Poslední duel finalistů slovenských prezidentských voleb – Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče – před sobotním rozhodujícím, druhým kolem přímé volby se obešel bez vzájemných ostrých výpadů. Debatu, ve které oba kandidáti zopakovali své dřívější postoje, odvysílal večer veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) na svém hlavním televizním a rozhlasovém kanálu.
Velká koalice mezi socialisty a lidovci v Evropském parlamentu může být poprvé v historii EU po květnových volbách nesložitelná. S tím, jak se mění politické mapy ve většině evropských zemí, vypadá velmi realisticky, že na ni nebude dost hlasů. Současné průzkumy ukazují všude po Evropě nástup stran velmi skeptických a kritických ke stále hlubší evropské integraci tak, jak ji ve svých spasitelských projevech rýsuje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Prezident Miloš Zeman v neděli popřál Marošovi Šefčovičovi úspěch ve slovenských prezidentských volbách. Ocenil jeho odborné schopnosti a znalosti, uvedl na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po setkání Zemana a Šefčoviče na zámku v Lánech. Druhé kolo prezidentských voleb na Slovensku se uskuteční v sobotu 30. března. Šefčovičovou soupeřkou bude Zuzana Čaputová, která je podle průzkumů favoritkou voleb.
V Thajsku v neděli začaly parlamentní volby, z nichž by po pěti letech od vojenského převratu měla vzejít demokraticky zvolená vláda. Největší šance uspět ale má nynější šéf vojenského režimu, premiér Prajutch Čan-Oča. Jedinou větší hrozbou pro něj podle komentátorů může být jen Strana Thajců, která sdružuje příznivce bývalého premiéra Tchaksina Šinavatry.
Vítězství Zuzany Čaputové v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku je natolik suverénní, že její protivník Maroš Šefčovič má jen minimální šanci zvrátit výsledek ve druhém kole. Úspěch liberální kandidátky a fiasko nacionálních populistů je pravým opakem českých prezidentských voleb před rokem. Znamená to snad, že je slovenská politická scéna vyspělejší? V jednom ohledu to platí určitě.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se už v první televizní debatě po sobotním prvním kole voleb prezidenta Slovenska vymezil vůči právničce Zuzaně Čaputové, s níž bude 30. března soupeřit o hlasy voličů v rozhodujícím kole výběru příští hlavy státu. Šefčovič poukázal na liberální názory Čaputové, která se ziskem 40,57 procenta hlasů sobotní hlasování přesvědčivě vyhrála. Pro Šefčoviče hlasovalo 18,66 procenta voličů.
Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Prezidentský kandidát vládní strany Smer a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se v pátek po debatě kandidátů ostře vymezil proti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi. Odpoledne Šefčovič před novináři zaujal kritické stanovisko vůči Zuzaně Čaputové, kterou Kiska podporuje, za její výroky o případném udělení milosti Kiskovi, pokud by byl nynější prezident po skončení v úřadu odsouzen v daňové kauze jeho firmy. Šlo o první otevřenou kritiku Šefčoviče vůči hlavní soupeřce. Kiska v reakci na to natočil video a pohrozil Šefčovičovi, aby „myslel víc na svou pověst úspěšného kariérního diplomata v případě neúspěchu“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný „Za evropskou renesanci“ obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Piráti jdou do voleb do Evropského parlamentu s tím, že chtějí prosazovat zachování svobody pohybu, jednotný trh a chránit Evropu před vnějšími i vnitřními hrozbami. Ve volbách chtějí získat 20 procent hlasů. Novinářům to v neděli řekli předseda Pirátů Ivan Bartoš a lídr pro evropské volby Marcel Kolaja. V České republice se budou konat 24. a 25. května.
Únorové volby do Sněmovny by podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyhrálo ANO se zhruba třicetiprocentním ziskem hlasů, podobně jako v lednu. ODS se opětovně přiblížila k Pirátům, obě uskupení by měla kolem 15 procent hlasů. ČSSD naopak od ledna mírně oslabila a jen těsně předstihla KSČM s deseti procenty. Na pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny skončila KDU-ČSL, pod ní se ocitly SPD, STAN a TOP 09. Výsledky svého volebního modelu v pátek CVVM poskytlo ČTK.
Zákulisní přetahování kolem poslední nepřímé volby prezidenta znechutilo veřejnost natolik, že s radostí přijala možnost přímé volby. Druhé zvolení Václava Klause na společné schůzi obou komor parlamentu v únoru 2008 tak paradoxně vedlo ke zvolení Miloše Zemana o pět let později. Přímou souvislost v minulosti přiznala i dřívější Zemanova pravá ruka Miroslav Šlouf. Během složité volby padaly výroky jako: „Ty seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom,“ které posléze zlidověly.
