Jihoněmecký Stuttgart ze soboty na neděli zažil něco, co jsme zatím jako konzumenti zpravodajství znali jen ze západněji položených zemí: Francie, Anglie, USA. Poté, co se policie opovážila zkontrolovat muže, kterého podezírala z držení drogy, vypukly nepokoje.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí tvrdě odsoudila nepokoje, které o víkendu zachvátily Stuttgart na jihozápadě spolkové republiky. Na místo se přijel podívat ministr vnitra Horst Seehofer, který požaduje tvrdé potrestání viníků.
Německo sníží od 1. července daň z přidané hodnoty (DPH) z 19 na 16 %. Očekává se tak, že zejména Češi z příhraničních oblastí začnou ještě více nakupovat v německých obchodech, kde by mohly klesnout ceny zboží, které by mohlo být levnější než v Česku, kde DPH zůstává na výši 21 %, nižší sazba na potraviny je patnáctiprocentní.
Zákonodárci z německé vládní CDU kritizují rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa snížit vojenskou přítomnost amerických vojáků v Německu.
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil stáhnout z Německa 9.500 ze stávajících 34.500 amerických vojáků.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Jako kdyby nestačilo, čeho všeho jsme byli svědky v prvním čtvrtletí roku 2020. Od pátého května je v Evropě kromě hospodářské prosperity, z níž kousek odlamuje každý den v karanténě, zpochybněn i směr evropské integrace. Tedy ne že by rozsudek německého Spolkového ústavního soudu nařizoval spolkové vládě opustit eurozónu, natož Evropskou unii. Ovšem pokud filozofii rozsudku domyslíme do konce, buď skončí evropská integrace v dosavadní podobě, anebo budou z omylu vyvedeni ti, kdo věří na platnost ústavního pořádku v členských zemích EU.
Od chvíle, kdy koronavirus tvrdě zasáhl Itálii, Španělsko a Francii, které se vedle Británie staly nejhůř postiženými zeměmi Evropy, zní z jihu velmi hlasité volání po přerozdělování dluhu. Společném evropském dluhopisu. Francouzský prezident Emmanuel Macron o něm mluví od chvíle, kdy nastoupil do Elysejského paláce. Ze severu Evropy, hlavně z Německa a Nizozemska, zní hlasité a jasné ne.
Úředník německého ministerstva vnitra Stephan Kohn vypracoval dlouhou analýzu, v níž označil krizi kolem koronaviru za „globální falešný poplach“ a doporučil kompletní zrušení zvláštních opatření. Ta podle něj mohou zavinit smrt více lidí, než nákaza. Ministr vnitra Horst Seehofer analýzu označil pouze za Kohnův osobní názor a úředníka postavil mimo službu. Podle některých hlasů však takové jednání nahraje konspiračním teoriím, napsal německý Der Spiegel.
Pozoruhodná žena Seyran Atesová je středoevropskou obdobou světoznámé somálské aktivistky, v Americe usazené Ayaan Hirsi Aliové.
Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.
Říká se jim koronakritici, případně koronaidioti. Odsunout je na okraj se však přinejmenším v Německu nedaří. Minulou sobotu demonstrovali v desítkách měst, v Berlíně, Mnichově, Frankfurtu, Kolíně a Stuttgartu se jich sešly tisíce, v menších sídlech jako Cáchy nebo Mannheim stovky. Videa z demonstrací ukazují na transparentech slogany jako „Probuďte se“, „Konec paniky“, „Chceme zpátky svůj život“, „Zastavte zdravotnické fašisty“, demonstranti prý vyzývali kolemjdoucí heslem „Strhněte roušky“.
Rakousko od 15. června plně otevře hranice s Německem a už od tohoto pátku bude hranice kontrolovat pouze namátkově. Ve středu to oznámila agentura APA, které plány na změnu režimu na hranicích sdělil úřad rakouského kancléře Sebastiana Kurze.
Evropská komise by případně mohla zahájit soudní řízení vůči Německu kvůli rozhodnutí jeho ústavního soudu o nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB).
Průmyslové zakázky v Německu v březnu klesly ve srovnání s předchozím měsícem o 15,6 procenta, což je nejvyšší propad od začátku měření v roce 1991.
Německé automobilky, kterým kvůli koronaviru prudce klesl odbyt, se stále hlasitěji dožadují státní podpory na nákup nových aut.
