Znáte to; když jdete kolem nějakého známého místa, tak se vám vybaví nějaká situace, nějaký dojem, nějaké slovo. Tak mně se v Praze na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice vždy vybaví polské slovo „ośrodek“, což znamená středisko nebo prostě centrum.
Polská civilní kontrarozvědka (ABW) už v úterý zadržela kvůli podezření ze špionáže Poláka a Číňana, z nichž ten první, Piotr P., byl do roku 2011 vysokým pracovníkem ABW a ten druhý, Wej-ťing W., údajně vystupující pod krycím jménem Stanisław, měl prodávat produkty firmy Huawei veřejnému sektoru. To je zvlášť pikantní pro nás, protože na obhajobě čínských produktů a zájmů si prezident Zeman vystavěl novou zídku, z níž provokuje ty, které nenávidí.
Italský pravicový vicepremiér a ministr vnitra Matteo Salvini při návštěvě Varšavy prohlásil, že chce, aby Itálie a Polsko spojily své síly a změnily Evropskou unii. Salvini dal ve Varšavě najevo zájem domluvit alianci euroskeptiků před květnovými volbami do Evropského parlamentu. "Polsko a Itálie budou součástí nového jara Evropy, renesance evropských hodnot," řekl Salvini na tiskové konferenci po jednání s polským ministrem vnitra Joachimem Brudzińským. Ten před novináři zdůraznil shodu s italským protějškem ohledně důrazu na bezpečnost vnějších hranic EU.
Je do očí bijící, jak se v Bruselu jinak měří frenetickým zastáncům prohlubování evropské integrace, jako je Emmanuel Macron, a tvrdým kritikům současného směřování Unie, mezi něž na předních místech patří právě současné vlády v Itálii a Polsku.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa poskytl rozhovor ruskému portálu Sputnik – v české mutaci známému hlavně tím, že si nejsou schopní opatřit editora, který by uměl česky – a svými výroky pořádně nadzvedl vládnoucí konzervativce, proti nimž poslední roky vede zákopovou válku. Opozici se nejnovější přehmat spojence bude vysvětlovat těžko.
V Izraeli zemřel v sobotu ve věku 94 let poslední přeživší židovského povstání ve varšavském ghettu Simcha Rotem. Muž, známý také pod jménem Kazik, patřil k těm, kdo se postavili nacistům v době masových deportací Židů z polské metropole.
Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Zástupci téměř 200 států se po dvoutýdenním jednání v Polsku shodli na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, informovaly tiskové agentury. Světová konference o klimatu COP24 měla původně skončit už v pátek, kvůli rozporům byla ale prodloužena. Přesné detaily dohody zatím nejsou známy.
Norka Silje Garmová, která vloni v září utekla s dcerou do Polska ze strachu, že ji norská sociální služba Barnevernet připraví i o druhé dítě, získala u českých sousedů azyl. Podle ženiných právníků tím Polsko dokázalo, že rodina je skutečnou nejvyšší hodnotou státu. „Ministerstvo zahraničních věcí vydalo kladné stanovisko k udělení azylu pro Silju Garmovou a její dceru. Dříve tento názor vydal i Cizinecký úřad, který jej musí formálně znovu potvrdit,“ potvrzuje polská advokátní firma, která Garmovou zastupovala.
U soudu v severopolském Gdaňsku se setkali jedni z nejzarytějších nepřátel polské politické scény: bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński a někdejší prezident Lech Walesa, kterého šéf vládního Práva a spravedlnosti (PiS) zažaloval za jeho výroky ohledně katastrofy vládního letadla s hlavou státu z roku 2010. Politici, kteří spolu kdysi spolupracovali kromě jiného v protikomunistickém hnutí Solidarita, se u soudu vzájemně nazvali „svojí největší chybou a omylem“.
