Tuzemský průmysl prochází recesí, kterou mírní pouze silná výroba automobilů. Pokles zakázek podle analytiků naznačuje, že ve druhé polovině roku může výroba klesat. Meziroční růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil na 0,9 procenta z květnových 1,4 procenta, oznámil dnes Český statistický úřad. Ve druhé polovině roku se zřejmě problémy průmyslu prohloubí, míní analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Odborníci i sami němečtí politici předpovídají Evropě, a především Berlínu těžké časy. Podle nich je čeká několik let složité transformace na „zelenější“ ekonomiku, která se neobejde bez značné zátěže na obyvatelstvu. Současně pak varují před tím, že kombinace drahých energií a přílivu čínských elektromobilů může starý kontinent do budoucna v kontrastu s evropským Green Dealem znevýhodnit. Potíže a krušné časy očekává nově i zelený ministr hospodářství Robert Habeck.
Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta.
Norsko objevilo obrovské podzemní naleziště vysoce kvalitních fosfátů. Je označováno za největší na světě a podle společnosti Norge Mining, která za průzkumem stojí, je dostatečně velké na to, aby uspokojilo světovou poptávku po hnojivech, solárních panelech a bateriích do elektromobilů na příštích 100 let, informoval server Euractiv. Hodnota norského ložiska fosforu se odhaduje na nejméně 70 miliard tun. Světové zásoby podle americké geologické službě USGS činí 71 miliard tun.
Automobilový koncern Volkswagen ve středu svým investorům prezentoval plánované změny, které německý deník Handelsblatt nazval „největší restrukturalizaci za poslední desetiletí“. Součástí skupiny je i česká Škoda Auto. Němečtí nadřízení měli podle dřívějších spekulací tuzemsku určit roli hlavní výrobny spalovacích motorů, mladoboleslavská automobilka se ve svém vyjádření ale proti tomuto ohrazuje. Podle ní je budoucnost v elektromotorech, současně ale dodává, že v nejbližší době chystá nabízet své modely s klasickým spalovacím motorem, elektrickým pohonem i v hybridním provedení.
Čipy se v moderním světě objevují i ve výrobcích, kde by je uživatel nečekal. O tom, jak jsou důležité se přesvědčil v době covidu i evropský automobilový průmysl, který kvůli nedostatku čipů odstavil nedodělané automobily v hodnotě přibližně 10 miliard euro. Navíc v souvislosti se zhoršující se atmosférou v okolí Tchaj-wanu hrozí globální výpadek čipů. Světové velmoci tak intenzivně pracují na větší samostatnosti v celém dodavatelském řetězci.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu zpomalila meziroční růst na 1,2 procenta po březnovém revidovaném zvýšení o 2,9 procenta. Výroba aut sice stoupla o 30 procent, naprostá většina ostatních průmyslových odvětví ale v dubnu výrobu snížila. Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně vzrostla o necelá tři procenta. Vyplývá to z informací, které dnes na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně průmyslová produkce klesla o 1,9 procenta, klesla i stavení výroba.
Osm zemí Evropské unie v podnělí zaslalo do Bruselu společný dokument, ve kterém silně kritizují připravovanou emisní normu Euro 7. Ve skupině signatářů jsou mimo jiné Česko, Slovensko, Francie či Itálie. Dokument, který má ČTK k dispozici, označuje připravovaná pravidla za nerealistická.
"Nevlastní náhodou pan Rafaj nějaký fitness klub?" Bývalý prezident Václav Klaus se pozastavuje nad nově zvoleným prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a domnívá se, že vzhledem k jeho progresivistickým názorům a postojům s ním přicházejí nová nebezpečí. Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR tento týden Rafaje zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027. Ten byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů, když porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka.
Čína předstihla Japonsko na pozici největšího světového vývozce aut. V prvním čtvrtletí Čína vyvezla podle oficiálních statistik zveřejněných minulý týden 1,07 milionu vozů, což je meziročně o 58 procent více. Z Japonska putovalo na světové trhy 954.185 automobilů, o šest procent více než ve stejném období loni, píše zpravodajský server BBC. Čínský vývoz podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska. V loňském roce Čína předstihla Německo a stala se druhým největším vývozcem automobilů na světě.
