Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích. Bylo to, jak už bývá v Polsku zvykem, velké.
Z celé várky zemí, jež se po pádu železné opony vrátily do svobodného světa, je Polsko určitě tou nejneskladnější zemí. Z postkomunistických zemí v EU je jediná, která patří mezi členské země střední velikosti – po odchodu Británie má víc obyvatel jen Německo, Francie, Itálie a Španělsko. Střednědobé historické okolnosti ho přivedly do visegrádské čtyřky, ale svými ambicemi ji daleko přesahuje.
Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi. Mohlo by se zdát, že Kaczyńského režim zrodil následovníka Ryszarda Siwiece, prostého muže, který se v září 1968 na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa upálil při dožínkových oslavách na varšavském Stadiónu Desetiletí. Čin Piotra S. ale mnohem víc připomíná dva poměrně nedávné případy sebeupálení. Zároveň dává nahlédnout na stav polských médií, která si spolu se změnou vlády prohodila role v bagatelizaci a glorifikaci lidského neštěstí.
Gdynia je zvláštní město, jako jsou pro suchozemce zvláštní všechna města na moři a velké přístavy vůbec. Ale Gdynia je zvláštní tím, že vznikla, protože v roce 1918 vzniklo samostatné Polsko, pro Poláky Druhá republika, když ta První skončila na konci 18. století.
Také Polsko má Sudety, také Polsko má rozsáhlá území, kde do konce války žili především Němci. A přece je to trochu jiný příběh než ten český.
Kdyby se volby v Polsku konaly teď, Kaczyńského partaj by atakovala padesát procent. Alespoň to tvrdí průzkum společnosti CBOS, který přisoudil vládnoucímu Právu a spravedlnosti 47 procent podpory.
Ne právě malá část území České republiky a Polska má podobný osud. My jim říkáme Sudety, tedy hraniční oblasti, které byly po staletí součástí českého státu. Pro Poláky to jsou „kraje znovuzískané“ na západě a severu nynějšího Polska, do roku 1945 součást Pruska, respektive Německé říše. Konec války se přes tyto převážně (někde výlučně) Němci obývané krajiny převalil jak parní válec. Výsledkem tohoto drcení byla zásadní proměna etnických, kulturních a sociálních poměrů. To platí jak pro tehdejší Československo, tak pro nově vznikající a na západ posunuté Polsko, kde osidlování Západu mělo neméně dramatický ráz.
Primas polské katolické církve a arcibiskup hnězdenský Wojciech Polak pohrozil všem kněžím ve své diecézi suspendováním, pokud se zúčastní akcí namířených proti přijímání uprchlíků. Uvedl to v rozhovoru, který ve středu zveřejnil katolický časopis Tygodnik Powszechny.
Prezidenti středoevropských zemí z takzvané visegrádské čtyřky (V4) na jednání v maďarském Szekszárdu podpořili integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie a vyslovili se pro urychlení tohoto procesu. Podle českého prezidenta Miloše Zemana, který se dvoudenní schůzky s kolegy z Maďarska, Polska a Slovenska zúčastnil, se hlavy států rovněž shodly, že hlavně v Bosně je riziko šíření radikálního islámu.
Čtyři středoevropské země chtějí, aby o budoucnosti Evropské unie jednaly společně všechny státy EU kromě Británie, která se rozhodla z evropského bloku vystoupit. Česko, Maďarsko, Polsko i Slovensko také podporují zachování schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Novinářům to řekl slovenský premiér Robert Fico.
Oscar! Oscar! Oscar! Oscar! Volal celý sál, když skončila projekce filmu Nejlepší. Asi tisícihlavé publikum stálo a volalo, herci a režisér se na pódiu objímali a nemělo to konce. Stržen byl i jeden divák, který sice nevolal, ale kdyby, měl by jeho „Oscar“ asi mírně jiný přízvuk. Jinak se ovšem cítil s nadšením srozuměn.
Na stovkách míst podél polské hranice se v sobotu katoličtí věřící modlili v rámci ojedinělé akce "růženec na hranicích" za spásu světa a vlasti. Na česko-polské hranici se k nim připojili i Češi. Kritici akci podsouvají antiislámský motiv a v tomto duchu o ní referují i zahraniční agentury, ale věřící shodně jakoukoliv spojitost s bojem proti islamizaci Evropy odmítli. Podle polských médií se do akce zapojilo na milion osob.
Favoritem voleb je hnutí ANO, zároveň v poslední době roste popularita Pirátů a Okamurovy SPD.
Premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, by se měli 18. října sejít v Bruselu na večeři s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Příslušnou pozvánku poslal šéf komise maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jako předsedovi vlády nynější předsednické země tohoto středoevropského uskupení. Orbán už o pozvání informoval další státy V4, plyne z diplomatických informací.
