Mladý Iráčan podezřelý ze zabití pětatřicetiletého Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici) byl v minulosti trestán mimo jiné za ublížení na zdraví. Informoval o tom deník Bild, podle něhož byl Júsif A. v podmínce. Násilná smrt Němce vyvolala ve městě nedaleko českých hranic několik protestů, na jejichž okraji se odehrály i útoky na přistěhovalce.
Mám takovou idealistickou představu, že čtenáři Týdeníku Echo moc neoperují na sociálních sítích. I z dat, která o našich čtenářích máme – tedy překryvu z digitálních platforem mezi Echo24.cz a EchoPrime.cz –, vyplývá, že 40 procent našich čtenářů žije v Praze, zhruba pak po 10 procentech jich je ze Středočeského kraje, Brna a Ostravy, pak naše zastoupení v jednotlivých aglomeracích klesá. To ovšem neznamená, že na méně zastoupená místa země rezignujeme.
Štvanice a nenávist nemají podle německé kancléřky Angely Merkelové (CDU) v právním státu co dělat. Šéfka německé vlády se tak vyjádřila na tiskové konferenci v Berlíně k dění ve východoněmeckém Chemnitzu (Saské Kamenici), kde v neděli odpoledne radikálové po předchozí vraždě Němce napadali přistěhovalce a osoby jiného než německého vzhledu. Útoky odsoudil také ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), který saské policii nabídl spolkovou pomoc.
Hlavním titulkem z vystoupení předsedy vlády na pravidelném výročním setkání českých velvyslanců bylo ve většině médií (byť ne v Echu) „Nechci přijmout ani jednoho migranta, je to symbol“. Jenže to je dnes, ať chceme, nebo ne, český mainstream. Svět, který si chce udělat obrázek o české politice, dá do souvislosti českou nechuť přijímat běžence s „populisty“ Babišem a Zemanem. Populisty v uvozovkách proto, že se strefili jen náhodou. Důležitější je narativ, že ve střední Evropě se dostávají k moci populisté a Česko je na mapě ve střední Evropě – víc vědět netřeba. Modelem je informování západního tisku po vypuknutí dluhové krize v roce 2009 ve stylu „Argentina na Dunaji“ – diametrálně odlišná ekonomická situace v jednotlivých zemích nebyla na překážku.
Pondělní večerní demonstrace v Chemnitzu (Saské Kamenici) nedaleko českých hranic si vyžádala několik zraněných, uvedla policie. Ta proti demonstrujícím, kterých bylo několik tisíc, nasadila vodní děla. Na místě byly stovky policistů. Protesty souvisí s nedělní násilnou smrtí pětatřicetiletého Němce, podezřelými jsou migranti, a následnými útoky na přistěhovalce.
Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) se v neděli postavila proti návrhu sociální demokracie (SPD), aby odmítnutí žadatelé o azyl, kteří mají práci a jsou dobře integrováni, mohli ve spolkové republice díky úpravě přistěhovaleckého zákona zůstat. Svůj postoj dala šéfka německé vlády najevo ve veřejnoprávní televizi ARD.
Více než stovka migrantů z lodě Diciotti, která už pátý den kotví na Sicílii, může vystoupit na pevninu. O většinu z nich se postará italská katolická církev, část jich přijme Irsko a Albánie. Oznámil to v sobotu večer italský ministr vnitra Matteo Salvini. Ten dosud odmítal běžence vpustit na pevninu a naléhal na země EU, aby Itálii, která se v posledních letech potýká s masovou vlnou migrace, s běženci pomohly. Kráce před tím italská média informovala, že prokurátor na Sicílii zahájil kvůli zadržování migrantů na lodi Diciotti formální vyšetřování Salviniho.
Loď Diciotti italské pobřežní stráže, která už pátý den kotví s desítkami afrických migrantů v sicilském přístavu, opustilo v sobotu 16 běženců. Nařídily to úřady kvůli jejich zdravotnímu stavu, protože mají podezření na tuberkulózu. Uvedla to v sobotu agentura ANSA. Italská vláda nechce nechat migranty vylodit, dokud jí státy EU neslíbí, že jí s nimi pomůžou.
Itálie hodlá podle vicepremiéra Luigiho Di Maia vytrvat v tvrdém přístupu v otázce migrace i na dnešní schůzce vysokých představitelů několika zemí EU, která má jednat o přerozdělení asi 150 migrantů z lodi Diciotti. Ta kotví už čtvrtý den v sicilském přístavu a italská vláda odmítá nechat běžence vylodit, dokud jí státy neslíbí, že jí s nimi pomůžou. Di Maio už ve čtvrtek pohrozil zastavením příspěvků do unijní rozpočtu, pokud Brusel Itálii s migranty z lodi Diciotti nepomůže.
