Petra Gazdíka, který končí k 30. červnu v čele ministerstva školství kvůli kontaktům s obviněným lobbistou Michalem Redlem, by mohl nahradit poslanec STAN, pedagog a ústavní právník Vladimír Balaš. Celostátní sněm hnutí STAN bude kandidáta doporučeného předsednictvem schvalovat v pátek večer. Jeho jméno chce představit až po projednání s koaličními partnery.
Z učebních osnov ukrajinských škol budou odstraněna díla ruských a sovětských autorů, zmizí tak celá řada klasiků světové literatury. Vyplývá to z rozhodnutí pracovní skupiny ukrajinského ministerstva školství a vědy k aktualizaci výukového programu pro 9.-11. ročník základní školy. Informuje o tom agentura Unian s odvoláním na web Osvita.ua. Zda-li je to rozhodnutí konečné, nebo o tom bude ještě rozhodovat ministr či vláda, zpráva neuvádí.
Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu. Podle dat Cermatu lze pozorovat zcela zásadní populační nárůst napříč republikou. Zatímco v roce 2019 se ještě na čtyřleté obory hlásilo zhruba 64 tisíc dětí, v letošním roce už je to 79,5 tisíce.
Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přesto, že se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.
Část mladých lidí utíká kremelské propagandě díky moderním technologiím. Kreml na oplátku nasazuje osvědčené metody z minulého století: veřejné mínění mladších generací se snaží „zodpovědně“ podchytit již u těch nejmenších. Jak naznačují sociologické průzkumy, mladí Rusové se i díky alternativním informacím ze sítí dostávají v určité míře do konfliktu s pohledem, jak vidí události kolem „speciální vojenské operace“ generace jejich rodičů.
Dosavadní fungování organizátora maturitních a jednotných přijímacích zkoušek Cermatu je podle ministra školství Petra Gazdíka problém. Řekl to v pondělí novinářům na ministerstvu školství. Zda kvůli nespokojenosti s řízením této příspěvkové organizace ministerstva hrozí odvolání ředitelky Cermatu Michaely Kleňhové, nechtěl upřesnit. Kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Upozornil na to v pondělí server iDNES.cz.
Prezident Miloš Zeman a ministr školství Petr Gazdík (STAN) se dnes shodli na tom, že je nutná redukce obsahu vzdělávání a změna maturit a systému přijímacích zkoušek a potřebné je celoživotní vzdělávání. Gazdík to řekl novinářům po setkání se Zemanem, na kterém prezidenta informoval o záměrech vlády ve školství. Vyjasňovali si návrh, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách jen volitelný, doplnil. Shodli se také v tom, že 17. června bude jmenování dalších 84 profesorů a profesorek.
Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. Vyplývá to z výsledků, které dnes zveřejnil Cermat na svém webu. Neúspěšnost u povinného maturitního testu z češtiny podle Cermatu meziročně stoupla z 4,7 procenta na 9,4 procenta, a je tak srovnatelná s roky 2017 až 2019.
Zástupci organizací sdružených ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV) mají výhrady k návrhu koncepce změny rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy. Například možnost rozdělení učiva na takzvané jádrové a rozšiřující je podle nich v rozporu s podporou individualizace výuky. V dokumentu je podle nich potřeba vyjasnit řadu detailů, a ministerstvo školství by proto mělo zvážit i prodloužení přípravy změn v učebních plánech.
Hojně diskutovanou personou se v Česku stala pražská učitelka Martina Bednářová, žáci si ji nahráli, když jim v hodině slohu vykládala o tom, jak o válce na Ukrajině všichni – kromě tzv. alternativních médií – lžou, nic strašného se v té zemi neděje, hrůzných zločinů se naopak dopouštějí ukrajinské jednotky na Donbasu a tak dále a tak podobně. Mezi částí uživatelů sociálních sítí nachází učitelka Bednářová zastání jako oběť potlačování svobody slova, sama argumentuje podobně, mluví o „popření demokratických svobod“ a „bezprecedentním omezení slova a názoru“.
Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.
Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.
Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.
Dobré bylo taky to, jaké se používaly učební pomůcky, především pláštěnky a plynové masky, při jejichž nasazování se též užilo dosti zábavy. Takže je dobré být připraven a provětrat si starou látku. Ta se probírala v hodinách branné výchovy, což byl předmět, který byl považován za docela oblíbený. To i proto, že ho často učili tělocvikáři, kteří patřili k snesitelnějším členům pedagogického kolektivu, na svém předmětu moc nebazírovali – a že by z něj někoho nechali rupnout, to si lze též těžko představit.
Bude moci Česko nabídnout vzdělaní všem dětským uprchlíkům? Od začátku ruské vojenské intervence na Ukrajině se u nás registrovalo už 170 tisíc lidí prchajících před válkou. Přibližně čtvrtinu tvoří děti školního věku. Vláda jim slibuje, že o jejich vzdělání bude postaráno. Není ale jasné, zda budou stávající kapacity škol nebo školek stačit. Integraci ukrajinských dětí řeší i návrh zvláštního zákona, takzvaný „lex Ukrajina“.
Návrh na dvě podoby maturitní zkoušky se nezamlouvá všem. Proti se ohradil například předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něho by navržené úpravy mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní. Několik levelů maturitní zkoušky by ale uvítal místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj je ale namístě, aby se otevřela i debata nad tím, zda skutečně některé obory musejí být zakončeny maturitou.
Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).
