Ve věku 77 let zemřel sportovní novinář Otakar Černý. V České televizi moderoval mimo jiné diskuzní pořad Co týden dal. Před patnácti lety založil a začal budovat program ČT sport. Informaci oznámila Česká televize. Černý se stal legendou české žurnalistiky a proslul hlavně svými svižnými a neotřelými otázkami.
Když byla zvolena nová Rada České televize, někteří komentátoři správně odhadli, že největší emoce sice budí Hana Lipovská a Luboš Xaver Veselý, ale bude to méně nápadný Pavel Matocha, kdo nakonec vezme Radu do ruky.
Z České televize (ČT) po 16 letech odchází moderátorka Daniela Písařovicová. ČT to uvedla na twitteru. Podle mluvčí Karoliny Blinkové moderátorka nebude v televizi od ledna, sama se rozhodla odejít. O jejím dalším působení nemá informace.
Kolem České televize začíná být zase živo. Postarala se o to Rada ČT, jejíž složení se letos obměnilo a noví členové veřejnoprávní televizi vnímají dost kriticky. Nečekaně a rychle odvolala svou dozorčí komisi, tedy poradní orgán, jenž pro radu připravuje podklady a analýzy. Vzbudilo to značný rozruch, nejenom proto, že se rada podle právních analýz rozhodla protiprávně. Někteří kritici jejího postupu v tom vidí projev snahy dosáhnout odvolání ředitele ČT Petra Dvořáka.
Občanská společnost, právě ta, která má stát za svou ČT, by měla v rámci Bělohradského definice brát spory jako věc, která k ní patří, a nesmí být z nich vyloučen ani někdo, kdo opravdu možná i od pohledu prozrazuje, že přišel z jiné party.
Česká biskupská konference nevyslyšela výzvu politiků TOP 09 Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, kteří ji žádali, aby vyzvala k rezignaci dva členy Rady České televize Hanu Lipovskou a Jaroslava Maxmiliána Kašparů. Církevní sdružení dalo ve svém prohlášení jasně najevo, že nemá v úmyslu do situace kolem veřejnoprávní televize jakkoli zasahovat. Oba zmiňovaní radní totiž konferenci v Radě ČT nezastupují, píše se v textu.
Prezident Miloš Zeman dal rozhovor Parlamentním listům, pronesl v něm tři významnější sdělení.
Nějak se mi to zase přihodilo. Zase se v téhle rubrice budu zabývat twitterovým účtem Jiřího Ovčáčka, navíc věcí, která může někomu připadat dost marginální, vidím v ní ale symptom nějakého pozoruhodného posunu. Prezidentův mluvčí chtěl vyjádřit názor, že Česká televize věnovala zbytečně velkou pozornost příjezdu Miloše Zemana na zasedání Poslanecké sněmovny, kde prezident mluvil o rozpočtu, a s přehnaně velkou péčí zaznamenávala obtíže, které měl při vystupování z auta. Pobouřený status uzavřel větou: „Na Kavkách se jistě tvářili slastně jako prof. Braun v Majorovi Zemanovi.“
Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a bývalý předseda strany Karel Schwarzenberg dnes v otevřeném dopisu poprosili Českou biskupskou konferenci, aby vyzvala k rezignaci Lipovskou a Jaroslava Maxmiliána Kašparů, které do Rady ČT nominovala konference a katolické církevní kruhy.
Odvolání dozorčí komise Rady ČT je podle prezidenta Miloše Zemana naprosto v pořádku. Skončit by pak podle něj měl i ředitel televize Petr Dvořák, řekl Zeman v rozhovoru pro server Parlamentní listy. Odvolání komise vyvolalo v minulých dnech protesty i obavy o nezávislost televize, předseda a místopředseda Rady kvůli výsledkům hlasování rezignovali. Senátní komise pro sdělovací prostředky označila postup rady za nezákonný.
Předseda Rady České televize René Kühn se rozhodl k 20. listopadu odstoupit z funkce. Důvodem je minulé jednání rady, kdy odvolala dozorčí komisi a rozhodovala o koupi a směně pozemku pod ostravským studiem. Na odvolání, o jehož návrhu se dozvěděl na poslední chvíli, měl jiný názor než většina členů rady. Na svůj post místopředsedy Rady ČT rezignoval i Jaroslav Dědič. Oznámili to na dnešním mimořádném zasedání.
