Tag: daně

Články k tagu

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které znepokojily trhy

Ranní útok Ruska sebevražednými drony si vyžádal v Kyjevě životy tří civilistů. Rusko tvrdí, že likvidovalo „armádní cíle a objekty energetické soustavy“. Nyní starosta města Vitalij Kličko odhalil identitu dvou zabitých: byl to mladý pár, muž a žena v šestém měsíci těhotenství. „Během pátracích a záchranných operací v obytné budově v centru, kterou zasáhl ruský dron, vytáhli těla tří mrtvých civilistů,“ napsal Kličko na síti Telegram.

„Nikdo nevydělá na státu.“ Stanjura pro deník Echo24 k dani z mimořádných zisků

Vláda uvalí daň 60 procent z mimořádných zisků na energetiky, rafinerie, doly a banky. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek ohlásil detailní podobu dlouho diskutovaného opatření. Od roku 2023 budou novou daň platit zástupci všech zmíněných sektorů. Dani budou podléhat zisky, které překročí o více než 20 procent průměr zisků za roky 2018 až 2021. „Připravíme nástroje tak, aby ani jeden článek toho řetězce nevydělával na státním rozpočtu,“ uvedl ministr Stanjura na dotaz Týdeníku Echo.

Daň z mimořádných zisků chystá Stanjura pro banky, petrolejáře, těžaře a energetiky

Od daně si slibuje výnos do rozpočtu 85 miliard korun v roce 2023. Dalších 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem činit 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.Daň z mimořádných zisků by společně s odvodem z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop měla pokrýt mimořádné výdaje státu spojené se stanovením maximálních cen elektřiny a plynu pro odběratele.

Vláda přijala cenový strop na energie. Ještě musí vyřešit, jak ho zaplatí

Cenový strop na energie už Česká republika má, na pravidla pro mimořádné zdanění se ale stále čeká. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády řekl, že je potřeba počkat na rozhodnutí na úrovni Evropské unie. Právě tzv. windfall tax na firmy v energetice, která má z velké části přinést do rozpočtu peníze na pokrytí cenového stropu, je přitom předmětem ostré kritiky ze strany hnutí ANO v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou.

Sektorová daň pro banky: mají odvádět 60 procent čistého zisku po tři roky

Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to ze středečního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Mělo by jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank.

Je potřeba vrátit zdanění na předpandemickou úroveň, shodují se Středula a Hampl

Úroveň zdanění fyzických osob se musí vrátit na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Shodli se na tom ekonom a předseda Národní rozpočtové rady vlády Mojmír Hampl a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a kandidát na prezidenta Josef Středula v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jinak hrozí podle Hampla rozvrat veřejných financí.

Daň z neočekávaných zisků bude na tři roky, tvrdí ministr

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v neděli prohlásil, že vláda chce zavést daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na tři roky, přičemž původně se mluvilo pouze o dvou letech. Daň by se týkala tří sektorů - energetiky, bankovnictví a rafinerie a v platnost by vstoupila 1. ledna 2023. Ministr to uvedl při nedělní debatě v Otázkách Václava Moravce. Daň z neočekávaných zisků by mohla částečně pokrýt výdaje státu spojené se zvládáním nárůstu cen energií a mohla by podle Stanjury vynést 50 až 60 miliard korun ročně.

Fiala dál mluví o válečné dani z „neočekávaných zisků“

Premiér Petr Fiala (ODS) se nebrání debatě o zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. Takzvaná válečná daň je podle něj jednou z forem solidarity, k nimž vláda může přistoupit. Řekl to v pondělí novinářům po zahájení porady velvyslanců ČR v zahraničí. Vláda podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zvažuje zavedení daně ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví.

Nadměrný zisk bank v době války

Člen vlády, předseda pirátů Ivan Bartoš, přišel se zajímavým pohledem na sektorovou daň u bank a pojišťoven. Navrhuje povinnost těchto institucí zainvestovat do výstavby nájemního bydlení. Vypadá to pěkně, sociálně, lidumilně, že? A vůbec se to netváří ani jako sektorová daň, ani jako daň z nadměrných zisků, ani „válečná“ daň, o které se v poslední době začalo mluvit. Až na to, že tohle všechno dohromady to ve skutečnosti je. Uvědomme si, že je úplně jedno, do jakého kabátu sektorovou daň oblékneme.

„Z ČEZ jsme větší dividendu vytáhnout nemohli, válečná daň je nevyhnutelná“

Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl. Z nich se má totiž z velké části zaplatit chystaný úsporný tarif, tedy plošné slevy na energie.

