Po konci vlády Andreje Babiše se otevírá možnost, jak napravit rozdíl mezi platy státních zaměstnanců a mzdami pracovníků v soukromém sektoru. Tradiční normou se totiž stalo, že stát velmi štědře navyšoval mzdy ve veřejném sektoru, zatímco firmy a společnosti musely kvůli koronavirové krizi a lockdownům šetřit. Analytici upozorňují, že tento stav byl nebezpečný, protože soukromý sektor platí sektor veřejný.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nevyslyšel volání části zdravotníků po mimořádných odměnách za práci během další vlny epidemie covidu-19. Na konci listopadu přitom říkal, že by je měli znovu dostávat. Končící ministr s posledními dny v úřadu neodpověděl ani na dopis předsedkyně zdravotnických odborů, která se na něj obrátila kvůli příplatkům pro zdravotníky za práci na odděleních s covidem.
Ekonomiku čeká v příštím roce další zdražování zboží a služeb. A to i kvůli požadavku zaměstnanců a pracovníků, kteří tlačí na další zvyšování mzdy. Ke konci roku se totiž stalo standardem, že lidé chodí za vedením firem s požadavky o vyšší finanční ohodnocení. Napjatá situace na trhu práce jim nahrává a proto se málokdy stane, že by odešli s prázdnou. Negativně se však tento trend promítne právě ve vyšší inflaci, což potvrzují ekonomové.
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Konec roku bude ve znamení střetu zaměstnanců a jejich pracovníků o vyšších mzdách. Zaměstnanci budou totiž logicky argumentovat zvýšenými životními náklady kvůli vysokým cenám energií nebo spotřebního zboží. Na druhé straně bude stát firma, která bude muset peníze vyplatit, protože jiné pracovníky si nemůže dovolit. To vše dělá vrásky ekonomům, protože zvyšování mezd nad už tak vysoký růst spotřebních cen povede k inflační spirále. Z krátkodobé inflace se tak může rázem stát inflace trvalá.
Minimální mzda od ledna vzroste o 1000 korun na 16.200 Kč. Nařízení schválil kabinet. Informaci potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). S minimální mzdou se zvýší i zaručená mzda, a to podle odbornosti, složitosti a odpovědnosti práce až na 32.400 korun. Podle podkladů k nařízení nejnižší výdělek pobírá asi 139.000 lidí. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je rozhodnutí o přidání tisícikoruny od vlády „přezíravost a vrchol arogance“.
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební Sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Evropská rarita v podobě osmi stupňů minimální mzdy zřejmě přežije další období. Institut zaručené mzdy, který nařizuje jak mají být vysoké mzdy pro vybraná povolání, se totiž nedostal do volebních programů a ani se strany k jeho změně nehlásí. Firmy po konci tohoto nástroje volají již delší dobu, protože je prý poškozuje více jak zvyšování průměrné mzdy. Ekonomové pak dodávají, že v tržní ekonomice nemá zaručená mzda co dělat.
Za vlády Andreje Babiše došlo k velkému nabobtnání státní správy a hlavně k vysokému nárůstu platů. Armádu úředníků ovšem platí soukromý sektor, kde mzdy jsou oproti státním zaměstnancům stále nižší. Podle ekonomů se jedná o nebezpečný jev, protože lidé ve službách státu mají mnohem větší jistotu, že o své místo nepřijdou. Řešení tak leží na nové vládě, která se zřejmě bude muset odhodlat k propouštění. V soukromém sektoru je ale po lidech velká poptávka a ve skutečnosti tak nehrozí, že by schopní zaměstnanci zůstali bez práce delší dobu.
Platy vrcholných politiků a jejich náhrady možná zůstanou následujících pět let na letošní úrovni. Sněmovna dnes na mimořádné schůzi jejich zmrazení schválila zrychleně už v úvodním kole hlasy 133 ze 134 přítomných poslanců. Vládní platovou novelu nyní posoudí Senát. Pokud by nebyla přijata, odměny ústavních činitelů by od ledna vzrostly podle předběžných údajů zhruba o šest procent. Poslanci kývli na zmrazení platů vrcholných politiků krátce před sněmovními volbami.
Během úterý čekají poslance rovnou dvě mimořádné schůze, řešit budou loňskou kauzu otrávené Bečvy a vládní návrh na zmrazení platů vrcholných politiků. Podle předsedkyně TOP 09 Markétě Pekarové Adamové by se poslanci mohli zabývat i novou kauzou premiéra Andreje Babiše (ANO), který si podle zjištění novinářů koupil na francouzské riviéře zámek přes své offshorové firmy.
