Bývalý ministr obrany a posléze zahraničí Martin Stropnický složil poslanecký mandát. Rezignační prohlášení dorazilo do Sněmovny odpoledne. Řekla to mluvčí předsedy dolní komory Barbora Štenglová. V souvislosti s tím, že se Stropnický stane velvyslancem v Izraeli, odešel také z vedení vládního hnutí ANO, sdělil mluvčí ANO Vladimír Vořechovský.
Poslance z bezpečnostního výboru zaměstnala ve čtvrtek diskuse o demonstraci před Sněmovnou při červencovém jednání poslanců o vyslovení důvěry vládě ANO a ČSSD Andreje Babiše (ANO). Někteří účastníci se tehdy přesunuli z Malostranského náměstí přímo před budovu dolní komory do Sněmovní ulice, v níž zákon veřejná shromáždění zakazuje. Zazněl i námět, zda by se v příslušném zákoně neměla zóna bez možnosti pořádání demonstrací rozšířit.
Sněmovna by neměla vydat k trestnímu stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM). Plénu to doporučil mandátový a imunitní výbor, řekl novinářům jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM). Policie chce Ondráčka stíhat kvůli výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi.
Sněmovna ani na čtvrtý pokus nedokončila první čtení vládní novely zákona o elektronické evidenci tržeb, který má například umožnit drobným podnikatelům evidovat tržby bez připojení k internetu a snižuje DPH u části zboží a služeb. Také rozšiřuje evidenci tržeb na další odvětví. Jednání o novele začalo minulou středu a prodlužují ho projevy poslanců i spory mezi mezi kritiky a zastánci EET. Opoziční ODS si za to minulý týden dokonce od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužila obvinění z obstrukcí.
Sněmovna rozhodne o vydání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) k trestnímu stíhání na schůzi, která začne zhruba za měsíc. V pátek dolní komora projednávání policejní žádosti odročila. Poslanci ještě nemají stanovisko mandátového a imunitního výboru, který se k záležitosti opět sejde v úterý.
Zavedení kvót pro ekonomické migranty má umožnit novela cizineckého zákona, kterou ve středu v úvodním kole projednávání podpořila Sněmovna. Před dalším schvalováním normu projednají sněmovní výbory bezpečnostní a zahraniční. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zopakoval, že chce v novele zkrátit na půl roku řízení o odnětí povolení k pobytu pro cizince, kteří by byli v Česku třikrát odsouzeni za úmyslný trestný čin.
Zdanění peněžitých náhrad církvím je nyní na půdě sněmovny velmi diskutované. Jedno z hlavních témat komunistů má podporu mezi poslanci z hnutí ANO, sociální demokracie a SPD. Do debaty přispěl i šéf poslaneckékho klubu Pirátů Jakub Michálek, který zdanění restitucí podpořil na ústavně-právním výboru. Po velké kritice však strana rozhodla, že se postarají o přerušení jednání ve sněmovně.
Zákazníci směnáren by mohli získat právo do dvou hodin od výměny peněz odstoupit od transakce. V případě směnárenských automatů bude lhůta pro odstoupení až tři pracovní dny. Má to ochránit hlavně turisty před těmi směnárnami, které jim nabízejí nevýhodné kurzy. Opatření se však kvůli možným spekulacím má vztahovat jen na částky do 1000 eur. Počítá s tím vládní novela o směnárenské činnosti, kterou v prvním čtení podpořila Sněmovna.
Při jednání Poslanecké sněmovny zakopl a upadl ve středu odpoledne čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Politikovi byla poskytnuta lékařská péče, schůze sněmovny byla na pět minut přerušena, nyní už ale pokračuje, uvedl tiskový odbor Poslanecké sněmovny.
Přímou cestu k likvidaci demokracie nabízí zákon o celostátním referendu, který navrhly extrémní strany SPD a KSČM a který slibuje vládní program. Česko se nemusí obávat, dokud bude Senát fungovat jako ústavní pojistka. O tom rozhodnou voliči o prvním říjnovém víkendu.
Zbaví se extrémně zadlužení lidé svého břemene po sedmi letech, anebo jim bude stačit žít na hranici životního minima o dva roky méně? Sněmovna bude v úterý projednávat novelu zákona exministr Roberta Pelikána. Ta dlužníkům dává jistotu oddlužení, musí však žít s minimálními příjmy dlouhých sedm let. To chtějí změnit poslanci ANO Patrik Nacher a Taťána Malá – podle jejich pozměňovacího návrhu by lidé dluh spláceli pět let. I tento návrh má však pro dlužníky úskalí – výsledek oddlužení by mohl záviset na libovůli soudce.
