Tag: úmrtí

Články k tagu

Ukrajinský nůž a romská hudba u přehrady

U Brněnské přehrady se minulou sobotu konal ohňostroj. Zůstal po něm mrtvý mladý Rom s ránou v hrudi. Pobodal ho (zřejmě) Ukrajinec. Záminkou měla být hlasitá hudba, kterou si skupina Romů pouštěla v tramvaji z mobilu. Vznikla polemika, pak hádka, nakonec rvačka s nožem. Ukrajinec, který měl nůž (a podle některých verzí byl první napaden, a tak se bránil), byl dopaden, mladý život se již nevrátí. Tragédie se okamžitě přenesla na sociální sítě, které rozhodně nejsou Romům odepřeny.

Při raketovém útoku zemřel ruský generál Gorjačev. Na Ukrajině jich padlo až deset

V Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny zemřel ruský generálmajor Sergej Gorjačev, náčelník štábu 35. kombinované armády. S odvoláním na ruské internetové válečné komentátory o tom napsal server Lenta a další média. Podle ruského investigativního portálu Agentstvo jde o prvního padlého ruského generála na Ukrajině za poslední rok. Celkem na Ukrajině padlo osm až deset generálů. Gorjačev podle nepotvrzených zpráv zemřel v pátek při raketovém útoku.

Konec demokracie, který nenastal

Pamatuju si jaro 2001, byl jsem zrovna na výletě v Itálii a Berlusconi se po vyhraných volbách zase stal premiérem. V hlavních titulcích novin, kterými tehdy byly ještě obsypány všudypřítomné trafiky, byly věty, kterým lehce rozuměl každý: La fine della democrazia italiana! Vždy se to opakovalo: pokud Berlusconi noviny nekoupil, naopak psaly, jak právě on bojuje za demokracii, ale za tu pravou, pro lidi, pro Itálii a pro Italy. Demokracie tedy v Itálii zase jednou končila, lidé si o tom četli v krásných kavárnách, pili nejlepší kávu na světě a vypadali, jak Češi, ale ani většina Evropanů nikdy vypadat nebude

Složitý Berlusconiho odkaz

Smrtí bývalého premiéra Berlusconiho skončila v Itálii jedna éra. Ačkoliv jej sužoval koktejl smrtelných chorob, bránil se mu Berlusconi s charakteristickou houževnatostí až do poslední chvíle; kdyby měl někdo charakterizovat život bývalého televizního magnáta, dalo by se říci, že kromě smrti přežil všechno. Mimo jiné svého času dokázal téměř nemožné, totiž sestavit vládu, která vydržela v křeslech po celé volební období (2001–2006), což je v moderní Itálii netypické. Tamní politická scéna je totiž natolik nestabilní, že průměrný premiér nevydrží ve funkci ani rok.

Berlusconi s vlastním mauzoleem. Do hrobu dostane mobil a klíče, vedle spočinou milenky

V polovině 90. let 20. století se Silvio Berlusconi začal připravovat na posmrtný život. Na pozemku své vily za sedm miliard eur (asi 166 miliard korun) v Arcore nedaleko Milána začal budovat obří podzemní mauzoleum, kde plánoval, že bude uložen po smrti - obklopený více než 30 dalšími hrobkami připravenými pro blízké přátele, rodinné příslušníky a milostné partnerky, napsal zpravodajský server Politico. Tento projekt byl typicky berlusconiovský - opulentní, okázalý, na hranici mezi povýšeností a absurditou.

Zemřel italský expremiér Silvio Berlusconi. Podlehl zápalu plic a chronické leukémii

Ve věku 86 let zemřel bývalý italský premiér Silvio Berlusconi. Informoval o tom list Corriere della Serra. Silvio Berlusconi byl nejdéle sloužícím italským premiérem navzdory skandálům kolem večírků plných sexu či obvinění z korupce. K nastartování i pokračování dlouhé politické kariéry tento mediální magnát využil své televizní sítě a ohromné bohatství, čímž vyvolával jak obdiv, tak nenávist. Pro obdivovatele byl trojnásobný premiér schopný a charismatický státník, který se snažil Itálii pozvednout na světové scéně.