Některé základní školy berou protiepidemická opatření do svých rukou. Kvůli rostoucímu počtu pozitivních záchytů, byť často bezpříznakových, se totiž obávají, že v karanténách skončí většina žáků či učitelů. Škola by pak musela zavřít. I přesto, že ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo úplný konec testování ve školách za dva týdny a přehodnotilo většinu restrikcí, na některých školách se mezitím znovu vrací do výuky tolikrát kritizované roušky.
Dlouhé období distanční výuky má neblahý vliv především na ty nejmladší děti, změn si u nich všímají školy i psychologové. Děti totiž během covidových lockdownů přišly o sociální vazby i kamarády. Na zvýšený počet psychických problémů u školních dětí upozorňují i pedadogicko-psychologické poradny. České uzavření škol patřilo během epidemie covidu-19 k nejdelším v Evropě. Ze dvou let epidemie koronaviru žáci základních škol prožili nemalou část na online výuce.
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Vojtěch Adam, který měl funkci zastávat od února, s okamžitou platností rezignoval. Uvedl to v pondělním prohlášení. Akademická obec Adama zvolila už loni. Kvůli sporným publikacím jej však k rezignaci vyzvala dosavadní rektorka Danuše Nerudová i některé vědecké autority. Akademický senát bude muset volbu rektora zopakovat. Adam zpočátku rezignaci odmítal, pochybení podle něj nebyla natolik závažná.
Karantén dětí na školách skokově přibývá, někde i trojnásobně během jednoho týdne. V krajích tak dochází i k uzávěrám celých škol. Výpadky z prezenční výuky se však netýkají pouze dětí, do karantén či izolací míří také stovky pedagogů, což začíná komplikovat provoz škol. Česko by se podle odhadů mělo blížit v následujících dnech vrcholu omikronové vlny.
Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jmenoval 11 nových rektorů vysokých škol. Většina z nich se svých funkcí ujme od začátku února. Rektorkou Univerzity Karlovy se stala Milena Králíčková, nejstarší českou vysokou školu tak prvně povede žena. Zeman se ve středu na Hrad vrátil po asi pěti měsících. Kvůli nemoci je strávil v Ústřední vojenské nemocnici nebo na zámku v Lánech. Mezi nově jmenovanými rektory je i Petr Michálek, který povede brněnskou JAMU.
Ředitelé škol zřejmě budou moci vyhlásit až na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Schválila to v úterý zrychleně Sněmovna. Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.
Přes „přívětivější“ systém karantén se začíná opakovat situace z podzimu. Tisíce až desetitisíce dětí míří po převládnutí varianty omikron s podezřením z nákazy domů. Kam to může vést, ukazuje s předstihem například Izrael. Tamní vláda se rozhodla od příštího týdne karantény pro děti a žáky výrazně omezit, jejich výpadky z výuky totiž začaly ohrožovat chod ekonomiky.
Ačkoliv témata jako je klimatická krize a ochrana životního prostředí nejsou dnes ve školách nic, co by výuka opomíjela, podle Evropské komise (EK) to nestačí. Přišla proto s návrhem, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí vzdělávacího systému unijních států. Podle komise je totiž vybavení dětí klimatickými znalostmi nutné pro úspěšný „ekologický přechod“.
Se změnou v testování přišla i změna postupu na školách v případě pozitivních záchytů. Už by tak nemělo docházet k tomu, že pozitivní záchyt povede k omezování dalších dětí či žáků ve třídách. Podobně jako v minulosti se však začaly objevovat zprávy o nejednotném postupu krajských hygienických stanic. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že podobné zprávy nemá. V současnosti by tak po plošném testování měli opouštět školu už pouze pozitivní. Hygieny mají řešit až situaci ve specifických případech.
Rozsáhlý monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by při ústupu epidemie v Česku mohl nahradit testování žáků a studentů antigenními testy. Zástupci VŠCHT, Prahy 9 a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) to dnes uvedli v tiskové zprávě. Předběžné výsledky pilotního projektu podle nich prokázaly dostatečnou citlivost metody. Sběrače v kanálech od loňského září zachycovaly splašky z pěti základních škol v Praze 9 a jedné základní a jedné mateřské školy v Praze-Lysolajích.
Metoda PCR s laboratorním rozborem potvrdila nákazu covidem-19 asi u třetiny antigenních testů, které vyšly při testování ve školách minulé pondělí pozitivní. Nákaza se přesnějším PCR testem potvrdila u 1236 žáků a 177 pedagogů a dalších zaměstnanců. Celkem se ve školách testovalo zhruba 1,45 milionu lidí. Pozitivních bylo 0,1 procenta, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Tým Chytré karantény minulý týden uvedl, že antigenní testy ukázaly pozitivní výsledek u 0,33 procenta testovaných.
Přes milion žáků základních a středních škol se po vánočních prázdninách otestuje na koronavirus. Testování se oproti dosavadní praxi v prvních 14 dnech nového roku zintenzivní, bude dvakrát týdně. Testovat se navíc budou i očkovaní a ti, kteří covid v posledním půl roce prodělali. Cílem posíleného testování je včasný záchyt šíření nové koronavirové varianty omikron. Vláda v prosinci rozhodla o tom, že ve školách se v první polovině ledna bude testovat dvakrát týdně a bude se týkat všech.
Třetí ročník soutěže Czech Envi Thesis, celonárodní studentské soutěže, která od roku 2019 vybírá nejlepší bakalářské a diplomové práce zabývající se problematikou životního prostředí napříč vysokými školami v České republice, vyhrála absolventka Univerzity Karlovy Šárka Stříbrská s diplomovou prací „Dobrovolná bezdětnost jako odpověď na klimatickou krizi současného světa“. Práce obstála v konkurenci 26 prací z 10 různých vysokých škol v České republice.