Zatímco většina Němců se staví za rozvolňování koronavirových opatření, od úřadů i odborníků přicházejí skeptičtější názory.
Německo dá na podporu ekonomiky, těžce zkoušené dopady epidemie způsobené koronavirem, nejméně stovky miliard eur (biliony Kč).
Všichni s napětím čekali, jak dopadne konzultace Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí, která proběhla 15. dubna. Počet nakažených koronavirem už druhý týden klesá, zruší kancléřka konečně zákaz vycházení a vrátí Německo k normálu? Po čtyřech hodinách videokonference předstoupila kancléřka před novináře. Oznámila, že se situace zlepšuje, přesto upozornila: „Dosáhli jsme dílčího a křehkého úspěchu.“
S postupující pandemií wuchanského koronaviru, způsobujícího nemoc COVID-19, se z řady zemí šíří hlasy po mezinárodním vyšetřování, co se s koronavirem v Číně skutečně odehrálo.
Největší německý deník Bild spustil přímý frontální útok na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga kvůli celosvětovým následkům šíření koronaviru.
Saský premiér Michael Kretschmer kritizuje sousední Českou republiku a Polsko za náhlé uzavření hranic kvůli šíření koronaviru, údajně bez předchozí dohody.
Německá Neumünster zoo kvůli výpadku příjmů a narušení dodávek zboží z obchodních řetězů plynoucího z pandemie koronaviru zvažuje, že zoo porazí některá zvířata, aby jimi nakrmila zvířata jiná.
Německo se v souvislosti s koronavirem začne pomalu vracet do normálu. Od pondělí mohou v celé zemi znovu otevřít obchody s plochou menší než 800 metrů čtverečních a také všechny prodejny aut, kol či knih. Plán, na němž se ve středu dohodla kancléřka Angela Merkelová s ministerskými předsedy spolkových zemí, počítá i s postupným otevíráním škol od 4. května. Restaurace mají nadále zůstat uzavřené. Lidem nově politici „naléhavě“ doporučují nošení roušek, zejména v hromadné dopravě a maloobchodech. Povinné ale nebudou.
Řada Němců si oznámení o návratu slibovala od vystoupení kancléřky Angely Merkelové v úterý. Jenže kancléřka se pouze omezila na ujištění, že spolkový kabinet situaci sleduje a že o ní „intenzivně přemýšlí“.
Po řadě negativních zpráv přichází konečně taky pár těch alespoň trochu dobrých. Především nejpostiženější evropská země Itálie má po dlouhých týdnech důvod k naději. V zemi zemřelo za včerejší den 681 nakažených koronavirem, což bylo nejméně za téměř dva týdny. Pokles navíc pokračoval i v neděli, kdy v zemi zemřelo 525 lidí s nemocí covid-19. A lehce optimistická čísla přichází i z dalších tvrdě zasažených zemí, ze Španělska, Německa i Velké Británie. Naději přináší i údaje z New Yorku. Důležité bude nyní sledovat, zda jde o trend nebo o ojedinělý úkaz.
V Německu za poslední měsíc, kdy země bojuje s koronavirem, prudce stoupla důvěra ve vládu vedenou kancléřkou Angelou Merkelovou.
„Zblízka nás nefoťte, ale nebojte se, nezastřelíme vás. Leda byste byli Němci nebo Rusové,“ třeskutě s námi žertují polští pohraničníci, kteří museli o minulém víkendu, kdy tamní vláda uzavřela státní hranice, zastavit desítky kamionů snažících se projet tak, jak bývalo zvykem. V roce 2007 na pomezí Česka, Polska a Německa německá kancléřka Angela Merkelová společně s tehdejším polským premiérem Donaldem Tuskem slavila rozšíření schengenského prostoru, dnes na státní hranici u Hrádku nad Nisou stojí na polské straně vojáci se samopaly. Poláci byli iniciativnější než Češi a své hranice uzavřeli dřív. Pak se přidala česká strana. Ekonomické dopady na české pohraničí, závislé v různé míře na ekonomické interakci s našimi sousedy, budou nedozírné, zároveň ale může probíhající krize otevírat možnosti, jak se s dlouhodobým zaostáváním příhraničích regionů poprat.
Německo zůstává nadále jednou z nejúspěšnejších zemí v boji se zákeřným koronavirem.
