Ukrajinská vojenská rozvědka prohlásila, že se jí ozývají představitelé ruských elit s pokusy zařídit si „osobní bezpečnostní záruky“. Údajně ruští podnikatelé pochopili, že válka na Ukrajině dopadne pro Rusko špatně a snaží se „zachránit si krk“. Informuje o tom server Gazeta.ua. „Kvůli válce na Ukrajině přicházejí o majetek a nedostává se jim za to nic jiného než globální izolace,“ konstatovala rozvědka na Telegramu.
Agenti Federální služby bezpečnosti (FSB) zatkli několik vysoce postavených zaměstnanců ruské Federální celní služby, kterým zabavili kolem 40 milionů rublů. FSB společně s Vyšetřovacím výborem Ruské federace zatkla v Moskvě generála a šéfa Ústřední celní správy Alexandra Beglova a jeho zástupce a plukovníka Alexandra Alejeva, kteří měli pobírat úplatky ve výši 3,8 milionu rublů. Agenti FSB provedli razie a prohlídky jak v budovách a na pracovištích celní správy, tak v domácnostech vedoucích pracovníků celní služby.
Uběhlo dvacet roků od zahájení invaze do Iráku. Bylo nás i v českém prostředí hodně, kdo jsme účast české armády na americké invazi a vůbec válku podporovali. Dnes už by tento útok obhajoval málokdo. Následovalo svržení diktátora Saddáma Husajna, velké prázdno na místech, kde měl Saddám schovávat zbraně hromadného ničení, 18 bilionů dolarů, které Amerika v rozpočtových výdajích utopila ve válce a následném „budování státu“ a které jí chybějí doma, destabilizovaný Blízký východ, vznik Islámského státu, jeho přelití do Sýrie, do jisté míry ještě migrační krize v roce 2015.
Ruské partyzánské hnutí Black Bridge se na Telegramu přihlásilo k odpovědnosti za smrtící požár budovy ruské bezpečnostní služby FSB v Rostově na Donu, během kterého zahynul nejméně jeden člověk. Informuje o tom list The New Voice of Ukraine. Požár byl podle partyzánského hnutí způsoben improvizovaným výbušným zařízením, které bylo umístěno v kontejneru s palivy. Hnutí Black Bridge však nejdříve tvrdilo, že zaútočí jinde, aby zamaskovalo svůj skutečný cíl.
Inaugurací nově zvoleného prezidenta Petra Pavla přestalo být zamlčovaným tabu to, že tento bývalý československý voják sloužil v komunistické rozvědce. V oficiálním, i když jinak poměrně stručném životopise nového prezidenta, který od čtvrtka visí na webu Hrad.cz, je totiž uvedena zásadní věta: “V roce 1988 před nástupem na postgraduální kurz jsem se stal členem Zpravodajské správy Generálního štábu.”
Americký Pentagon zveřejnil fotografii čínského špionážního balonu z kokpitu špionážního letadla U-2. Čínský balón brázdil nebe nad Spojenými státy na přelomu ledna a února. Nakonec byl 4. února sestřelen letectvem. Mohutný bílý balón byl nad územím Spojených států zhruba týden. Americké ozbrojené složky objekt, který pronikl do amerického vzdušného prostoru nad Aljaškou ve výšce 18 kilometrů, sledovaly několik dní. Nakonec ho sestřelila stíhačka F-22 raketou Sidewinder nad Jižní Karolínou.
Americká armáda vyzdvihla z Atlantského oceánu důležité elektronické součástky z objektu, který označuje za čínský špionážní balon a který 4. února sestřelila u pobřeží Jižní Karolíny. S odvoláním na prohlášení armády o tom informovala agentura Reuters. Mezi nalezenými součástkami jsou také senzory, jejichž účelem bylo podle armády shromažďování zpravodajských informací.
Na to, že první příspěvek slavného, už stařičkého novináře Seymoura Hershe (85) vyšel na Substacku, vzbudil velkou pozornost. Výslovně ho dementovaly CIA i Bílý dům. Referovala o něm řada zaběhnutých médií, byť Hershovu tezi, že plynovod Nord Stream I a II loni na podzim zničily Spojené státy s pomocí Norska, často opatřovaly obalem, že Hersh nešťastně pomáhá ruské propagandě. Naše ČTK volí následující titulek: „V Moskvě rezonuje článek, který viní Spojené státy ze sabotáže Nord Streamu.“
Spojené státy mají s balony špatnou zkušenost. Od listopadu 1944 až do dubna 1945 japonská armáda vypustila 9300 zápalných balonů, které měly přeletět Pacifik a vyvolat rozsáhlé požáry. Ty sice popadaly po celém západních pobřeží Severní Ameriky, od Kanady až po Mexiko, větší škody však nenapáchaly. Nyní Američany fascinoval jiný asijský balon, tentokrát čínský. Ten vletěl do amerického vzdušného prostoru na Aljašce, přeplul Kanadu, znovu vstoupil na americké nebe nad Idahem a pokračoval ve své cestě přes většinu USA, až ho nad Atlantikem sestřelilo americké letectvo.
