Německý kancléř Friedrich Merz pochválil Izrael za jeho útok na Írán, považuje ho za klíčový v boji proti globálnímu terorismu. Svůj postoj vyjádřil Merz na summitu G7. „Je to špinavá práce, kterou Izrael dělá pro nás všechny," uvedl v rozhovoru pro německou televizi ZDF. O zprávě informuje deník Bild. Merz také dodal, že i Německo je dlouhodobě zasaženo aktivitami íránského režimu.
Desítky německých vládních sociálních demokratů volají po deeskalaci napětí a diplomatickém jednání o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) pro Echo24 řekl, že německý kancléř Friedrich Merz má vůči Kremlu jasnou pozici, nicméně minimálně část SPD, o níž se ví, že má na Rusko vazby, na něj zřejmě bude tlačit. Podle europoslance Jaroslava Bžocha (ANO) jsou diplomatická jednání o ukončení války s Vladimirem Putinem nevyhnutelná.
Přímá jednání s Moskvou o ukončení války na Ukrajině a deeskalace napětí pomocí diplomatického řešení. To požaduje zhruba 150 členů německé vládní Sociálnědemokratické strany (SPD) v čele se stranickým expertem na zahraniční politiku Ralfem Stegnerem v manifestu, který v Německu vyvolává vášnivé debaty. Stegner hájí dokument s tím, že je potřeba, aby o míru hovořili i nepopulistické strany, především pak právě SPD, která je podle něj „mírovou stranou“.
Čtrnáctiletí a patnáctiletí by neměli mít v Německu možnost pít alkohol ani v přítomnosti rodičů. Dohodli se na tom ministři zdravotnictví jednotlivých spolkových zemí, kteří chtějí iniciovat příslušnou změnu zákona. Od 14 let mohou mladí v Německu pít pivo, víno a sekt, pokud je u toho přítomný zákonný zástupce, od 16 let mohou pivo, víno a sekt pít i bez jejich dozoru. Tvrdý alkohol je legálně dostupný až od 18 let.
Německá vojenská pomoc Ukrajině letos dosáhla výše sedmi miliard eur (asi 173,57 miliard Kč) a dalších 1,9 miliardy eur čeká na schválení parlamentem. Letošní vojenská pomoc z Německa tak dosáhne bezmála devíti miliard eur. V Kyjevě to ve čtvrtek uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius na tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Současně uvedl, že Německo neuvažuje o vyslání raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu, čímž zase zpochybnil dřívější tvrzení Berlína o možných dodávkách.
Polský premiér Donald Tusk zvažuje zavedení vlastních kontrol na hranicích s Německem. Je „velmi pravděpodobné, že takové částečné hraniční kontroly s Německem zavedeme od letošního léta,“ řekl Tusk v parlamentu, uvedl dnes deník Die Welt. Reaguje na kroky spolkové vlády, kdy ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) nařídil před něco málo měsícem další zpřísnění hraničních kontrol a odmítnutí žadatelů o azyl, kteří ilegálně vstupují do země. Polská vláda proti těmto opatřením protestovala.
Deutsche Bahn musela zastavit vlak ICE 886 z Mnichova do Hamburku. Po zhruba hodině a půl jízdy skončil předčasně v Norimberku, kde současně nabral zpoždění. Na občasná zpoždění jsou cestující zvyklí, tentokrát byl však důvod zastavení kuriózní, vlak byl prý tak znečištěný, že nemohl pokračovat v jízdě. O zprávě informuje deník Bild. Zaměstnanci železnice cestující o situaci informovali přes reproduktor. V hlášení uvedli, že je vlak příliš špinavý na to, aby mohli v cestě pokračovat.
Před hraničními přechody do Německa na dálnicích D5 a D8 se dnes ráno vytvořily mnohakilometrové kolony zejména kamionů v pravém jízdním pruhu. Vyplývá to z informací policie na síti X a informačního webu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Německo na začátku května oznámilo zpřísnění kontrol na hranicích kvůli nelegální migraci. Na D5 před Rozvadovem na Tachovsku byla před 07:00 kolona dlouhá přibližně 14 kilometrů, uvedla policie.
V Německu začíná vznikat odpor proti větrným elektrárnám a zelené politice bývalé vlády. Podle bývalého zeleného ministra hospodářství Roberta Habecka se má v Německu postupně zvyšovat plocha, na které mají stát větrníky. To se nelíbí například Durynsku, které požaduje změnu a místo stavby nových větrníků žádá, aby zákon bral v potaz výkon, nikoliv plochu. Nový plán totiž počítá s výstavbou větrníků v Durynském lese. Informuje Bild.
