Ministryně sociálních věcí Michaela Maláčová promluvila o svém šéfovi, premiéru Andreji Babišovi slovy vskutku nehledanými. Stalo se tak v konverzaci se štábem České televize, který připravoval pořad 168 hodin. Ministryně se údajně domnívala, že mluví mimo záznam. A ve vysílání se její slova o předsedovi vlády objevila. Debata se rozproudila i mezi novináři, někteří považovali jednání kolegů z ČT za ohrožující.
Soud se ve středu začal zabývat žalobou, kterou se koncern Agrofert domáhá omluvy od České televize (ČT). Koncern tvrdí, že ČT poškodila jeho pověst, když ho ve dvou reportážích spojila s odvoláním ředitele příbramského finančního úřadu. Karel Trefný byl totiž odvolán poté, co úředníci pod jeho vedením zpětně doměřili daň Agrofertu. Poté byl přeřazen na jinou pozici. Televize žalobu odmítá. Trvá na tom, že reportáže byly pravdivé a vyvážené a že nebyly objektivně způsobilé k tomu, aby pověst Agrofertu poškodily.
Středeční jednání Rady ČT vyvolávalo značné emoce. Atmosféru mezi radními vyostřilo schvalování výroční zprávy, především otázka, zda je hospodaření deficitní. Podle radního Zdeňka Šarapatky bylo trvání na zanesení informace do výroční zprávy politickým zadáním, se kterým do rady přišli nově zvolení radní. Konflikt mezi členy rady se strhl také kolem otázky odměn pro generálního ředitele ČT. Radní Hana Lipovská navrhovala nulu. Nakonec bylo rozhodnuto, že Petr Dvořák získá bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Radní rovněž zvolili ze svých řad nového předsedu a to Reného Kühna.
Generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rozhodla o tom Rada ČT počtem osmi hlasů z 15. Důvodem snížení je podle členů rady horší komunikace s radou o přípravě rozpočtu na rok 2020. Loni dostal Dvořák bonus v nesnížené výši 2,4 milionu Kč a stejné to bylo i v předchozích letech.
Středeční zasedání Rady ČT, které bude přitom teprve druhé s novými členy, může být zřejmě velmi bouřlivé. Radní budou mimo jiné probírat bonusy generálního ředitele za minulý rok. Hojně diskutovaná členka Rady Hana Lipovská přitom kolegům navrhne, aby tento bonus činil nula procent. Petr Dvořák by měl mít za loňské výsledky České televize nárok na maximální finanční bonus. Tedy deset jeho měsíčních platů, což je 2,4 milionu korun. Podle radního Zdeňka Šarapatky se Lipovská za funkci upsala peklu.
První zasedání Rady ČT má nečekanou dohru. Jana Bobošíková z Institutu svobody a demokracie podala stížnost na porušování ústavně zaručených politických práv Radou České televize. Bývalá politička či novinářka si přeje odvolání dvou členů – René Khüna a Zdeňka Šarapatky, kteří podle ní svými otázkami diskriminovali přítomného občana. Se stížností se obrátila jak na samotnou radu, tak na volební výbor Poslanecké sněmovny či na ombudsmana. Pro institut Bobošíkové pracuje také čerstvě zvolená radní Hana Lipovská. V úterý se bude navíc volební výbor zabývat také dřívějším návrhem poslankyně Barbory Kořanové (ANO) na Šarapatkovo odvolání.
Volba tří nových členů Rady ČT je často interpretována jako rozhodující krok k ochočení veřejnoprávní televize mocenským blokem ANO-Hrad.
Poslanecká sněmovna zvolila tři nové členy Rady České televize, reakce uživatelů na to byla – aspoň v mé bublině – dost emotivní. Místy nepřiměřeně, jakkoli jsou politická motivace té volby a její možné důsledky zjevné. Asi nejpozoruhodnější reakci předvedl uživatel Miroslav Kalousek.