Americká armáda vyzvedla část trosek čínského balonu, který v sobotu sestřelil americký stíhací letoun nad americkými teritoriálními vodami. Podle agentury AFP to v pondělí řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Spojené státy se budou snažit najít co nejvíce zbytků balonu, aby mohly určit jeho špionážní schopnosti. Vrátit trosky balonu Číně nemá Washington v úmyslu, dodal Kirby.
Nad Spojenými státy se několik dní pohybuje čínský špionážní balón, uvedl ve čtvrtek podle zahraničních tiskových agentur nejmenovaný vysoce postavený americký činitel z resortu obrany. USA pohyby balónu sledují a Pentagon na žádost prezidenta Joea Bidena zkoumal možnost, že by ho sestřelil. Nakonec se ale pro takový krok nerozhodl kvůli obavám, že by úlomky zařízení mohly ohrozit lidi na zemi, napsala agentura AFP. Potenciální incident ve vzdušném prostoru monitoruje také Kanada, oznámilo kanadské ministerstvo obrany
Ukrajinský podnikatel Denys Kirjejev, který se účastnil rusko-ukrajinských mírových hovorů a kterého loni v březnu zabili příslušníci ukrajinské tajné služby SBU, znal přesné datum ruské invaze na Ukrajinu a úřady varoval před útokem na Kyjev. Pětačtyřicetiletý bankéř Kirjejev, který měl dobré známosti mezi členy ruské elity, podle WSJ spolupracoval s ukrajinskou rozvědkou od jara 2021, na podzim stejného roku pak byl jedním z prvních, kdo varoval před plnohodnotnou ruskou invazí.
Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland jmenoval nezávislého prokurátora pro vyšetřování nálezu utajovaných dokumentů v bývalé kanceláři prezidenta Joea Bidena a také v jeho garáži a knihovně v domě ve Wilmingtonu ve státě Delaware. Dokumenty jsou z období 2009-2017, kdy byl Biden viceprezidentem administrativy Baracka Obamy. Prezident i viceprezident USA mají po odchodu z funkce povinnost odevzdat všechny citlivé materiály Národnímu archivu USA.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zahájila Služba bezpečnostni Ukrajiny (SBU) více než 1 500 trestních řízení pro velezradu a špionáž. Odhalila na 600 ruských špionů a agentů, kteří byli mimo jiné zapojeni do přípravy na zabití ukrajinského ministra obrany a šéfa Hlavního ředitelství rozvědky. Ruští agenti měli být také mezi blízkými spolupracovníky ukrajinských ministrů, uvedla podle agentury Unian tajná sklužba SBU.
Západní rozvědky by měly využívat zpravodajské informace k „předběžnému vyvracení“ dezinformací a narativů šířených Ruskem a dalšími autoritářskými státy. Ve vysílání stanice BBC to dnes řekl ředitel britské tajné služby GCHQ Jeremy Fleming, podle kterého válka na Ukrajině podnítila zpravodajskou komunitu k větší snaze o informování veřejnosti. „V průběhu tohoto konfliktu jsme byli svědky zásadní změny v získávání zpravodajských informací a jejich využití k předběžnému vyvracení,“ uvedl Flemming.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov tvrdí, že boje na Ukrajině jsou v patové situaci a žádná ze stran není schopná učinit větší pokrok. Ukrajinci mezitím netrpělivě čekají na dodávky modernějších zbraní ze strany Západu. Budanov to řekl v rozhovoru pro britskou BBC. Budanov míní, že se situace na Ukrajině dostala do slepé uličky. Zopakoval tak v zásadě stejné tvrzení, jako v uplynulých dnech americký Institut pro studium války (ISW) ohledně situace v Bachmutu;.
„Chtěl jsem pracovat jako vojenský diplomat v zahraničí,“ vysvětluje kandidát na prezidenta Petr Pavel, proč se stal krátce před pádem komunistického režimu frekventantem Zpravodajského institutu. Dosud nepublikovaný dokument z Archivu bezpečnostních složek, který zveřejnil historik Petr Blažek, ale ukazuje, že kurz byl určen výhradně pro budoucí agenty komunistické vojenské rozvědky.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že ruské bezpečnostní složky v neděli zabily skupinu ukrajinských sabotérů, kteří se pokoušeli dostat do Ruska. Podle dnešního prohlášení, které zveřejnily ruské tiskové agentury, čtveřice zemřela na hranicích Ukrajiny s ruskou Brjanskou oblastí. „V důsledku střetu z 25. prosince 2022 byli zlikvidováni čtyři sabotéři, kteří se pokusili proniknout na území Brjanské oblasti z Ukrajiny,“ píše se v prohlášení FSB.