Německá vláda, ale i nizozemské úřady se vymezily vůči iniciativě některých Nizozemců, kteří se rozhodli vlastními silami zastavovat auta na hranici s Německem a provádět kontroly kvůli migraci. Nizozemské ministerstvo vnitra v reakci na víkendovou událost vyzvalo k dodržování zákonů, německé policejní odbory hovoří o „katastrofálním vývoji“, píše deník Die Welt. Podle Geerta Wilderse, šéf Strany pro svobodu (PVV), to je ale "fantastická iniciativa.“
Češi a Němci vybudovali po hrůzách druhé světové války a vyhnání sudetských Němců z Československa silné partnerství a přátelství, které je potřeba dál posilovat. Na Sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně to řekl bavorský premiér Markus Söder. V projevu mimo jiné kritizoval nedostatečné železniční spojení mezi Prahou a Mnichovem. Podle bavorského premiéra si ještě před třiceti lety nikdo nedokázal představit, že by na Sudetoněmeckém sjezdu zněla česká hymna.
Sudetští Němci na svém letošním sjezdu v bavorském Řezně ocenili smíření s Čechy a vyzvali k dalšímu prohlubování spolupráce. Cenu za lidská práva předali festivalu Meeting Brno, který je na oplátku pozval, aby příští sjezd uspořádali v moravské metropoli. Partnerství a přátelství Čechů a Němců vyzdvihli ve svých projevech také bavorský premiér Markus Söder a český ministr školství Mikuláš Bek.
Současné hospodářské problémy připravily německý průmysl během jednoho roku o více než 100 000 pracovních míst. Největší újmu utrpěl automobilový sektor, který přišel o více než 45 000 pracovních míst. Vyplývá to podle agentury DPA z analýzy poradenské společnosti EY. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. Řada českých firem je na výkonu německého hospodářství závislá.
Hospodářská krize v Německu postupuje. Podle analýzy auditorské a poradenské firmy EY bylo během jednoho roku zrušeno 100 000 pracovních míst, z toho přibližně 45 000 v automobilovém průmyslu. Do konce roku 2025 by mohlo zmizet dalších 70 000 pracovních míst, píše dnes deník Die Welt. Analytici EY však deindustrializaci nevidí.
Sudetští Němci v pátek večer v bavorském Řezně slavnostně zahájili svůj letošní sjezd, který potrvá do neděle. Na úvod rozdali kulturní ceny. Nejvyšší vyznamenání, Evropskou cenu Karla IV., si až v neděli převezme bavorský premiér Markus Söder. V sobotu dostanou cenu za lidská práva organizátoři festivalu Meeting Brno, kteří sudetské Němce pozvali k uspořádání příštího sjezdu v Brně.
Do Berlína přicestovala trojice Somálců, které v květnu spolková policie z německého pohraničí vrátila do Polska a kteří následně postup německých úřadů úspěšně napadli u soudu. V pátek o tom informoval deník Bild. Případ vyvolal v Německu značnou pozornost, neboť narušil avizovaný tvrdý postup vlády nového spolkového kancléře Friedricha Merze proti nelegální migraci.
Bývalá spolková kancléřka Angela Merkelová navštívila Prahu, důvodem bylo turné propagující její paměti nazvané zajímavě Svoboda. Kniha se podle nakladatele velmi dobře prodává, na autogramiádu v knihkupectví uprostřed Prahy přišlo opravdu hodně lidí. Časopis Respekt uspořádal setkání v naplněné Lucerně, kde paní Merkelová byla co chvíli odměňována potleskem.
Nového německého kancléře Friedricha Merze poprvé v Bílém domě přijal americký prezident Donald Trump. Spojené státy budou mít s Německem skvělý vztah, prohlásil Trump s tím, že lídři budou dnes diskutovat o obchodu. Německo je podle Merze připraveno s USA úzce spolupracovat, obě země podle něj mají mnoho společného. Kancléř rovněž řekl Trumpovi, že americký prezident má silnou pozici pro to, aby zastavil válku na Ukrajině.
Němečtí meteorologové varují před tlakovou níží Tim, která od středečního odpoledne na jih spolkové republiky přinese silné bouře. Zpravodajský server t-online dokonce upozorňuje na akutní ohrožení života. "Nebezpečnější už být nemůže," řekl serveru meteorolog Jan Schenk, podle něhož jsou podobné rozsáhlé tlakové níže svou intenzitou srovnatelné s tropickými cyklónami.
Odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle agentury DPA o tom dnes rozhodl správní soud v Berlíně. Podle něj není možné žadatele o azyl vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení. Nařízení o zpřísnění režimu na hranicích vydal před měsícem, krátce po nástupu do funkce, ministr vnitra Alexander Dobrindt.
