Plat učitelů má od příštího roku ze zákona dosahovat minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident. Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun.
Politici se nyní předhánějí s řešením důchodové reformy či tristní situace s obory a kapacitami škol. Dokud lidé nenarazili do zdi a nenastal akutní problém, bylo to ale přesně naopak. Úřady jsou zaskočené ohromným zájmem o předčasné důchody, který ještě rozdmýchalo samo ministerstvo práce, a tisíce lidí marně čekají na důchod. Stejně pak politiky zaskočili rozčílení rodiče s frustrovanými dětmi.
Vlna zájemců o studium na středních školách a gymnáziích, kterou letos provázel chaos a nepřipravenost systému, dorazí z logiky věci za pár let na univerzity. Jak deník Echo24 zjistil, ministerstvo školství pracuje s predikcí nárůstu počtu devatenáctiletých v populaci a počítá s tím, že na vlnu bude potřeba se připravit. Zakládat nové vysoké školy či nové studijní programy není v plánu, pomoci by mohly nově budované polytechniky s větším zapojením zaměstnavatelů.
Více než 400 uchazečů o studium na střední škole ve Středočeském kraji si podalo jednu přihlášku na gymnázium a druhou jako únikovou na učební obor bez maturity, řekla na pondělním jednání krajského zastupitelstva hejtmanka Petra Pecková (STAN). Podle ní je taková situace neuvěřitelná a je příkladem velkého tlaku na rodiče. Na čtyřletých gymnáziích v regionu je podle hejtmanky zhruba 1300 míst a bylo podáno 3000 přihlášek.
Spádová turistika znamená pro některé rodiče a jejich děti značný problém, pro další zase řešení. Společným jmenovatelem jsou nedostatečné kapacity základních škol a také jejich výrazně rozdílná kvalita. Po radikálních krocích zejména ze strany Prahy 6 či protestech rodičů v Karlíně se začíná rodit řešení i na státní úrovni. Jenže zmíněné problémy, které působí potíže obcím i rodičům už dnes, zákaz nevyřeší. Z pohledu některých rodičů je spíš může značně zhoršit.
Frustrovaní rodiče v hodinových frontách, tisíce zklamaných dětí, marnění potenciálu i krátkozraké selhání v práci s roky dostupnými daty, které s sebou ponese velké náklady. To jsou výjevy posledních týdnů, které už se prakticky mění v každoroční tradici v době přijímacích zkoušek na střední školy. A pokud se něco nezmění, nic jiného než si zvyknout nám nezbude.
Pražský magistrát se snaží situaci kapacit na středních školách vysvětlovat chaotickým systémem přijímacího řízení. Podle radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je však do budoucna potřeba začít s výstavbou a k té je nutné financování ze strany státu. Pak by podle jeho slov mohla do půl roku začít výstavba čtrnácti základních a tří středních škol. To však vzbudilo ostrou kritiku ze strany opoziční Prahy Sobě.
Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 2023 až 2024 chce řešit stát plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Některé regiony podle Beka navýšení kapacit tříd už nařídily, jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.
Etická komise VŠE v Praze shledala jednání děkana národohospodářské fakulty VŠE v rozporu s etickým kodexem univerzity. Informaci deníku Echo24 potvrdila předsedkyně Etické komise Lucie Andreisová. V pondělí se přitom děkana Miroslava Ševčíka zastala etická komise fakulty. Rektor univerzity Petr Dvořák požaduje děkanovo odvolání z funkce, a to kvůli dlouhodobému poškozování obrazu univerzity svým vystupováním, například na protivládních demonstracích. U senátu a etické komise národohospodářské fakulty však v minulosti neuspěl.
Míst na středních školách v Praze je podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) a jeho předchůdce ve funkci Víta Šimrala (Piráti) v metropoli dostatek. Město na svých středních školách podle Klecandy nabízí 17.100 míst, v devátých třídách základních škol v Praze je přitom letos asi 11.500 žáků. Klecanda se s předsedkyní Asociace ředitelů gymnázií Renatou Schejbalovou odvolávají na podobu zápisu ke studiu a formu přijímacího řízení na středoškolské obory s maturitou.
Mnohé základní školy v Česku kladou na své ukrajinské žáky menší nároky než na ostatní školáky. Třetina středních škol se zase dostatečně nevěnuje tomu, jak se jejich ukrajinští studenti učí český jazyk. Takový přístup výrazně snižuje možnosti dětí a mladých lidí z Ukrajiny v dalším studiu v Česku a v profesním uplatnění. Upozornila na to Česká školní inspekce ve své zprávě, kterou dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Tristní situace s kapacitami středních škol v některých krajích nedává rodičům ani dětem příliš na výběr. Ačkoliv mohou doufat v úspěchy ve druhých či i dalších kolech přijímaček na střední školy, v některých částech Česka naráží i ta na přetlak stovek zájemců. Nejde tak už dávno o „vysněné“ školy, ale problém dostat se kamkoliv. Pokud se situace radikálně nezmění, nelze pak příliš počítat ani s taktikou „za rok se to povede“. Kapacity totiž budou pod stejným tlakem ještě několik let.
