Spojeným státům docházejí vysoce moderní zbraňové systémy a munice, které by mohly dodávat Ukrajině. S odvoláním na americké představitele obeznámené se situací o tom dnes informovala zpravodajská stanice CNN. Již dříve na to upozorňovyli někteří analitici. Nápor na zbrojní zásoby a schopnost amerického průmyslu dostát poptávce patří ke klíčovým problémům, s nimiž se potýká administrativa prezidenta Joea Bidena.
Dosavadní demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že nebude usilovat o znovuzvolení do čela demokratické frakce. Chce tím uvolnit místo mladší generaci ve vedení strany. Informovala o tom agentura Reuters. Pelosiová své rozhodnutí oznámila poté, co republikáni podle projekcí získali těsnou většinu v dolní komoře Kongresu. „Nyní se musíme odvážně vydat do budoucnosti. Nastala hodina pro novou generaci,“ dodala.
Spojeným státům zřejmě dochází s horlivostí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trpělivost. V minulých dnech se objevily již tři zprávy, které zásadně usměrňovaly jeho vyjádření ohledně střely, která zasáhla polské území. Nyní uvedla CNN, že poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan zavolal do kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského po jeho prohlášení, že v Polsku spadla ruská raketa a nabádal vedení Ukrajiny k opatrnějším prohlášením.
Americká Republikánská strana dnes získala většinu ve Sněmovně reprezentantů, uvádějí agentury. Ve volbách, které se konaly 8. listopadu, získala zatím 218 křesel, Demokratická strana získala 210. Na výsledky se stále čeká v osmi obvodech. "Američané od nás chtějí výsledky. Budu spolupracovat s kýmkoliv, republikánem i demokratem, kdo se mnou bude bude ochotný konat pro americký lid," uvedl v reakci prezident Joe Biden.
„Strana říkala, že Oceánie nikdy nebyla v alianci s Eurasií. On, Winston Smith, věděl, že Oceánie byla v alianci s Eurasií před pouhými čtyřmi roky.“ S koncem studené války se zdálo, že této fantazii George Orwella jsme unikli, že svět směřuje ke globalizaci. Jenže v posledních letech se již zcela otevřeně mluví o konci globalizace. V dokumentech vlád se mluví o geopolitickém soupeření, v odborných kruzích o ekonomickém „decouplingu“. Zdá se, že vize budoucnosti, jaké šíří frekventanti Světového ekonomického fóra v Davosujsou slepým ramenem vývoje.
Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley ve středu uvedl, že se po incidentu v Polsku chtěl telefonicky spojit se svým ruským protějškem Valerijem Gerasimovem, pokus byl ale neúspěšný. Milley tyto snahy blíže nespecifikoval, ale nemožnost navázat spojení v době, kdy se objevily otázky, zda Rusko zasáhlo členský stát NATO, vyvolává obavy ohledně toho, zda by ve chvíli krize fungovala komunikace na vysoké úrovni mezi USA a Ruskem, píše agentura AP.
Donald Trump v úterý oznámil, že „aby se Amerika stala opět velkou a slavnou“, hodlá kandidovat na prezidenta Spojených států. Oznámení o tomto kroku nebylo pro veřejnost až tak překvapivé, co ale lidé okamžitě začali řešit na sociálních sítích, byl Trumpův výrok. Zdá se totiž, že z jeho typického „MAGA“ se pro volby v roce 2024 stalo „MAGAGA, píše o tom například server Newsweek. V roce 2016 se Trumpovo předvolební frází stalo známé „Make America Great Again“, zkráceně užívané jako „MAGA“.
Podle zdroje agentury Reuters ze Severoatlantické aliance řekl ve středu americký prezident Joe Biden na jednání zástupců G7 a NATO, že výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany. Již dříve Biden řekl, že vzhledem ke trajektorii střely je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska. Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, vypálily podle předběžných zjištění zřejmě ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zahájil program Artemis, který má vrátit člověka zpět na Měsíc. Raketové motory nakonec po odkladech a technických obtížích zažehly v 7:47 SEČ a vynesly raketu Space Launch System (SLS) s modulem Orion nad floridský mys Canaveral a dál na oběžnou dráhu. Modul, jehož posádku tvoří testovací figuríny, má v následujících 25 dnech obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi.
USA zkoumají, zda mohou Ukrajině dodat vyspělé bojové drony Gray Eagle, o které má Kyjev dlouhodobě zájem, napsala stanice CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Média původně uváděla, že USA nechtějí tyto bezpilotní letouny Ukrajině poskytnout, protože se obávají, že by jejich nasazení jednak mohlo ještě více vyostřit válku na Ukrajině, jednak že by mohly padnout i se svou pokročilou a tajnou technologií do ruských rukou.