Zvažujeme zavedení válečné daně, oznámil ministr Stanjura

Vláda Petra Fialy vážně zvažuje zavedení takzvané válečné daně, která by znamenala mimořádné zdanění neočekávaného zisku. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Opozice má proti válečné dani výhrady. Plán se nelíbí hnutí ANO, ani SPD. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že jde o čirý vládní populismus. „Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura ve vysílání CNN Prima NEWS.

Ušetřeme a zvyšme daně, lidé to pochopí

Prudké zdražování a jedna z nejvyšších inflací v EU se dotýkají všech bez rozdílu. Zastavení růstu cen se jeví jako priorita, nesmí se však zapomínat na to, že problém z podstatné části způsobila rozhazovačná politika vlády Andreje Babiše. Každoroční deficit rozpočtu je obrovský a dnešní politické reprezentaci už nezbývá než navzdory krizi sáhnout k velmi nepopulárním krokům.

Daň z mimořádných zisků – fatální chyba ODS

Po osmi měsících vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická. Otázkou tak je, proč jde kabinet do zbytečného rizika a hodlá najet na vlnu orbánovského populismu zavedením daně z mimořádného zisku. Problém schodkových veřejných financí totiž tato daň nevyřeší, to jej mnohem spíše vyřeší právě vysoká inflace.

Ne, daň z mimořádného zisku není thatcherovská

V debatě o zavedení daně z mimořádných zisků zaznívá jedna zásadní nepřesnost, ba dokonce lež. Začala být totiž spojována s někdejší britskou premiérkou Margaret Thatcherovou. Ta prý počátkem 80. let zdaňovala mimořádné zisky bank nebo těžebních společností. Spojení daně s osobou „Železné lady“ – ikony konzervatismu – má vládním představitelům, zejména těm z ODS, dát argumentační munici. Až dosud se přece jakémukoli zvýšení daní úzkostlivě vyhýbali, věrni svému programu a předvolebním slibům.

„Nešťastné Jurečkovo vyjádření.“ Stanjura ubezpečuje: Daň z příjmu ani DPH nezvýšíme

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nechal slyšet, že vláda nehodlá zvyšovat lidem daň z příjmu ani DPH. Kabinet ale podle něj uvažuje o dočasném zdanění těch, kterým nečekaně a zásadně stouply zisky, jako jsou kupříkladu energetické firmy. Stanjura v rozhovoru deníku Právo také okomentoval návrh ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který nedávno prohlásil, že navrhne vyšší progresivní zdanění bohatších. To ministr financí odmítl s tím, že šlo o „nešťastné vyjádření“.

Doufejme, že recese bude krátká a mírná

Účty za zboží a služby nám rostou čtvrtou největší rychlostí v celé Evropské unii. Oproti předchozímu roku jsou o 16 procent vyšší. Těm, kdo nedostali aspoň o tolik přidáno, se propadá životní úroveň. Co může s ničivou inflací udělat vláda? A co centrální banka, která má od července nového guvernéra, viceguvernérku a dva členy bankovní rady? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešel ministr financí Zbyněk Stanjura s členem Národní rozpočtové rady, bývalým viceguvernérem Mojmírem Hamplem a ekonomickým poradcem premiéra Štěpánem Křečkem.

Vláda se odbrzdila a prolamuje sliby. Chce sektorové daně či progresivní zdanění

Vysoká inflace a nedostatečný příjem do státního rozpočtu rozhoupaly politiky k překvapivým návrhům. Poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal hovořit o zdanění nadměrných zisků energetických společností, se vyrojily i další nápady. Ministr práce a sociálních věcí a předseda lidovců Marian Jurečka navrhne kabinetu zdanění vyšších příjmů v rámci tzv. progresivního zdanění. To by však znamenalo porušení jak volebního programu koalice Spolu, tak i programového prohlášení vlády.

„Obelhání voličů.“ Opozice kritizovala Jurečkův návrh na progresivní zdanění

Zástupci opozice dnes kritizovali návrh místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) na zavedení progresivního zdanění. Podle místopředsedy hnutí ANO a poslance Radka Vondráčka by šlo o podvod na voličích, protože koalice SPOLU zvyšování daní před volbami odmítala. SPD podle svého předsedy Tomia Okamury zvyšování daní pro české občany a firmy odmítá.

Jurečka chce zdanit vyšší příjmy. „Netrestejme lidi za píli,“ opáčila Pekarová

Na vládní úrovni se rýsuje návrh na větší zdanění osob s vyššími příjmy. Navrhnout jej chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, řekl to v sobotním rozhovoru deníku Právo. Vyšší daně by tak mohly platiti nejen energetické firmy, ale také jednotlivci. K prohlášení Jurečky se už rojí komentáře – jedni pochybují, zda jde o správnou cestu, představitelé opozičních stran zase kabinetu připomínají slib, že daně zvyšovat nechtěl. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová s Jurečkou otevřeně nesouhlasí.

