Tag: sudety

Články k tagu

Kdyby odsouval Masaryk

Představme si alternativní vesmír, ve kterém se T. G. Masaryk narodil o dvacet let později, a na Beneše se tedy v prezidentském úřadu nikdy nedostalo. Roku 1938 by nastoupil do letadla směr Anglie, roku 1945 by se vrátil, stále ještě duševně svěží, a musel by se nějak popasovat se stavem věcí. Není to úplně jalová myšlenka, je to spíš „válečná hra“ testující možnosti alternativního vývoje, protože Masaryk je koneckonců pro nás dodnes morálním vzorem. Přemýšlel jsem nad tím a vychází mi z toho, že věc by proběhla jinak, ale následky by byly podobné.

Okamura svolal na příští čtvrtek mimořádnou schůzi Sněmovny ke sjezdu sudetských Němců

Sněmovna bude pokračovat v debatě o svém postoji ke sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně na mimořádné schůzi svolané na příští čtvrtek. Schůzi vyvolala vládní koalice. České televizi a ČTK to dnes řekl předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Setkání se má uskutečnit ve druhé polovině května v Brně, Sněmovna o tomto bodu začala jednat v úterý, debatu ale přerušila krátce po půlnoci na středu. Okamura rovněž informoval, že svolá další mimořádnou schůzi na pátek.

Úspěch Česko-německé deklarace

Blížící se sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně se stal jednou z těch událostí, jejíž existence jako předmět politického boje dávno zastínila její původní účel. Strany se předhánějí ve využívání svého ostrovtipu na hledání pokrytectví a nedomyšleností v postojích té druhé. Kvečeru to již dospělo k situaci, kdy poslanec SPD Fiala poslal opoziční kolegy do prdele, načež se odsuzování Fialy za tento výrok stalo pro opoziční činitele naléhavější činností než samotné původní česko-německé téma.

Emotivní jednání sněmovny do noci kvůli landsmanšaftu: Na zvracení, perplex i nadávky

Poslanci jednali do středečních brzkých ranních hodin o svém postoji ke konání sjezdu sudetských Němců v Brně, debatu bez výsledku nakonec odložili do příštích dnů. Zatímco podle koalice by se sjezd konat neměl, protože jde o citlivé téma, opozice vyčítala hnutí SPD, ANO a Motoristům, že téma na půdě dolní komory vůbec nadnesly. Jedním z nejaktivnějších poslanců, kteří se zapojili do debaty, byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), který více než 10 let působí jako zastupitel moravské metropole. Co z úst zákonodárců zaznělo?

O příčinách a následcích

V Brně se má koncem května konat sjezd Sudetoněmeckého krajanského družení, stala se z toho vítaná záminka zopakovat si debatu, která v téhle zemi probíhá cyklicky už od revoluce. Teď se do ní rozhodli vstoupit poslanci vládní koalice výzvou, aby od pořádání sjezdu bylo upuštěno. Rozedíraly by se tak staré rány, přispívalo by se tak k rozdělení společnosti a podobně.

Sudetští Němci na sjezdu v Brně uctí oběti nacistů i tzv. pochodu smrti

Sudetští Němci na květnovém sjezdu v Brně uctí památku obětí nacismu i takzvaného brněnského pochodu smrti. Vyplývá to z předběžného programu zveřejněného na stránkách Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL). Sjezd se letos poprvé uskuteční v Česku. Sjezd sudetských Němců se bude konat od 22. do 25. května. Do Brna je pozvali loni zástupci festivalu Meeting Brno. Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL) zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. V Brně se uskuteční už 76. ročník sjezdu.

Sjezd sudetských Němců v Brně? Skupina odpůrců předala radnici deklaraci

Sudetská otázka dosud vyvolává vášně mezi Čechy a Němci. Tuzemská organizace Meeting Brno na letošním sjezdu sudetských Němců v bavorském Řezně vyzvala, aby se příští setkání konalo v Brně. Sám nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt řekl, že se tím bude zabývat a že se jedná o neuvěřitelnou poctu. Ne všude je ale tento akt vnímán pozitivně. „Brněnský magistrát obdržel Deklaraci proti sjezdu sudetských Němců v Brně,“ uvedl v úterý mluvčí radnice Filip Poňuchálek pro Echo24.

Odsun z Gazy jako odsun ze Sudet?

O přitažlivosti Donalda Trumpa svědčí už to, že ať řekne cokoli, je kolem toho haló, seriózně se to rozebírá, a dokonce se to stává reálnou politickou agendou. Jako nyní idea na odsun neboli „dobrovolné vystěhování“ Gazanů pryč ze země, o němž se povídá, že ho americký prezident vyřkl jako okamžitý nápad. Načež ho ministři jeho vlády okamžitě vzali za svůj, stejně tak izraelský premiér a jeho ministři – ten pověřený obranou už chystá plán, jak „opatření“ provést. Přesidlování milionů lidí kvůli etnickému, náboženskému či ekonomickému řešení sporů se zdálo být taktikou, již moderní politika překonala.