Česko nemá problém pouze s kapacitami středních škol, místa začínají docházet i pro menší děti na základních školách. A problém není jen v Praze. „Jsme v naprosté bezmoci, ty děti není kam dát,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starostka středočeských Drahelčic Petra Ďuranová. Prvňáci tak skončí v příštích letech v kontejnerových třídách. V rozhovoru mimo jiné popisuje, jak může v české realitě vypadat snaha řešit současný problém výstavbou. Jen sehnat povolení trvalo obci šest let.
Praha 6 na sebe vzala roli pomyslného kanárka v kleci a rozhodla se razantně zakročit proti spádové turistice. Oproti tradičnímu výkladu zákona tak vyžadovala tvrdší důkazy o tom, že děti mířící do prvních tříd základních škol skutečně bydlí ve spádové oblasti a nejsou tam jenom účelně přihlášené. „Své“ děti pak jasně prioritizovala v umístění na školy. A podle vedení už postup přinesl výsledky.
Společnost učitelů českého jazyka a literatury kritizuje systém maturit v České republice. Podle ní je výuka literatury na českých školách v úpadku. Na vině má být systém státních maturit. "V roce 2011 do škol vkročila státní maturita, donutila češtináře osekat literaturu do seznamů a studentům přikázala vybrat si z nich směšných dvacet (ve vyšší úrovni třicet) textů k rozborům," tvrdí SUČJL. "Postupně se v nich usazovaly stále ty samé, pokud možno tenké knihy a vytvořila se nová „povinná četba“.
Zmar dětí i rodičů se po roce opět opakuje. Několikanásobné převisy na žádaných středních školách a gymnáziích vyřadily tisíce dětí z preferovaných typů škol, tedy zejména těch poskytujících perspektivy všeobecného vzdělání. Nelze čekat, že by se situace příliš lišila ani ve vypsaných druhých kolech. Ta se přitom v některých krajích prakticky nebudou u těchto typů škol konat, jak už avizují některé z nich. Scénář minulého roku, současného a velmi pravděpodobně i několika let příštích.
Ivan Vyskočil je, byl a bude z těch několika velevzácných zjevů a jevů, které se už za svého života, završeného v jeho případě den po 94. narozeninách, proměnily v úkaz, kapitolu dějin, studijní materiál a archeologickou vrstvu. V jiných zemích a v jiných časech by se dal předložit vážně míněný návrh na zřízení Výzkumného ústavu pro studování a zkoumání díla Ivana Vyskočila, zkratka VÚSZDIV. My ho tu předkládáme také, ale moc si od toho neslibujeme, on ostatně už v nějaké podobě existuje.
Přes vyšší nabídku gymnázií v Praze v porovnání s jinými částmi Česka musí uchazeči o studium v hlavním městě pro přijetí na tyto školy získat zpravidla více bodů než jejich vrstevníci v krajích. Zájemci o čtyřleté studium potřebují k přijetí v metropoli u jednotných přijímacích zkoušek většinou alespoň kolem 80 bodů, naproti tomu v krajích stačí někdy až o desítky bodů méně. Mnozí odborníci na vzdělávání upozorňují, že šance na úspěch u jednotných přijímacích zkoušek ovlivňují placené přípravné kurzy.
V pražském Karlíně se rodiče bouří proti losování, které má rozhodnout o přijetí či nepřijetí dětí do prvních tříd ZŠ. Problém kapacit neřeší jen tady, Praha 6 se nedávno rozhodla pro radikální změnu přístupu, kterým chce zarazit tzv. spádovou turistiku. Naopak ředitel karlínské školy na Lyčkově náměstí Jan Korda se rozhodl držet dosavadních postupů a přebytek zájemců vyřešit losováním.
Pro řadu dětí a rodičů nastává napjatý víkend. Cermat v pátek zaslal na školy výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Ty nyní mají čas do středy výsledky zveřejnit. Přesto, že některá gymnázia zveřejní výsledky zkoušek v pátek večer, jedná se podle Renáty Schejbalové o ohromnou administrativní zátěž. Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. 4. a na víceletá gymnázia 17. a 18. 4.. Některé školy zveřejní předběžné výsledky výsledky přijímacího řízení v pátek večer či v sobotu ráno..