Země Evropské unie se neumějí zbavit imigrantů, kteří jsou u nich protiprávně. Stále jich víc přibývá, než se jich daří vracet zpátky, upozornil ve středu šéf unijní agentury pro kontrolu vnějších hranic Frontex Fabrice Leggeri. Pokud evropské státy nezačnou vyhošťovat přistěhovalce intenzivněji, hrozí podle něho, že nikdy se migrační problém vyřešit nepodaří.
Španělská policie ve středu vrátila do Maroka 116 migrantů, kterým se týž denu podařilo překonat bezpečnostní bariéru mezi Marokem a Ceutou, španělskou enklávou na severu Afriky. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na španělské ministerstvo vnitra. Rabat s převzetím běženců souhlasil už ve středu.
Někteří němečtí sociální demokraté se hlasitě ozývají proti vydání další knihy jedné z kontroverzních politiků. Thilo Sarrazin (SPD), mimo jiné ekonom a spisovatel, totiž vydává další kontroverzní publikaci. Poté, co se té první s názvem Německo se likviduje prodalo přes milion kusů, míří v těchto dnech na pulty knihkupců jeho další dílo s názvem Nepřátelské převzetí: Jak islám brzdí pokrok a ohrožuje společnost. Stejně jako při uvedení jeho první knihy, i nyní se ozývají kritické hlasy. Sarrazin patří dlouhodobě ke kritikům islámu a migrace.
Rusko se nestane první zemí, která ve vesmíru rozmístí zbraně. V rozhovoru pro ruský časopis Meždunarodnaja žizň to řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Své prohlášení označil za „významný signál, který Spojené státy nemohou ignorovat“.
Ve středu 15. srpna oznámily úřady v Západním Yorkshire, že vyšetřují 31 lidí za zločinné spolčení, které mělo v letech 2005-2012 zotročit a prostituovat několik dívek ve městě Huddersfield. Zatím se hovoří o pěti obětech, což je pozoruhodně nízké číslo; kvůli pěti lidem se přeci nevyplatí vytvořit a udržovat otrokářskou organizaci o třiceti členech. Spíše je to asi tak, že pět dnes již dospělých žen našlo odvahu vypovídat. Dosavadní zkušenost s podobnými případy říká, že v průběhu vyšetřování počet identifikovaných obětí spíše roste.
Do přístavu maltské metropole Valletty ve středu vplula loď Aquarius se 141 migranty, které vzala na palubu minulý pátek u libyjských břehů. Malta v úterý povolila lodi zakotvit poté, co se pět států Evropské unie dohodlo, že si migranty mezi sebou rozdělí. K těm se dnes přidala Itálie, informovala agentura ANSA. Skupina SOS Méditerranée, která Aquarius provozuje společně s Lékaři bez hranic (MSF), v podvečer na twitteru uvedla, že všechny přepravované osoby se vylodily.
Plot podél celé německé hranice se chystá postavit Dánsko, aby tak předešlo riziku přenosu prasečí chřipky od divokých prasat. Kritici tohoto rozhodnutí upozorňují nejen na environmentální důvody, ale též na souvislost s antiimigračními postoji dánských populistických politiků, uvádí server Deutsche Welle.
Šest zemí Evropské unie se dohodlo, že si rozdělí 255 migrantů, kteří byli v posledních dnech zachráněni ve Středozemním moři. Většina z nich, 141, je na lodi Aquarius, která je minulý týden v pátek vzala na palubu u libyjských břehů. Vláda Malty v úterý oznámila, že loď bude moci zakotvit v maltských přístavech a běženci následně poputují do Španělska, Francie, Německa, Portugalska a Lucemburska.
Soukromé pátrání po migrantech, kteří vyplouvají na člunech z Libye do Evropy, pokračuje. Byť v omezenější míře. Záchranná loď Aquarius opět operuje nedaleko libyjských břehů. Toto plavidlo se letos začátkem června dostalo do čela zpráv médií poté, co postupně Itálie a Malta odmítly přijmout 629 migrantů na jeho palubě. Po týdnu mezinárodní přetahované se jich ujalo Španělsko a loď mohla zakotvit ve Valencii.
Truc Mesuta Özila v Německu zažehl diskuse o identitě a integraci. Potomci tureckých migrantů se po vzoru fotbalisty pod heslem #MeTwo vyznávají, že dál prožívají svou tureckou identitu, a přesto jsou integrovanými členy německé společnosti. To je to, co říkal Özil, když mu vyčítali setkání s tureckým prezidentem: má dvě identity, dvě srdce. Jedno v Německu, druhé v Turecku.
Do Německa mohou ode dneška znovu přicházet rodinní příslušníci běženců s takzvanou doplňkovou ochranou. Systém, který pro slučování rodin vymyslela vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), má ale mnoho kritiků – mimo jiné proto, že řada rodin na sloučení bude muset ještě několik let čekat. Slučování rodin těch běženců, kteří nemají status uprchlíka, ale pouze doplňkovou ochranu, bylo od března 2016 na více než dva roky přerušené.
