Jedním z nejaktivnějších západních lídrů v otázce Afghánistánu je britský premiér Boris Johnson, který prosazuje poskytnutí azylu až na 20 tisícům Afghánců. Přesvědčovat o tom bude ve středu britské poslance na mimořádné schůzi tamějšího parlamentu. Johnson se také při telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Joem Bidenem shodl, že je potřeba uspořádat schůzku zemí G7 kvůli situaci v Afghánistánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním večerním projevu k situaci v Afghánistánu řekl, že chce uskutečnit evropskou iniciativu zaměřenou na "předvídání" a "ochranu před významnými nelegálními migračními toky.“ Podrobnosti však v projevu neuvedl. Abych zajistil evakuaci, "rozhodl jsem se poslat dvě vojenská letadla a naše speciální jednotky" do Afghánistánu," řekl dále Emmanuel Macron.
Česká republika nezastaví deportace Afghánců. Serveru iDnes.cz to dnes sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Deportace neúspěšných afghánských žadatelů o azyl dočasně kvůli bezpečnostní situaci v Afghánistánu pozastavily některé evropské státy včetně Francie nebo Německa. "Česká republika ke všem žádostem o azyl přistupuje individuálně, pečlivě zkoumá důvody pro případné udělení, nebo neudělení. Žádné paušální podmínky dávat nebudeme," napsal Hamáček serveru.
Policisté pronásledovali řidiče dodávky, který nezastavil při běžné kontrole na dálnici D1 nedaleko Prahy a ujížděl do hlavního města. Během honičky dojel až do Holešovic, kde havaroval. Z vozu utekl společně se skupinou migrantů. Policisté zatím zadrželi 29 lidí převážně ze Sýrie, po řidiči a dalších uprchlých cizincích pátrají, řekl mluvčí pražské policie Richard Hrdina. Do pronásledování ujíždějícího řidiče se zapojilo několik policejních hlídek včetně pohotovostní motorizované jednotky.
Silné reakce v pondělí vzbudila zpráva z Francie. Čtyřicetiletý rwandský žadatel o azyl Emmanuel Abayisenga zavraždil katolického kněze Oliviera Maireho. Pachatel je zjevně duševně nemocný člověk, o kterého se komunita montfortiánů, k níž zavražděný patřil, starala několik let. Sám je katolík, byl členem skupiny, jež se v roce 2016 setkala s papežem Františkem, jeho žádost o azyl byla zamítnuta, třikrát obdržel příkaz opustit zemi, loni se pokusil zapálit katedrálu v Nantes.
Ústavní soud zrušil rozhodnutí nižších soudů, díky nimž bylo s iráckým uprchlíkem nejasného věku zacházeno jako se zletilým. Je mu něco mezi 16 a 19 lety, postupně uváděl dvě data narození a dvě jména, pak se vynořila (neznámo odkud) i kopie rodného listu, ale špatně čitelná. V nálezu (II. ÚS 482/21) mimo jiné čteme o psychologickém posudku, který na něj nechala vypracovat Organizace pro pomoc uprchlíkům: „Adoptivní matka stěžovatele se mu posmívala kvůli jeho ztížené schopnosti mluvit a učit se."
Sociální demokraté v rámci předvolební mediální kampaně vyrukovali s dvojicí takzvaných desater: Jedno v bodech shrnuje údajné zásluhy ČSSD, druhé pak vytyčuje program, s nímž chce strana v říjnu bojovat o hlasy voličů. Mezi body se ale skrývají některá kontroverzní témata. Sociální demokracie kupříkladu tvrdí, že „zastavila vlnu uprchlíků mířících do ČR“ a slibuje, že „vybere více peněz od bohatých“.
Režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka nadále vpouští do země stovky nelegálních migrantů, aby destabilizoval Evropskou unii. Migranti pak překračují společnou hranici s Litvou a postupují dále do Evropy. Lukašenko umožňuje přilétat do Minsku na turistické vízum hlavně Iráčanům, Íráncům a Syřanům. Kromě letů z Bagdádu nově Lukašenko začal létat pro migranty do dalších iráckých měst a to do Basry, Sulajmáníji a Irbílu.
Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server Delfi. Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat „Freedom“ (Svoboda) a předkládat požadavky, které nebyly místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu.