Na co Petr Fiala čeká se zdražující elektřinou

Česká republika je jednou z mála zemí Evropské unie, která zatím nepodnikala nic pro to, aby zmírnila dopad prudce zdražující elektřiny na domácnosti a firmy. Ten prudký vzestup cen není zdaleka jen výsledkem ruské agrese proti Ukrajině. Elektřina zdražovala už dlouho předtím, než Vladimir Putin zaútočil 24. února na sousední zemi. To zdražování není žádným výsledkem působení neviditelné ruky trhu. Právě naopak je důsledkem velmi viditelného politického tažení za bezuhlíkovou ekonomiku.

Ministr financí zvažuje novou thatcherovskou daň na energetiku a banky

Ministr financí Zbyněk Stanjura zváží, jestli by v současné situaci rekordně vysoké inflace a prudce zdražujících energií nebylo rozumné uvalit speciální daň z příjmu na zisky firem, které na současné situaci výrazně vydělávají. Ty zisky jim nepřinesly jejich vlastní výkony, ale prudký růst cen po covidových lockdownech, přetrhání globálních obchodnících vazeb a válka na Ukrajině. Nová daň by zasáhla firmy, které vydělávají na bezprostředních dopadech: drahé elektřině a vysokých úrocích.

„Koho je v krizi nejlepší zdanit? Toho, kdo nezaslouženě vydělává“

Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.

Zvyšování daní už není tabu. Mluví o něm ekonomové a vládní poradci

I přes předvolební sliby současné vládní koalice pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS) se občas objevují náznaky možného zvyšování daní. Tvrdí to zejména Národní rozpočtová rada, podle které ke zvýšení daní bude muset vláda sáhnout, pokud nechce omezovat výdaje na důchody, zdravotnictví nebo vzdělání. Možné zvýšení daní také zaznělo po prvním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV), která má radit vládnímu kabinetu v oblasti ekonomiky a státního rozpočtu. Vláda však navyšování daní zatím odmítá.

Čeští čerpadláři – dobráci od kosti, jaké nám celý svět závidí

V Německu na tři letní měsíce snížili daň z pohonných hmot. Jde o podobné opatření, k jakému se v Česku uchýlila vláda česká. Rozdíl je v tom, že německá vláda otevřeně připouští, že čerpadláři v zemi promítli snížení daní do konečných cen jen ze zhruba 50 procent. Někteří němečtí ekonomové dokonce spočetli, že jen ze zhruba 30 procent (viz zde). Ministr hospodářství Robert Habeck proto volá po tom, aby se zamezilo kartelovému jednání největších provozovatelů čerpacích stanic v zemi.

„Na drahých energiích vydělávají, zdaňme je a pomůžeme lidem.“ Co by přinesla sektorová daň

Společenskou debatu plní téma vysokých cen energií a toho, jak je může vláda krotit a zasaženým domácnostem i podnikům ulevit. Nově přišla řeč i na speciální sektorovou daň pro energetické firmy, které ze současné krize prosperují a bývají označovány za její vítěze. Podle některých by proto bylo spravedlivé, aby se o své vysoké zisky „podělily“. Návrh se nejvíce líbí Pirátům, naopak nejsilnější koaliční ODS je ostře proti.

„Frustrace řidičů poroste.“ Fialovu slevu na benzin a naftu vymaže ropné embargo

Pro řidiče začíná platit úleva v podobě snížení spotřební daně z pohonných hmot. Čím dál více je ale jasné, že se nebude jednat o žádnou výraznou změnu. Opatření vlády Petra Fialy, které má zlevnit benzin i naftu o 1,50 korun na litr, totiž přichází v době, kdy se EU dohodla na částečném embargu na ruskou ropu. Ačkoliv tedy především nafta nyní zlevňovala, lze téměř jistě očekávat opětovný skok cen.

Spotřební daň z nafty a benzinu se na léto sníží o 1,50 korun na litr

Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to ve středu schválil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ministerstvo financí chce zvýšit limit pro paušální daň na dva miliony Kč

Od příštího roku by měl stoupnout limit pro možnost přihlásit se k paušální dani z jednoho na dva miliony korun. Navrhuje to ministerstvo financí v novelách změn daňových zákonů. Úřad je poslal do vnějšího připomínkového řízení. Změny u paušální daně souvisí s návrhem MF navýšit limit pro povinnou registraci k DPH rovněž z jednoho na dva miliony korun. Zároveň by ale měla být výše paušální daně rozdělena na tři pásma odvozená od výše příjmů a sekundárně od výdajového paušálu.