Ve Spojených státech jsou v podstatě dva způsoby, jak předpovídat volby. První stojí na průzkumech veřejného mínění, druhý se opírá o „fundamenty“, ekonomická a politická fakta, která na základě historické zkušenosti ukazují výsledek. Před letošními „midterms“, jak se přezdívá volbám uprostřed prezidentského funkčního období, se předpoklady vycházející z průzkumů a fundamentů zásadně rozcházely. Což je hlavní důvod překvapení, neboť se nedostavilo očekávané republikánské tsunami, maximálně šlo o malou vlnku. Průzkumy od začátku ukazovaly na zápas víceméně vyrovnaný.
Pravděpodobně celosvětovou pozornost vzbudila fotografie, na níž byla představena nová americká miss. Nutno ovšem říci, že to nebyla miss celoamerická, nýbrž miss provinční, z jakési díry srovnatelné s naším okresním městem, navíc miss univerzitní čili něco, co se nedá brát moc vážně, ale i tak to dojem zanechalo silný. Přitom asi nejpodstatnější je, že se tomu výběru vlastně už nikdo nedivil, ať již se mu to líbilo a považoval to za správné a pokrokové, nebo naopak se nad tím šklebil, či přímo si myslel něco o šílenství naší doby.
Americký prezident Joe Biden a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching dnes měli upřímný rozhovor o prioritách a řadě dalších témat. Oznámil to Bílý dům po první osobní schůzce obou prezidentů na indonéském ostrově Bali, kde se v úterý a ve středu koná summit skupiny velkých světových ekonomik G20. Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Čínou energicky soupeřit, ale soupeření nesmí sklouznout ke konfliktu. Prezidenti se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat,
V Ankaře probíhá jednání mezi ruskou a americkou delegací, uvedl ruský deník Kommersant s odkazem na svůj nejmenovaný zdroj. Za ruskou stranu se neohlášených rozhovorů účastní šéf civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin, který už je v turecké metropoli. Podle neoficiálních informací by Moskva s Washingtonem měla jednat také o konfliktu na Ukrajině. Bližší podrobnosti se zatím deníku nepodařilo získat. Kreml podle agentury TASS uvedl, že informaci o pondělním setkání ruské a americké delegace nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov na závěr summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) obvinil Spojené státy a jejich západní spojence ze snahy ovládnout tento region a militarizovat jej ve snaze omezit čínské a ruské zájmy v asijsko-tichomořské oblasti. Agentura Reuters označila Lavrovy výpady za přípravu na konfrontaci se Západem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Indonésii, kde Lavrov povede ruskou delegaci namísto prezidenta Vladimira Putina.
Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu, a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.
Obyvatelé 32. volebního obvodu v americkém státě Pensylvánie v úterý vybrali jako svého zástupce do státního zákonodárného shromáždění demokrata Anthonyho DeLucu, který ale minulý měsíc zemřel na rakovinu. Kvůli jeho vítězství se musí uskutečnit mimořádné volby.
Americké kongresové volby uprostřed prezidentova volebního období jsou zvláštní jev. Politici i komentátoři do nich jdou s vášněmi a nadějemi, jež vzbuzují jakékoli volby. Jenže historie americké demokracie ukazuje, že tyto volby podléhají zákonitosti blížící se přírodnímu zákonu jako máloco jiného v politice: prezidentova strana ztrácí. Od občanské války se jí vymkli jen dva prezidenti: F. D. Roosevelt v roce 1934 za velké krize a George W. Bush v roce 2002, ve stínu 11. září.
Bývalý americký prezident Donald Trump zuří při sledování výsledků úterních voleb do Kongresu. S odvoláním na jednoho Trumpova poradce, který je v kontaktu s nejbližším exprezidentovým okolím, o tom informovala stanice CNN. Výsledky zatím pro republikány nejsou takovým přesvědčivým úspěchem, jaký čekali. Souboj o Senát zůstává vyrovnaný, ve Sněmovně reprezentantů mají zatím republikánští kandidáti převahu, ale nikoli výraznou.
O tom, zda americký Senát po úterních volbách ovládnou demokraté nebo republikáni, se zřejmě rozhodne v Georgii. Po sečtení 99 procent hlasů nemá ani jeden z kandidátů nadpoloviční většinu, napsala agentura Reuters. Pravděpodobně se tak bude muset konat vyřazovací kolo, jehož termín je stanovený na 6. prosince.