Je to teprve týden, co se švédská studentka v letadle obrazně i doslova postavila proti deportaci afghánského migranta zpět do jeho vlasti. Zatímco ona se svým protestem uspěla, právní asistentka finské strany Zelených Aino Pennanenová měla smůlu. Když si všimla, že v letadle sedí muž, jenž má být vyhoštěn, pokusila se jeho deportaci zabránit tím, že si taktéž odmítne sednout. Celou věc přitom natáčela na svůj mobilní telefon. Přivolaní policisté však Pennanenovou vyvedli a letadlo i s mužem odletělo.
Jedním z problémů, který v souvislosti s migrační krizí sužuje Švédsko, je fenomén dětských sňatků. Pro Evropana často těžko uvěřitelné příběhy způsobují současné švédské společnosti a vládě problémy. Z jedné strany ji tlačí opozice, z druhé strany snaha nalézt kompromis mezi švédským způsobem života a integrací desítek tisíc migrantů, kteří do Švédska v minulých letech přišli a problém sňatků nezletilých ještě zvýraznili. O snaze nalézt řešení informoval server Politico.
Americký prezident Donald Trump v neděli pohrozil, že je připraven ochromit činnost federální vlády, pokud demokraté odmítnou hlasovat pro jeho návrhy řešení imigrace, včetně stavby zdi na americko-mexické hranici. Informovala o tom agentura AP. Vláda má financování schválené jen do 30. září, na dalším se musí dohodnout prezident a Kongres.
Záchranné lodě španělského námořnictva za poslední dva dny ve Středozemním moři vylovily z vratkých člunů více než 1200 migrantů, kteří se pokoušeli dostat z Afriky k evropským břehům. V sobotu španělská plavidla vzala na palubu 334 lidí ze sedmnácti lodí, v pátek pomohla 888 pasažérům z více než padesáti člunů, uvedla dnes agentura AFP. V poslední době se kvůli přísnějšímu postupu libyjských úřadů vydává méně migrantů na dosud nejvíce frekventovanou trasu z Libye do Itálie a více lidí se pokouší dostat z Alžírska či Maroka do Španělska.
Na příští rok jsou naplánované volby do Evropského parlamentu a nejen Andrej Babiš, který si to zaprorokoval v sobotním rozhovoru pro deník Právo, čeká posilování protiimigračních sil.
Maďarský premiér Viktor Orbán si nepřeje Evropskou unii řízenou Francií. Řekl to v rozhovoru poskytnutém německému deníku Bild. V této souvislosti také označil blížící se volby do Evropského parlamentu za „rozhodující“ moment. „Ještě nikdy nás nečekaly volby s tak rozhodujícím významem,“ zdůraznil předseda maďarské vlády v souvislosti s volbami, které se v Evropské unii uskuteční příští rok.
Více než 600 migrantům se podařilo proniknout z Maroka do severoafrické španělské enklávy Ceuta. Při potyčkách provázejících násilné překonání plotu utrpělo zranění 15 španělských policistů a 30 migrantů. Informovalo tom web thelocal.es s odvoláním na místní úřady.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini, který je zároveň šéfem protiimigrační vládní strany Liga, nařídil omezit na minimum služby související s azylovými řízeními, která se v současnosti týkají 136.000 cizinců v zemi. Ministr v úterý oznámil, že úřadům zaslal příslušnou směrnicí, která má zamezit plýtvání státními penězi například při zajišťování ubytování pro žadatele o azyl.
Italské přístavy zůstanou zatím otevřené pro lodě unijní mise Sophia, které na palubě povezou běžence. Italský ministr zahraničí Enzo Moavero Milanesi to v pondělí řekl v Berlíně po setkáním se svým německým protějškem Heiko Maasem. Itálie, jejíž nynější vláda složená z protiimigrační Ligy a protestního Hnutí pěti hvězd prosazuje výrazně tvrdší migrační politiku, opakovaně pohrozila, že nebude přijímat žádné lodě s běženci, ať už by šlo o plavidla neziskových organizací nebo zemí, které se účastní operace Sophia ve Středozemním moři.
Květnové setkání německého fotbalového reprezentanta Mesuta Özila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyvolalo v Německu vlnu po bouření. Fotbalista byl následně kritizován i za své nepřesvědčivé výkony na šampionátu v Rusku. Po týdnech kritiky se reprezentant rozhodl své počínání vysvětlit. „Narodil jsem se a vyrostl v Německu, máma mě ale učila ať nezapomenu, odkud pocházím. Mám dvojí srdce, Německé a Turecké,“ ospravedlňoval se Özil.
