Bývalí vysocí američtí představitelé vedli podle čtvrteční zprávy NBC News tajná jednání o dění na Ukrajině s významnými Rusy. Někteří z nich jednali dokonce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Rozhovory, jejichž hlavním tématem bylo ukončení války na Ukrajině údajně probíhaly s vědomím Bidenovy administrativy, ale ne na její pokyn.
Spojené státy jsou republika, která oficiálně zakázala veškeré šlechtické tituly. To ale neznamená, že americká aristokracie neexistuje. První přistěhovalci, kapitáni průmyslu, podnikatelé, vytvořili vládnoucí vrstvu, jež se tradičně uchází o ty nejvyšší posty v zemi. Morganové, Rockefellerové, Bushové a samozřejmě ten nejznámější americký rod, Kennedyové, to jsou nefalšovaná americká knížata. Každá rodina má nějakou černou ovci. Kennedyové jich mají rovnou několik. Zakladatel rodu Joseph Kennedy byl antisemita, který podporoval appeasement s Hitlerem.
Čína novelizovala svůj zákon o kontrašpionáži a rozšířila oblast jeho působnosti i oficiální pekingskou definici špionáže. Americká rozvědka proto varovala americké společnosti podnikající v Číně. Zákon je jen jedním z mnoha opatření přijatých prezidentem Si Ťin-pchingem k posílení státní moci a potlačení zahraničního vliv.
Zástupci administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a některé vládní úřady nesmějí komunikovat s představiteli sociálních sítí ohledně obsahu zveřejněných příspěvků. Soudním příkazem o tom rozhodl louisianský soudce Terry Doughty. Konečný verdikt v případu se teprve očekává, rozhodnutí nicméně představuje významný milník v mezistranickém sporu ohledně míry, do které by vláda měla zasahovat do obsahu na sociálních sítích.
Americká ministryně financí Janet Yellenová navštíví mezi 6. a 9. červencem Čínu, kde bude jednat s vrcholnými představiteli komunistického režimu. O cestě Yellenové v tiskové zprávě informovalo americké ministerstvo financí. Agentura DPA připomíná, že se návštěva uskuteční v době napjatých vztahů mezi oběma velmocemi. Yellenová, která označila pojem ekonomické odluky od Číny za „katastrofální“, se vloni nechala několikrát slyšet, že by ráda Čínu navštívila.
Izrael schválil nákup dalších 25 amerických letadel F-35, transakce má hodnotu tři miliardy dolarů (zhruba 65 miliard Kč). Oznámilo to dnes izraelské ministerstvo obrany. Celkový počet těchto letadel v izraelských vzdušných silách tak stoupne na 75. Transakce bude podle ministerstva financována z balíku vojenské pomoci, který Izraeli poskytují Spojené státy, napsala agentura Reuters. O koupi letadel F-35 nyní uvažuje také Česká republika.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej letounů F-35 české armádě za odhadovanou cenu 5,62 miliardy dolarů (asi 122,6 miliard korun). Částka je maximální možnou pro případný desetiletý kontrakt, uvedl mluvčí české vlády Václav Smolka. České ministerstvo obrany s USA jedná o pořízení 24 těchto stíhaček páté generace. Česká vláda dostane konkrétní návrh dohody na stůl do 1. října a následně rozhodne o jejím schválení, či neschválení, uvedlo české ministerstvo obrany.
Je to velká lekce, proč jsou nominace do nejvyšších soudů tou vůbec největší a nejdůležitější rolí politiky. Přichází zrovna ve chvíli, kdy prezident Petr Pavel obsazuje Ústavní soud. A vládní koalice, která má v Senátu, jenž musí soudce schválit většinou, tomu věnuje trestuhodně malou pozornost. Nemá vyjasněno, jaké soudce skutečně chce. Některé ve víru dní pouštěla v chaosu Senátem jen proto, že se bála mediální kritiky, pokud by si je dovolila zablokovat.
Americký nejvyšší soud ve čtvrtek znemožnil americkým univerzitám organizovat přijímací zkoušky způsobem, který by zvýhodňoval studenty určitých etnických menšin, píší agentury. Čtvrteční rozhodnutí soudců se týká Harvardovy univerzity a Univerzity Severní Karolíny (UNC). Amerického prezidenta Joea Bidena rozsudek zklamal. Podle něj soud opustil letitý precendens. Zvýšit podíl studentů etnických menšin se tímto způsobem podle Harvardu snaží 40 procent vyšších odborných a vysokých škol v USA.
