Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se vyslovila pro umístění amerických raket dlouhého doletu v Německu. Učinila tak v nové reakci na kritiku z řad koaliční sociální demokracie, informoval server Politico. Ruský prezident Vladimir Putin podle Baerbockové „neustále rozšiřuje arzenál, kterým ohrožuje naši svobodu v Evropě“. Uvedla to v rozhovoru pro noviny mediální skupiny Funke.
V Česku už jsou první části nového systému protivzdušné obrany SPYDER, který armáda nakupuje od Izraele, píše server iROZHLAS.cz. Systém za 13,7 miliardy korun nahradí sovětskou techniku a čeští vojáci by ho měli dostat v roce 2027. První díly nového systému protivzdušné obrany dorazily do Vojenského technického ústavu a jeho pracovníci tam nyní sestavují první součásti.
Stačí tři střely a západní evropská civilizace se zhroutí. Takto hovořil ve svém pořadu moderátor ruské stanice Rossija-1 známý moderátor Jevgenij Popov. Ten mezi možnými cíli ruského vzdušného úderu označil i Prahu. Jednalo se o reakci na oznámení USA, že budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Podobně už dříve hovořil i Kreml.
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot, dohodli se v úterý v Praze představitelé kabinetu Petra Fialy s jejich ukrajinskými protějšky. Není to ale zdaleka jediná nově budovaná zbrojní továrna na Ukrajině od zahájení ruské invaze.
Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na tiskové konferenci v Praze to po druhých mezivládních konzultacích oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice. Vývoz na Ukrajinu stoupl oproti předválečné době o čtvrtinu, což přináší řadu příležitostí pro lidi a firmy v obou zemích.
Ministerstvo obrany (MO) uzavřelo minulý týden rámcovou dohodu na nákup opravárenských vozidel se státním podnikem Vojenský technický ústav (VTÚ). Úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě. Finanční limit dohody na nákup mobilní dílenské techniky pro českou armádu je stanoven na deset miliard korun s DPH, tento strop ale nemusí být vyčerpán.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko.
Nedávné americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Evropa by se mohla stát obětí konfrontace mezi Washingtonem a Moskvou, uvedl Peskov podle agentury AFP ve videu zveřejněném na platformě telegram. Vyjádření kremelského mluvčího původně zaznělo ve vysílání ruské státní televize Rossija 1.
Belgie slíbila dodat Ukrajině 30 letadel F-16, ale harmonogramy dodávek jsou dlouhodobé, a dále se prodlužují. Těchto 30 stíhaček bude podle Belgičanů poskytnuto Kyjevu do konce roku 2028. "To je pro Ukrajinu nepřijatelné," komentoval situaci zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva v Radiu Svobodná Evropa. Zpožďují se i letošní dodávky těchto letadel. Podle agentury Bloomberg letos v létě Ukrajina konečně obdrží stíhačky F-16, ale v mnohem menším počtu, než se očekávalo. Zřej
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom Pentagon s tím, že hovor iniciovala ruská strana. Naposledy spolu ministři mluvili teprve 25. června, kdy Belousov podle ruského ministerstva obrany varoval Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní Jake Sullivan mezitím potvrdil, že F-16 dodané Ukrajině budou vzlétat z jejího území
Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO to uvedl Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby. Ministři obrany Francie, Německa a Polska už na sklonku června oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem.
Rusko bude vojensky reagovat na plány USA umísťovat v Německu střely dlouhého doletu, uvedl dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Diplomat označil rozhodnutí Washingtonu a Berlína za hrozbu zaměřenou na poškození ruské bezpečnosti. USA a Německo o den dříve oznámily, že Pentagon od roku 2026 vždy na určitou dobu rozmístí na německém území střely s dlouhým doletem a hypersonické střely s cílem posílit ochranu evropských členů Severoatlantické aliance.
Ministerstvo obrany plánuje uzavřít rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems. Smlouva, o které bude informovat v polovině července vládu, by umožnila do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy by ministerstvo pořizovalo podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě.
Severoatlantická aliance lépe zabezpečí organizaci své vojenské pomoci Ukrajině z obavy před jejím omezením pod taktovkou možného příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Je to z důvodu řady Trumpových výroků směrem k Ukrajině, informuje server Bild. Mezi takové Trumpovy výroky patří prohlášení, že v případě jeho zvolení v listopadových volbách ukončí ruskou válku na Ukrajině „do 24 hodin“.
Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát. "Ukrajina může zastavit (ruského prezidenta Vladimira) Putina a udělá to... Má naši plnou podporu," prohlásil Biden.
Pokud Donald Trump zvítězí v listopadových prezidentských volbách, bude se Evropa muset pomalu vymanit ze svojí závislosti na americké vojenské moci, uvedl exprezidentův poradce pro bezpečnostní záležitosti Elbrige Colby. Země východního křídla NATO by přitom v zájmu odstrašení Ruska – pokud to myslí vážně – měly na obranu vynakládat až deset procent svého HDP, řekl Colby v rozhovoru pro server Politico.
Šéf polské vlády Donald Tusk a prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj podepsali v pondělí ve Varšavě dokument o vzájemné pomoci. Jedná se o "vysoce strategickou" dohodu o bezpečnostní spolupráci mezi Polskem a Ukrajinou. Zelenskyj zdůraznil, že dohoda zahrnuje vytvoření a výcvik Ukrajinské legie na polském území z dobrovolníků z Evropy. Dokument má dále obsahovat ustanovení týkající se sestřelování ruských raket a dronů Polskem na územím Ukrajiny, které směřují na polské hranice.
Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.
Ukrajinské ozbrojené síly v pondělí večer zasáhly logistické centrum Černomořské flotily Ruské federace na Moskvou anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Podle nich byl útok proveden raketou Storm Shadow. Informuje server Unian s odkazem na ruský telegramový kanál ASTRA a jeho zdroje v záchranných službách. Nebyly hlášeny oběti na životech. Ukrajinci zatím útok nekomentovali.
Ruský útok na ukrajinské město Vilňansk nedaleko Záporoží si vyžádal sedm mrtvých včetně dvou dětí, uvedl šéf oblasti Ivan Fedorov. Zásah podle něj utrpěl infrastrukturní objekt, obchod a obytné domy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok vyzval k urychlení dodávek zbraní. "Nepřítel zabil sedm lidí ve Vilňansku v Záporožské oblasti. Dva z mrtvých jsou děti. Počet zraněných se zvýšil na deset osob," uvedl Fedorov.
Na Ukrajině bránící se ruské agresi už je dělostřelecká munice, kterou se podařilo nakoupit v mimounijních zemích díky české iniciativě. První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, uvedl dnes premiér Petr Fiala (ODS) na síti X k výsledku společného nákupu organizovaného Českem. O posunu informoval před setkáním s prezidentem Petrem Pavlem.
Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.
Při ukrajinském vzdušném útoku bylo v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabito nejméně pět lidí a na 120 lidí bylo zraněno. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu. Resort obrany následně ze zodpovědnosti za útok obvinil primárně Spojené státy
Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.
Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.
Uherskobrodská Česká zbrojovka v uplynulých dnech uvedla na trh třetí generaci útočných pušek CZ BREN, které jsou v současností hlavní pěchotní zbraní české armády. Nová verze má být odolnější a uživatelský přívětivější, přičemž v těchto ohledech její vývojáři vycházeli i z poznatků získaných z nasazení jejích předchůdkyň v bojích na Ukrajině. Odolnost zbraně Česká zbrojovka vyzdvihuje i ve své tiskové zprávě.
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje ve středu návštěvu Severní Koreje. Na sociálních sítích se objevily záběry prázdného Pchjongjangu, který je vyzdobený Putinovými portréty a ruskými vlajkami. Návštěva měla předehru. Putin v článku pro severokorejská média poděkoval KLDR za podporu ve válce proti Ukrajině. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. Západní země se domnívají, že Severní Korea poskytuje Rusku zbraně a munici, kterou ruská armáda používá při bojích na Ukrajině.
Ruské ozbrojené síly umístily na Krymu nejméně jednu baterii nového systému protivzdušné obrany S-500. Řekl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. „Ruský systém protivzdušné obrany je posilován,“ uvedl Budanov. "To je zcela zřejmé a pochopitelné. Objevily se nejnovější prvky S-500. V zásadě půjde o jejich experimentální aplikaci, ale už se tam objevily (na Krymu),“ oznámil podle serveru deníku Kyiv Independent v tomto týdnu.
