Srpnem 2018 oficiálně vypršela záchranná operace, která začala v roce 2010 a která měla odvrátit hospodářský bankrot Řecka. Už v červnu, kdy byla schválena poslední evropská půjčka Athénám, evropský komisař pro hospodářství a měnu Pierre Moscovici prohlásil: „Dnes večer skončila řecká krize.“
Většina domácností má zásoby maximálně na čtyři dny. Kdykoliv přitom může kvůli nestabilitě energetických systémů přijít nečekaná událost, a proto by měl mít každý zásobu jídla, vody, léků či hotovosti až na měsíc. V rozhovoru pro server Svobodné Universum to řekl zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Arménská vládnoucí strana oznámila, že nepostaví svého kandidáta na premiéra. Jediným uchazečem tak je zatím opoziční lídr Nikol Pašinjan, který už dva týdny vede protivládní protesty. Právě tyto demonstrace vedly v pondělí k demisi premiéra Serže Sargsjana.
Koncem září to bude deset let od začátku velké finanční krize roku 2008, která výrazně proměnila svět. Proměnila Západ jako žádná jiná událost po konci studené války. Zvolení Donalda Trumpa, rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, posílení katalánského separatismu i nástup Andreje Babiše mají kořeny právě v ní a v následcích, které vyvolala.
Řecko výrazně pokročilo při zavádění reformních opatření, která jsou nutná k tomu, aby mohl pokračovat současný záchranný program. Po jednání euroskupiny to v pondělí večer novinářům řekl její nový šéf Mário Centeno, pro kterého byla dnešní schůzka ve funkci premiérou. Po dokončení všech kroků by Řecko mělo zřejmě už v únoru získat dalších 5,7 miliardy eur (téměř 145 miliard Kč), které bude moci použít na dluhovou službu a nyní opožděné platby.
Do Kataru, který se potýká s blokádou od okolních států, byly přivezeny německé krávy, aby díky nim Katarci mohli otevřít mlékárnu. Mléčné výrobky jsou zde totiž nedostatkovým zbožím. Do země má během následujících týdnů přicestovat až 4000 krav a to nejen z Německa, ale i z Austrálie či Spojených států amerických. Informaci přinesl německý rozhlas Deutsche Welle.
Miloš Zeman by se po svém nočním návratu z Číny měl zabývat řešením vládní krize. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že návrh na jmenování nového ministra financí, Ivana Pilného, byl již doručen na Hrad. Podle mluvčího prezidenta Zeman bude postupovat pečlivě a nejprve se sejde se současným ministrem financí Andrejem Babišem a poté s jeho možným nástupcem Pilným.
Souhlasem se jmenováním nového ministra financí Ivana Pilného sociální demokracie prohrála klíčovou politickou bitvu a dovolila Andreji Babišovi zvednout se z defenzivy.
Premiér Bohuslav Sobotka souhlasí s návrhem hnutí ANO, aby se poslanec Ivan Pilný stal novým ministrem financí. Předseda vlády se tak rozhodl po společné schůzce ve Strakově akademii. Šéf sněmovního hospodářského výboru Ivan Pilný byl vybrán současným ministrem financí Andrejem Babišem, který by ho měl po demisi nahradit.
Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová je překvapena zamítnutím nominace na post ministryně financí. „Jsem úplně obyčejná ženská a z dnešního vyjádření premiéra jsem v šoku,“ komentovala rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky. Ten Schillerové mimo jiné vytýká, že je odpovědná za pomalý přístup ke kontrolám firem, které vydaly jednokorunové dluhopisy.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka oznámil, že Alena Schillerová nemá potřebné předpoklady pro dobrý výkon funkce ministryně financí. Požádal proto ANO o urychlené předložení jiného návrhu.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) svolal koaliční radu na čtvrteční podvečer. Hnutí ANO v pondělí na zasedání předsednictva vlády ale požádá o dřívější termín. V neděli to sdělila mluvčí vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) Lucie Kubovičová. Situace vyžaduje rychlejší jednání, uvedla. Prezident Miloš Zeman v neděli z Číny vzkázal, že by v čele financí namísto Andreje Babiše akceptoval dosavadní náměstkyni Alenou Schillerovou.
ČSSD trvá na odvolání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO) z vlády. Návrhy prezidenta Miloše Zemana, které počítaly i s odchodem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), nejsou pro sociální demokraty přijatelné. Premiér to v pátek řekl novinářům po jednání politického grémia strany.