Zůstanou čínští terapeuti a specialisté využívající orientální metody mezi zdravotními obory, které uznává západní medicína? Poslanci projednají senátní předlohu, která navrhuje vyřadit čínské léčitelství ze zdravotních oborů. Společně s ministerstvem zdravotnictví se shodují na vzniku nového zákona o léčitelích, který by měl východní medicínu upravovat. V minulém volebním období dostal čínskou medicínu mezi zdravotní obory tehdejší předseda sněmovního výboru Rostislav Vyzula (ANO).
Vládu Andreje Babiše čeká první ostrá zkouška. Úterní schůze Poslanecké sněmovny je první od doby, co Andrej Babiš získal se svou menšinovou vládou důvěru. Nadcházející schůze, která má v návrhu programu na 185 bodů, by měla otestovat pevnost hlasovací koalice ANO, ČSSD a KSČM. Není ale jasné, zda spolupráce tří stran bude pokračovat. Komunisté jsou totiž stále pobouření ze slov předsedy vlády Andreje Babiše, že KSČM měla být v minulosti zrušena.
Ve středu členové ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny hlasováním podpořili zdanění náhrad církevních restitucí. Pro návrh byli nejen členové vládních stran ANO a ČSSD společně s členy KSČM, která návrh předložila a vládu podporuje, ale také předseda poslanců Pirátů Jakub Michálek a poslanec Jan Hrnčíř z SPD. Zejména Michálkovo rozhodnutí hlasovat pro zdanění náhrad církevních restitucí se setkalo s nevolí jiných politiků.
Sněmovna možná zdaní peněžité náhrady církvím. Novelu z dílny KSČM podpořil ústavně právní výbor hlasy poslanců KSČM, ČSSD a ANO, s výjimkou Heleny Válkové, která se zdržela. Pro hlasoval i pirát Jakub Michálek. Novela má dobré šance na přijetí, premiér Andrej Babiš, a tím pádem i drtivá většina poslanců ANO, ji totiž podporuje. S největší pravděpodobností je protiústavní, protože daněný není příjem, ale náhrada toho, co bylo komunistickým aparátem ukradeno a zničeno.
Sněmovní hospodářský výbor odmítl zrušení karenční doby. Novelu zákoníku práce, kterou chtějí poslanci vládní ČSSD obnovit proplácení prvních tří dnů nemoci u zaměstnanců, doporučil zamítnout. Návrh má před opětovným posuzováním Sněmovnou ještě projednat její sociální výbor.
Zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek, který jim stát nevydal v restitucích, Sněmovna možná schválí. Předlohu KSČM, která by zdanění náhrad zavedla, podpořil ve středu ústavně-právní výbor navzdory výhradám kritiků ohledně pravděpodobné protiústavnosti. Schválení návrhu komunistických poslanců doporučil už dřív i garanční rozpočtový výbor.
Sněmovní mandátový a imunitní výbor ve středu začal projednávat policejní žádost o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka k trestnímu stíhání. Případ se týká Ondráčkových výroků vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalu Horáčkovi. Výbor debatu po zhruba 45 minut dlouhém jednání přerušil do 25. září, na kdy byli pozváni vyšetřovatel případu a státní zástupce. Poslanci do té doby mají příležitost nahlédnout na policii do spisu.
Poslanci zřejmě budou měnit vládní návrh na zmírnění podmínek pro oddlužení lidí v dluhové pasti. Příslušný sněmovní podvýbor ve středu podpořil například pozměňovací návrh, podle kterého by dlužník nemusel splatit za pět let povinně alespoň 30 procent svých závazků, mohlo by to být i méně. Soud by ale musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil. Pozměňovací návrh Patrika Nachera a Taťány Malé kritizuje ODS, ale i Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni.
Velké emoce mezi poslanci na bezpečnostním výboru vzbudilo projednání kandidáta na šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Radima Dragouna. Ten byl vybrán ve výběrovém řízení komisí, kterou sestavil sám premiér Andrej Babiš. Jména dvanácti neúspěšných kandidátů se však členové výboru nedozvěděli, protože dva kandidáti nesouhlasili, aby se jejich jména poslanci dozvěděli. To naštvalo opoziční členy výboru, kteří požadují úplné informace. „V několika případech jednáme o utajovaných skutečnostech. Na ty nárok máme a na jména z výběrového řízení nemáme?“ řekla pro Echo24 členka výboru Jana Černochová (ODS).
