Nejdůležitější zahraničněpolitické události posledních dvaceti let sovětských dějin před rozpadem SSSR v roce 1991, byly bezpochyby invaze do Československa a do Afghánistánu. Výročí první z těchto dvou operací si právě připomínáme – už potřiapadesáté. V Československu se tehdy, v srpnu 1968, objevila řada zahraničních agentů – pracovníků KGB; nikdo neví přesně, kolik jich bylo a jaká zadání plnili.
Ruská tajná služba FSB zadržela generálního ředitele a hlavního konstruktéra Podniku pro výzkum a vývoj hypersonických systémů (NIPGS) Alexandra Kuranova. Oznámila to dnes agentura TASS. Mezitím soud vyhověl žádosti vyšetřovatelů FSB a na Kuranova, podezřelého z vlastizrady, uvalil dvouměsíční vazbu, uvedla agentura Interfax.
Současný ředitel Bezpečnostní informační služby plukovník Michal Koudelka bude stále vést civilní kontrarozvědku. Vláda Andreje Babiše (ANO) totiž pověřila Koudelku zastupováním kontrarozvědky i po 16. srpnu, kdy by měl současnému šéfovi BIS končit pětiletý mandát. Znovujmenování Koudelky si nepřeje zejména prezident Miloš Zeman. Spory o šéfa civilní kontrarozvědky se ale vedly již v minulosti u předchozího vedení.
Vláda schválila návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby po 16. srpnu vykonával funkci ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) současný ředitel BIS Michal Koudelka v zastoupení až do doby, než rozhodne o novém řediteli nová vláda po říjnových volbách. Babiš tak potvrdil dřívější prohlášení, že rozhodnutí o vedení BIS nechá na další vládě. Koudelkovi mandát končí 15. srpna. Proti Koudelkovi se dlouhodobě vymezuje prezident Miloš Zeman.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce nechat rozhodnutí o novém řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) na příštím kabinetu, který vzejde z říjnových sněmovních voleb. Po společném jednání to potvrdil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Civilní kontrarozvědka podle šéfa sociálních demokratů případné přechodné období zvládne. Vláda v 15:00 projedná Babišův návrh řešení, podle Hamáčka videokonferenčně.
Mezinárodní politika má viditelnou hladinu a neviditelné proudy pod ní. Na té viditelné hladině se arabské státy teprve neochotně smiřují s existencí Izraele. Tak například Maroko s ním navázalo vztahy v prosinci 2020 a Alžírsko tak ještě neučinilo vůbec. Naopak se svou bývalou koloniální mocností, Francií, mají Alžírsko a Maroko dobré vztahy. I proto je podezření, že alžírská a marocká rozvědka používaly služby izraelské společnosti NSO k napadení telefonu francouzského prezidenta, tak pikantní.
Rozhovor s maďarskou ministryní Judit Vargovou se měl původně týkat hlavně nových pravidel v sexuální výchově. Vládní strana Fidesz zakázala propagaci homosexuality a transgenderu jak ve školách, tak ve vysílání přístupném dětem a mládeži. Mezitím se vztahy mezi Budapeští a Evropskou komisí vyhrotily natolik, že i rozhovor musel být rozšířen a jeho tématem se stal tento konflikt v celé své kráse. A na poslední chvíli do toho přišel ještě skandál kolem izraelského softwaru Pegasus pro špehování přes mobilní telefon.
Poslední dobou se ve válce Evropské unie proti Maďarsku otevřely nové dvě fronty. Ta první byla otevřena v půli června, kdy parlament v Budapešti novelizoval čtvrt století starý zákon o ochraně dětí a o poručnictví (viz rozhovor s ministryní spravedlnosti Juditou Vargovou na str. 18 aktuálního čísla Týdeníku Echo).
Už několik dní se odvíjí špehovací skandál skrze mobilní telefony, který má doslova globální rozměr. Jde, jak známo, o software Pegasus, prodávaný izraelskou firmou NSO vládám napříč světem. Informaci vynesla skupina novinářů. Pegasus se podle dosavadních zpráv zaměřuje na chyby v operačních programech smartphonů, tudy vnikne do vašeho telefonu, dokáže vám nejen číst zprávy a poslouchat hovory vedené přes telefon, ale proměnit mobil v mikrofon a kameru, které vás snímají bez vašeho vědomí.
