Bude to šok, ale nenecháme vás padnout. Tak ve svém projevu k národu hovořil ve středu premiér Petr Fiala (ODS) o energetické krizi, kdy mnozí lidé už od minulého podzimu opravdu velký šok kvůli enormně vysokých cenám energií zažívají. Fialovo vystoupení přišlo ve stejný den, kdy vláda měla po téměř půl roce konečně občanům představit, jakou pomoc mohou čekat, až udeří nadcházející velmi obávaná topná sezóna.
První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu.
Ceny elektřiny jako jedna z významných složek inflace ženou nahoru prudké zdražování. Nad tím jak, a zda vůbec, chce vláda stále rostoucí ceny elektřiny pro domácnosti krotit, visí dosud otazníky. Ve hře je úsporný tarif, který by měl od podzimu zlevnit část energií plošně všem. Vláda ale představení jeho přesné podoby stále odsouvá, stejně tak se mění částka, která na pomoc z rozpočtu padne. Ticho je také kolem kolem nabídky Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých elektráren.
Čtvrteční ranní masivní výpadek dodávek elektřiny v Praze znamenal problémy v dopravě, v nemocnicích, ale i v běžném životě lidí. Zatímco nemocnice svůj provoz ani zdravotní péči kvůli výpadku neomezily, protože mají pro podobné případy záložní zdroje energie, hasiči vyjížděli k řadě případů nejen lidí uvízlých ve výtazích, ale třeba na místa, kde kouř z agregátů vyděsil obyvatele. Některé pražské tunely se kvůli výpadku automaticky uzavřely, fungovat přestaly také semafory. Několik minut nejelo metro,
Největší energetický hráč na trhu ČEZ od prázdnin znovu masivně zdraží jak elektřinu, tak plyn. Změna ceníku se nyní sice dotkne jen těch zákazníků, kterým končí fixace, lze však očekávat další zvyšování cen, a to i u dalších dodavatelů, kteří budou muset na stávající situaci reagovat. Mnoha lidem budou fixované smlouvy končit až na podzim, tehdy tedy mnoho domácností zažije šok v podobě až násobného růstu záloh. Lidé mnohdy také neví, že mohou výši předepsaných plateb odmítnout a dodavatel by jim měl vyhovět.
Loňská zima a do té doby nevídaný růst cen energií znamenaly pro mnoho domácností velmi nepříjemný finanční náraz. Ten, kdo neměl ceny elektřiny a plynu fixované, zažil od dodavatele už několikeré zvýšení záloh. Na podzim mnoho fixací skončí a lidé se tak dostanou do velmi nepříjemné situace. Zálohy už nemusí růst „jen“ o desítky procent, ale často půjde o násobné zdražení. Snížení životní úrovně tak pravděpodobně zasáhne další velkou část obyvatel.
Vysoké ceny energií se dávno nejeví jako problém jen těch nejchudších obyvatel. Vláda by proto měla přestat rozdělovat společnost a levnější elektřinu nabídnout legální cestou přes její výkup od výrobců všem lidem, říká v rozhovoru pro deník Echo24 někdejší šéf ČEZ Jaroslav Míl. Pokud podle něj budeme postupovat rychle, zřízení státního obchodníka s energiemi by domácnostem i firmám mohlo snížit zálohy na elektřinu už letos na podzim. Výrazné zlevnění energií je navíc cestou, jak zastavit prudkou inflaci.
Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.
Jmenování nového guvernéra České národní banky nebylo v posledních dekádách tak bedlivě sledované jako nyní. Politika úrokových sazeb má zásadní vliv na vývoj inflace, která je u nás nejvyšší za posledních dvacet let, citelně dopadá na životní úroveň, protože zažíváme největší růst cen od začátku polistopadové transformace.
Energetická krize žene vysoko ceny plynu a elektřiny. Současná vláda řeší dílčí podporu pro nejohroženější domácnosti, kterým chce nejrůznějšími příspěvky pomoci. Podle energetického experta a bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka však vládě stejně nezbude nic jiného než ceny zastropovat. Dávno totiž podle něho neexistuje férový trh. Ten je pokřiven drtivými regulacemi, jejichž důsledkem je právě současná krize.
Stát by mohl od Pavla Tykače a jeho energetické skupiny Sev.en koupit levnější elektřinu vyrobenou v uhelných elektrárnách. Tykač totiž vládě nabídl, že by ji prodal elektřinu mimo burzu za mnohem výhodnější cenu, než jaká je nyní na trhu. Znamenalo by to, že by musel vzniknout státní obchodník s energiemi, o čemž mluvil v nedávném rozhovoru pro Echo24 i někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Obrovská krize na trhu s energiemi je jednou z nejvýznamnějších příčin naší prudce rostoucí inflace. Vláda se zatím zdráhá podnikat větší zásahy do vysokých cen elektřiny a stále častěji zaznívá kritika evropského obchodování s touto komoditou. Jedním z těch, kdo poukazují na nefunkční trh postižený regulacemi, je někdejší šéf ČEZ a bývalý zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.
