Vypadá to, že Poslanecká sněmovna nemá na vybranou. Premiéra Babiše a jeho ministry může nechat ve funkcích, anebo odhlasovat nedůvěru a pak počkat, až ho prezident Miloš Zeman pověří sestavit novou vládu. Zkušenost uplynulých tří let přesto ukazuje omezené možnosti, které sněmovně zbývají, když chce ochránit demokracii a právní stát před trestně stíhaným premiérem.
Opoziční i vládní poslanci už začali ve sněmovně předkládat návrhy na přesuny peněz uvnitř státního rozpočtu na příští rok. Do pátku vložili do sněmovního systému návrhy, jež v souhrnu představují více než 20 miliard korun. Jednotlivé přesuny se pohybují od milionů po miliardy. K pozměňovacím návrhům se budou muset jejich předkladatelé přihlásit ve druhém čtení rozpočtu, které se uskuteční na prosincové schůzi Sněmovny. Tehdy budou mít prostor pro podávání dalších návrhů.
Poslanecké návrhy na uzákonění manželství jako svazku muže a ženy i na uzákonění možnosti manželství pro stejnopohlavní páry budou čelit ve sněmovně snahám o zamítnutí už v prvním čtení. Dolní komora obě předlohy projednává společně, ve středu poslanci úvodní kolo debaty nedokončili. Nynější řádná schůze Sněmovny skončila, diskuse bude pokračovat nejdříve na prosincové schůzi. Návrh zákona jako jedna z nejviditelnějších příznivkyní podporovala i bývalá ministryně Karla Šlechtová.
Manželství jako svazek dvou osob bez ohledu na pohlaví se na program poslanců dostane opět ve středu. Návrh poslankyně Radky Maxové (ANO) počítá s tím, že by se lidé stejného pohlaví mohli uzavírat manželství, adoptovat děti svých partnerů nebo si společně dítě osvojit. Z rozložení sil zatím není jasné, jaké má návrh šance na úspěch. Sněmovna bude navíc projednávat i opačný návrh, který počítá s tím, že by manželství mělo zůstat pouze výsadou ženy a muže – takový svazek by podle poslanců mohl být chráněn ústavou.
K myšlence premiéra Andreje Babiše (ANO) na vyslání českých vojáků do bojové mise se politici staví spíše rezervovaně. Odmítavý postoj zaznívá například od Pirátů či hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), komunisté dokonce zmiňují možný konec tolerance vládě. Zástupci dalších stran by se rozhodovali podle požadavků armády či doplňujících informací, ODS nechce dávat vládě „bianco šek“. Jasně pro bojovou misi se vyslovila bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO).
S návrhem poslanců, aby se vyšetřil vliv cizích mocností na Česko, souhlasí ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček. České bezpečnostní instituce dlouhodobě varují před vlivem Ruska či Číny na politické dění v Česku, a tak je potřeba, aby vznikla sněmovní vyšetřovací komise, říká část poslanců v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09).
Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.
Lidovecký poslanec Marek Výborný bude na březnovém sjezdu strany kandidovat na předsedu. V úterý to řekl novinářům. Nynější předseda Pavel Bělobrádek, který KDU-ČSL vede od roku 2010, v říjnu oznámil, že už svou funkci obhajovat nebude.
V naší civilizaci byly dosud některé konstanty. Například manželství je svazek jednoho muže a jedné ženy, pohlaví zná příroda jen dvě. Děti se rodí s pohlavím, které by se nemělo měnit, a když už, tak v dospělosti, po zralém uvážení a chirurgickém zákroku. Tento rok je ale v České republice ve znamení zákonných předloh, které mají v úhrnu nakročeno k antropologické revoluci. Hodně pro to udělala minulá Sobotkova vláda a především první Babišova vláda bez důvěry. Děje se to vcelku potichu, byť občas nějaká vypjatá reakce rozčísne hladinu.
Hnutí ANO by v říjnu ve sněmovních volbách zvítězilo ze ziskem pohybujícím se okolo 30 procent hlasů. Vyplývá to z volebních modelů Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a agentury Median. Na druhé a třetí příčce by skončili občanští demokraté společně s Piráty. V tom, kolik hlasů by obě strany obdržely, se však data obou společností rozcházejí.