Ty naše milé Riesengebirge

„Čím víc se blížíme k německým oblastem, tím nápadnější je upravený vzhled vesnic, dokonce i těch, které obývají Češi, a proměna je patrná na krajině i na jejích obyvatelích. Na místě hliněných baráčků nastupují dřevěné, dobře stavěné domy (...) a místo došků jsou zde alespoň šindele. Je zde více ovocných zahrad, děti už nejsou polonahé a celé ušmudlané, nýbrž čisté a dobře oblečené.“ Reportáž "Cesta do Krkonoš a okolních oblastí Čech a Slezska v roce 1796" je pozoruhodná přinejmenším ze tří důvodů.

To zvláštní slovo Sudety

Ze Sudet, původně neškodného oronyma (vlastního jména pro hory, pohoří, údolí atd.), pravděpodobně keltského původu, se ve dvacátém století stal výbušný terminus politicus. Slovo Sudety strašilo několik generací Čechů – jistě ne proto, že se uplatnilo v botanice (violka sudetská, Viola sudetica) či v zoologii (ovád sudetský, Tabanus sudeticus), nýbrž proto, že se ozývá z názvů Sudetoněmecká strana či Sudetoněmecký landsmanšaft. Zdá se, že díky generační střídě je dnes už víc těch, které neděsí.

Není to nad naše síly?

Pravidelně po volbách se na mapě republiky její nejzápadnější část vybarví tak, že si toho všimnou i v Praze a začnou se ptát, co je to v těch Sudetech za zvláštní lidi? A pak si možná všimnou, že tam jsou také nejnižší platy, nejvíc lidí v exekucích, nejhorší lékařská dostupnost, nejméně vysokoškoláků, největší únik mozků, nejvíc sociálněpatologických jevů. Existuje něco jako homo sudeticus bohemicus, český člověk sudetský? A má jinou volbu? Na to jsem do Salonu pozval lidi se sudetskou zkušeností: Veroniku Bendovou, Alenu Zemančíkovou, Petra Mikšíčka, Michaela Runda a Pavla Vondráčka.

Requiem pro Vejprty

Cesta do pohraničního městečka Vejprty připomíná spíš příjemný výlet za účelem zimní turistiky. Náhorní plošina Krušných hor je v úterý dopoledne zalita sluncem a posypána několika centimetry sněhu. Krajině vévodí dlouhé řady větrných elektráren, které hrdě shlížejí do údolí na komíny tepelné elektrárny Prunéřov, se kterými dokonale kontrastují. Přesto nám s fotografem není veselo, protože cílem naší cesty je zmapování dopadu tragického požáru v domě pro mentálně postižené, který si vyžádal osm lidských životů.

Kreslení hranice

Československý stát vznikl 28. října 1918, delší dobu však nebylo jasné, jak budou vypadat jeho definitivní hranice. Početné sudetské obyvatelstvo v pohraničí se nechtělo smířit s českou nadvládou, Maďaři na jihu Slovenska také ne, osud Podkarpatské Rusi byl nejistý. V Paříži bojoval za československé územní zájmy ministr Beneš. Celkově byl úspěšný, některé změny se mu však do mírových smluv prosadit nepovedlo.

Mnichovská dohoda obětovala Československo. Válce ale nezabránila

Před 80 lety, 29. září 1938, podepsali představitelé evropských mocností – britský premiér Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler tzv. mnichovskou dohodu, ve které odsouhlasili postoupení části československého území (Sudet) Německu. Dohoda znamenala podle historiků faktický počátek druhé světové války.

Krvavá Lužnice

„Kdo to udělal? To udělal stát!“ Osmaosmdesátiletý Karel Smolek se nesmířil s popravou svých dvou strýců. S dalšími dvanácti mírumilovnými občany Tušti byli 24. května 1945 zastřeleni po rozsudku národního výboru, když byli předtím mlácením donuceni přiznat, že „zradili Československo“. Zbraně dodali vojáci plukovníka Vladimíra Hobzy, který dostal od vojenského velení v Táboře za úkol vyčistit jihočeské pohraničí od Němců a kolaborantů.

Jak se propadla Měděná Hora

Ne právě malá část území České republiky a Polska má podobný osud. My jim říkáme Sudety, tedy hraniční oblasti, které byly po staletí součástí českého státu. Pro Poláky to jsou „kraje znovuzískané“ na západě a severu nynějšího Polska, do roku 1945 součást Pruska, respektive Německé říše. Konec války se přes tyto převážně (někde výlučně) Němci obývané krajiny převalil jak parní válec. Výsledkem tohoto drcení byla zásadní proměna etnických, kulturních a sociálních poměrů. To platí jak pro tehdejší Československo, tak pro nově vznikající a na západ posunuté Polsko, kde osidlování Západu mělo neméně dramatický ráz.

Debata o české vině. Reflexe, nebo propaganda?

Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali publicista Jan Urban, nakladatel a spisovatel Jiří Padevět, který čerstvě vydal knihu Krvavé finále o posledních válečných dnech v českých zemích, Jiří Šitler, velvyslanec a zmocněnec pro záležitosti holocaustu a antisemitismu, a archivář Vojtěch Šustek, autor edice dokumentů Atentát na Heydricha a druhé stanné právo na území tzv. protektorátu.