Moderátor České televize se ocitl ve středu kontroverze – v něčem zvláštní a v něčem typické. Zaměřili se na něj lidé pracovně či jinak blízcí Hradu, tamní kancléř Vratislav Mynář si na Železného stěžoval v dopise pro Českou televizi.
Hradní kancléř Vratislav Mynář nařkl Českou televizi z neprofesionality, když jí vypadl signál při vysílání jmenování nového ministra zdravotnictví prezidentem republiky. Mynář to uvedl v dopise adresovaném generálnímu řediteli ČT, který se objevil na webových stránkách Hradu. Česká televize reagovala vyjádřením, kde celou situaci vysvětluje
Ministryně sociálních věcí Michaela Maláčová promluvila o svém šéfovi, premiéru Andreji Babišovi slovy vskutku nehledanými. Stalo se tak v konverzaci se štábem České televize, který připravoval pořad 168 hodin. Ministryně se údajně domnívala, že mluví mimo záznam. A ve vysílání se její slova o předsedovi vlády objevila. Debata se rozproudila i mezi novináři, někteří považovali jednání kolegů z ČT za ohrožující.
Soud se ve středu začal zabývat žalobou, kterou se koncern Agrofert domáhá omluvy od České televize (ČT). Koncern tvrdí, že ČT poškodila jeho pověst, když ho ve dvou reportážích spojila s odvoláním ředitele příbramského finančního úřadu. Karel Trefný byl totiž odvolán poté, co úředníci pod jeho vedením zpětně doměřili daň Agrofertu. Poté byl přeřazen na jinou pozici. Televize žalobu odmítá. Trvá na tom, že reportáže byly pravdivé a vyvážené a že nebyly objektivně způsobilé k tomu, aby pověst Agrofertu poškodily.
Středeční jednání Rady ČT vyvolávalo značné emoce. Atmosféru mezi radními vyostřilo schvalování výroční zprávy, především otázka, zda je hospodaření deficitní. Podle radního Zdeňka Šarapatky bylo trvání na zanesení informace do výroční zprávy politickým zadáním, se kterým do rady přišli nově zvolení radní. Konflikt mezi členy rady se strhl také kolem otázky odměn pro generálního ředitele ČT. Radní Hana Lipovská navrhovala nulu. Nakonec bylo rozhodnuto, že Petr Dvořák získá bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Radní rovněž zvolili ze svých řad nového předsedu a to Reného Kühna.
Generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák získá za loňský rok bonus ve výši dvou třetin roční mzdy, tedy zhruba 1,6 milionu Kč. Rozhodla o tom Rada ČT počtem osmi hlasů z 15. Důvodem snížení je podle členů rady horší komunikace s radou o přípravě rozpočtu na rok 2020. Loni dostal Dvořák bonus v nesnížené výši 2,4 milionu Kč a stejné to bylo i v předchozích letech.
Středeční zasedání Rady ČT, které bude přitom teprve druhé s novými členy, může být zřejmě velmi bouřlivé. Radní budou mimo jiné probírat bonusy generálního ředitele za minulý rok. Hojně diskutovaná členka Rady Hana Lipovská přitom kolegům navrhne, aby tento bonus činil nula procent. Petr Dvořák by měl mít za loňské výsledky České televize nárok na maximální finanční bonus. Tedy deset jeho měsíčních platů, což je 2,4 milionu korun. Podle radního Zdeňka Šarapatky se Lipovská za funkci upsala peklu.
První zasedání Rady ČT má nečekanou dohru. Jana Bobošíková z Institutu svobody a demokracie podala stížnost na porušování ústavně zaručených politických práv Radou České televize. Bývalá politička či novinářka si přeje odvolání dvou členů – René Khüna a Zdeňka Šarapatky, kteří podle ní svými otázkami diskriminovali přítomného občana. Se stížností se obrátila jak na samotnou radu, tak na volební výbor Poslanecké sněmovny či na ombudsmana. Pro institut Bobošíkové pracuje také čerstvě zvolená radní Hana Lipovská. V úterý se bude navíc volební výbor zabývat také dřívějším návrhem poslankyně Barbory Kořanové (ANO) na Šarapatkovo odvolání.
