Řecko a zbytek eurozóny žijí po referendu v paralelních světech. V Aténách se slaví odmítnutí diktátu mezinárodních věřitelů. Jednašedesát procent Řeků nejspíš uvěřilo příběhu ministerského předsedy Alexise Tsiprase, který jim slíbil, že se silným mandátem z plebiscitu bude schopen vyjednat lepší podmínky další záchrany.
Ve všeobecném zmatku, který Evropu zalil po řeckém referendu v neděli, si Týdeník Echo den nato pokusil udělat jasno s Hansem-Olafem Henkelem.
I politická Evropa se oddala času dovolených, Angela Merkelová s manželem například odjela do Jižního Tyrolska. Pro Řecko ale politická dovolená neplatí. Tam schválení nejnovějšího záchranného programu v polovině července jen zahájilo novou, nevyzpytatelnou etapu. Vrací se všechno to, co řečtí voliči odmítli ve volbách v lednu a v referendu 5. července, jen horší než kdy předtím.
Řecko zbankrotovalo. To, čeho se všichni obávali, se ve středu v jednu hodinu ráno aténského času stalo skutečností. Do této chvíle měla dorazit splátka 1,6 miliardy eur (asi 44 miliard korun) na účet Mezinárodního měnového fondu. Nedorazila. Členská země eurozóny, EU a NATO se tím vyřadila z klubu civilizovaných zemí mezi padlé státy typu Zimbabwe, Súdánu, Iráku nebo Kuby.
O řecké krizi, bilanci eura a také kondici německého hospodářství hovořil Týdeník Echo s členem vedení Bundesbanky Andreasem Dombretem.
Důležitý muž Syrizy, ekonom a koordinátor mezi stranickým vedením, poslaneckou frakcí a vládou Teodoros Paraskevopoulos radí brát zprávy světových novin jen jako součást propagandistické války.
Po úspěchu levicové strany Syriza v Řecku Evropa napjatě sleduje, zda uspěje podobná strana v jiné problémové zemi – spřízněné protestní hnutí Podemos v sociální katastrofou zasaženém Španělsku. Rozjel se tam volební rok, který přes komunální a regionální volby vyvrcholí na podzim hlasováním do parlamentu.
Janis Varufakis je ekonom, kterému se dařilo stát ne ve dvou, ale hned v několika světech zároveň. Byl politicky angažovaným komentátorem veřejného dění, žádaným řečníkem na konferencích moderní alternativní levice, jako je třeba záhřebský „Subversive festival“, z jehož tamního vystoupení v roce 2013 pochází Varufakisův nejnovější z dlouhé řady problémů.
Reportér a komentátor řeckého deníku Kathimerini Janis Palaiologos je autorem knihy Třináctý úkol Heraklův, v níž na příbězích z různých sektorů od výběru daní před odbory po univerzity popisuje, jak se řecká společnost dostala do těžké hospodářské krize a jak s ní dnes bojuje. Týdeník Echo se souhlasem autora přináší ukázky z jeho knihy.
Nová řecká vláda s marxistickou stranou Syriza hned po svém nástupu navenek zmírnila svoji radikální předvolební rétoriku a začala Evropské unii nabízet ústupky při vyjednávání o aténském dluhu.
Ministři financí eurozóny a neomarxistická vláda v Aténách došli k jakési dohodě. Její podstatou je prodloužení záchranného programu – tedy financování řeckých bank – o další čtyři měsíce.
Přesně před pěti lety začala v Řecku krize eurozóny. Jih Evropy přežívá bez větší pozornosti ostatních členů EU v sociální katastrofě s více než polovinou mladých lidí bez práce. Přesně v čase výročí teď znovu celá Evropa přesměrovává pozornost do Atén, kde jsou za měsíc předčasné volby, jejichž favoritem je radikální marxistická koalice Syriza, která žádá, aby byla Řecku odpuštěna stejná část dluhů jako Německu po druhé světové válce. Radikální levice vede průzkumy i ve Španělsku. Kam míří eurozóna?