Poslanci SPD a Piráti shromáždili 40 podpisů ke svolání mimořádné schůze Sněmovny, na níž chtějí schválit zpomalení růstu platů zákonodárců po Novém roce. Poslanci si totiž v pátek debatu odhlasovali, že se jim skokově zvýší platy asi o 20 procent. Premiér Andrej Babiš se nechal slyšet, že iniciaci schůze podpoří, na své poslance hnutí ANO se rozzlobil za to, že k navýšení dopomohli, jak zjistil server Novinky.cz. Novelu letos přitom předložil právě menšinový kabinet ANO.
Zavedení nového trestného činu maření spravedlnosti může zavést mezi advokáty zmatek. Návrh, který za dva týdny dostanou senátoři do lavic, počítá s tím, že se možné maření spravedlnosti bude týkat věcných a listinných důkazů. „Kdybysme se v praxi řídili formálně textem, tak odpovědným za předložené a nepravdivé důkazy je advokát. Klientům tak budeme muset říci, vážený pane, nejsou to náhodou padělané důkazy?,“ řekl pro Echo24 advokát Tomáš Sokol.
Kritika ze strany zaměstnavatelů se valí na hlavy poslanců, kteří hlasovali pro zrušení karenční doby. Podle Hospodářské komory je zneužívání systému nemocenského pojištění prokázané statistikami. Svaz průmyslu a dopravy uvádí, že šlo o nejhorší možnou variantu, kterou poslanci měli na stolech. „Firmy zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. Ve výrobě a službách chybí stovky tisíc zaměstnanců. Zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček je mezi zástupci své strany ve sněmovně mediální hvězda. Bývalý příslušník pohotovostního pluku SNB začátkem roku vyprovokoval vlnu oprávněných protestů, když byl zvolen do čela parlamentní komise pro dohled nad GIBS. Rád si vyjede na Krym, kde pózuje s ruskými vojáky, případně mezi separatisty na Donbas, a vůbec nevynechá příležitost projevit loajalitu vůči ruské moci. Letos v říjnu se stal nositelem medaile Českého svazu bojovníků za svobodu, čímž byla v největší možné míře zvýrazněna pofiderní povaha té organizace, zvláště pak jejího současného vedení v čele s Jindřichem Vodičkou.
Po téměř dvou letech dohadů poslanci schválili novelu insolvenčního zákona. Zastánci si od novinky slibují, že pomůže lidem v dluhové pasti tím, že snadněji vyhlásí bankrot. Kritici však namítají, že se přijetím zákona moc nezmění. „Současný výsledek je takový, že vymahačská lobby jednoznačně zvítězila a uhájila status quo. V oblasti oddlužení se totiž nic zásadního nezmění, když pominu určité úlevy pro seniory,“ řekl pro Echo24 analytik organizace Člověk v tísni Daniel Hůle.
V nejistotě kvůli průtahům zůstávají advokáti, lékaři či účetní, kteří spadají do poslední fáze elektronické evidence tržeb. Novela zákona se měla projednávat už celkem pětkrát, v Poslanecké sněmovně se však zákonodárci nedostali ani ke schválení v prvním čtení. Další šanci budou mít v dolní komoře v prosinci, kde se u projednávání čeká velmi bouřlivá debata. EET tvrdě kritizuje pravicová opozice a nelíbí se i části SPD. Už nyní je však jisté, že elektronická evidence tržeb bude platit až v roce 2020.
Na možnost osobního bankrotu zřejmě dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Sněmovna schválila insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu.
Poslanci v tichosti zařadili na bod své schůze schvalování výročních zpráv o hospodaření a činnosti České televize, přes které mají možnost ovlivnit fungování veřejnoprávní televize. Respektive odvolat její radu. Když se o možnosti ovládnutí ČT hlasovací „mašinerií“ hnutí ANO, SPD a KSČM hovořilo na jaře, na podporu veřejnoprávní televize přišly demonstrovat tisíce lidí. Na ČT v uplynulých měsících útočili zástupci ANO a SPD i prezident Miloš Zeman.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) před poslanci řekl, že jeho cesta do Ruska je spojena s více fámami, než je zdrávo. Program návštěvy byl podle něho vyvážený. Vondráček se v Rusku setkal i s politiky ze sankčních seznamů Evropské unie a Spojených států, což stejně jako některá jeho vyjádření v ruských médiích vzbudilo kritiku. Výtky z části opozice zaznívaly také ve středu, poslanci ANO naopak v mnoha vystoupeních Vondráčka hájili.