Domácnosti i firmy bojují už dlouhodobě s často nezvladatelnými účty za energie. Ještě na konci loňského roku se na trhu očekávalo zlepšení, válka na Ukrajině však s celou situaci silně otřásla a nikdo se neodvažuje odhadovat, kam ještě mohou ceny vystoupit. Obrovským problémem může být nyní pro lidi sehnat dodavatele energií, často ani ti největší nechtějí nabírat nové zákazníky. Pokud ano, musejí se smířit s velmi nevýhodnými nabídkami.
„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.
Placení stále vyšších záloh za elektřinu se pro mnoho domácností stalo zlým snem a volají proto po větší pomoci od státu. Zatím je možné čerpat jen speciální dávky, to se však nezdá jako dostačující. Vláda by tedy mohla po vzoru Francie či Slovenska ceny regulovat, aby lidem ulevila. To by byl však velký zásah do tržního prostředí, který si většina ekonomů v českých podmínkách nedokáže představit.
Česká společnost drží pod vlivem ruské agrese a války proti Ukrajině pohromadě jako už dlouho ne. Strach a solidarita s Putinovými oběťmi spojují. Podle průzkumu agentury Median pro deník MF DNES z tohoto týdne má 73 procent lidí obavy z další Putinovy agrese. Stejná část společnosti by chtěla, aby se Ukrajincům pomáhalo ještě víc než dnes. 65 procent podporuje dodávky zbraní a 43 procent lidí by si ukrajinské uprchlíky vzalo k sobě a nabídlo jim bydlení. Soudržnost a solidarita společnosti ukazují, že máme správně nastavený kompas a umíme poznat vážný dějinný moment.
Pokud příliš rychle vypneme uhelné elektrárny a nepostavíme náhradní stabilní plynové zdroje, už za pouhých pár let budeme trpět nedostatkem elektřiny. Před takovým scénářem varuje společnost ČEPS, tuzemský provozovatel přenosové soustavy. Česko je nyní stále čistým vývozcem energie, kdy více vyrábíme, než spotřebujeme. Už v roce 2025 se ale může situace otočit a můžeme se stát importní zemí závislou na dovozu energie z jiných zemí, a to hlavně z Francie nebo ze severu Evropy.
Růst cen energií se vymkl kontrole a pro mnoho domácností i podniků se stal nezvladatelným. Vlády evropských států jsou nuceny na situaci reagovat a hledat ta politicky nejúnosnější řešení, pasivitu si dovolit už nemohou, říká pro deník Echo24 vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Vláda Petra Fialy (ODS) jde zatím cestou sociálních dávek pro ty nejchudší domácnosti, které chystá dále navýšit. Stejně se chová i většina Evropy.
Silné poryvy větru, ale také velmi vysoké teploty neobvyklé pro tuto roční dobu přinesla bouře Ylenia, která dorazila do Česka v noci na čtvrtek. Jak pro deník Echo24 popsal meteorolog Jan Šrámek, takové teploty jsou velmi neobvyklé a počasí i teplá zima souvisejí s hlubokými tlakovými nížemi, které vznikají nad Atlantikem. Bouře Ylenia podle něj odezní během pátku, se silným větrem je však třeba počítat i v dalších dnech.
Česko trápí silný vítr. Okolo 300 000 domácností je bez elektřiny, kvůli větrem porušenému vysokému napětí. Problémy jsou také na tratích, provoz vlaků se na několika místech úplně zastavil kvůli stromům spadaným na kolejiště. V Plzeňském kraji kvůli nim vykolejil vlak a během zásahu hasičů na něj spadl další strom. Nikdo nebyl zraněn. Silný vítr hrozí v celém Česku podle meteorologů až do čtvrteční půlnoci. Větrno bude ale až do konce týdne.
Pokud se ceny energií udrží v takové výši jako nyní, může to znamenat konec pro tradiční výrobu skla v České republice. Shodně to říkají malé i velké sklárny, které po koronavirové krizi čelí vysokým cenám plynu, elektřiny a také surovin. Pro některé sklárny zdražení energií znamená náklady navíc v řádu milionů měsíčně. Velký podnik Crystalex však má meziroční nárůst jen za plyn a elektřinu ve výši 200 milionů korun.