„Svérázná a netuctová osobnost,“ pronesl biskup Malý na pohřbu Petrušky Šustrové

Posledního rozloučení s jednou z nejvýraznějších osob českého disentu, publicistkou a překladatelkou Petruškou Šustrovou se ve středu odpoledne účastnily stovky lidí. Pozůstalí přátelé a blízcí, ale i truchlící zástupci veřejnosti tak zcela zaplnili kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Jedna z prvních signatářek a mluvčí Charty 77 zemřela 6. května ve věku 75 let. K poslednímu odpočinku bude česká publicistika uložena na Vinohradském hřbitově.

Zemřel český medik, který učil Ukrajince ošetřovat raněné. Na Donbase ho těžce zranil šrapnel

Zakladatel Projektu Phoenix, český medik, který byl v březnu vážně zraněn po zásahu šrapnelem na Donbase a poté v dubnu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), v pondělí zemřel. Na sociálních sítích to uvedli zástupci projektu Phoenix. Mluvčí ÚVN Jitka Zinke úmrtí nepotvrdila. Pouze uvedla, že informace o pacientech lze poskytnout jen oprávněným osobám. Také mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake uvedl, že mu nepřísluší událost komentovat.

Bezdomovectví uměly řešit jen policejní diktatury

V Brně uhořelo v noci osm lidí. To byla středeční ranní zpráva a lze si představit, že člověk, který viděl titulek, si nejdříve řekl: Proboha! Ale pak mu blesklo hlavou, že to budou zřejmě bezdomovci a že takové věci jsou strašné, ale prostě se stávají. Hořely nějaké vyřazené buňky v zanedbaném a zpustlém zákoutí, na periferním odkladišti nepořádku, kam chodili a kde žili lidé bez domova. A ti lidé v nich. Přežívali tam, vařili si tam, sedávali u ohně, přespávali tam. Před nějakou dobou se prý majitel, jakási organizace či správce, snažil buňky oplotit, ale bezdomovci se tam lehce dostali.

Při nočním požáru v Brně zahynulo osm lidí

Osm lidí zahynulo při nočním požáru stavebních buněk v Plotní ulici v Brně. Požár vypukl po 2:00 ráno, hasiči jej zlikvidovali před 7:00. Jeho příčinu budou nyní zjišťovat policisté a hasiči, řekli jejich mluvčí. Policejní mluvčí Pavel Šváb uvedl, že šlo o 12 spojených takzvaných unimobuněk. Hasiči s požárem bojovali velkou část noci. „Hořet pravděpodobně začalo po 2:00, na místo jsme přijeli ve 2:30 a začali jsme hasit čtyřmi vodními proudy,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jan Dvořák.

Ruské ztráty na Ukrajině jen od listopadu přesáhly 100 tisíc, odhaduje Bílý dům

Ruská invaze na Ukrajinu má podle odhadu Bílého domu jen za posledních pět měsíců 100.000 ztrát na ruské straně, z toho přes 20.000 mrtvých. Uvedl to v pondělí bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Celkový počet zabitých či zraněných ruských vojáků odhadují západní činitelé na více než 200.000. Ukrajinský generální štáb uvádí přes 190.000 „zlikvidovaného personálu“ od začátku invaze, tedy od loňského února.

Rozloučení s disidentkou Němcovou. Přišel Vystrčil, Schwarzenberg a Vondra

V zaplněném kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí v Praze se v sobotu odpoledne desítky lidí rozloučily s někdejší disidentkou a psycholožkou Danou Němcovou. Celoživotní bojovnice za lidská práva zemřela 11. dubna ve věku 89 let. Pietního aktu se kromě nejbližších zúčastnili její přátelé z disentu, ti, s nimiž po roce 1989 spolupracovala, i současní politici. V promluvách během mše se střídali biskup Václav Malý a kněz Ladislav Heryán, který zazpíval i písničku.

Italové dopadli medvědici, která zabila běžce. Mají ji utratit?