Je to řízená provokace. Nasadili na mě agenta. Je to jako v padesátých letech. Jsou to estébácké metody. Stejné věty, stejná slova.
Premiér Bohuslav Sobotka, známý svým klidným vystupováním a uhlazeným slovníkem, v době vládní krize přitvrdil. Již před časem prohlásil, že Andrej Babiš „ojebal stát na daních“ a v dnešním rozhovoru pro Hospodářské noviny dokonce o současné situaci řekl, že se „brodíme ve sračkách.“
S překvapivým postojem přišli ve středu ráno lidovečtí ministři Daniel Herman a Marian Jurečka. Novinářům při příchodu na koaliční radu oznámili, že nebudou hlasovat pro Zemanovu cestu do Číny. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se ke svým stranickým kolegům při hlasování nepřipojí. „Já jsem přesvědčen, že by pan prezident měl zůstat v ČR. Ale já pro zrušení cesty hlasovat nebudu. Zdržím se,“ řekl Bělobrádek novinářům před jednáním vády.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v úterý v podvečer sdělil, že pokud prezident Zeman do týdne neodvolá předsedu hnutí ANO Andreje Babiše z vlády, jeho kritici v Senátu navrhnout na příští úterý projednání ústavní žaloby na hlavu státu. Je to výsledek jednání organizačního výboru horní komory Parlamentu ČR.
Vládní KDU-ČSL vyzvala prezidenta Miloše Zemana, aby odložil cestu do Číny a neopouštěl Česko do vyřešení vládní krize. Prezident musí jednat podle ústavy, řekl v úterý po zasedání poslaneckého klubu a celostátního výboru lidovců předseda KDU-ČSL a vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Na úterním brífinku hnutí ANO předseda a ministr financí Andrej Babiš znovu popřel vše, co se týká odposlechů, zveřejněných minulý týden. Babiš opět mluvil o kontinuální kampani na svou osobu, praktikách komunistické moci a šmírování.
Demise premiéra znamená konec celé jeho vlády, sdělil předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Výklad ústavy i dosavadní ústavní praxe jsou podle něj v této otázce zcela jasné.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dubnu oslavil třetí rok v úřadu. Od začátku se potýká s problémy na mnoha frontách, v půlce mandátu však krize přerostla do obřích rozměrů.
Kniha Ohrožená Evropa – Rodící se krize od George Friedmana vyznívá pro Evropany neradostně. Tak jako vždycky je Evropa plná národů a národností, které se v dějinách často srážely.
Střety v Náhorním Karabachu, které vypukly z 1. na 2. dubna, jsou suverénně nejrozsáhlejší od května 1994, kdy postsovětské republiky Arménie a Ázerbájdžán podepsaly příměří, zprostředkované Ruskem. Napětí se ale stupňovalo už od loňska, kdy kulometné duely, doposud typické pro konflikt nízké intenzity mezi armádou Ázerbájdžánu a arménskými oddíly v neuznané republice, vystřídalo těžké dělostřelectvo.
Řekové podváděli a kradli, proto se nemohou divit, že jejich státní rozpočet zkrachoval. Zhruba tak se vyjadřují k potížím jihovýchodní evropské výspy někteří bohorovní analytici.
Rozkvět Asie zastavila těžká krize, která přivedla celý svět až na pokraj propasti globální hospodářské krize.
Zákruty a peripetie politické kariéry Vladimíra Špidlu nakonec přivedly k nezávislému postavení šéfa sboru poradkyň a poradců premiéra Bohuslava Sobotky.
Řecký exministr financí Janis Varufakis v čerstvém rozhovoru pro New Statesman potvrdil, že uvažoval o vystoupení z eurozóny „od prvního dne“: „Měli jsme malou skupinu, jakýsi válečný kabinet čtyř až pěti lidí, který na papíře, v teorii pracoval na tom, co všechno je třeba udělat… Ale na to, aby se připravila celá země, je třeba učinit exekutivní rozhodnutí, a takové rozhodnutí nikdy přijato nebylo.“
Řecko a zbytek eurozóny žijí po referendu v paralelních světech. V Aténách se slaví odmítnutí diktátu mezinárodních věřitelů. Jednašedesát procent Řeků nejspíš uvěřilo příběhu ministerského předsedy Alexise Tsiprase, který jim slíbil, že se silným mandátem z plebiscitu bude schopen vyjednat lepší podmínky další záchrany.