Prezident Miloš Zeman ve Sněmovně podpořil návrh státního rozpočtu na příští rok. Poslanci o něm jednají dnes poprvé. S návrhem je Zeman spokojený, plánovaný deficit by se ale dle něj měl v dalších letech postupně snižovat. Vláda Andreje Babiše předkládá návrh rozpočtu, jehož schodek činí 40 miliard korun. Podporu má zatím jen u komunistů, kteří ale slibují hlasy pouze pro první čtení. K rozpočtu promluvil i premiér Babiš, z jednání už se ale omluvil. Jede do Londýna, setká se s premiérkou Theresou Mayovou.
Opoziční ODS chce do vládního daňového balíčku, který Sněmovna v úterý propustila do dalšího kola projednávání, vložit své daňové návrhy. Bude chtít například zrušit takzvanou superhrubou mzdu nebo tři sazby daně z přidané hodnoty. Při prvním čtení daňového balíčku to na plénu oznámil předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však poukazovala na rozpočtové dopady, které by to přineslo.
Senátní volby zůstanou dvoukolové. Horní komora ve čtvrtek těsnou většinou odmítla senátorský návrh zavedení jednokolového systému těchto voleb podle australského vzoru. Podle něj by lidé na jednom lístku stanovovali pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty by se připočítávaly úspěšnějším uchazečům.
Zahraniční cestou předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) do Ruska by se mohlo zabývat plénum dolní komory. Zařazení bodu na program nejbližší schůze, která začne v úterý, navrhne místopředseda zahraničního výboru za opoziční Piráty Jan Lipavský. Vondráček v Rusku jednal i s předsedy obou parlamentních komor Vjačeslavem Volodinem a Valentinou Matvijenkovou, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie a Spojených států. Jako problematickou vnímá Vondráčkovu cestu i další místopředseda výboru Jaroslav Bžoch z vládního hnutí ANO.
Třetí a čtvrtá vlna EET, která má zahrnout kadeřnice, právníky nebo řemeslníky, je v nedohlednu. Vládní novelu, která další vlny EET spolu s možností drobných podnikatelů evidovat tržby off-line, poslanci neposlali ani do druhého čtení legislativního procesu. Doposud se hlavně přeli odpůrci elektronické evidence tržeb s jejími zastánci. Pokud novela zákona o EET projde, budou mít ti, kterých se EET týká, zhruba půl roku na přípravu, než začne EET platit „natvrdo“.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek podal prostřednictvím svého právního zástupce trestní oznámení na předsedu vlády a hnutí ANO Andreje Babiše. Vadí mu Babišovy výroky během červencového jednání poslanecké sněmovny před hlasováním o důvěře vládě. Pro server idnes.cz to v pondělí řekl Kalouskův právní zástupce Stanislav Balík.
Lékařské profese. Změna zákona je bude nově definovat jako léčitele. Nový stav vítají zejména děkani lékařských fakult nebo Česká lékařská komora. Jedním z důvodů, proč se zákon mění, je, že fakulty nevěděly jak mají orientální medicínu vyučovat. „Je to bohužel taková hra se slovíčky, protože tradiční čínská medicína není medicína, je to léčitelství,“ řekla ke změně předkladatelka Alena Dernerová.
Poslanci zvolí nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Nahradí Miladu Richterovou, jíž končí šestiletý mandát. RRTV spolu s dalším uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání. Kromě někdejšího člena rady Petra Štěpánka, kterého nominovalo vládní ANO, kandiduje za Piráty právnička Olga Ulrichová a bývalý náměstek ministra kultury Patrik Košický za KDU-ČSL.
Opoziční Piráti slibují „konec kšeftům s dluhy". Exekuce, kterých je dnes v Česku zhruba 900 tisíc, by se dle nich neměly hromadit a zavést by se měla místní příslušnost exekutora podle krajů. To by dle Pirátů, kteří předložili novelu exekučního řádu, narovnalo situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Návrh Pirátů vítá Exekutorská komora ČR. Zároveň ale naznačuje, že by se měl přijmout zcela nový exekuční řád
Bývalý ministr obrany a posléze zahraničí Martin Stropnický složil poslanecký mandát. Rezignační prohlášení dorazilo do Sněmovny odpoledne. Řekla to mluvčí předsedy dolní komory Barbora Štenglová. V souvislosti s tím, že se Stropnický stane velvyslancem v Izraeli, odešel také z vedení vládního hnutí ANO, sdělil mluvčí ANO Vladimír Vořechovský.
