Blížící se volby do krajů a třetiny Senátu nabízí pro některé politiky příležitost, kterak si pro nejbližší roky zajistit jistotu politické kariéry. Podle politologů volí někdo z nich taktiku, aby měl víc než jen jednu funkci, další zase hledá záminku, jak plynule navázat na stávající post. Takovým příkladem může být ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) nebo třeba Jaroslava Jermanová (ANO).
Celkem 98,2 procenta maďarských voličů, kteří odevzdali hlas v dnešním referendu, odmítlo kvóty na přerozdělování migrantů v Evropské unii. Vyplývá to ze sečtení 94,8 procent hlasů, uvedla agentura Reuters s odkazem na internetové stránky volební komise.
Začíná první dějství velkého zápasu o vládu nad Českou republikou. Kdo vyhraje ty nezajímavé krajské volby, získá i ty velké do sněmovny. Voliči si ještě nevybírají budoucího vládce, ale několik kandidátů, kteří dostanou za dvanáct měsíců příležitost odpovědět na rostoucí obavy ve společnosti.
Dejte mi svůj hlas a já vám dám tisícovku. A k tomu vám zdarma udělám genetické testy. Tak by se dala popsat kampaň Emanuela Žďárského, který kandiduje do Senátu ve volebním obvodu Pardubice. „Odměny“ pro své voliče by v případě zvolení chtěl vyplácet ze svého senátorského platu. „Senát je k ničemu,“ vysvětluje pro server Echo24.cz.
Češi Rakousko střídavě bourali, obdivovali, doháněli nebo haněli. Byla a je to země, ke které měli na jedné straně velmi blízko (kuchyně, baroko, historie), ale zároveň jim byla v lecčems cizí. Jako by si s ní nevěděli rady, což trvá se střídavými vlnami dodnes. Rakousko přitom prochází dramatičtějším obdobím, než bylo obvyklé.
Volby do zastupitelstva spolkové země Berlín neskončily pro nikoho katastrofou. Vyhrála sociální demokracie s 22 procenty, za druhou tradiční stranou – CDU kancléřky Angely Merkelové – následovala Levice (Die Linke) a Zelení. Protiuprchlická Alternativa pro Německo (AfD) byla až pátá
Studentské volby do krajských zastupitelstev vyhráli v osmi krajích piráti, ve třech ANO. V Praze, kde se v řádných krajských volbách nehlasuje, dostala nejvíc hlasů TOP 09, ve Zlínském kraji hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury (SPD). V Karlovarském kraji zvítězila u studentů kandidátka PRO Zdraví a Sport. Výsledky akce zveřejnila společnost Člověk v tísni, která volby pořádá od roku 2010. Chce jimi zvýšit zájem mladých o politiku.
Německo nebylo loni dostatečně připravené na příchod takového množství uprchlíků, připustila německá kancléřka Angela Merkelová. Svá rozhodnutí z loňska by ale neměnila. Právě nedostatečné vysvětlení směru a cíle uprchlické politiky považuje Merkelová za jeden z důvodů neúspěchu své CDU v berlínských volbách.
Ve čtvrtmilionovém městě Braunschweig nemohl šéf místní CDU Klaus Wendroth věřit svým očím. Jeho strana byla víc než tři desetiletí nejsilnější ve městě, v nedělních komunálních volbách ale přišla o 12 procentních bodů.
Během ruské předvolební kampaně docházelo k „pokusům o manipulaci“ s veřejným míněním. Den před nedělními parlamentními volbami to novinářům řekl ruský prezident Vladimir Putin. Americká média označují nadcházející volby za test pro vládní stranu Jednotné Rusko a podle amerického analytika Paula Gobla opoziční předáci přirovnávají současnou situaci ke konci sovětských časů.
V německém hlavním městě se 18. září konají volby do zemského parlamentu (Berlín je jednou ze spolkových zemí). Podle aktuálních průzkumů v nich zvítězí sociální demokraté (SPD), oproti volbám před pěti lety ale s výraznými ztrátami. Prognózy přisuzují SPD zisk 21 až 24 procent hlasů. S odstupem několika procent následují křesťanští demokraté (CDU), jimž hrozí další debakl, a Zelení.
Opakované druhé kolo voleb rakouského prezidenta se odkládá. Oznámil to v pondělí ve Vídni ministr vnitra Wolfgang Sobotka. Nový termín hlasování, které se mělo původně uskutečnit 2. října, zatím stanoven nebyl. V úvahu podle ministra připadají 27. listopad nebo 4. prosinec. Důvodem odkladu je technický problém kolem hlasovacích lístků.
Zaujetí fenoménem zvaným Donald Trump nám dává zapomenout na jednu věc, která vnímání amerických voleb zkresluje: Američané nemají Hillary Clintonovou o nic raději. Ať už se podíváme na to, jak si oba kandidáti stojí ve vzájemném souboji, anebo na průzkumy obliby, vidíme, že ani Trumpův nástup nepřiměl Američany, aby měli Hillary rádi.
V pátek možná Hillary Clintonová prohrála volby. Tedy, je to samozřejmě nadsázka. Nevíme, jestli Clintonová volby prohraje. A pokud je prohraje, pak dost možná i díky záběrům, které pořídil náš někdejší krajan při oslavě výročí 11. září.
