Mají mít na sociální bydlení od státu nárok matky samoživitelky, senioři i zdravotně postižení nebo jen bezdomovci či lidé žijící po ubytovnách? O tom v úterý proběhne diskuze v Poslanecké sněmovně, poslanci se totiž v prvním čtení začnou zabývat zákonem o sociálním bydlení. Ten je označován jako velký dluh této vlády, k jeho přejití se totiž vládnoucí strany zavázaly v koaliční smlouvě.
Rodičům dvou a více dětí by mohly klesnout sociální odvody ze současných 6,5 procenta až na nulu v závislosti na počtu potomků. Vláda ve středu podpořila návrh novely o pojistném na sociální zabezpečení, která s tím počítá. Novináře o tom informoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Před týdnem kabinet kvůli neúčasti lidoveckých ministrů projednávání bodu přerušil.
Za první tři měsíce letoška se naplno ukázalo, jak výsledky státního rozpočtu cloumají náhlé vzestupy a pády dotací z EU. Loni právě ony zařídily rekordní přebytek, teď zase přispěly k nejhoršímu výsledku rozpočtu od roku 2012.
Vláda schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. O přijetí normy informoval na Twitteru ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Vyplacené dávky by pak úřady práce vymáhaly po neplatičích.
Finanční správa v posledních měsících přitvrzuje. Tentokrát začala uplatňovat nový postup u úhrad zaměstnaneckých daňových bonusů. Přibližně od poloviny loňského roku musí nově zaměstnavatel vedle žádosti o výplatu daňového bonusu ještě dokazovat, že na něj má jeho zaměstnanec skutečně nárok. Taková praxe navíc znamená ovšem výrazný nárůst administrativy.
Sliby Andreje Babiše o snížení sociálního pojištění a navýšení platů a důchodů budou znamenat větší schodek státního rozpočtu. Podle některých ekonomů jsou Babišovy cíle splnitelné, ale jejich dosažení by mělo negativní vliv na hospodaření státu. Navíc upozorňují, že loňský přebytek státního rozpočtu byl zřejmě jen přechodný a že by Babišovy nejnovější návrhy mohly státní deficit opět prohloubit.
Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) se snaží zlikvidovat tradiční rodinu. Alespoň takové hlasy se ozývají z tábora křesťanskodemokratických politiků, hnutí ANO i TOP 09 v reakci na koncepci rodinné politiky ministerstva práce a sociálních věcí. To, co kritici nazývají experimenty sociálního inženýrství, však ministryně označuje za návrhy v souladu s moderními evropskými politikami.
Politici z chudších zemí střední Evropy, Česko nevyjímaje, považují dost často za svůj národní zájem chránit právo svých občanů pobírat v bohatších zemích sociální dávky.
Často utečou z první vycházky nebo prostě přelezou plot dětského domova. „V útěku jim těžko můžeme zabránit a také se o to nesnažíme. Vychovatelé mají zakázán fyzický kontakt s klienty,“ podotýká Patrik Matoušů, ředitel výchovného ústavu v Praze-Proseku. Policie sem přiváží děti běženců, které byly na českém území zadrženy bez doprovodu rodičů či jiných příbuzných.
Chudne střední třída, nebo je na tom lépe než kdykoli předtím? Vzdělanci se často přimknou k nejmajetnější vrstvě a snaží se manipulovat společností proti živnostníkům, soudí profesor sociologie. Čtyři odborníci diskutují o snech a nočních můrách středního stavu i o tom, jestli jsou pro něj důležitější finance, nebo volný čas.
Od nového roku se rodiny mají lépe. Z daní mohou odepsat za druhé, třetí i další dítě ještě víc než dosud, na jedno dítě konkrétně o 2400 nebo 3600 korun navíc. Kromě toho mohou požádat o 8500 korun za poplatky, které loni zaplatili ve školkách. Zmíněné částky se budou zvyšovat v dalších letech.