Americký prezident Joe Biden v posledních týdnech začal používat přístroj pro léčbu a monitoring spánkové apnoe, aby si zlepšil kvalitu spánku, řekl ve středu podle agentury Reuters nejmenovaný činitel z Bílého domu. Bidenovi je 80 let. Informaci potvrdil i mluvčí prezidentova úřadu Andrew Bates, který připomněl, že prezident o svých potížích se spánkovou apnoe informoval ve zprávách o svém zdravotním stavu už v minulosti. "Přístroj CPAP používal i uplynulou noc, což je u lidí s těmito potížemi běžné," řekl Bates.
Sněmovna přerušila krátce po úterní půlnoci na návrh vládní koalice úvodní debatu o česko-americké smlouvě o obranné spolupráci. Dohoda čelí kritice opozičního hnutí SPD. Poslanci hnutí se snažili její projednávání zbrzdit už při schvalování programu nynější schůze, které trvalo skoro osm hodin. Poslanci budou v projednávání smlouvy pokračovat od dnešních 15:00. Odročení navrhl a prosadil předseda poslanců ODS Marek Benda.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě uctil minutou ticha piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu. Putin prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. Současně dnes ráno u Minsku před osmou místního času přistálo soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina
Sněmovna v úterý zahájí projednávání česko-americké smlouvy o obranné spolupráci. V úvodním kole se očekává kritika dohody od poslanců opozičního hnutí SPD. Naopak v poslaneckém klubu opozičního hnutí ANO má ujednání většinově podporu. Ještě před schválením programu schůze, která začíná odpoledne, se očekávají obvyklé opoziční snahy o jeho změny. Obrannou smlouvu se Spojenými státy schválila vláda letos v dubnu.
Kongresmanka Lauren Boebertová předložila v americké Sněmovně reprezentantů k hlasování rezoluci o impeachmentu prezidenta Joe Bidena. Viní ho z nezvládnuté situace na jižní hranici Spojených států. Sněmovna po jednání odhlasovala podstoupení obvinění sněmovním výborům. Ty se rezolucí můžou, ale nemusí zabývat. Informují například CNN nebo New York Times. Boebertsová je republikánská poslankyně za stát Colorado. Hlásí se k silně pravicovému křídlu republikánské strany.
Akademický žurnál The Bulletin of the Atomic Scientists, proslulý analýzou politiky v oblasti jaderných zbraní, vydal článek, ve kterém argumentuje, že je přínosné aplikovat LGBTQ+ identitu na jaderné zbraně. Podle článku to může posílit mezinárodní bezpečnost a proměnit podobu současného jaderného odzbrojování.
Ukrajinskou protiofenzivu ztěžuje neschopnost vybudovat si vzdušnou převahu. Kyjev už několik měsíců usiluje o dodání amerických stíhaček F-16, k jejich nasazení ovšem dojde až poté, co ukrajinští piloti prodělají potřebný výcvik, to by mohlo být nejdřív na podzim. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský však pochybuje o tom, že by samotné dodání F-16 vedlo k ukrajinské nadvládě ve vzduchu. „Nemějme přehnaná očekávání, to je zásadní,“ řekl Bahenský deníku Echo24.
Kdyby nehrozila destabilizace americké demokracie, byla by to skvělá komedie. Dne 8. června velká porota na návrh zvláštního prokurátora Jacka Smithe obvinila Donalda Trumpa v 37 bodech. Bývalý prezident prý porušil zákon o špionáži (ten pokrývá i nevhodné zacházení s utajovanými informacemi), spikl se za účelem maření spravedlnosti, skrýval tajné dokumenty a lhal FBI. Smithův úřad zveřejnil zdůvodnění obvinění. Je třeba mít na paměti, že jde o verzi jen jedné strany, navíc podanou v co nejlepším světle. S jistotou však můžeme říct, že Smith má na Trumpa slušně nabito.
Americká rozvědka v pátek zveřejněné zprávě ujistila, že nemá žádný důkaz o tom, že Covid-19 byl vytvořen v čínské laboratoři. Washington tak nemá žádné informace, které by podpořily nedávné tvrzení, že tři vědci z virologické laboratoře ve Wu-chanu byli mezi prvními, kteří byli infikováni covidem a mohli být těmi, kdo samotný virus vytvořil.
Spojené státy před několika dny uspořádaly jednání vládních expertů s protějšky z Číny, Ruska, Francie a Británie o snižování „strategického rizika“ kolem jaderných zbraní a o politice v této oblasti. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí. V prohlášení vyzdvihuje profesionalitu účastníků, žádné výsledky jednání ale nezmiňuje.
Šéf společnosti Ocean Gate Stockton Rush, který zahynul na palubě své ponorky Titan, se rád obklopoval mladými lidmi a nechtěl najímat zkušené námořníky, protože mu přišli málo „inspirativní“. Jeho dřívějšího rozhovoru, kde představoval svou společnost, si všiml například server New York Post. Ponorka Titan byla jeho vlastním výtvorem, ovládala se pomocí herního ovladače a neprošla certifikací. V neděli se při cestě za vrakem Titaniku odmlčela, pravděpodobně implodovala a všech pět lidí na palubě zemřelo.