Britský řetězec supermarketů Tesco by mohl prodat své aktivity v Maďarsku a v dalších zemích v regionu, tedy v Česku, Polsku a na Slovensku. Klíčové je, zda bude pokračovat tlak na zvýšení mezd zaměstnancům. Napsal to dnes maďarský list Magyar Idők s odvoláním na informace od manažera firmy Tesco v Londýně, který si nepřál být jmenován. Řetězec ale informaci listu odmítl.
Jedenáctého září 2017 detonovala v evropské diplomacii tichá bomba. Analytická služba polského Sejmu zveřejnila expertizu, která měla podepřít starší úvahu šéfa vládní strany PiS Jarosława Kaczyńského, že by Varšava od Německa mohla žádat válečné reparace.
Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek ve Varšavě přirovnal výhrady Evropské komise k počínání polské vlády k inkvizici. „Zpochybňování právního státu v Polsku má politický charakter. Vypadá úplně jako nějaká inkvizice,“ prohlásil Orbán podle televize TVN 24 poté, co se setkal s polskou premiérkou Beatou Szydlovou.
Krakovský profesor Andrzej Nowak (57) je významný reprezentant dnešní polské historiografie, pracuje mj. na velkých dějinách Polska. Současně má politicky blízko k vládnoucí konzervativní garnituře.
Vláda strany Právo a spravedlnost rozděluje Polsko. Garantuje stabilitu, říká o polské vládě pravicová novinářka Alexandra Rybińska. To její levicová kolegyně Agnieszka Lichnerowicz mluví naopak o destabilizaci a parylýze. Obě novinářky vyzpovídal Radek Motzke. Rozhovory nabízí zajímavé srovnání různých pohledů na současnou situaci v Polsku.
Polští poslanci v pátek drtivou většinou hlasů z vládní strany i opozice schválili zákon, který počítá se zvyšováním výdajů na obranu na úroveň nejméně 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030. V současnosti Poláci vynakládají na armádu dvě procenta HDP, pro rok 2020 zákon počítá s obranným rozpočtem na úrovni 2,1 procenta HDP.
Německá vláda v pátek odmítla stále hlasitější požadavky Polska, aby mu Německo zaplatilo válečné reparace v řádu stovek miliard eur. Vládní mluvčí Steffen Seibert během pátku poukázal na to, že Polsko se dalších požadavků vzdalo už v roce 1953. Německo však svou odpovědnost za zločiny 2. světové války přijímá, zdůraznil.
Polsko bude i nadále odmítat přijímat uprchlíky na základě unijního přerozdělovacího mechanismu, přestože Soudní dvůr EU ve středu rozhodl o tom, že Brusel má právo přebírání žadatelů o azyl na členských státech vynucovat. Podle agentury Reuters to ve středu prohlásila premiérka Beata Szydlová.
Polsko nemá nárok na žádné válečné reparace z Německa, tvrdí právní experti Spolkového sněmu. Jakékoli nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990, uvádí nezávislá vědecká služba Spolkového sněmu v expertíze, z níž cituje ve svém připravovaném pátečním vydání německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Opakovaná kritika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu polské vlády se přímo netýká Polska, ale jde o poselství přímo určené domácí politice a veřejnému mínění ve Francii, kde se Macron ocitl v obtížné situaci kvůli očekávání okamžitých výsledků. Po setkání s kolegy z visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska a Slovenska, to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski.
Evropská komise posuzuje odpovědi Maďarska, Polska a České republiky na její měsíc staré stanovisko v pokračujícím řízení kvůli přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Novinářům to řekla mluvčí komise Tove Ernstová. Není podle ní nyní možné uvést, kdy a jak bude komise na postoj tří zemí reagovat.
Polskou ženu v italském Rimini v sobotu znásilnila čtveřice mužů. Jejího partnera útočníci zmlátili do bezvědomí. Po útoku na Poláky útočníci znásilnili ještě transsexuálního muže. Napadení vypověděli, že útočníci byli tmavší pleti. Podle informací polského deníku Gazeta Wyborcza stopy vedou do táborů pro nelegální migranty.
Ve středu byl český premiér Bohuslav Sobotka spolu se slovenským Robertem Ficem připuštěn k francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Polská premiérka Beata Szydlová označila za arogantní páteční výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Polsko se v Evropě dostává do izolace a je v konfliktu s hodnotami EU. Důvodem takových vyjádření podle ní může být nedostatek politických zkušeností francouzského prezidenta. Na Macronova slova pronesená po setkání s jeho bulharským protějškem ve Varně reagoval také polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který Macrona obvinil z neznalosti.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Plzeňská Škoda Transportation přišla o zakázku na 213 tramvají, jež měl polské Varšavě dodat vítěz vypsaného výběrového řízení. Škoda, která byla podle průběžné zprávy zadavatele Tramwaje Warszawskie favoritem tendru, si za tramvaje řekla o 16,6 miliardy korun. Polské hlavní město však řízení zrušilo, nemá dost peněz. Škodě tak utekla zakázka, která by mohla být 2. největší v její historii.
