Cena elektřiny na burze v Rotterdamu dnes prolomila historickou hranici 200 eur (4915 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ceny podle pozorovatelů táhne vzhůru zdražující zemní plyn. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes kolem 9:30 přidává 14 procent na více než 228 eur za megawatthodinu. Před rokem plyn v TTF stál zhruba 22 eur/MWh.
Stalo se již tradicí, že přijde horké léto a zpravodajství nás zásobuje požáry z celého světa. Tentokrát však oheň dorazil i do samotného Česka. V Českém Švýcarsku vzplálo několik hektarů lesa. Vyjelo k němu přes 400 hasičů, kouř byl cítit až v Praze. To zase vyšponovalo diskusi o globálním oteplování a klimatické změně do hysterických výšin. Odložme na chvíli stranou spory o to, zda se otepluje, o kolik se otepluje, zda je na vině člověk a jestli se jedná o existenční katastrofu, nebo spíše drobnou nepříjemnost.
Silné obavy z ještě větší energetické krize donutily Němce jakožto odhodlané odpůrce jádra změnit názor. Ještě před pár dny tamější vláda socialistů a zelených dogmaticky odmítala prodloužit provoz zbývajících atomových elektráren, které zemi zajišťují ne úplně bezvýznamné procento výroby elektřiny a lze je navíc označit za bezemisní zdroj. V nouzi už Německo rozhodlo o návratu ke spalování uhlí.
Účty za energie dramaticky narůstají domácnostem i firmám po celé Evropě. Co se ale týče Prahy, umístila se ve srovnání cen elektřiny v dalších evropských metropolích na nepříliš povzbudivé pozici. V květnu jsme měli šestou nejdražší elektřinu z více než třiceti sledovaných lokalit. Hůře na tom byli jen ve Vídni, v Londýně, Římě, Kodani a Berlíně. Oproti minulému roku u nás cena elektřiny vyskočila o sedmdesát procent. Nabízí se srovnání s Francií či Slovenskem, kde vlády ceny elektřiny fixovaly.
Dramaticky rostoucí ceny energií kosí rozpočty domácností i firem. Drahá elektřina a plyn jsou navíc jednou z nejvýznamnějších příčin toho, proč máme čtvrtou nejrychleji rostoucí inflaci mezi zeměmi EU. Tím, komu situace s vyšponovanými cenami na trhu nahrává, jsou dnes jen energetické společnosti, které na vysokých ziscích vydělávají. Ve hře je proto i možnost uvalit na tyto zisky mimořádnou daň, což potvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny.
Premiér Petr Fiala řekl, že jeho vláda chce ovládnout výrobu elektřiny v České republice. Bylo to hlavní sdělení jeho mimořádného televizního projevu. Neřekl, kdy a jak to chce udělat. Naznačuje to hodně vágně. Ekonomové si ale jeho nejasná slova vyložili jako snahu plně zestátnit elektrárenskou společnost ČEZ. Dominantního výrobce elektřiny v České republice, který vlastní všechny jaderné a většinu uhelných elektráren. Stát má v této chvíli ve firmě 70 procent akcií, zbytek se obchoduje na burze.
Malé vítězství v sérii porážek. Tak včera trefně komentoval rozhodnutí Evropského parlamentu ponechat jádro a plyn mezi zelenými, finančně zvýhodňovanými zdroji europoslanec Alexandr Vondra. Většinou 75 hlasů se nakonec podařilo odrazit útok zelených, radikální levice, ale i některých zástupců křesťanských demokratů z frakce EPP nebo tria českých Pirátů, kteří se na poslední chvíli snažili vyřadit atom a plyn z finančně preferovaných zdrojů, jež má v evropském kádrování název taxonomie.
Je už zřejmé, že i přes předvolební sliby vláda Petra Fialy (ODS) možná přistoupí ke zvyšování daní. A to ať těch přímých, nebo nepřímých. V době stále rostoucí inflace a energetické krize se navíc čím dál reálnějším stává také sáhnutí po sektorové dani. Tedy dodatečném zdanění zisků energetických hráčů, které díky rozbouřeným cenám elektřiny a plynu vystřelily nahoru. Ačkoliv nápad prosazovali nejdříve hlavně Piráti, postupně se začíná ujímat i u ekonomické pravice.
Energeticky suverénní stát, který bude nezávislý a bude schopen vyrobit potřebné energie za přijatelné ceny. Těmito slovy předseda vlády Petr Fiala (ODS) uvedl svůj plán, jak zasáhnout do stále se zvyšujících cen energií. Z jeho středečního projevu vyplývá, že se pokusí změnit současné nastavení polostátní skupiny ČEZ a bude chtít získat pod kontrolu tuzemské klíčové elektrárny. Podle ekonoma Štěpána Křečka by vykoupení akcionářů ČEZ stálo až 200 miliard korun a není příliš reálné. Jiné to je v případě ovládnutí klíčových elektráren, které by však trvalo až 5 let. Jiné možnosti nyní vláda nemá a lidé si tak budou muset ještě pár let zvykat na vysoké účty za energie.
Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.
První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.
Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.
Čtvrteční ranní masivní výpadek dodávek elektřiny v Praze znamenal problémy v dopravě, v nemocnicích, ale i v běžném životě lidí. Zatímco nemocnice svůj provoz ani zdravotní péči kvůli výpadku neomezily, protože mají pro podobné případy záložní zdroje energie, hasiči vyjížděli k řadě případů nejen lidí uvízlých ve výtazích, ale třeba na místa, kde kouř z agregátů vyděsil obyvatele. Některé pražské tunely se kvůli výpadku automaticky uzavřely, fungovat přestaly také semafory. Několik minut nejelo metro,
Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.
Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.
Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.
Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.
Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.
Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.
Stát by mohl od Pavla Tykače a jeho energetické skupiny Sev.en koupit levnější elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách. Tykač totiž vládě nabídl, že by ji prodal elektřinu mimo burzu za mnohem výhodnější cenu, než jaká je nyní na trhu. Znamenalo by to, že by musel vzniknout státní obchodník s energiemi, o čemž mluvil v nedávném rozhovoru pro Echo24 i někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.
„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.
Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.
Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.
Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.
Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.
Silné poryvy větru, ale také velmi vysoké teploty neobvyklé pro tuto roční dobu přinesla bouře Ylenia, která dorazila do Česka v noci na čtvrtek. Jak pro deník Echo24 popsal meteorolog Jan Šrámek, takové teploty jsou velmi neobvyklé a počasí i teplá zima souvisejí s hlubokými tlakovými nížemi, které vznikají nad Atlantikem. Bouře Ylenia podle něj odezní během pátku, se silným větrem je však třeba počítat i v dalších dnech.
Česko trápí silný vítr. Okolo 300 000 domácností je bez elektřiny, kvůli větrem porušenému vysokému napětí. Problémy jsou také na tratích, provoz vlaků se na několika místech úplně zastavil kvůli stromům spadaným na kolejiště. V Plzeňském kraji kvůli nim vykolejil vlak a během zásahu hasičů na něj spadl další strom. Nikdo nebyl zraněn. Silný vítr hrozí v celém Česku podle meteorologů až do čtvrteční půlnoci. Větrno bude ale až do konce týdne.