I přes ploty na jihovýchodních hranicích Maďarska se skrze jeho území dále dostávají tisíce migrantů do sousedního Rakouska na západě. Jen za letošek bylo na maďarsko-rakouských hranicích zadrženo na 15 tisíc migrantů. Alarmující situace přiměla spolkovou vládu vyslat na tyto hranice dalších 400 vojáků. Oznámili to v sobotu v terénu na dramaticky stylizované tiskové konferenci ministr vnitra Karl Nehammer a ministryně obrany Klaudia Tanner (oba ÖVP).
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici nadále zesiluje. Do pobaltské země přišlo za uplynulý půlrok již 27krát více běženců než za celý předchozí rok. Zatímco ostatní evropské státy včetně Česka posílají do země vybavení a pomoc, irácké aerolinie oznámily zdvojnásobení počtu letů do běloruského Minsku. Právě z Běloruska přitom překračují hranici do Evropské unie migranti, kteří pocházejí zejména z Blízkého východu. Informuje o tom litevská televize LRT.
Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda. „Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie,“ řekl Hamáček.
Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem.
Zvýšená frekvence záchytu ilegálních imigrantů na bělorusko-litevské hranici zase jednou ukázala, jak nesamozřejmá je politika. Vládne jí Darwin, nikoliv Newton a jednotliví hráči jsou přizpůsobiví. Týká se to i běloruského prezidenta Lukašenka a jeho konfliktu s Evropskou unií. Letecké spojení mezi Minskem a EU tak de facto skončilo. Ale východní „oklikou“ přes Rusko se z Minsku dá létat stále
Britská vláda plánuje značné zpřísnění trestů pro migranty nelegálně překračující Lamanšský průliv mezi Spojeným královstvím a Francií. Podle nové legislativy by jim tak mohly hrozit až čtyři roky vězení. Podle britské šéfky vnitra Priti Patelové, která návrh konkretizovala o víkendu, jde o snahu odradit migranty od nelegálních přechodů a hlavně o napravení „nefunkčního azylového systému“.
Loď Ocean Viking francouzské nevládní organizace SOS Méditerranée v posledních dnech nalodila u afrických břehů z vratkých člunů při několika operacích na 570 ilegálních migrantů. S nimi teď pluje ve Středomoří a bude čekat na povolení je vylodit, obvykle ho dostane po několika dnech od Itálie, jejíž ostrovy Lampedusa či Sicílie bývají lodi nejblíže. Informovala o tom agentura EFE. Při poslední operaci v noci na dnešek nalodila z dřevěného člunu u libyjských břehů loď Ocean Viking 369 migrantů.
Američtí viceprezidenti jsou při normálním běhu událostí tak trochu pátým kolem u vozu. Takže tradičně bývají ad hoc pověřováni nějakými aktuálními úkoly. Joe Biden dal Kamale Harrisové na starost migrační krizi – to slovo už se smí používat – na jižní hranici USA. To je opravdu dárek za všechny peníze, problém, který nemá jasné řešení.
Česká republika je pevně začleněna do EU a otázka jejího členství v ní by neměla být součástí politické diskuse, domnívá se premiér Andrej Babiš (ANO). Neznamená to ale, že by proto mělo Česko automaticky přejímat vše, co vypracují „eurokrati“ v Bruselu nebo „progresivní politické elity ve velkých zemích“. Babiš to řekl na konferenci Výzvy pro transatlantické vztahy v pražském Kongresovém centru. Podle Babiše být pevně integrován v EU znamená být velmi aktivním členem a když to je potřeba, tak mít odvahu být kritický.
Počet občanů Ruska, kteří mají zájem trvale emigrovat, dosáhl nejvyššího bodu od roku 2013, ukazuje průzkum ruského nezávislého centra Levada. Celkově je to více než pětina lidí. Největší zájem o opuštění země panuje mezi mladšími ročníky, v průzkumu ho projevilo 48 % dotázaných mladších 25 let. Informuje o tom server Moscow Times.
Andrej Babiš je odhodlaný zachránit tuto zemi před přílivem migrantů, které sem chtějí přivést Piráti, jejich politika – jak premiér napsal pro sobotní Právo – „... může přepsat kulturní prostředí celé naší země k nepoznání a kvůli ní se naše děti a vnuci mohou ve své vlastní zemi ocitnout v menšině. A samozřejmě i v nebezpečí.“ Předseda vlády v tom textu čtenářům poskytuje jakousi ochutnávku toho, jak bude v podání vládního ANO vypadat předvolební kampaň.
Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který Dánsku umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Informovala o tom agentura Reuters. Znepokojení nad novým zákonem vyjádřila Evropská komise i organizace pro lidská práva. Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země.