Měsíc co měsíc vede ve zveřejňovaných průzkumech ANO Andreje Babiše. Měsíc co měsíc sledujeme závod o druhé místo, který se vlastně vůbec neměl konat. Ale rozený vyzývatel, jakým by měla být ODS, se o druhé místo buď dělí, nebo dokonce prohrává s Piráty. Naposledy v průzkumu společnosti Kantar CZ za leden 2019 spadli modří o 2,5 na pouhých 13,5 procenta. Podle Kantaru tedy ODS během roku a půl od sněmovních voleb v říjnu 2017 posílila o celá dvě procenta. Jak to, že má méně než Piráti, kteří by soudě podle bilance pirátských stran v jiných zemích měli být přechodnou kuriozitou? Konkurenční Median za prosinec a leden občanským demokratům naměřil 15,5 bodu, pro změnu o dva body před Piráty.
Založit politické hnutí je podle všeho atraktivnější než uvést novou politickou stranu. Vyplývá to z pohledu na českou politickou scénu, která se v posledním měsíci rozrostla o tři nová hnutí, čtvrté se rodí. Zakládají je politici, kteří buď zběhli ze zavedené politické strany, nebo jména známá z jiných oblastí. Mezi politickou stranou a politickým hnutím ale z hlediska jejich povinností, práv a způsobu vzniku není žádný rozdíl. Hnutí místo strany tak zřejmě volí hlavně sólisté, jeden po sobě hnutí dokonce i pojmenoval.
Evropské pirátské strany včetně té české o víkendu v Lucemburku podepsaly společný program pro květnové europarlamentní volby. V dnešní době mají evropští Piráti pouze jednu europoslankyni, doufají tak, že se to po letošních volbách změní. Čeští mají ty největší ambice, věří, že pokud se jim podaří zmobilizovat své voliče, mohou v květnových eurovolbách zvítězit. Podle nejnovějšího volebního modelu společnosti Kantar však strana oproti předchozím průzkumům mírně oslabila, zatímco hnutí ANO lehce posílilo.
Podle lednového volebního modelu Kantar pro Českou televizi (ČT) by se v únoru do Poslanecké sněmovny dostaly všechny strany, které jsou tam zastoupeny v současnosti. Vyhrálo by hnutí ANO s 32 procenty. Naopak Piráti a ODS oproti předchozím průzkumům oslabili, mírně posílila TOP 09 nebo lidovci. ANO by podobně jako v předchozím listopadovém průzkumu Kantar CZ získalo 32 procent hlasů. Piráti by dostali 16,5 procenta, ODS 13,5 procenta. Obě strany by v porovnání s listopadovým výsledkem ztratily 2,5 procentního bodu.
Není těžké uhádnout, jak Donald Trump vyhraje prezidentské volby v roce 2020. Jeho hlavním esem je dobře rozběhnutá ekonomika. Demokraté by mohli tento trumf neutralizovat, pokud budou tvrdit, že hospodářský rozvoj není přímou zásluhou Trumpovy administrativy, a slíbí, že do ní nebudou příliš zasahovat. Místo toho radikální křídlo demokratů tlačí stranu ostře doleva. Jejich vůdcem je mladá sexy kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová.
Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová v sobotu oficiálně oznámila, že se chce stát prezidentkou Spojených států. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou.
Evropské pirátské strany včetně té české v sobotu v Lucemburku podepsaly společný program pro květnové europarlamentní volby. Piráti tvrdí, že oproti společnému dokumentu z roku 2014 rozšířili svůj záběr témat. České Piráty na setkání Evropské pirátské strany zastupovali mimo jiné lídr české kandidátky Marcel Kolaja a dvojka na kandidátce a předsedkyně Evropské pirátské strany Markéta Gregorová, uvedla strana v prohlášení.
Ministerstvo vnitra chystá nový informační systém správy voleb, jehož součástí má být i jednotný seznam voličů. V něm by byl údaj o omezení svéprávnosti hlasovat uveden pouze u těch osob, u nichž o tom výslovně rozhodl soud. Změnila by se tak dosavadní praxe, kdy si voličské seznamy vedou obce samostatně. Uvedl to mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška v reakci na výtky veřejné ochránkyně práv.