Přestože volbu nových radních ČT doprovázely vyostřené emoce, proběhla první schůzka nově složené Rady ČT v poklidné atmosféře. Zatímco Lubomír Xaver Veselý si nevzal slovo ani jednou, ekonomka Hana Lipovská byla při svém prvním zasedání velmi slyšet. Ptala se například na nový program ČT3 či na hospodaření veřejnoprávní televize. Rada se ve středu nezabývala volbou svého předsedy, jednání vedl místopředseda Jaroslav Dědič. Na příští schůzi budou projednávat mimo jiné bonusy generálního ředitele za minulý rok nebo hospodaření podniku.
Někdy před deseti lety byla místopředsedkyní Rady České televize zlatá česká koulařka Helena Fibingerová. V téže instituci dohlížející na chod největšího veřejnoprávního média zasedala i někdejší poslankyně za komunisty Ivana Levá. Obě dámy Česká televize přežila a vykvetla do dnešní slávy. Proč by se to mělo změnit, když teď byli zvoleni noví tři radní?
Reakce na zvolení tří nových členů Rady České televize byla značně vzrušená, často taky přepjatá, občas groteskní a někdy taky sprostá. Taková je ale povaha zdejší veřejné debaty jaksi dlouhodobě. Neznamená to nutně, že věc sama je bezvýznamná, že nakonec jde hlavně a především jenom o ty řeči, co se vedou.
Stačil by jeden, ale tři jsou opravdu už moc, to už je protržení hrází.
Znamená to uložit si sebekázeň. Uvědomit si, že misí televize veřejné služby je informovat, nikoli poučovat veřejnost, co si mají myslet. Nikoli fandit a pomáhat určitému směru vývoje společnosti. Nikoli být slavný a obdivovaný.
Poslanecká sněmovna zvolila tři nové členy do Rady České televize (ČT), zbývající volná místa z patnáctičlenné rady připadla nově ekonomce Haně Lipovské, novináři Pavlu Matochovi a moderátorovi Lubomíru Veselému.
Diskusi o působení velkých televizí za koronavirové pandemie a speciálně České televize otevřel ve velkém stylu senátor Jan Horník (STAN). Místopředseda horní komory poslal otevřený dopis generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi s výzvou, aby už přestala se svou pandemickou obsesí a věnovala se i jiným tématům: „Strašení občanů Covidem-19 musí neprodleně skončit, aby nebyly u občanů mnohdy neodůvodnitelně navozovány pocity úzkosti.“ Ještě explicitnější byl Horníkův senátní kolega Jan Žaloudík (viz rozhovor s ním v tomto čísle od s. 16): „Česká televize se totálně zbláznila.“ Zbláznila se skutečně, přispěla svým naléhavým, někdo by řekl poplašným zpravodajstvím k uvalení karantény, která je v České republice tvrdší než u sousedů?
V současnosti se mezi veřejností šíří kritika České televize za to, jakým způsobem informuje o koronavirové epidemii v České republice. Do veřejnoprávního média se například pustil lékař a senátor Jan Žaloudík (ČSSD). Podle něj se veřejnoprávní televize „zbláznila“. Kritizuje především to, kolik prostoru ve vysílání nemoci covid-19 věnuje. Podobný názor má i místopředseda Senátu Jan Horník. Jak jejich kritiku vidí odborníci na mediální problematiku?
Místopředseda senátu Jan Horník (STAN) zaslal generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi otevřený dopis, v němž ho žádá, aby se veřejnoprávní televize vrátila do normálu a začala se ve svém zpravodajství zase věnovat i jiným tématům než jen koronavirové pandemii.
Předseda volebního výboru sněmovny Stanislav Berkovec (ANO) je připraven na příštím jednání tohoto výboru nabídnout svou funkci k dispozici.
Poslance čeká sledovaná volba nových členů Rady České televize, která může ve veřejnoprávní televizi významně změnit poměry.
V České televizi skončil kreativní producent Jan Potměšil. Stál především za několika řadami divácky oblíbené soutěže StarDance. Deníku Echo24 to potvrdila mluvčí veřejnoprávní televize Karolína Blinková. Potměšil dle ní skončil v ČT po vzájemné dohodě.