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) odejde na vlastní žádost z vlády. Balaš to sdělil ČTK. Důvodem k rezignaci podle něj byly dlouhodobé zdravotní problémy. Balašovu rezignaci ještě příští týden projedná vedení hnutí STAN. Balaš je ministrem zhruba tři čtvrtě roku, od konce loňského června. Nahradí ho pravděpodobně ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), kterého už navrhlo do čela ministerstva školství vedení hnutí.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová chce jednat s koaličními poslanci o odvolání bývalého člena hnutí ANO Ivo Vondráka z čela sněmovního školského výboru. Řekla to ve čtvrtek na tiskové konferenci stínové vlády ANO. S Vondrákovým odvoláním chce pomoc od pětikoalice za to, že hnutí ANO pomohlo dříve ODS odvolat z výboru Václava Klause mladšího. Podle ní má na post nárok poslanec hnutí. Jako možnou kandidátku ANO na pozici nepřímo zmínila Janu Berkovcovou, stínovou ministryni školství.
Praha 6 se rozhodla zarazit tzv. spádovou turistiku zpřísněním podmínek pro přijímání dětí a její vedení říká, že je ochotné jít do sporu s magistrátem a případně dotáhnout stížnosti rodičů až před soud. Vidí to totiž jako rychlejší cestu, než čekat na změny zákonů, což naopak razí magistrát. „Mně se ten postup v podstatě líbí,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Že je krize příležitost, je jedno z oblíbených klišé. Kdyby tomu tak bylo, byly by humanitní vědy zemí zaslíbenou. Nejsou. Ale krizi, kterou procházejí dnes, je třeba číst na pozadí skutečnosti, že z krizí samy povstaly a nic jiného neznají. To neznamená, že bychom tu současnou měli brát méně vážně. Jen jsou řeči o kritické době nicneříkající a zkrácení problému na finanční rozměr zavádějící.
Nepřipravené kapacity i různá kvalita škol vedou k boji rodičů o místa pro své děti. V případě Prahy je pak zásadní i enormní příliv dětí ze Středočeského kraje. Na Praze 6 se rozhodli rovnou jednat a zpřísnit podmínky. Dostat se má tak primárně na děti skutečně žijící ve spádových oblastech. Pokud to vyvolá spor s rodiči, je vedení městské části připravené jít proti rozhodnutí magistrátu a dotáhnout věc i k soudu se státem, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 starosta Prahy 6 Jakub Stárek (ODS).
Nejoblíbenějšími jídly v českých školních jídelnách jsou svíčková omáčka, filet z tresky a smažený řízek. Ze sladkých jídel si žáci a studenti nejčastěji objednávají dukátové buchtičky s vanilkovým krémem a mezi polévkami kraluje zeleninový vývar s rýží. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Primirest, která v Česku zajišťuje stravování žáků a studentů pro téměř 240 mateřských, základních a středních škol. Nové chutě a potraviny si hledají cestu do standardních menu českých škol a školek jen pomalu.
Hnutí ANO udělá vše pro to, aby ve středu Sněmovna nehlasovala ve třetím čtení o novele o pedagogických pracovnících. Na středeční tiskové konferenci před schůzí dolní komory to řekla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Školské odbory chtějí jednat s vládou, posun hlasování by podle nich pro debatu vytvořil prostor.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová se ohradila proti označení, že je rasistka. Podle ní je výraz v rozporu s její dlouholetou právní praxí. Výroky v Senátu prý byly vytrženy z kontextu, řekla v pořadu ČT24 Události, komentáře. Přiznala ale, že měla zvolit lepší obrat. Sešla se také se zástupci romské komunity, aby jim vše vysvětlila osobně. Minulý týden vzbudil rozruch výrok senátorky Jany Zwyrtek Hamplové, že společné školní třídy pro všechny děti jsou nerealizovatelné a že by měly být vybudovány samostatné pro romské děti.
Umělá inteligence a internetový chatbot ChatGPT jsou pomalu nejpopulárnějším tématem internetu. AI se stává stále více užitečným nástrojem v průmyslu, zdravotnictví, nebo programování. Umělá inteligence ale současně přináší řadu etických a společenských otázek týkajících se bezpečnosti a soukromí, regulace či autorství. Redakce Echo24 níže přináší přehled některých sporných oblastí.
Za čirý lobbismus považuje bývalý prezident Václav Klaus nynější demonstrace studentů a učitelů humanitních oborů za navýšení peněz do vysokého školství a na platy vyučujících. Podle Klause to vypadá, že je podfinancované skoro všechno. Přesto tu jsou obrovské rozpočtové deficity. "To může být jedině tak, že je něco nadfinancováno," píše ve své glose s tím, že to jsou právě humanitní obory.