Už za čtyři měsíce bude vyřazena z provozu Evropská unie. Nezničí ji vnější nepřítel, rozpadne se zevnitř v důsledku květnových voleb do Evropského parlamentu. Takový je smysl varování třiceti evropských spisovatelů a filozofů z minulých dní. Eurovolby před pěti lety vyhrál ve Velké Británii odpůrce jednotné Evropy Nigel Farage a výsledkem byl brexit. Teď v řadě dalších zemí zvítězí Farageovi nástupci a záhy se brexitová epidemie rozšíří po celém kontinentu. Co se začalo stavět po válce, skončí v troskách.
Hackeři řízení pravděpodobně z Ruska stupňují pokusy o narušení prezidentských voleb na Ukrajině, jejichž první kolo je připraveno na poslední březnový den letošního roku. Stále častější jsou podle šéfa ukrajinské kybernetické policie Serhije Demeďuka útoky na servery ve volebních okrscích a na osobní počítače volebních komisařů.
Za dva roky vyhrají volby Piráti a konečně dají dohromady vládu, která bude mít dost energie, aby něco změnila k lepšímu. Přinejmenším tento plán ohlásil na Celostátním fóru v Táboře jejich předseda Ivan Bartoš. Myslel to však vážně?
Piráti se netají ambicemi zvítězit ve volbách do Evropského parlamentu. Přáli by si dosáhnout alespoň na pět křesel, což je víc, než získalo v posledních eurovolbách kterékoliv české uskupení. „Budou to volby o budoucnosti Evropy,“ říká předseda strany Ivan Bartoš. Aby však mohli Piráti ve volbách uspět, potřebují sestavit kvalitní kandidátku. O její podobě budou členové strany jednat na víkendovém celostátní fóru. O pozicí lídra kandidátky se uchází šest lidí, z nichž nejvíce nominací má poslanec Mikuláš Peksa.
Jako hlasování proti prezidentu Emmanuelu Macronovi a tradičním evropským stranám prezentovala v neděli šéfka francouzské krajní pravice Marine Le Penová květnové volby do Evropského parlamentu (EP). Voliči mají podle ní při prvním hlasování od předloňských prezidentských voleb možnost vyjádřit svou nespokojenost s málo oblíbenou hlavou státu. Nacionalistické a protiimigrační Národní sdružení je jednou protievropských stran, které si ve volbách dělají zálusk na přerušení dlouholeté hegemonie evropských lidovců a socialistů.
Europoslanec Jaromír Štětina se rozhodl znovu kandidovat do Evropského parlamentu. Mandát už nebude obhajovat za TOP 09 kvůli rozporům se současným vedením této strany. Do voleb chce jít za nové hnutí Evropa společně, které se rozhodl založit. Oznámil to v sobotu na svém twitteru. Pro vznik hnutí potřebuje získat tisícovku podporovatelů.
Minimálně jedny volby každý rok – to se stalo v Česku v posledních letech pravidlem. Ani nadcházející rok nebude výjimkou, voliče v celé Evropské unii čekají v květnu volby do Evropského parlamentu. Na české politické scéně se složení kandidátů rýsuje již nyní – lídry své kandidátky již před koncem nového roku představily KDU-ČSL, ODS či KSČM. Evropskou unii navíc s největší pravděpodobností čeká ještě před volbami další změna, historicky poprvé dojde k odchodu jednoho ze členů společenství – Velké Británie.
Izraelská levicová Strana práce v úterý ohlásila rozchod se svým dosavadním centristickým spojencem, jímž je strana Pohyb bývalé ministryně zahraničí Cipi Livniové. Obě strany získaly ve volbách v roce 2015 pod názvem Sionistický svaz 24 ze 120 poslaneckých mandátů a byly po vládním Likudu druhou nejsilnější parlamentní formací. Od roku 2017 vede Stranu práce Avi Gabbaj a o budoucnosti aliance se už nějakou dobu spekulovalo. Izraelský tisk ohlášení rozchodu obou stran označuje za dramatický vývoj. V Izraeli se mají 9. dubna konat předčasné parlamentní volby.
Afghánské prezidentské volby, které se měly původně konat 20. dubna příštího roku, se uskuteční 20. července. V neděli o tom informoval předseda nezávislé volební komise. Ve stejný den budou i provinční a místní volby, stejně jako parlamentní volby v provincii Ghazní, jež byly v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. Důvodem odkladu jsou podle afghánské volební komise technické problémy, které se objevily při říjnových parlamentních volbách.
Komunální volby ve Strakonicích se zatím opakovat nebudou. Ústavní soud (ÚS) přiznal odkladný účinek stížnosti, kterou dosavadní vedení města podalo proti verdiktu jihočeského krajského soudu. Právě soud v Českých Budějovicích v listopadu rozhodl o neplatnosti voleb kvůli narušení svobodné politické soutěže.