Nedělní předčasné parlamentní volby v Chorvatsku zřejmě složení zákonodárného sboru nijak nezmění a nevzejde z nich vládní koalice se silným mandátem. Odhady výsledků zveřejněné po uzavření volebních místností na základě dotazování voličů odpovídají předvolebním průzkumům a předpovídají dvěma hlavním rivalům téměř shodný zisk hlasů.
Úspěch v dalších zemských volbách přivítala předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová ostrým výpadem proti křesťanské demokracii: „CDU sice přiznala porážku, přesto nechá svého generálního tajemníka Taubera prohlašovat, že se nic neudělalo špatně. To je bezpříkladná ignorance a arogance,“ uvedla Petryová.
Jak známo, hněv občanů vůči politikům v průběhu let roste a nezastaví se před ničím. Dvakrát proběhlo volební zemětřesení ve sněmovně, také města už za sebou mají dvojnásobnou revoluci. Na řadě jsou kraje, které fungovaly jako oáza stability, byť byla v poslední době čím dál víc nalevo. To se při říjnových volbách jistojistě změní.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička, který je veden jako tajný agent ve složkách Veřejné bezpečnosti a tajil své členství v KSČ, kandiduje v podzimních krajských volbách za Stranu práv občanů, kterou vede senátor Jan Veleba.
Francouzská pravicová Národní fronta vedená Marine Le Penovou chce v české sněmovně zahájit zahraniční část kampaně před volbami ve Francii. Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) je ale proti, organizátoři podle něj zatajili, že jde o politický mítink, a mluvili jen o setkání s občany. Uvedl to ve středu server Respekt.cz. Hamáček předpokládá, že dolní komora zářijovou akci zruší.
Německá kancléřka Angela Merkelová přebírá odpovědnost za porážku své strany (CDU) v zemských parlamentních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Zároveň ale trvá na správnosti své vstřícnosti k uprchlíkům. Důvěru voličů chce získat zpět. Merkelová to v pondělí řekla novinářům na okraj summitu G20 v Číně.
Další úspěch Alternativy pro Německo (AfD) a oslabení vládnoucí koalice sociálních a křesťanských demokratů přinesou podle všeho nedělní zemské volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě Německa. Voliči tak stranám, které vládnou i na spolkové úrovni, vystaví účet za dosavadní migrační politiku, s níž řada lidí nesouhlasí. Právě migrace se stala ústředním tématem předvolební kampaně, přestože v této bývalé východoněmecké zemi žije uprchlíků pomálu.
Alternativa pro Německo (AfD) je už jen krůček od dalšího triumfu v Německu. Po volbách 4. září usednou bezpochyby její kandidáti v zemském sněmu ve Schwerinu v Meklenbursku Předním-Pomořansku (Mecklenburg-Vorpommern). Hlavní favorit strany, Leif-Erik Holm, má ale ještě jeden ambiciózní cíl. Chtěl by, aby se AfD stala v této spolkové zemi nejsilnější stranou. A to v podstatě z nuly. Šance partaje na takový výsledek nejsou špatné, píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
Přes veškerou pozornost médií se radikálům a extremistům v minulém týdnu nepodařilo vzbudit dojem, že reprezentují jednotný odpor národa proti uprchlíkům, islámu, Evropské unii a německé kancléřce.
Žádného prezidentského kandidáta neznali Američané tak dobře jako Donalda Trumpa – až na to, že ne jako politika. Byla o něm napsána řada knih, z nichž si člověk může udělat představu, proč ho většina novinářů tak podceňovala. Potvrzuje se, že Donald nemá trpělivost ani zájem zvládat komplikovaná politická témata ani schopnost řídit velkou organizaci.
Politické strany zřejmě budou moci dostat od jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů zlepšit i dohled nad jejich hospodařením, ve středu schválil Senát. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi. Senát ve středu schválil i vznik regulátora na železnici.
Vláda nechce měnit Ústavu, počet podpisů pro kandidáta prezidentské volby tak zůstane 50 000, ale podporovatelé budou muset nově napsat číslo svého občanského průkazu. Změnu obsahuje novela volebního zákona, kterou ve středu kabinet posoudil. O výsledku novináře informoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Ministři vybírali ze dvou variant.
Demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová vede nad svým republikánským soupeřem Donaldem Trumpem o dvanáct procent, což je za posledních několik týdnů nejvyšší náskok. Vyplývá to z průzkumu agentury Reuters a společnosti Ipsos. Clintonovou podporuje 45 procent dotázaných, Trumpa 33 procent.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy odstoupil z čela hlavní pravicové strany Republikáni, aby se mohl věnovat kampani k získání dalšího pětiletého prezidentského mandátu ve volbách na jaře 2017.
Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) navrhuje, aby možnost volit do obecních zastupitelstev získali i další cizinci, nejen obyvatelé EU. Spor o účast v komunálních volbách i pro cizince z EU s přechodným bydlištěm řešil před posledními volbami v roce 2014 soud.
Členové britské Labouristické strany v pondělí začnou volit nového předsedu a rozhodnou tak o osudu kontroverzního šéfa Jeremy Corbyna. Ten přes drtivou vnitrostranickou kritiku je ale největším favoritem. Zřejmě mu neuškodí ani nedávné vyslovení nedůvěry od drtivé většiny vlastních poslanců. Ti Corbyna vyzvali k odchodu poté, co se dostatečně nezapojil do kampaně za setrvání Velké Británie v Evropské unii.