Volba tří nových členů Rady ČT je často interpretována jako rozhodující krok k ochočení veřejnoprávní televize mocenským blokem ANO-Hrad.
Poslanecká sněmovna zvolila tři nové členy Rady České televize, reakce uživatelů na to byla – aspoň v mé bublině – dost emotivní. Místy nepřiměřeně, jakkoli jsou politická motivace té volby a její možné důsledky zjevné. Asi nejpozoruhodnější reakci předvedl uživatel Miroslav Kalousek.
Přestože volbu nových radních ČT doprovázely vyostřené emoce, proběhla první schůzka nově složené Rady ČT v poklidné atmosféře. Zatímco Lubomír Xaver Veselý si nevzal slovo ani jednou, ekonomka Hana Lipovská byla při svém prvním zasedání velmi slyšet. Ptala se například na nový program ČT3 či na hospodaření veřejnoprávní televize. Rada se ve středu nezabývala volbou svého předsedy, jednání vedl místopředseda Jaroslav Dědič. Na příští schůzi budou projednávat mimo jiné bonusy generálního ředitele za minulý rok nebo hospodaření podniku.
Někdy před deseti lety byla místopředsedkyní Rady České televize zlatá česká koulařka Helena Fibingerová. V téže instituci dohlížející na chod největšího veřejnoprávního média zasedala i někdejší poslankyně za komunisty Ivana Levá. Obě dámy Česká televize přežila a vykvetla do dnešní slávy. Proč by se to mělo změnit, když teď byli zvoleni noví tři radní?
Reakce na zvolení tří nových členů Rady České televize byla značně vzrušená, často taky přepjatá, občas groteskní a někdy taky sprostá. Taková je ale povaha zdejší veřejné debaty jaksi dlouhodobě. Neznamená to nutně, že věc sama je bezvýznamná, že nakonec jde hlavně a především jenom o ty řeči, co se vedou.
Stačil by jeden, ale tři jsou opravdu už moc, to už je protržení hrází.
Znamená to uložit si sebekázeň. Uvědomit si, že misí televize veřejné služby je informovat, nikoli poučovat veřejnost, co si mají myslet. Nikoli fandit a pomáhat určitému směru vývoje společnosti. Nikoli být slavný a obdivovaný.
Poslanecká sněmovna zvolila tři nové členy do Rady České televize (ČT), zbývající volná místa z patnáctičlenné rady připadla nově ekonomce Haně Lipovské, novináři Pavlu Matochovi a moderátorovi Lubomíru Veselému.
Diskusi o působení velkých televizí za koronavirové pandemie a speciálně České televize otevřel ve velkém stylu senátor Jan Horník (STAN). Místopředseda horní komory poslal otevřený dopis generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi s výzvou, aby už přestala se svou pandemickou obsesí a věnovala se i jiným tématům: „Strašení občanů Covidem-19 musí neprodleně skončit, aby nebyly u občanů mnohdy neodůvodnitelně navozovány pocity úzkosti.“ Ještě explicitnější byl Horníkův senátní kolega Jan Žaloudík (viz rozhovor s ním v tomto čísle od s. 16): „Česká televize se totálně zbláznila.“ Zbláznila se skutečně, přispěla svým naléhavým, někdo by řekl poplašným zpravodajstvím k uvalení karantény, která je v České republice tvrdší než u sousedů?
V současnosti se mezi veřejností šíří kritika České televize za to, jakým způsobem informuje o koronavirové epidemii v České republice. Do veřejnoprávního média se například pustil lékař a senátor Jan Žaloudík (ČSSD). Podle něj se veřejnoprávní televize „zbláznila“. Kritizuje především to, kolik prostoru ve vysílání nemoci covid-19 věnuje. Podobný názor má i místopředseda Senátu Jan Horník. Jak jejich kritiku vidí odborníci na mediální problematiku?
Místopředseda senátu Jan Horník (STAN) zaslal generálnímu řediteli České televize Petru Dvořákovi otevřený dopis, v němž ho žádá, aby se veřejnoprávní televize vrátila do normálu a začala se ve svém zpravodajství zase věnovat i jiným tématům než jen koronavirové pandemii.