Mobilní telefon francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl terčem izraelského spywaru Pegasus. Jeho jméno je na seznamu osob, na které se Pegasus zaměřil. Podle zprávy deníku Le Monde byla operace provedena jménem marockých zpravodajských služeb. Tento virus vyvinutý izraelskou společností NSO umožňuje po zavedení do smartphonu načítat zprávy, fotografie, kontakty a dokonce poslouchat telefonní hovory jeho majitele.
Americké rozvědné agentury stále nemají jasno o původu pandemie. Na základě posledních zpravodajských zpráv vysocí představitelé americké administrativy považují domněnku, že koronavirus unikl z laboratoře v čínském Wu-chanu, za stejně pravděpodobnou, jako hypotézu přenosu nákazy ze zvířete na člověka, uvedla stanice CNN. Americký prezident Joe Biden si vyžádal od rozvědek na konci května doplňující zprávu o začátku pandemie. Dostat by ji měl do 90 dnů.
Americké zpravodajské služby zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o pozorování UFO v posledních desetiletích. I když tak vláda USA přiznává existenci nevysvětlitelných létajících objektů zachycených armádou a námořnictvem, závěry zaostaly za očekáváním, uvádí CNN a "ufologové" tak budou asi zklamaní. Dokument zkoumal 144 zpráv o tom, co vláda označuje jako „neidentifikovaný létající předmět“ a pouze jedna z nich byla vyšetřovatelům objasněna.
Na skandálu kolem toho, že dánská tajná služba pomáhala Američanům odposlouchávat některé evropské politiky, je překvapivé vlastně jen to, že o nic překvapivého nejde. Hlavy států mohou verbálně vyznávat lásku svým spojencům, jak chtějí, a Barack Obama, za jehož vlády se dánský incident odehrál, byl v Evropě vítán. Ale pro řadu jejich podřízených se pouhou výměnou vlády nic reálně nemění. A mezi ně patří tajné služby.
Rusko je v současné době v Německu stejně aktivní, jako tomu bylo za studené války. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to prohlásil šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang. „Vidíme, že Rusko výrazně zvýšilo své aktivity, takže nyní dosáhly úrovně, jakou známe jen z dob studené války,“ řekl šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který funguje jako německá civilní kontrarozvědka.
Francie, Švédsko a Norsko v pondělí vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o „extrémně závažnou“ záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem.
V roce 2013 poprvé přišlo od bývalého analytika tajné služby Edwarda Snowdena skandální odhalení, že USA špehovaly přední evropské politiky. Mezi nimi byla i německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) a nynější prezident Frank-Walter Steinmeir (SPD). Právě na jejich špionáži se měl podílet i německý spojenec - Dánsko. Zjištění přineslo několika evropských médií, píše rozhlas Deutsche Welle.
Spojené státy vytvořily jakousi tajnou armádu, která čítá zhruba 60 tisíc vojáků. Těleso podle magazínu Newsweek operuje jak na území USA, tak v zahraničí, s cílem co nejvíce snížit potenciální rizika pro americkou bezpečnost. Podle dostupných dat je organizace asi desetkrát početnější než Ústřední zpravodajská služba (CIA). Agenti tajné armády mají být dokonce velmi vysoko v různých klíčových firmách po celém světě. Tajnou organizaci vyvinul Pentagon a za posledních deset se pohybovala po celém světě.
Česká vláda propásla podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) první moment překvapení bezprostředně po zveřejnění informací o zapojení příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Proto nenastala taková mezinárodní odezva a vyhošťování ruských diplomatů jako při otravě Sergeje Skripala v anglickém Salisbury roku 2018. „Hamáček chtěl být geroj, který přiveze medicínu. Těm cimrmanovským povídačkám nevěřím,“ řekl Vondra v nedělní Partii na Primě.
Prezident Miloš Zeman opět nejmenoval ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku do generálské hodnosti. Návrhu vlády dnes hlava státu nevyhověla už pošesté. Do generálské hodnosti ale povýšil ředitele rozvědky, Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Marka Šimandla nebo ředitele policejní Ochranné služby Jiřího Komorouse. Do generálské hodnosti povýšil či jmenoval celkem 16 dalších zástupců armády, policie, hasičů, Vězeňské služby, celníků a tajných služeb.
Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun potvrdil, že se na schůzce debatovalo o cestě vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy, ale nepotvrdil, že by předmětem byla možná výměna informací o kauze Vrbětice za vakcínu Sputnik V. Po zasedání sněmovní komise pro kontrolu činnosti VZ to řekla její místopředsedkyně Jana Černochová (ODS). Šéf komise Vít Rakušan (STAN) poznamenal, že nemá pochybnosti o tom, že Hamáček cestu do Ruska plánoval.