Ruský prezident Vladimir Putin se porozhlíží po špionech a sabotérech ve „vlastních řadách“. A není sám, v Rusku se údajně objevují dokonce i na billboardech výzvy k hledání tajných agentů schovaných mezi ruskými občany. Podle Putina musí ruské tajné služby prokázat naprostou připravenost a koncentrovat síly na ukončení aktivity zahraničních služeb. Situace na okupovaném území Ukrajiny je podle ruského prezidenta Vladimira Putina mimořádně složitá. Problémy však zjevně vidí i na skutečně ruském území.
Americký Národní archiv zveřejnil skoro 13 000 dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Několik dalších tisíc dokumentů ale zůstává utajeno kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.
Policie už v letošním roce nestihne obvinit dva agenty ruské vojenské rozvědky GRU z útoku na muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku. Zůstávají tak zatím stále pouze podezřelými. Ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek pro Echo24 řekl, že česká policie musí před zahájením trestního stíhání počkat na dokončení výměny informací se zahraničními partnery. Útvar na kauze spolupracuje také s britskou jednotkou vyšetřující útok v Salisbury.
Rusko se před invazí na Ukrajinu, v létě 2021, připravovalo na lokální vojenský konflikt s Japonskem kvůli Kurilským ostrovům, ty jsou předmětem sporu od druhé světové války. Vyplývá to z emailové korespondence s jedním z údajných agentů ruské Federální bezpečnostní služby (FSB), kterou přinesl web časopisu Newsweek. Nakonec měl ale být z neznámých důvodů o několik měsíců později vydán příkaz k invazi na Ukrajinu.
E-maily z ruské tajné služby Federální bezpečností služby (FSB) se dostaly na veřejnost díky aktivistovi, který si sám s tajnými agenty dopisoval. Hlavním tématem korespondence se stalo možné použití jaderných zbraní Vladimirem Putinem ve válce na Ukrajině. Uniklé e-maily ale odhalily i skutečnosti o tom, jak vedení státu nemá „žádnou strategii“, nebo o nepokojích uvnitř FSB, ke kterým dochází kvůli odlišným názorům na postup války a krokům Vladimira Putina.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) chce rekrutovat špiony z řad ruských vojenských představitelů, oligarchů a podnikatelů nespokojených s válkou, kterou Rusko vede na Ukrajině, řekl šéf operací CIA David Marlowe. Ve středu o tom informoval list The Wall Street Journal (WSJ). „Hledáme ve světě Rusy, kteří jsou (invazí na Ukrajinu) stejně znechucení jako my, a jsme otevření spolupráci,“ uvedl Marlowe v projevu na Univerzitě George Masona ve státě Virginie.
Náčelník izraelského vojenského zpravodajství generálmajor Aharon Haliva varoval, že íránský režim může zaútočit na katarský fotbalový šampionát. Podle Halivy Írán pociťuje silný tlak jak doma, tak v zahraničí a případný útok by mohl odvézt pozornost od protestů v zemi. Ty jsou pravděpodobně největší od dob íránské revoluce v roce 1979. Informují například Times of Israel či Haaretz.
Běloruská tajná policie KGB podnikla razie a výslechy v Akademii věd a na jejích ústavech. Agenti nakrátko zadrželi 44 vědců a pracovníků, uvedl na svém webu opoziční list Naša Niva. Celá akce se odehrála ještě minulý týden a list se domýšlí, že zatýkání nejspíše souviselo s vyšetřováním internetové debatní skupiny Vědci proti násilí. V běloruských médiích kontrolovaných režimem se o zásahu KGB proti akademii neobjevila ani zmínka, dodal deník.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce údajně odvolat šéfa Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI) Arneho Schönbohma. Důvodem jsou jeho možné kontakty s lidmi, kteří jsou napojeni na ruské tajné služby. Podle agentury Reuters o tom v neděli pozdě večer informovala německá média, která se odvolávají na německou vládu.
Sobotní explozi na Kerčském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného, vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times (NYT). Rusko oficiálně zodpovědnost Ukrajině nepřisoudilo, Kyjev se rovněž k zodpovědnosti nepřihlásil. Incident podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) způsobí jen krátkodobý výpadek v zásobování, pravděpodobně však posílí logistické problémy Ruska.
V nejbližším okruhu spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina roste napětí. Jeden z nich měl dokonce Putina konfrontovat ohledně chyb a špatné organizace války na Ukrajině. Tyto informace se měly prostřednictvím americké rozvědky podle deníku The Washington Post donést až k prezidentu Joeu Bidenovi. Informace o rozbroji, jeho náplň a identita osoby, která má patřit k Putinovu nejbližšímu okolí sdělila americká rozvědka Bidenovi na denním hlášení.
Čína rozmístila po celém světě desítky „zámořských policejních služeben“, aby sledovala své občany, kteří pobývají v zahraničí. Řada takových stanic je i v Evropě, jedna z nich má sídlit i v Praze, napsal list New York Post a další americká média s odkazem na nevládní organizaci Safeguard Defenders. Detašovaná policejní pracoviště mají fungovat tajně.