Americký výrobce polovodičů onsemi se chce do září letošního roku rozhodnout, zda v Česku investuje dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Firma již v Česku působí ve třech závodech v Rožnově pod Radhoštěm a v Brně. Uvedl to vedoucí výzkumu a vývoje onsemi v ČR Michal Lorenc. Onsemi se rozhoduje, zda technologickou investici umístí ve svých výrobních závodech v USA, Koreji nebo v ČR. Rozhodne přitom výše státních pobídek.
Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR dnes zvolila novým prezidentem na období 2023 až 2027 dosavadního viceprezidenta Jana Rafaje. Ve funkci vystřídá Jaroslava Hanáka, který v čele svazu skončí po 12 letech. ČTK to řekla mluvčí svazu Tereza Šebestová. Nový prezident Rafaj byl zvolen ve druhém kole 60 procenty hlasů, ve kterém porazil bývalého premiéra Mirka Topolánka. Členové Svazu průmyslu a dopravy ČR volí nové představenstvo, dozorčí radu a smírčí výbor jednou za čtyři roky.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu dál zhoršily. Hlavním důvodem byl úbytek nových zakázek kvůli slábnoucí poptávce. Pokles byl nejhlubší od začátku roku, index nákupních manažerů (PMI) vykázal hodnotu 42,8 bodu, zatímco v březnu byl 44,3 bodu. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Zhoršování podmínek ukazuje PMI jedenáctý měsíc v řadě. Dubnový pokles byl nejhlubší od prosince a patří mezi největší propady od května 2020,
Nová emisní norma Euro 7 by mohla mít zásadní dopady na celý český průmysl. Před důsledky nové emisní normy pro automobily a nákladní dopravu na českou ekonomiku varuje společné prohlášení Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky a Sdružení automobilového průmyslu. Podle odhadů Hospodářské komory, by zavedení normy Euro 7, tak jak je schválena mohlo v krajním případě vést k poklesu HDP o 2-3 % a dotklo by se až 700 000 pracovních míst.
Možný konec vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 Česko blokovat nebude. Bude ho kompenzovat ze Sociálně klimatického fondu, který je financován právě z výnosů z povolenek. V tomto fondu podle sdělení ministerstva životního prostředí deníku Echo24 je asi 1,25 bilionu korun. Europoslanci za ODS vyjádřili pro Echo24 v souvislosti se změnami obavy, například podle Alexandra Vondry hrozí další zdražení energií.
Evropští poslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích při dovozu železa, hliníku, hnojiv nebo elektřiny z třetích zemí. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.
Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu. Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 0,4 procenta. Pozitivní je také zahraniční obchod, který skončil v únoru podruhé za sebou v přebytku, vývoz byl vyšší než dovoz o 14,3 miliardy korun. Jde o nejlepší měsíční výsledek od dubna 2021.
Společnosti Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, loni stoupl meziročně čistý zisk o 3,4 procenta na 3,6 miliardy Kč. Tržby bez spotřební daně a DPH vzrostly o 11 procent na 20,9 miliardy Kč. Představenstvo navrhuje výplatu hrubé dividendy 1310 na akcii, tedy stejně jako za rok 2021.
V Česku pracuje oproti době před deseti lety trojnásobek zaměstnanců ze zahraničí. Jejich počet se tak blíží k jednomu milionu pracujících, mezi kterými už přitom nekralují zaměstnanci ze sousedního Slovenska. I přes to však podnikatelé i jejich zástupci volají po tom, aby se Česko práci ze zahraničí otevíralo mnohem více. Firmám se totiž stále nedaří plnit volné pracovní kapacity.
Moskva údajně zničila 140 % salvových raketometů HIMARS, které Ukrajina dostala. Rusko si však možná nevymýšlelo. Děčínská firma totiž vyrábí klamné cíle, které raketomety HIMARS připomínají. Netradiční české vojenské pomoci si všímají i evropská média nebo vojenští blogeři, kteří o tom informují na sociálních sítích. Přišel s tím server EurAsian Times, jenž odkazuje na reportáž České televize.