Část lékařů je proti plošnému zvyšování mezd v příštím roce, které požadují odbory a Česká lékařská komora. Podle nich už nejsou hlavním problémem českého zdravotnictví nízké mzdy a platy. Díky vyšším příjmům pracovníci ve zdravotnictví žádají kratší pracovní úvazky a plošné navyšování může paradoxně způsobit pokles pracovních kapacit a prohloubit personální krizi. V otevřeném dopisu pro premiéra Andreje Babiše (ANO) to uvedli zástupci praktických lékařů pro dospělé i děti, gynekologů, zubařů, ambulantních specialistů a Hospodářské komory ČR.
I když řádné schůze sněmovny jsou již u konce, tak zákonodárce bude čekat ještě jedno mimořádné jednání. A to s nezvyklým bodem, kterým je zmrazení platů politikům. Poslanci tak budou hlasovat o tom, zda jim dalších 5 let porostou platy, či ne. S návrhem přišel sám premiér Andrej Babiš, který ho přednesl na schůzi vlády. Na jeho hlavu se však nese kritika za pouhé populistické gesto, které se před volbami pravidelně objevuje.
Vláda chce těsně před volbami 5. října projednat ve Sněmovně návrh na zmrazení platů politiků. V pondělí schválila příslušný návrh. Po jednání kabinetu o tom novináře informoval vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Uvedl, že schválen byl zákon o platu představitelů státní moci, který se týká politiků, nikoliv soudců. „Současně pracujeme na jeho zařazení,“ uvedl s návrhem na termín 5. října. Později řekl, že platy by měly být podle návrhu zmrazeny na pět let.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Tripartita se na částce dnes neshodla. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139.000 z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z 15.200 na 18.000 korun.
Vládní ČSSD přichází se štědrým předvolebním návrhem na plošné přilévání peněz státním zaměstnancům. To by však bylo podle ekonomů za současného stavu veřejných financí, který za sebou nechává čtyřletá vláda hnutí ANO a ČSSD, zcela neudržitelné. Podle odborníků i části opozice by pak takové kroky vedly pouze k dalšímu „rozevírání nůžek“ mezi soukromým a státním sektorem.
Předvolební průzkumy sociálním demokratům nepřejí a předpovídají jejich konec v Poslanecké sněmovně. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se tak snaží nabrat voliče v řadách státních zaměstnanců a slibuje jim navýšení mezd o 3000 korun. Svůj záměr, který chce předložit vládě, zopakovala v nedělním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Dále si Maláčová stojí za tím, že pro příští rok chce dosáhnout růstu minimální mzdy z 15 200 na 18 000 korun měsíčně, což by znamenalo navýšení mezd pro dva miliony zaměstnanců.
Dostupnost bydlení v Česku se každým rokem stává kritičtější, ceny nových bytů za posledních pár let vyrostly o desítky procent a nic nenasvědčuje tomu, že by se měl v budoucnu tento trend zvrátit. Na to reagují některé banky, které tvrdí, že nechtějí nechat mladé lidi s průměrným příjmem „na ulici“. Chtěly by proto umožnit delší dobu splácení hypoték z nynějších třiceti až na čtyřicet let, tak aby byly splátky nižší, a žadatelé by je lépe zvládali financovat.
V covidové éře se vzestup průměrných platů výrazně utlumil. Statistici zatím zveřejnili data za první čtvrtletí letošního roku. Ta ukazují, že platy v celé ekonomice se zvedly jen o 3,2 procenta. Průměr ale ukazuje jen velmi málo toho, co se v covidové éře s platy dělo. Skrývají se pod ním velké rozdíly. Zatímco ve většině oborů příjmy stagnovaly, v některých letěly prudce vzhůru.
Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38 275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Informoval o tom v pátek Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Velkou měrou ke zvýšení průměru přispěli lékaři.
Lékařům pracující ve státní sféře již několik let za sebou výrazně rostou výdělky. Podle loňských dat jejich průměrné platy dokonce překročily hranici sto tisíc korun měsíčně. Působit ve státních zdravotnických zařízeních jako jsou například fakultní nemocnice se tedy nyní zdravotníkům vyplatí více než práce v soukromé sféře. Podstatnou část odměny ale představují příplatky za přesčasy, pohotovost nebo délka praxe. I kvůli tomu jsou výdělky znatelně nižší u lékařek, které svou kariéru často přerušují kvůli mateřství.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zmrazení platů ústavních činitelů včetně soudců v příštím roce lze podle vlády považovat za zavedení platových restrikcí vůči soudcům. Návrh by mimo jiné přinesl změnu dosavadního způsobu výpočtu platu soudců a výrazně by tak zasáhl do jejich materiálního zabezpečení a jeho prostřednictvím by mohl zasáhnout i do postavení a nezávislosti soudní moci jako takové. Vláda to uvedla ve svém stanovisku k Babišovu návrhu určeném pro poslance.