Ponorka Titan, jejíž trosky byly dnes po několika dnech pátrání nalezeny, implodovala poblíž vraku Titaniku, domnívá se americká pobřežní stráž. Pětičlenná posádka neměla šanci na přežití. Pobřežní stráž dnes uvedla, že na dně Atlantického oceánu bylo nalezeno pět velkých kusů trosek. Úmrtí všech lidí na palubě ponorky předpokládá také majitel plavidla, společnost OceanGate Expeditions.
Ukrajinská protiofenziva je zatím méně úspěšná a ruské síly vykazují větší akceschopnost a efektivnější obranu, než předpovídaly západní analýzy, uvedla stanice CNN. "Ukrajinská protiofenzíva nesplňuje očekávání na žádné frontě," řekl jeden ze dvou západních představitelů a vysoce postavený vojenský představitel z USA. Ukrajinské síly se ukazují jako "zranitelné" vůči minovým polím a ruské síly jako "kompetentní" obránci. Průběh ukrajinské protiofenzivy mnozí považují za určující pro to, která ze stran válku vyhraje. Zdroje přiznávají, že obě strany mají velké ztráty.
Za diktátora označil v úterý americký prezident Joe Biden svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga. Učinil tak podle agentury Reuters na setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. O den dříve Biden mluvil o tom, že vztahy obou mocností jsou na správné cestě.
Občas se ze zpravodajství zdá, že válka mezi Spojenými státy a Čínou je na spadnutí, dokonce je nevyhnutelná. USA jsou dosavadní světový hegemon, zmítaný vnitřními problémy a nezvládající závazky po celém světě. Čína se hlásí o své místo, neustále rostoucí ekonomika jednou jistě předstihne Ameriku, Peking masivně zbrojí. Čína a Amerika se budou muset porvat o první místo ve světovém řádu. Spouštěčem bude nejspíše Tchaj-wan, který Peking považuje za své území a rád by ho dostal pod kontrolu.
Vztahy Spojených států a Číny jsou podle amerického prezidenta Joea Bidena na správné cestě. Řekl to v pondělí po návštěva šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena v Pekingu. Ta podle Bidena, kterého citovala agentura Reuters, přinesla pokrok. ten může souviset také s vyjádřením Blinkena ohledně Tchaj-wanu, podle něj USA nepodporují nezávislost ostrova na Číně.
Zdroje z ruských ozbrojených složek uvádějí, že Rusko získává navzdory sankcím velké množství západní munice pro svoji válku na Ukrajině. Server Politico se dostal k informacím, které naznačují, že ruské zbrojařské firmy Promtechnologia a Tetis, které nemají schopnosti nebo kapacitu pro výrobu vlastní munice, pro sebe zajistily stovky tisíc nábojů americké firmy Hornady. Sankcím se vyhýbají tak, že objednávky deklarují jako zboží pro civilní účely.
Rozhovory amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena s jeho čínským protějškem Čchin Kangem byly upřímné, věcné a konstruktivní, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Čchin pak za nejvýznamnější riziko v čínsko-amerických vztazích označil otázku Tchaj-wanu. Blinken, který je po pěti letech prvním šéfem americké diplomacie, který tuto asijskou mocnost navštívil, pozval čínského ministra do Washingtonu, aby tam pokračovali v rozhovorech.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v neděli přiletěl do Číny, a stal se tak prvním šéfem americké diplomacie, který asijskou mocnost za pět let navštívil. Dnes Blinkena čeká jednání s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem a v pondělí možná také schůzka s prezidentem Si Ťin-pchingem, uvedla agentura AP. Blinken se měl do Pekingu vydat už v únoru, ale cestu tehdy zrušil kvůli přeletu čínského špionážního balónu nad Spojenými státy, který výrazně narušil vzájemné vztahy.
Americký prezident Joe Biden doufá, že se v příštích několika měsících setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Šéf Bílého domu to v sobotu řekl novinářům. Agentura AP uvedla, že šance na schůzku obou státníků by mohly být například na okraj jednání vedoucích představitelů zemí skupiny G20 v září v Dillí či na summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC), který budou hostit Spojené státy v listopadu v San Francisku.
Často se spekuluje o tom, zda americký demokratický prezident Joe Biden je vůbec kvůli svému vysokému věku schopen vykonávat svůj úřad. Ačkoliv se Biden chystá v příštím roce obhajovat svůj mandát, jeho zdravotní stav a některé výstupy, při nichž působí duchem nepřítomně, vyvolávají obavy. V pátek těmto spekulacím dal opět příležitost poté, co na konci svého projevu o prodeji zbraní provolal slávu královně. Informovala o tom server BBC.