Další dávku emocí přineslo jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny, který minulý týden vybíral kandidáty na nové členy Rady České televize a Českého rozhlasu. Atraktivitu procesu nových radních přinesli senátoři, kteří se zalekli, že by novou radní mohla být brněnská ekonomka Hana Lipovská, vycházející z lůna think-tanku bývalého prezidenta Václava Klause. Pod vedením senátora Marka Hilšera dalších 18 členů horní komory Parlamentu podepsalo výzvu České biskupské konferenci, která Hanu Lipovskou do rady nominovala, aby svůj návrh stáhla z obavy ze škodlivého vlivu bývalého prezidenta.
Ve sněmovně začíná první kolo výběru šesti nových členů Rady České televize.
Nominace ekonomky Hany Lipovské do Rady České televize Českou biskupskou konferencí budí vášně jak mezi politiky, tak v katolické církvi. Kritici, včetně 19 senátorů, připomínají její výroky, že nechápe existenci veřejnoprávních médií. Sama Lipovská však nechce svoji kandidaturu příliš komentovat. V radě by ale dle svých slov jako ekonomka dohlížela především na hospodářskou situaci České televize, aby mohla vyváženě a nezávisle plnit svůj účel.
Někdejší dominantní postavení skupiny Nova na televizním trhu se začíná otřásat.
Do rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) se hlásí třeba bývalý ministr kultury za ANO Ilja Šmíd, bývalý šéf TV Barrandov a zpravodajství ČT Roman Bradáč, někdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, bývalá tenistka Helena Suková i bývalý hokejista a poslanec Jiří Šlégr. Mezi kandidáty je třeba také moderátor Luboš Xaver Veselý navržený spolkem šéfa strany Trikolóra Václava Klause mladšího nebo ekonom Vladimír Pikora.
Česká televize chystá od nového roku změnu. V jejím vysílání se objeví upozornění na pořady, které mohou být pro děti nevhodné. Upozorňovat budou různé piktogramy na vulgární jazyk, násilí, sex, zobrazování omamných látek i na pořady, které by vzbuzovaly strach.
Radní České televize (ČT) na posledním zasedání v tomto roce neschválili sedmimiliardový rozpočet televize na rok 2020 a chtějí o něm rozhodnout až po Novém roce. Tento mimořádný a ojedinělý krok vysvětluje rada tím, že chce objasnění některých položek v návrhu, ale hlavně chce znát plán dlouhodobého rozvoje ČT v letech 2021 až 2024. „Musíme vidět za horizont roku 2021 a bez toho nemůžeme kvalifikovaně rozhodnout o rozpočtu 2020,“ řekl deníku Echo24 předseda Rady ČT Jan Bednář.
Sněmovna se ve čtvrtek nedostala k hlasování o výročních zprávách o hospodaření a činnosti České televize za rok 2016. Důvodem byl konec jednacího dne. Zatím není jasné, kdy se poslanci ke zprávám vrátí. Ještě by měli projednat zprávy za rok 2017. Poslanci debatou nad zprávami strávili pět hodin. Rozprava začala už dopoledne, odpoledne se věnovali pravidelným ústním interpelacím a po nich se ke zprávám vrátili.
Asi stovka lidí demonstrovala ve čtvrtek vpodvečer na pražském Malostranském náměstí za podporu nezávislosti České televize (ČT). Diskuse v sousedství sněmovny se uskutečnila v době, kdy poslanci projednávali výroční zprávy ČT. Demonstranti zdůrazňovali, že veřejnoprávní média jsou důležitá pro svobodu a demokracii, a kritizovali část politiků, kteří podle nich vytvářejí na televizi nepřijatelný tlak. Z politiků, kteří veřejnoprávní televizi vyjadřují podporu, zavítal na protest předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Poslanci mohou konečně rozvázat ruce České televizi, respektive její Radě a jejímu generálnímu řediteli.