Domácnosti nadále trápí často až nezvladatelné ceny energií a lidé si při pohledu na své konečné vyúčtování kladou otázku, jak by se mohli ve spotřebě elektřiny alespoň trochu uskromnit. Odpověď na to však příliš nepotěší. V dnešní době totiž to, že lidé nebudou tolik svítit nebo topit, nehraje tak zásadní roli. Cena silové elektřiny, která se do konečné faktury propisuje nejvíce, je rekordně vysoká.
Vláda Petra Fialy finišuje s návrhem státního rozpočtu na příští rok. Má ho představit ve středu. Musí se v něm vypořádat s několika velkými výzvami. Slíbila, že proti původnímu návrhu Andreje Babiše sníží rozhazování státu přinejmenším o 80 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura zatím neohlásil, kde konkrétně se budou výdaje státu snižovat. V České televizi už ale řekl, že díky inflaci, která šplhá do rekordních výší, stoupnou proti očekávání příjmy rozpočtu o 61 miliard korun. Je to přirozené.
Zdražování energií bude probíhat po celý rok a pocítí to řada domácností. Od začátku ledna totiž vzrostly ceny elektřiny i plynu od dodavatelů, kteří zdražování dlouhou dobu avizovali. Po pár měsících však dochází k dalšímu růstu cen, jako například u společnosti innogy. Ta od března plánuje zdražení plynu o 19 procent a elektřiny o 14 procent. I když společnost uvádí, že většina odběratelů má fixaci a zdražení je tak nepostihne, tak do budoucna mohou počítat s výrazně dražšími energiemi.
O zatracované uhlí byl loni enormní zájem. Po covidovém nuceném útlumu ekonomiky masivně vzrostla poptávka po elektřině, a tu nebylo možné pokrýt prosazovanými nízkoemisními zdroji. Muselo se tedy vzít na milost uhlí, které pokrylo nárůst celosvětové poptávky po elektřině o více než polovinu. To příliš nenahrálo snahám o dekarbonizaci ekonomiky, emise uhlíku kvůli znovuzapojování fosilních paliv citelně vzrostly. Vysoký zájem táhl cenu uhlí nahoru, na energetické krizi tak stále vydělávají hlavně těžaři.
Po dramatickém konci loňského roku, kdy ceny energií vystoupaly do netušených výšin, nastala s příchodem nového roku delší vlna zlevňování elektřiny. Pomohly tomu americké dodávky zkapalněného plynu. Právě plyn totiž aktuálně táhne cenu elektřiny nejvíce nahoru. Přehnaný optimismus ale podle odborníků určitě není na místě. Letošní rok bude dle očekávání velmi turbulentní a výkyvy cen energií prudké. V příštích letech se snad ustálí. Na hodnoty, které se dříve považovaly za samozřejmé, se už ale nikdy nevrátí.
Velmi citelné zdražení energií lidé nepocítí jen při pohledu na své účty, ale i při běžných aktivitách jako je například sportování. Především provozovatelé sportovních vytápěných hal nebo bazénů se potýkají s problémy, které je donutily zdražovat a upravovat podmínky pro zákazníky. Cenu za hodinové plavání navýšil bazén v pražském Podolí, úpravu ceníku nevylučují ani lázně Axa, kde tradičně platí vstupné koruna za minutu.
Krize vysokých cen energií na české domácnosti dopadne s novým rokem ještě citelněji, než tomu bylo doposud. Ačkoliv někteří největší dodavatelé elektřiny, jako například ČEZ, slibovali, že nebudou měnit ceníky, těžká situace na velkoobchodním trhu je donutila ceny navýšit. Za elektřinu si připlatí od ledna všichni, protože zdražení oznámil i Energetický regulační úřad (ERÚ). Největší šok při pohledu na vyúčtování však zažijí lidé, kterým končí smluvená fixace. Těm se mohou platby za elektřiny až zdvojnásobit.
V režimu dodavatele poslední instance (DPI) skončí dalších téměř 5000 odběratelů, dodavatel energií Františkovy energie ukončil činnost, vyplývá z informací na webu Operátora trhu s elektřinou (OTE). Podle jeho dat dodává firma elektřinu 2635 zákazníkům a plyn 2350 zákazníkům, jde tak o téměř 5000 odběratelů. O ukončení činnosti informuje na svém webu stručně i samotná firma.
Evropská komise svou novou regulací zřejmě přispěje k budoucím sociálním nepokojům. Její návrh na konec vytápění budov plynem totiž přímo míří na sociálně slabé a také střední třídu. Analytici připomínají, že pokud nenastane v příštích letech technologický skok, tak se plyn bude podílet na vytápění budov ve formě elektřiny. Podle europoslance Alexandra Vondry je návrh komise do roku 2040 nereálný a v současných podmínkách nerealizovatelný.