Minimální důstojná mzda loni byla 40.912 korun, vypočetli experti Doplnili jsme další informace do 1. odstavce, ve 3. odstavci údaje o minimální mzdě v ČR a v 7. odstavci background o platformě pro důstojnou minimální mzdu. Praha 18. dubna (ČTK) - Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, loni v Česku dosáhla 40.912 korun. V Praze činila 42.776 korun, zejména kvůli vyšším nákladům na bydlení v hlavním městě. Na tiskové konferenci to dnes uvedli zástupci platformy pro minimální důstojnou mzdu. Upozornili, že na minimální důstojnou mzdu, která podle platformy představuje odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, nedosáhne 63 procent pracovních úvazků. V roce 2021 činila minimální důstojná mzda v regionech 31.146 korun, v Praze 36.717 korun. Nárůst v uplynulém roce způsobila zejména vysoká inflace, když nominální mzdy rostly pomaleji než spotřebitelské ceny. Pod úrovní minimální důstojné mzdy se tak ocitlo o 800.000 pracovních úvazků víc než v roce 2021. Minimální důstojná mzda se dostala na úroveň průměrné mzdy, která loni v ČR činila 40.353 korun. Zákonem stanovená minimální mzda loni byla 16.200 korun, letos se zvýšila na 17.300 korun. "Vysoký růst cen se koncentruje v oblasti základních potřeb, které mají větší dopad na nízkopříjmové zaměstnance," upozornil ekonom Jan Bittner. Připomněl, že nominální mzdy inflaci nepokrývají. "Sledujeme politické tlaky, aby mzdy nadále nerostly tak vysokým tempem, protože by údajně hrozila mzdově-inflační spirála," dodal. Menší než minimální důstojnou mzdu mají častěji ženy než muži. Týká se to 68 procent pracovních úvazků žen a 53 procent pracovních úvazků mužů. "Důvodem je mzdová nerovnost mezi muži a ženami, která je v Evropě nadprůměrná," řekl Bittner. Minimální důstojná mzda se počítá na základě aktuálních cen, jakou výši by musela mít odměna za práci za běžnou pracovní dobu, aby pracujícím a jejich domácnostem poskytla dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard. Mají se z ní dát pokrýt náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité výdaje včetně úspor pro případ neočekávaných okolností. Platforma pro minimální důstojnou mzdu ji zveřejňuje od roku 2019. Koncept minimálního důstojného výdělku vypracovali po vzoru obdobných statistik, které jsou zveřejňovány v zahraničí. Na české metodice pracovaly dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů, byli mezi nimi například zástupci Agentury pro sociální začleňování, Akademie věd nebo odborů. Podle odborníků z platformy je jedním z důvodů, proč jsou mzdy v Česku pod úrovní minimální důstojné mzdy, slabší postavení zaměstnanců. "Jedním z důvodů, proč je u nás tlak na navýšení mezd nižší než jinde v EU, je naše relativně nízká odborová organizovanost. Slabou pozici pracujících umocňuje také fakt, že se u nás vyjednává převážně na podnikové a nikoli sektorové úrovni, jak to je běžné například v Německu," uvedla Kateřina Smejkalová z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, která má blízko k německé sociální demokracii.

Život Dany Němcové podle Prvního listu Korintským

Zemřela Dana Němcová. Bylo jí 89 let. Byla to výjimečná osobnost, aniž by o tu výjimečnost jakkoli usilovala. Nezůstanou po ní ani eseje, ani články, ani nějaká psychologická metoda, ani nějaké jiné intelektuální dílo. Ale zůstane po ní něco důležitějšího: lidé a pověst plného života v prostředí plném událostí, které přitom ona nijak sama nevytvářela a neprovokovala, ale když přišly, postavila se jim jednoduše, přímo a statečně. A samozřejmě neokázale. Neokázalá výjimečnost, to byla snad ta nejvýraznější její vlastnost.

Zemřela Dana Němcová. Osobnosti disentu bylo 89 let

Zemřela Dana Němcová. Jedné z prvních signatářek Charty 77 a spoluzakladatelce Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) bylo 89 let. Němcová, matka sedmi dětí, sama čelila za své názory za minulého režimu pronásledování, byla i ve vězení. Vystudovala psychologii, ale po pobytu ve vězení pracovala jako uklízečka. V roce 1989 byla jedna ze tří mluvčích Charty 77 a během revoluce vystoupila na Letné. Jejím manželem byl psycholog a katolický intelektuál Jiří Němec.

Kellnerovi označují tři viníky tragické smrti miliardáře. Podíl na ní měla lehkovážnost

Žaloba pozůstalých po nejbohatším Čechovi Petru Kellnerovi, který zahynul po pádu helikoptéry na Aljašce v březnu 2021, míří na tři firmy, které majiteli finanční skupiny PPF poskytovaly dopravu, ubytování a další služby, uvádí web Seznam Zprávy. Žaloba podaná k soudu na Aljašce se podle něj ve dvou ze tří bodů týká údajné nedbalosti trojice firem. Ve třetím bodě rodina žádá náhradu škody za lehkovážnost žalovaných, píše server. Okolnostem Kellnerovy smrti jsme se věnovali také zde.