Pochodu v den výročí vzniku polské meziválečné druhé republiky se ve Varšavě zúčastnilo podle policejních odhadů na 200 000 lidí. V průvodu s mořem červenobílých polských vlajek spolu poprvé šli vládní představitelé včetně prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého a přívrženci radikální pravice. Gratulaci ke stoletému výročí nezávislého Polska napsal na svém twitterovém účtu i americký prezident Donald Trump.
Předseda Evropské rady Donald Tusk nepřímo označil nynější vedení Polska za „současné bolševiky“, které lze porazit. Bývalý předseda polské vlády, který je považován za pravděpodobného kandidáta prezidentských voleb v roce 2020, to řekl v Lodži v předvečer stého výročí obnovení polské státnosti.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) utrpěla ránu v nedělním druhém kole místních voleb, když nedokázala získat pod svou kontrolu žádné z největších měst v zemi. Uvedla to agentura AP s odvoláním na výsledky zveřejněné v polských médiích. Podle nich ze 107 „primátorských“ měst získalo PiS toto křeslo jen v šesti městech, z nichž největší je Zamość se 64 000 obyvateli, Chelm (63 000) a Stalowa Wola (62 000).
Polsko pravděpodobně rovněž ustoupí od připravovaného globálního paktu Organizace spojených národů o migraci. Ve Varšavě to v pátek řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pakt nepodporuje například ani český premiér Andrej Babiš. „Je velmi pravděpodobné, že stejně jako Rakousko, Česká republika a USA nebudeme součástí tohoto globálního paktu OSN,“ sdělil podle agentury PAP předseda polské vlády Morawiecki novinářům.
Polský prezident Andrzej Duda dnes znovu zdůraznil, že Polsko bude požadovat od Německa odškodnění za ztráty a škody způsobené za druhé světové války. Je to otázka pravdy a odpovědnosti, řekl podle agentury AFP Duda v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Bild. "Otázka placení reparací podle mého názoru není uzavřenou kapitolou," řekl polský prezident. Odvolával se přitom na parlamentní zprávu, kterou podepsal i bývalý polský prezident Lech Kachyński. Podle ní za škody způsobené válkou v Polsku, zejména pak bombardování metropole Varšavy německými jednotkami, nebylo nikdy vyplaceno odškodnění.
Když se Polák probudil do povolebního pondělí, měl tři jistoty: že skončil víkend, že ještě nebude sečteno a že to, co sečteno bude, si vláda a opozice se spřátelenými médii budou interpretovat každý po svém a naprosto opačně.
Uplynulý měsíc září každoročně představuje také příležitost pro připomenutí vypuknutí druhé světové války, která začala německým útokem na Polsko. Dne 17. září 1939 se k agresi přidal Sovětský svaz a osud pyšné středoevropské země byl zpečetěn. Polsko v konfliktu ztratilo cca šest milionů obyvatel, tzn. pětinu původní populace, a posléze skončilo v sovětské sféře vlivu, v níž pak jako satelit Moskvy fungovalo přes čtyřicet let.
Poláci v neděli volí své radní, starosty a primátory v ovzduší napětí mezi vládnoucími konzervativci a centristickou opozicí okolo soudní reformy, která vyvolala i hlubokou roztržku s Evropskou unii. Příležitost hlasovat má více než 30 milionů voličů. Volební místnosti se otevřely o sedmé ráno a až do jejich zavření, tedy přinejmenším do 21. hodiny, platí i "volební ticho" v médiích pod hrozbou pokuty až milion zlotých (asi šest milionů korun). Krátce po skončení hlasování se očekávají odhady výsledků.
Evropský soudní dvůr vydal příkaz ke zmrazení uplatňování nového polského zákona o Nejvyšším soudu. Informovala o tom agentura Reuters.
V minulých týdnech se hodně četl esej Anne Applebaumové Varování nejen pro Evropu, který vyšel v časopise Respekt. Tento typ článku se obvykle u nás čte jako validace – podívejte, tady říká respektovaná zahraniční autorita to, co jsme si mysleli. Článek lze ale číst i jako jiné varování – před nástrahami, jaké pro nás má svět, když se nevyvíjí podle našich představ.
Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb. Informoval o tom dnes úřad maďarského premiéra. Na novelu si u Evropského soudního dvora stěžuje rovněž Polsko. Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.
„Víme dopředu, jaký bude výsledek. Nemám o tom nejmenší pochybnosti. Bude to politické rozhodnutí. (...) Oni se dívají jen na to, jestli jste politický spojenec, nebo politický nepřítel. A neexistuje kompromis s těmi, které pokládají za nepřátele. Oni nás považují za nepřátele. A soudní dvůr je stejný. Považují nás za nepřátele. Nelze se poddat bezpráví a toho je stále více.“
O Polsku se často píše jako o společnosti ve stavu silného vnitřního konfliktu – na jedné straně městské a europeizované elity, na druhé tradiční Polsko, především venkovské a katolické. O intenzitě toho střetu vypovídá i polská kinematografie, také tím, jak se v ní jeho strany navzájem zobrazují, jaké charakteristiky si přičítají. Značně nelichotivým portrétem toho „druhého Polska“, jehož výrazem má být i současný režim strany Právo a spravedlnost, je v českých kinech čerstvě premiérovaný film Tvář režisérky Malgorzaty Szumowské.
Evropská komise (EK) žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu, který podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Oznámila to v pondělí mluvčí komise Mina Andreevová. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.
Milion zlotých odškodnění (téměř šest milionů korun) a doživotní důchod 800 zlotých měsíčně (asi 4700 Kč) má platit polská katolická církev oběti, kterou jako třináctiletou dívku odvezl od rodičů a po několik měsíců znásilňoval duchovní vyučující náboženství. Informoval o tom list Gazeta Wyborcza, který verdikt soudu označil za „revoluční rozsudek“, podle něhož má platit církev, a ne kněz.
Do Lublinu jsme s historikem Pavlem Zemanem (rozhovor s ním viz Týdeník Echo č. 35/2018) a jeho osmnáctiletým synem Václavem přijeli kvůli Majdanku. Celý pátek jsme chodili po obrovské ploše tábora, který se mírně zvedá k návrší s krematoriem a mauzoleem, kde je navršen popel z tisíců a tisíců lidských těl (odhady obětí jsou od 80 tisíc až po 400 tisíc), a to prosím slovo popel není míněno metaforicky, neboť když se na tu písečnou hromadu podíváte pozorněji, opravdu uvidíte úlomky kostí.
Polský institut v Praze uspořádá během září česko-polský festival sPOLeCZně, který si dal za cíl ukázat společné okamžiky české a polské historie. Návštěvníci mohou od 6. do 14. září debatovat, poslechnout si hudbu nebo zajít na promítání filmu. Vztahům mezi Čechy a Poláky v uplynulých sto letech se také věnuje speciální příloha Týdeníku Echo, která bude k dispozici v prodejnách tisku ve čtvrtek, v elektronické podobě již ve středu večer.
Pomníková komise vídeňské radnice odmítla přijmout a vztyčit k 335. výročí známého vítězství na Kahlenbergu sochu polského krále Jana III. Sobieského, zachránce Vídně před Turky. Pravděpodobně z ohledů na ně: Turků už ve Vídni žije pomalu tolik, kolik jich v tom roce 1683 k městu přitáhlo.
Skoro 30 procent dětí, které loni přišly na svět v Británii, se narodily matkám nepocházejícím ze Spojeného království, což je nejvíce od roku 1969, odkdy se tyto statistiky vedou. První místo mezi matkami-migrantkami opět obsadily Polky, Poláci jako otcové skončili na druhé příčce, uvedla polská zpravodajská televize TVN 24 s odvoláním na údaje britských úřadů. Podle odhadů v Británii žije více než milion Polek a Poláků.