Sociálnědemokratická vláda v Dánsku chce celé azylové řízení včetně pobytu žadatelů přesunout do Afriky. O návrhu zákona vlády premiérky Mette Frederiksenové bude už v následujícím týdnu hlasovat dánský parlament Folketing. Počet udělených azylů by se tak blížil k nule, píše deník Jyllands-Posten, na který se odvolává například švédská veřejnoprávní televize SVT Nyheter. Podle deníku Berlingske v případě přijetí zákona hrozí Dánsku až vyloučení z azylové spolupráce v rámci dublinských dohod.
Téměř bojové scény v severoafrickém městě Ceuta, jedné ze dvou výsep Španělska na opačném kontinentě, skončily odsunem valné většiny migrantů zpátky do Maroka. Nebyla to plnokrevná krize ve formátu roku 2015, spíše „demoverze“ toho, co by se mohlo stát, určená k poučení madridské vlády. Maroko si totiž dělá nárok na Západní Saharu, území bývalé španělské kolonie, které de facto drží a spravuje od roku 1975
Do španělské enklávy Ceuta na africkém pobřeží proudí další stovky migrantů ze sousedního Maroka poté, co tam v pondělí přes moře podél pobřeží připlulo či připlavalo na 6000 běženců. Z nich už 1600 místní úřady vrátily, další tisíce se ale dál snaží dostat do Španělska i přesto, že vláda noci nasadila i vojáky a obrněná vozidla. Informoval o tom místní deník El Faro de Ceuta. Pondělní vlna migrantů do Ceuty, která má asi 84.000 obyvatel, byla bezprecedentní.
Dánská vláda hledá možnosti, jak odradit uprchlíky žádající o mezinárodní ochranu, a přišla s nápadem, že bude žadatele o azyl nasměrovávat do zemí mimo evropský kontinent, napsal deník Le Monde. Dánští poslanci aktuálně projednávají návrh zákona, který skandinávské zemi umožní přenést zodpovědnost za příjem žadatelů na třetí zemi nebo několik třetích zemí. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, je horkým kandidátem Rwanda. Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie.
Akutní krize čínského koronaviru sebrala pozornost krizím chronickým. Migrační, dluhové, integrační. Neznamená to, že se vyřešily. Jen se odsunuly pod povrch. Tam dál bují. Naplno zase propuknou, až se vyčerpá pozornost krize aktuální. To je český pohled. Ne všude v Evropě je stejný. I přes krizi akutní tam vyhřezávají projevy těch chronických, dlouho neřešených.
Bývalý brexitový vyjednavač a možný kandidát na francouzského prezidenta Michel Barnier navrhuje na tři až pět let zastavit imigraci do Francie ze zemí mimo EU. Země by tak podle něj získala čas na přehodnocení a úpravu imigračních pravidel. Současnou imigraci považuje za hrozbu pro Francii. Píše o tom například Politico či The Independent.
Na italském ostrově Lampedusa, který se nachází v blízkosti libyjských břehů, v neděli přistálo celkem 1 200 migrantů. Některým z nich musela v moři pomoci italská pobřežní stráž a finanční policie, uvedla agentura ANSA. Jedná se o jedno z nejvyšších čísel od začátku roku. Počty migrantů, kteří připluli do Itálie, se výrazně zvýšily v květnu. Liga, která je součástí vládní koalice, tlačí na premiéra Maria Draghiho, aby se nápor zastavil. Na Lampedusu od noci na neděli doplulo devět člunů a plavidel, jež měly na palubě přes 1200 lidí.
Nejvyšší soud potvrdil rozsudek nad Afričanem potrestaným za znásilnění nezletilé dívky na Litoměřicku. Justice mu vyměřila čtyři roky vězení a ústavní léčbu. NS rozhodoval bez veřejného jednání. Abdalláh Ibráhím Diallo, jenž se narodil v Libyi, neúspěšně žádal o azyl v Německu, kde byl třikrát trestán. Do Česka přijel vlakem. V červnu 2019 po poledni na silnici u obce Lukavec zezadu uchopil za rameno patnáctiletou dívku, povalil ji do trávy a znásilnil.
Sypal si popel na hlavu, ale nebylo to nic platné. Hertha Berlín propustila trenéra brankářů Zsolta Petryho za komentáře na téma homosexuality a migrace v maďarském tisku. Německý fotbalový tým uvedl, že byl s prací bývalého maďarského reprezentanta spokojen, ale jeho výroky se neslučují s klubovými hodnotami, k nimž patří tolerance a diverzita. Čtyřiapadesátiletý Petry v deníku Magyar Nemzet kritizoval evropský postoj k migraci.