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
V Poslanecké sněmovně skončila, v úterý přerušená, schůze ke kauze Vrbětice a k tvrzení Seznam Zpráv o cestě ministra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Za minstra se před schůzí postavil poslanecký klub ČSSD i premiér Andrej Babiš. Uzavřeného jednání se opět účastnili například šéfové tajných služeb, naopak nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar se omluvili. Zpravodaj schůze Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl v ČT, že se poslanci na schůzi nic nového nedozvěděli. Vláda by měla podle sněmovny uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) našel v kauze své plánované cesty do Moskvy zastání u některých z účastníků schůzky, na které měl údajně mluvit o plánu zametení kauzy Vrbětice „pod koberec“. Hamáček měl údajně zmínit plán, jak vyhandlovat skandál s Ruskem za dodávky vakcíny Sputnik V či konání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze. To však někteří účastníci schůzky rozporují. Seznam Zprávy s odkazem na své zdroje uvedl, že Hamáček chtěl do Moskvy vyrazit s plánem „vyměnit mezinárodní skandál“ kolem Vrbětic za vakcíny a přislíbení prezidentského summitu.
Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.
Zrovna když už to vypadalo, že kauza Vrbětice pomalu mizí z médií, přišla opravdu výbušná zpráva. Server Seznam Zprávy tvrdí, že ministr vnitra Jan Hamáček plánoval letět do Moskvy, aby tam ututlání vrbětického skandálu vyměnil za milion dávek vakcíny Sputnik a za pořádání summitu Biden–Putin v Praze. Tento plán měl předložit 15. dubna na schůzce, které se účastnili velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka, šéf rozvědky Marek Šimandl, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, policejní prezident Jan Švejdar a později se přidal i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.
Federální vyšetřovatelé provedli domovní prohlídku v newyorském bytě Rudyho Giulianiho, bývalého starosty New Yorku a někdejšího právníka exprezidenta Donalda Trumpa. Giuliani prohlídku potvrdil a uvedl, že si sedmice vyšetřovatelů odnesla několik telefonů a počítačů. Podle listu The New York Times (NYT) se jedná o známku toho, že úřady postoupily do nové a agresivnější fáze vyšetřování Giulianiho počínání na Ukrajině.
Miloš Zeman si na veřejnou reakci k vrbětické kauze vzal týden, velký praktický význam to nemělo, jistě tak ale vytvořil atmosféru očekávání, přitáhl ke svému vystoupení na TV Prima pozornost, dodal mu punc čehosi zásadního. Nic z toho samozřejmě nebylo adekvátní obsahu prezidentových slov. Jeho nedělní promluva a následný rozhovor s moderátorkou Terezií Tománkovou byly předvídatelným sledem „zemanismů“.
Projev prezidenta Miloše Zemana k případu Vrbětice musel zaujmout všechny, kteří sledovali vývoj jeho životní kauzy Peroutka. Ta je notoricky známá a známé je o ní také to, že nikdy nebude rozřešena. Článek se nikdy nenajde, jednoduše proto, že nikdy neexistoval. Zeman to ale nikdy neuzná. Nikdy neuzná, že se mýlil, že si s ním jeho paměť zahrála, že něco prostě popletl. To by bylo příliš lidské na jeho pýchu, na jeho bohorovnost, která je bohužel čím dál směšnější, vlastně smutnější.
Ruský senátor Alexej Puškov v reakci na projev Miloše Zemana řekl, že český prezident neuvedl žádný důkaz o zapojení ruských tajných služeb do explozí ve Vrběticích, protože takové důkazy neexistují. „Není to překvapivé, neukázali důkazy, protože jednoduše neexistují,“ uvedl politik s tím, že se jedná o „propagandistický útok“ na Rusko pod taktovkou Západu. Zemanův projev podle Puškova vážně zpochybnil „ruskou verzi“ vrbětických výbuchů. Také mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že Praha neměla žádné důvody pro to, aby z explozí obvinila Rusko.
Prezident Miloš Zeman zopakoval, že pokud by sněmovna vyslovila menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi. V pořadu Partie televize Prima opozici vzkázal, že podobně by postupoval i v případě, že by poslanci sebrali 120 podpisů k rozpuštění dolní parlamentní komory. Prezidenta neznepokojuje ani zveřejněním auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Rozhodnutí podle Zemana připadá soudním orgánům, nikoli prezidentovi.