Výbuch v Prigožinově kavárně v Petrohradu zabil vlivného válečného blogera

Při výbuchu v kavárně v Petrohradu zahynul v neděli vlivný ruský válečný bloger Vladlen Tatarskij. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Ta s odvoláním na záchranné složky rovněž uvedla, že na místě nejméně 15 dalších zraněných. Podle agentury RIA Novosti nevznikl po explozi požár. Zatím není jasné, zda šlo o atentát. Tatarskij měl na svém profilu na síti Telegram více než půl milionu sledujících a byl podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu.

Kellner zemřel při čekání na záchranu. Vdova žádá soud o prošetření nehody

Podnikatelka Renáta Kellnerová s rodinou požádala soud na Aljašce o prošetření nehody, při níž v roce 2021 tragicky zahynul její manžel, miliardář Petr Kellner, a další čtyři lidé. Informovala o tom investiční skupina PPF. Vrtulník s Kellnerem, dvěma dalšími klienty a dvěma horskými vůdci předloni v březnu havaroval poblíž ledovce Knik krátce poté, co manévroval nad hřebenem. Stroj se následně svezl asi 150 metrů po svahu, kde zůstal ležet.

Zemřel válečný veterán a český stíhací pilot RAF Emil Boček

Zemřel válečný veterán a poslední český stíhací pilot RAF Emil Boček. Uvedlo to Komunitní centrum pro válečné veterány na Facebooku. Bočkovi bylo 100 let. "S lítostí oznamujeme, že dnes zesnul armádní gen. Emil Boček. Vyjadřujeme upřímnou soustrast celé jeho rodině. Přejeme modré nebe, R. I. P," napsalo brněnské komunitní centrum pro veterány. Boček byl rodák z Brna-Tuřan, v poslední době žil v jednom z brněnských domovů pro seniory.

Šťastných sedmdesát. Boršč na oslavu Stalinovy smrti

Vzpomínat se dá i obrázkem a jedna ta vzpomínka je obzvlášť symbolická. Černobílá fotografie odněkud z New Yorku roku 1953 zachycuje výkladní skříň restaurace, na kterou mladá žena lepí obří plakát: „Boršč zdarma u příležitosti Stalinovy smrti!“ Upřímně, taková událost by si zasloužila zadarmo celé menu. Těšily se na ni miliony – emigrantů v cizině i příslušníků ujařmených národů, kteří se „ven“ včas nedostali nebo milovali svoji zemi natolik, že ji nedokázali opustit ani v momentě, kdy ji sovětské armády utopily v rudém blátě

Další záhadná smrt ruského magnáta. V luxusní čtvrti našli tělo zetě exprezidenta

Sérii podivných úmrtí vysoce postavených ruských funkcionářů rozšířil oligarcha Vjačeslav Rovnejko, který byl ve středu 23. února nalezen mrtvý ve svém domě nedaleko Moskvy. Jedná se už o osmého ropného a plynového ruského magnáta, který zemřel za nejasných okolností od začátku roku 2022. Mrtvý Rovnejko byl nalezen u sebe doma v elitní čtvrti Rubljovka na okraji ruské metropole. O úmrtí 59letého ruského miliardáře a ropného magnáta, který byl dříve zetěm exprezidenta Borise Jelcina, píší ruská i britská média.

Za Jurajem Jakubiskem, uzavretou filmovou abecedou

Zemřel režisér a scenárista Juraj Jakubisko, a jak bývá zvykem při úmrtích tak významných a originálních tvůrců, okamžitě se vyrojila řada oslavných a neproblematických nekrologů, oficiózních i intimněji laděných. Jistěže také nejedna osobní vzpomínka pamětníků, kteří s nebožtíkem něco prožili. Je to v pořádku, Jakubisko v česko-slovenské kinematografii představoval ojedinělý zjev, jenž ve vidění světa nenašel rovného – ale ani pokračovatele. Nenapadá mě tuzemský či slovenský tvůrce, který by šel stejnou nebo podobnou cestou jako Jakubisko.