Ve Skutči na Chrudimsku byla uzavřena výroba obuvi značky Botas. Důvodem bylo podle majitele firmy Františka Nestávala výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.
Bývalý premiér Mirek Topolánek (ODS) bude kandidovat na předsedu Svazu průmyslu a dopravy ČR. Řekl to serveru E15. Uvedl, že svaz je součástí tripartity, s čímž má jako někdejší předseda vlády zkušenosti. Po odchodu z politiky se pak věnoval hlavně zahraničnímu obchodu. Konkurz na předsedu svazu se uskuteční v květnu 2023, ve funkci po více než deseti letech končí Jaroslav Hanák.
Český průmysl nečekají lehké časy, už na začátku roku může dojít k výraznému sešupu. Už nynější meziměsíční pokles byl nečekaným nepříjemným překvapením.
Ochabující poptávka, zvyšující se ceny energií a inflace, to všechno jsou důvody, proč se v listopadu podle společnosti S&P Global výrazně zhoršily výrobní podmínky v Česku. Podle studie společnosti Cushman & Wakefield má ale Česko obecně druhé nejvýhodnější podmínky k rozšiřování výroby v Evropě, má totiž „vyspělou dopravní infrastrukturu, udržitelné a čitelné podnikatelské a ekonomické prostředí s nízkou úrovní rizika a relativně přijatelné náklady na pracovní sílu“.
Česká vláda se tomu bránila a odvolávala se na neprůchodnost přes Brusel kvůli nedovolené podpoře. Nakonec však i ona oznámila, že hodlá zastropovat ceny energií také pro velké podniky. Ačkoliv to nebylo přímo řečeno, důvodem je pravděpodobně reakce na masivní bilionovou pomoc, kterou kvůli energetické krizi chystají Němci. Ti však pro průmysl zavedli stropy dvakrát nižší než našich plánovaných zhruba 240 eur za MWh u elektřiny a 120 eur za MWh u plynu. Je tedy otázkou, jak chceme konkurencechopnost našich podniků na trhu zajistit, když si nemůžeme dovolit limitní ceny nižší než ty německé.
U českých firem došlo k dramatickému propadu očekávání lepších ekonomických zítřků. Podle posledního průzkumu Hospodářské komory očekává příznivější vývoj situace jen 5 procent společností, zatímco v září to ještě byla asi pětina.
Zakladatel Světového ekonomického fóra Klaus Schwab (84) vystoupil během letošního setkání G20 na Bali s projevem, ve kterém varoval před fragmentací a změnami, které na svět čekají v souvislosti s tzv. čtvrtou průmyslovou revolucí. Podle něj hrozí významná společenská proměna, která může vést k multipolárnímu a mnohem rozdělenějšímu světu. Jako hybatele této změny označil především politicky silná hnutí, která ale blíže nespecifikoval. Z ekonomického pohledu však zmínil čtyři významné síly, které budou v čele této tranzice.
Ukrajinský průmysl dostal ruskou invazí těžkou ránu, velké podniky byly zničeny. Poválečná obnova potrvá roky, řekl dnes podle agentury Unian ukrajinský premiér Denys Šmyhal v projevu na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru. Premiér se domnívá, že obnova se zaplatí ze zmrazených ruských aktiv po světě. "Čeká nás velký úkol, udržet ekonomiku v chodu během války, obnovit ekonomiku, vybudovat ji lepší, než byla předtím. Opravdu, je to období ztrát, ale také období příležitostí," řekl premiér.
Nevídaně vysoká částka, kterou chtějí Němci nalít do pomoci s drahými energiemi nejen domácnostem, ale i podnikům, vyvolává údiv nad tím, že Evropská komise se zatím nesnaží této konkurenceschopnost silně nabourávající podpoře zabránit. Německá vláda se podle dosavadních plánů chystá zastropovat ceny elektřiny a plynu pro velký průmysl na opravdu nízkých hodnotách. Násobně nižších, než jsou české stropy pro domácnosti.
Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to v pondělí uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.