V Německu by mohl začít platit tvrdší zákaz kouření na veřejnosti. Usilují o to politici SPD a Zelených, kteří vzhlíží k plošnému zákazu kouření, který nedávno oznámila na řadě veřejných míst Francie. K zákazu by podle německých politiků mělo dojít zejména kvůli ochraně dětí před škodlivými účinky pasivního kouření, informoval deník Die Welt.
Automobilový průmysl v Německu se potýká s útlumem, zatímco zbrojařské firmy zažívají nebývalý boom. Tisíce pracovních míst v automobilkách zanikají, a právě to otevírá dveře pro obranný sektor, který nyní aktivně láká inženýry a odborníky z autoprůmyslu. Podle analytiků jde o „historickou příležitost“, jak propojit dvě zdánlivě odlišná odvětví.
Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF jsou zaplaveny stížnostmi od svých diváků. Průzkum portálu Correctiv ukazuje, že tyto stanice v loňském roce obdržely desítky tisíc tzv. programových stížností. Informuje o tom deník Bild.de. Německé veřejnoprávní televize čelí vysokému nárůstu stížností na jejich adresu. ZDF v loňském roce obdržela 17 000 stížností, což je desetkrát více než v roce 2023.
Německý plán na pomoc energeticky náročnému průmyslu s drahými energiemi spočívá v tom, že bude jednotlivým firmám rozdělovat dotace na pokrytí těchto nákladů. Celkem by se mělo podle odhadů jednat o v přepočtu zhruba čtvrt bilionu korun. Pravidla Evropské unie nicméně zapovídají státům takto přímo průmysl dotovat, neboť velké a bohatší státy by pak měly výhodu nad menšími. Podle expertů ale Brusel Berlínu do určité míry ustoupí, píše server Politico.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) nadále předpokládá, že německá ekonomika letos vykáže třetí celoroční pokles za sebou. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle její nové prognózy sníží o 0,3 procenta. Německo by tak zažilo nejdelší období hospodářského útlumu v poválečné historii. Komora o tom dnes informovala na svých internetových stránkách.
Německý soud shledal v pondělí čtveřici bývalých manažerů automobilového koncernu Volkswagen vinnou z podvodu v souvislosti s rozsáhlým emisním skandálem známým jako dieselgate. Dvěma z nich uložil nepodmíněný trest vězení, dva dostali podmínečné tresty. Emisní aféra vypukla v roce 2015, soud se čtveřicí začal v roce 2021. Původně s ní měl na lavici obžalovaných usednout i bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn, proces s ním se ale nakonec koná odděleně.
Německý diskontní řetězec Lidl oznámil výrazné snížení cen u více než 50 produktů, což vyvolalo řetězovou reakci mezi konkurenčními prodejci. Podle serveru Bild.de se jedná o jednu z největších cenových ofenziv v posledních letech. Redakce Echo24 oslovila i český Lidl, zda obdobnou akci chystá i u nás. Na jeho reakci zatím čeká. Snížení cen se týká širokého spektra potravin, včetně mléčných výrobků, pečiva, masa, konzerv a dalších základních potravin.
Portály náhradní justice byly původně zavedeny jako ochrana pro whistleblowery (podnět přišel z Evropské unie), ale v praxi nezvratně mutují v nástroj politického udávání a osobní msty. Může to být tak rok a půl, kdy česká média nadšeně přejala zprávu BBC o vlně udávání v Rusku. Vracejí se k prověřené sovětské praxi, psala, soused práší souseda kvůli diskreditaci armády a šíření dezinformací o válce, následují pokuty, ztráta zaměstnání anebo vězení. Z článků čišelo zlomyslné uspokojení, že RuSSákům zkrátka není rady ani pomoci, když hledají a opět slavně nacházejí zrádce ve vlastních řadách.
Německá vláda vedená konzervativním kancléřem Friedrichem Merzem zahájila po nástupu do funkce tažení proti migraci. Ministr vnitra Alexander Dobrindt oznámil „tvrdý zásah“ na hranicích jako jasný signál světu, že Německo mění kurz. Skutečný dopad těchto opatření je však podle odborníků i evropských představitelů minimální – a spíše než o politiku jde podle nich o symbolické gesto a špatné divadlo.
Podle nového průzkumu Německého svazu automobilového průmyslu (VDA) více než tři čtvrtiny německých dodavatelů automobilového průmyslu (76 %) plánují odložit, přesunout nebo zcela zrušit plánované investice v Německu. Plánují naopak přesun investic do jiných zemí EU, Asie či Severní Ameriky, píše německý deník Berliner Zeitung (BZ). Důvodem mají být problémy německého automobilového průmyslu v posledních letech, které souvisejí mimo jiné s jeho klesající atraktivitou pro investory.