„Vzkříšení“ člověka už i v Evropě. Kryokonzervaci nabízí německý start-up Tomorrow Biostasis

Německá společnost Tomorrow Biostasis nabízí kryokonzervaci lidí v naději, že se jí nakonec podaří zvrátit smrt. Berlínský start-up pomocí tekutého dusíku zakonzervoval prvních deset klientů, kteří čekají na medicínský pokrok a následné vzkříšení. Informuje o tom server Popular Mechanics. Typickými klienty jsou prý lidé pracující v technologických oborech. Seznam čekatelů, kteří o kryokonzervaci mají zájem, je už v řádech několika stovek, v současnosti však firma další „pacienty“ nepřijímá.

Ve věku 84 let zemřel slovenský režisér Juraj Jakubisko

Ve věku 84 let zemřel slovenský režisér Juraj Jakubisko. Slovenské stanici RTVS to potvrdila jeho dcera Janette Jakubisková. Jakubisko patřil k nejznámějším slovenským tvůrcům a přezdívalo se mu "Fellini východu". Za své kariéry natočil několik desítek hraných i dokumentárních filmů. K jeho nejznámějším dílům patří Tisícročná včela, Perinbaba, Nejasná zpráva o konci světa či velkofilm Bathory. Podle prohlášení dcery pro stanici RTVS Jakubisko zemřel v pátek pozdě večer v Praze, kde dlouhodobě žil.

Poslední hodinka

Vlastimil Kubeš, kterému lékaři v 56 letech diagnostikovali rakovinu slinivky, nejen že doma umíral, ale taky tam umřel. Podle ředitele Centra paliativní péče Martina Loučky polovina lidí z těch, kteří by si přáli dožít doma, nakonec ale skoná v sanitce nebo na jednotce intenzivní péče. Většina pacientů trpících vážnými chorobami (90 procent) si přeje znát svůj zdravotní stav, tedy i informaci, že už je konec na dohled (...). Podle zkušenosti paliativních pracovníků jsou pacienti rádi, když se jim stručně a citlivě vysvětlí, jak jsou na tom. Dají si věci do pořádku, rozhodnou se, jak chtějí umřít.

Muž v Praze zaútočil na policisty se sekerou. Zastřelili ho

Policisté v Praze ve čtvrtek večer zastřelili agresivního muže, který se proti nim rozeběhl se sekerou. Postřeleného nezachránila ani okamžitá první pomoc. O případu informovala policie na twitteru. Zároveň ujistila, že nikomu v okolí místa události nehrozí nebezpečí. Policisté použili zbraň proti muži, který se vloupal do budovy v Poděbradské ulici v Praze 9. I přes opakované výzvy se rozeběhl proti zasahujícím policistům se sekerou.

Sfinga normalizace, která za nic nemohla

Zemřel Lubomír Štrougal, který samozřejmě za nic nemohl. Bylo mu skoro sto, takže si tu nevinu užíval hodně dlouho. Po listopadu 89 se dokonce rozvedl a znovu oženil, dlouho vypadal velmi zachovale, takový čiperný stařík s dlouhým nosem, ošlehaný čerstvým vzduchem z Jizerek, po kterých jezdil ještě nedávno na běžkách. Třicet let chytře odmítal interview, pak napsal paměti, ve kterých neřekl vůbec nic, což mnozí zase považovali za velmi chytré. Když už jel do Prahy, tak k soudu, kde se po nějaké době vždycky zjistilo, že se s ním nedá nic dělat.

Zemřel Lubomír Štrougal, komunistický premiér a Husákův výkonný normalizátor

Komunistický politik a jeden ze symbolů normalizace Lubomír Štrougal, který zemřel ve věku 98 let, byl přes 30 let členem vedení vládnoucí komunistické strany a téměř po celou dobu normalizace (skoro 19 let) předsedou federální vlády. Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. V únoru 1990 hodnotil čtyřicetiletou komunistickou diktaturu v Československu jako zklamání. "Mělo se to dělat jinak," řekl tehdy.

Špion, nebo hrdina? Bankéř varoval Ukrajinu před invazí, skončil s kulkou v zátylku

Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Pětačtyřicetiletý bankéř Kirjejev, který měl dobré známosti mezi členy ruské elity, podle WSJ spolupracoval s ukrajinskou rozvědkou od jara 2021, na podzim stejného roku pak byl jedním z prvních, kdo varoval před plnohodnotnou ruskou invazí.