstem. Právě na poškozování ekonomického růstu poukazují ekonomové, kteří kritizují poslední kroky České národní banky. Ta totiž znovu navýšila základní úrokové sazby na 5 procent.
Situace na finančním trhu se v posledních dnech celkem citelně zklidnila. Samozřejmě hlavním důvodem byla naděje, že Rusko omezí bojové aktivity u Kyjeva a zaměří se v rámci bojů na Donbas s vysokým podílem ruského etnika, a to výměnou za nabídku Ukrajiny, která začala mluvit o systému záruk pro Rusko a o vojenské neutralitě.
Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001.
Vysoká inflace po koronaviru a dopady ruské invaze na Ukrajinu jsou důvody, kvůli kterým Česká národní banka znovu razantně zvedne základní úrokovou sazbu. Pro běžné lidi to znamená, že se jim ztíží přístup k hypotékám a k úvěrům. Pro ty, kteří si již na bydlení půjčili, to může znamenat další navýšení úroků na splácení svého bytu či domu. K dalšímu navyšování se přitom centrální bankéři stavěli na začátku roku odmítavě.
Ukrajinská válka tíživě zasahuje evropské ekonomiky a prohlubuje problémy tuzemských firem a podnikatelů. Česko má jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU, proti čemuž se snaží zasahovat centrální banka zvyšováním úroků. Ty už nyní máme nejvyšší mezi členskými státy. Firmy se dalšího růstu obávají, úvěry se jim totiž citelně prodražují a jejich byznys na to silně doplácí.
Růst ekonomiky koncem letošního roku na nule a inflace kolem 13 až 14 procent. Tak vidí guvernér centrální banky Jiří Rusnok kondici České republiky v době, kdy bude banku přebírat jeho nástupce. A to je ještě odhad, do něhož se úplně nepromítla válka na Ukrajině, která zvedá už tak rekordně vysoké ceny elektřiny, ropy a plynu. Je to dost tvrdá verze stagflace. Nebezpečného stavu, kdy ceny rostou výrazně rychleji než výkon ekonomiky. Znamená to pád životní úrovně. Za to, co si vyděláme, si koupíme méně než loni. Do této těžké doby musí prezident Miloš Zeman vybrat na jaře nového guvernéra a dva členy bankovní rady.
Až stovky měst a obcí v ČR mají uložené finance na účtech u ruské Sberbank, která brzy přijde o bankovní licenci a odejde z EU. Banka už před týdnem kvůli panice mezi klienty uzavřela pobočky a postupně odstavila všechny účty. Nejen města teď musí čekat, až dostanou finance zpět, termín vrácení je však značně nejistý. U Sberbank mělo v ČR před ruskou vojenskou intervencí na Ukrajinu účet asi 120 tisíc klientů.
Česká národní banka dnes zahájila kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ. Důvodem je zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. V souvislosti s tím ČNB vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů. Banka o tom informovala v tiskové zprávě.
Silná koruna napomáhá krotit vysokou inflaci, která se blíží k dvouciferným hodnotám. K jejímu posilování znatelně pomáhají vyšší základní úrokové sazby centrální banky, která tím bojuje s vysokým růstem spotřebitelských cen. Na něm vydělávají zejména dovozci, kteří nakupují v zahraničí levněji nebo také dovolenkáři v zahraničí. Koruna by však mohla podle některých hlasů v nejbližší době oslabit. Velmi totiž bude záležet na utahování měnové politiky Fedu, které by znamenalo následné oslabení koruny vůči dolaru i euru.
Tak vy jste si v minulých měsících mysleli, že inflace je vysoká? Nu tak to jste ještě neviděli čísla za leden. Čísla, která byla zveřejněna tento týden.
Domácnosti i firmy se v poslední roce zadlužily nejrychleji za poslední dekádu. V minulosti tomu nahrávaly levné peníze, kvůli kterým bylo velmi snadné získat hypotéku. V minulém roce tak banky trhaly rekordy s poskytováním půjček na bydlení, které narostly oproti roku 2020 o 69 procent. V současné době však centrální banka tvrdě utahuje měnovou politiku a základní úroková sazba se tak může dostat až k 5 procentům. To je nepříjemná zpráva právě pro dlužníky, kterým se bude velmi prodražovat život.