Obyvatel Prahy by na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vydělával 14,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. Dokazuje to ze studie developerské společnosti Central Group. Jde o údaje na konci prvního čtvrtletí. Z porovnávaných měst v regionu je to nejvíce. Před rokem to bylo 14,2 roku. Na konci třetího čtvrtletí 2014, odkdy developer údaje eviduje, to bylo necelých deset let. Při regionálním srovnání za Prahou následují Bratislava (12,5 roku), Mnichov (12,3 roku), Berlín (8,7 roku), Vídeň (8,3 roku) a Varšava (8,2 roku).
Každoroční jednání o výši minimální mzdy skončilo jako vždy nedohodou a hádkou. Odbory spolu se sociální demokracií totiž chtějí skokový nárůst, proti však stojí zástupci zaměstnavatelů. Firmy místo každoročního jednání o navyšování chtějí, aby růst minimální mzdy přestal být politickým nástrojem a aby se jeho výše vázala na medián mezd. Jednání tripartity se ale také stočilo k evropské směrnici o přiměřených minimálních mzdách. Pokud by se jí stát řídil, minimální mzda by vyskočila až k 19 tisícům korun.
I když se řada firem a společností potýkají po tvrdých lockdownech s nedostatkem peněz, budou zřejmě od příštího roku více zatíženy ze strany státu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) totiž chce razantně zvýšit minimální mzdu na 18 tisíc korun. V současné době je na úrovni 15 200 korun a odborníci varují, že jakékoliv vysoké navýšení by poškodilo už tak vydrancovaný státní rozpočet a vyšší mzda ze zákona by tak byla pouze větším dluhem.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se minimální mzda od příštího roku zvýšila z nynějších 15 200 korun na 18 000 korun. O rok později už by měla činit 20 tisíc korun. Podle Maláčové, jejíž strana je v hlubokém propadu a není vyloučené, že se vůbec dostane do parlamentu, je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků. „Obnova ekonomiky po krizi se musí stavět na vyšších mzdách, ne na levné práci,“ prohlásila.
Koronavirová krize se i přes podpůrné programy začíná negativně projevovat. Důvodem totiž je na první pohled příznivá zpráva, že meziročně vrostla průměrná mzda o 3,2 procenta na 35 285 korun. Důvodem však také je, že lidé s nízkými příjmy byli propuštěni, a proto se jejich mzda už nezapočítává. Do růstu se také promítlo to, že někteří státní zaměstnanci dostali přidáno i přesto, že v soukromé sféře se mzdy nerostly nebo se naopak snižovaly.
V 1. čtvrtletí 2021 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda celkem 35 285 Kč, což je o 1 089 Kč, tedy 3,2 %, více než ve stejném období roku 2020. Reálně však kvůli růstu spotřebitelských cen vzrostla jen o jedno procento. Obecně také platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Uvedl to v tiskové zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,2 %, reálně tak mzda vzrostla o 1,0 %. Objem mezd se zvýšil o 1,7 %, počet zaměstnanců poklesl o 1,4 %.
Snaha levicových stran v Poslanecké sněmovně protlačit zavedení povinného pátého týdne dovolené by znatelně zamával se strategií podniků a společností. Zvlášť po návratu firem po koronavirové krizi. Vyplývá to z průzkumů Hospodářské komory. Pokud by tato změna prošla, tak by firmy musely omezit benefity v podobě sick days, více dní volna nebo i do mzdové politiky. Kritici navíc návrh považují za předvolební dárek.
Piráti otevřeně přiznávají, že by po podzimních sněmovních volbách zvyšovali některé daně. Další razantní navýšení by pak nastalo, pokud by se zavedl nepodmíněný základní příjem. Jeho financování se objevilo na stranických internetových novinách Pirátské listy, kde je po vlně kritiky opatřen vysvětlením, že se nejedná o oficiální postoj strany či program do voleb. Piráti přesto ve svých výpočtech došli k tomu, že při základním příjmu by se navýšily zdanění nemovitostí, zdanění firem nebo zavedení sektorové daně.