Padesátileté smutné výročí dvojtečky k normalizaci si jedna strana připomněla tím způsobem, že její poslanecký klub věnuje podstatnou část svého zasedání tomu, že jeden z řadových poslanců projevil v jedné věci jiný názor než vedení a v jiné věci nedodržel stranickou disciplínu. Tou stranou je ODS, řadovým členem Václav Klaus ml., první věcí jeho skepse ke smysluplnosti české vojenské mise v Afghánistánu, druhou podpora kandidáta Okamurovy SPD v senátních volbách.
Vtrhnutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa bylo aktem invaze a následné okupace a bylo v rozporu s mezinárodním právem, konstatuje usnesení, které ve středu přijala Sněmovna na popud předsedy klubu poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška. Má to podle něj mimo jiné bránit překrucování historie. Podle poslance KSČM Jiřího Valenty jde však o pokrytecký návrh a předvolebně načasovanou agitku.
Složení penzí by se mělo od ledna změnit, což se odrazí v příštích valorizacích. Přilepšit by si měli lidé s nízkou penzí, ostatním by důchod měl v budoucnu růst pomaleji než dosud. Pro příští rok chce vláda k pravidelnému navýšení přidat každému důchodci ještě 300 korun měsíčně. O dalších tisíc korun by měl důchod vzrůst lidem nad 85 let. Vládní verzi důchodové novely s těmito úpravami schválila Sněmovna.
Místopředseda strany a předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil na tiskové konferenci před schůzí Sněmovny prohlásil, že některé výroky Václava Klause mladšího (ODS) z poslední doby jsou na hraně. „Nehodláme vyrážet klín klínem. Na druhé straně to, co dnes říká Václav Klaus mladší, je, dle mého názoru, na hraně toho, co je ještě možné a únosné,“ uvedl Vystrčil. „Když chcete být úspěšní, musíte tvořit tým. A tým se skládá z lidí, kteří spolupracují, a ne ze solitérů,“ dodal.
Sněmovna ve středu rozhodne, zda čeští důchodci dostanou rekordní částku ke své penzi. Téměř dva a půl milionu důchodců si tak podle novely mohou přijít až na 900 korun více. Rozhodnutí zvýšit částku kritizuje například Hospodářská komora, která vládní krok označuje za nezodpovědný. Kritici vyšší částky také poukazují na to, že příští generace nemusí mít důchod jistý.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek prodělal ve středu ráno v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) náhlou operaci tenkého střeva. V neděli poslal přes média vzkaz z nemocnice. Podle svého vyjádření se cítí dobře, na nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny bude však ještě chybět, protože stále zůstává hospitalizován ve zdravotnickém zařízení.
Policie ve středu odpoledne požádala o vydání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka ke stíhání. Informaci České televize potvrdil předseda mandátového a imunitního výboru Sněmovny Stanislav Grospič (KSČM). Ondráček ani Grospič neřekli, kvůli čemu chce policie Ondráčka stíhat. Poslancům žádost adresovalo obvodní ředitelství policie Prahy 2.
Smíšené pocity musí vzbudit člověk, který si před vstupem do řeky přivazuje na krk balvan a chlubí se tím, jak je odvážný. Nemusí to být nutně někdo blízký nebo sympatický, přesto nemůže být nikomu příjemná představa, že tento dobrodruh nebo podivín bude co nevidět bojovat ve vlnách o život. Takový pocit vzbuzují aktivity současné vlády a sněmovny, které během srpna a září rozhodnou o historickém zvýšení penzí.
Odmítnutí návštěvy Číny ze strany českých poslanců snad nezanechá žádnou diplomatickou skvrnu na česko-čínských vztazích. Doufá v to poslanec ČSSD Jan Birke, který se v úterý sejde se zástupci čínské ambasády, aby se jim omluvil za neuskutečněnou neoficiální cestu. Řada poslanců jet odmítla, do Číny by se tak vydali pouze tři. „Slušně se omluvím, jet ve třech lidech je nejen nedůstojné vůči hostitelům, ale i nesmysl,“ řekl Birke.
