Sudetská otázka dosud vyvolává vášně mezi Čechy a Němci. Tuzemská organizace Meeting Brno na letošním sjezdu sudetských Němců v bavorském Řezně vyzvala, aby se příští setkání konalo v Brně. Sám nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt řekl, že se tím bude zabývat a že se jedná o neuvěřitelnou poctu. Ne všude je ale tento akt vnímán pozitivně. „Brněnský magistrát obdržel Deklaraci proti sjezdu sudetských Němců v Brně,“ uvedl v úterý mluvčí radnice Filip Poňuchálek pro Echo24.

Deklarací se budou zabývat brněnští zastupitelé v dalších dnech. „Dnes přišla na radnici skupina demonstrantů s tím, že protestují proti možnému budoucímu sjezdu sudetských Němců v Brně. Deklaraci v písemné podobě předal zástupcům Magistrátu města Brno vedoucí skupiny Martin Říha z KSČM,“ sdělil redakci.

Dnes na brněnském zastupitelstvu byla předána deklarace proti setkání sudetských Němců v Brně. Žít starou nenavisti ale neni vlastenecké. Češi i potomci vyhnaných jsou všichni občané EU, raději usilujeme o smíření v zajmu budoucnosti. Proč strašit duchy překonane minulosti pic.twitter.com/IF5oiJxvhS

— Jiri Dolejs (@DolejsJiri) November 11, 2025

Na tuto deklaraci upozornil i bývalý člen KSČM Jiří Dolejš. Ten se ale domnívá, že není vlastenecké žít starou nenávistí. „Češi i potomci vyhnaných jsou všichni občané EU, raději usilujeme o smíření v zajmu budoucnosti. Proč strašit duchy překonané minulostí,“ uvedl na síti X.

Skupina odpůrců sjezdu vedená zastupitelem Jihomoravského kraje a členem KSČM Martinem Říhou žádá Magistrát města Brna, aby zastavil veškeré kroky k uspořádání sjezdu „tzv. Sudetoněmců, nazývaných též landsmany a některými politiky nepravdivě našimi krajany.“ V deklaraci se dále píše, že „podle nás, občanů poškozených tzv. Sudetoněmci na rodinách, na životech našich blízkých a dalších československých občanů, na lidské důstojnosti i na majetcích uloupených či zničených v letech záboru československého pohraničí, tito příslušníci tzv. Landsmannschaftů, se nikdy neomluvili našim poškozencům za utrpení, vraždy a loupeže spáchané jejich ordnery a freikorpsy na Čechoslovácích v letech 1938-1945.“

Deklarace pokračuje tím, že sudetští Němci „nikdy neprojevili sebemenší empatii pro poškozené Čechoslováky, nikdy neuznali bestiální vyhnání 350 tisíc Čechoslováků z pohraničí ČSR po mnichovské zradě a dále z vnitrozemí Drahanské vysočiny, Svitavska, Jihlavska, Neveklovska, Sedlčanska a Berounska v letech 1940-1944.“ Na závěr deklarace žádá o jasné kroky i parlament a vládu. „Na území ČR nelze tuto protiústavní a mezinárodně protiprávní činnost trpět,“ píše se v deklaraci.

Koho napadlo uspořádat sjezd Sudetoněmců v Brně?

Prvotní nápad na sjezd sudetských Němců v Brně vznikl na začátku června v Řeznu. Tehdy zde organizátoři festivalu Meeting Brno získali cenu za lidská práva a vyzvali sudetské Němce, aby příští sjezd uspořádali v Brně. Bernd Posselt tehdy řekl, že to považuje za neuvěřitelnou poctu a zjišťuje, zda by to bylo možné a zda by to bylo komfortní pro obě strany.

Osmdesát let po konci druhé světové války chce podle svého letošního motta hledat sjezd sudetských Němců poučení z minulosti a bojovat za mír a svobodu. Podle Posselta se Čechům a sudetským Němcům daří v posledních letech intenzivně pracovat na smíření a porozumění, zároveň ale varoval, že „strašidlo nacionalismu“ je stále živé a je třeba proti němu společnými silami bojovat.

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem, které byly desítky let napjaté, se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, v němž v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15 tisíc až 30 tisíc lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 tisíc až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.