V amerických volbách do Kongresu ještě není spočítáno, ale podle průběžných výsledků to vypadá na špatnou noc pro republikány. Předvolební průzkumy věštily vítězství ve Sněmovně reprezentantů a těsný souboj v Senátu. To se nezměnilo. Republikáni jsou stále favorité ve sněmovně a Senát je na ostří nože. Jenže vypadá stále pravděpodobněji, že se žádné republikánské tsunami nekoná. Zápasy, které měli republikáni vyhrát, prohrávají, volby, o kterých republikáni snili, jsou v nedohlednu. Jediné dobré zprávy přicházejí z Floridy, kde drtivě zvítězil republikán Ron DeSantis.
Američané si v úterý vyberou nové zástupce, kteří je budou reprezentovat v americkém Kongresu. Ve hře je všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a třetina mandátů v Senátu. Většina výsledků by mohla být známa do středečního rána SEČ. Průzkumy naznačují, že dosavadně menšinoví republikáni ovládnou obě komory a demokraté tak přijdou o svoji převahu. To by mělo zásadní dopad na schopnost prezidenta Joe Bidena prosazovat své zákony. Převaha republikánů by rovněž mohla ovlivnit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Bývalý americký prezident Donald Trump naznačil, že příští týden oznámí kandidaturu na prezidenta ve volbách v roce 2024. V Ohiu na pondělním mítinku před kongresovými volbami řekl, že 15. listopadu učiní důležité prohlášení. Informovala o tom agentura Reuters.
Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v uplynulých měsících jednal s vysoce postavenými poradci ruského prezidenta Vladimira Putina v naději, že sníží riziko další eskalace konfliktu na Ukrajině. Sullivan také varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní nebo zbraní hromadného ničení, uvedl v neděli americký deník The Wall Street Journal. Ukrajina se s podporou západních spojenců brání ruské agresi už od února. Bílý dům naposledy oficiálně přiznal jednání mezi Sullivanem a Moskvou v březnu.
Kreml ve válce proti Ukrajině vsází na konec odhodlání západních států i veřejnosti. Podle některých analytiků pak bude soudržnost Západu hrát dokonce stěžejní úlohu pro přípravu nové ruské ofenzivy. Varovné signály přitom přibývají a zejména otázka stěžejní podpory ze strany Spojených států budí obavy. Už v úterý půjdou Američané k volbám, které mohou změnit poměr sil v americkém Kongresu.
Elon Musk, nejbohatší člověk planety, coby nový majitel Twitteru přikročil k opravdu masivnímu propouštění. Stávající i propuštění zaměstnanci si tak kladou otázku, zda bude platforma moci vůbec běžně fungovat, například co se moderace obsahu týče. První test přichází nyní. Spojené státy totiž už zítra čekají volby do Kongresu. Ve čtvrtek a v pátek Musk propustil více než polovinu zaměstnanců Twitteru. I když některé z nich až moc zbrkle – nyní žadoní o jejich návrat.
Vláda ISA soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory. Podle zdrojů není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale je vypočítavou snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporou dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.
Ve Spojených státech budou kongresové volby. Jelikož spadají doprostřed prezidentského funkčního období, přezdívá se jim midterms. Volí se celá Sněmovna reprezentantů, dále 35 (třetina) senátorů, 39 guvernérů, parlamenty na úrovni států a mnoho dalších politiků. Jejich výsledek může zásadně ovlivnit administrativu Joea Bidena, který doposavad vládl za pomoci nakloněného Kongresu. Jaká jsou hlavní témata voleb a jaké mohou mít dopady, rozebral Peter Rough z think-tanku Hudson Institute. V minulosti Rough působil i v Bílém domě George Bushe mladšího a pracoval pro vedení Republikánské strany. O americké politice má perfektní přehled.
Spojené státy budou dál "neochvějně podporovat" Ukrajinu i po nadcházejících volbách do Kongresu. V Kyjevě to v pátek řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan, který do ukrajinské metropole přijel na neohlášenou návštěvu. "Hodláme zajistit, aby byly k dispozici potřebné zdroje a abychom získali hlasy obou stran," řekl Sullivan před novináři. Ve volbách, které se uskuteční 8. listopadu, se demokraté budou snažit zachovat svou parlamentní většinu.
Pravda vítězí, měli jsem si příležitost minulý týden opakovat, a v americkém mediálním světě vyšel článek, který k tomu připojuje, dalo by se říct, několik postřehů. Byla z toho událost toliko ve světě lidí žijících médii, ale zajímavá. Velká americká média mívají kritiky specializované na svět médií. Erik Wemple, který tuto práci dělá ve Washington Post, se minulý týden vrátil do doby vrcholících protestů a rabování Black Lives Matter v roce 2020. Redakce New York Times se tehdy dohodla s republikánským senátorem Tomem Cottonem, že jim napíše komentář, že by proti násilníkům měla být nasazena armáda. Krok jistě povážlivý, ale ani bezprecedentní, ani protiprávní.
