V pátek se má hlasovat, zda polský premiér Mateusz Morawiecki zůstane v čele vlády. Podle neoficiálních informací v případě odvolání Morawieckého stane v čele polské vlády dosavadní maršálka Sejmu Elżbieta Witeková. Ta je podle Rádia ZET přepravena funkci přijmout. Radio také tvrdí, že válka ve straně může být asi prozatím vyřešena i kompromisem. Odpůrcům premiéra by mohlo nakonec stačit "obětovat beránka".
Začátkem září předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost a de facto nejmocnější muž ve státě Jarosław Kaczyński oznámil, že Varšava bude po Německu požadovat odškodné za utrpení způsobené ve 2. světové válce. Škody napáchané tehdejším nacistickým režimem odhadla speciální komise na 6,2 bilionu zlotých (cca 32 bil. Kč). Proč se polská vláda k tomuto kroku odhodlala nyní, víc než 77 let po válce, a jak jsou na tom polsko-německé vztahy, hovoří prof. Zdzisław Marek Krasnodębski.
Po druhé světové válce nebylo tak zničené, usoužené a rozbité země, jako bylo Polsko. Respektive ten stát, který nově ve střední Evropě vznikl, a to v podobě, na niž se nikdo Poláků neptal. Polsko bylo, jak známo, posunuto na západ, přičemž přišlo o historická území na východě, zatímco mu na úkor poraženého Německa byla „darována“ území, která byla po staletí německá. Polsko se stalo sovětským satelitem a polská tragédie pokračovala i po roce 1945, přičemž člověk musí vždy sklonit hlavu před tím národem, který opravdu nikdy „neklekl na kolena.
Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun). „Stejně jako předešlé spolkové vlády mohu poukázat na to, že tato otázka byla z hlediska mezinárodního práva definitivně vyřešena,“ uvedl Scholz ve středečním vydání deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ze kterého cituje agentura DPA.
Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Novinářům to v úterý večer na ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Zajištění energetické bezpečnosti do budoucna je podle premiéra Fialy pro Česko zásadní. Heslem 31. ročníku fóra v Karpaczi je Evropa na pozadí nových výzev a Fiala v jeho úvodu obdržel cenu Člověk roku za letošek.
Polský premiér Mateusz Morawiecki dal jasně najevo, že i přes rozdílný názor Maďarska na ruskou invazi na Ukrajinu, počítá s obnovením úzké spolupráce s premiérem Viktorem Orbánem. Uvedl to dnes server Do Rzeczy na základě rozhovoru Morawieckého pro pondělní vydání týdeníku Sieci. Šéf polské vlády chce rovněž znovu zaktivizovat spolupráci všech zemí V4 podle nového vzorce.
Vedle dvou Mariuszů, Szczygieła a Surosze, je třetí „český Polák“, Aleksander Kaczorowski (1969), nejvíc literární historik a bohemista. Českou literaturu zná na akademické úrovni, překládá ji, přednáší a interpretuje. Zároveň je druhou svou podstatou publicista, reportér a zaujatý vypravěč. Má dar podat příběh, napsat ho živě a poutavě, přitom nikoli triviálně nebo podbízivě či naivně, jak to někdy (a často) u lidí příliš zaujatých svou věcí bývá. Důležité je, že má i dobrý vkus a odstup, není to ani za každou cenu zamilovaný čechofil, ani ctižádostivec, který musí všechno převrátit a vidět jinak.
Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury Reuters Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun).
„Vytáhneme všechna děla v našem arzenálu a zahájíme palbu,“ zní jedno varování ze strany polské vlády. Dále upozorňuje, že přijme strategii „oko za oko, zub za zub“, a „nevylučuje žádné možnosti“. Polsko je momentálně jeden z nejbližších spojenců bojující Ukrajiny, zásobující Kyjev zbraněmi a starající o zraněné ukrajinské vojáky; přes letiště v Řešově vede hlavní trasa západní pomoci. Bez kontextu by bylo jednoduché výše uvedené věty interpretovat jako varování Moskvě, možná dokonce polské signalizování, že se do konfliktu zapojí přímo. Jenže tyto výroky nemířily do Moskvy, ale do Bruselu.
V parnu pozdního léta stojí ve frontě před černouhelným dolem Bogdanka u polského Lublinu desítky osobních automobilů a dodávek. Někteří lidé čekají ve frontě i několik dní ve snaze zásobit se v době energetické krize před nadcházející zimou, napsala agentura Reuters. Je to případ i 57letého penzisty Artura, který se k dolu vydal v úterý ze svého domovského města Świdnik vzdáleného asi 30 kilometrů. Artur doufá, že pro sebe a pro rodinu koupí několik tun uhlí.
„Doufám, že po nějaké době Rusové a Ukrajinci napadnou společně Varšavu nebo Berlín.“ Na Prvním kanále ruské státní televize se v diskuzním pořadu moderátora Dmitrije Kulikova rozproudila debata o vztazích Ukrajinců a Rusů a jejich budoucnosti. Účastníci debaty se shodli, že Ukrajinci patří k Rusku a že se časem navzdory válce usmíří. Novinář Sergej Mardan dokonce řekl, že jednou oba národy společně napadnout Polsko nebo Německo.
Ukrajinci mohou počítat s polskou podporou až do „posledního dne boje“, prohlásil v úterý v Kyjevě polský prezident Andrzej Duda po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Polská hlava státu dala podle serveru Rzeczpospolita najevo přesvědčení, že Ukrajina zvítězí a získá zpět všechna svá území, která okupuje Rusko. Zelenskyj po schůzce Polákům poděkoval a na tiskové konferenci zároveň pohrozil Moskvě „mocnou odpovědí“, pokud své útoky proti Ukrajině zintenzivní.
Polská policie se snaží zbavit imunity poslankyni Gabrielu Lenartowiczovou z Občanské platformy, která během protestu na hraničním přechodu s Českou republikou před dvěma lety přešla na přechodu na červenou. Na křižovatce tehdy nebyl provoz, společně s poslankyní přecházel i další člověk, vše za přítomnosti novinářů. Lenartowiczová odmítla pokutu, policie následně zaslala dopis Sejmu, v němž žádá o pohnání poslankyně k odpovědnosti. Lenartowiczová policejní snahu označila za „frašku“, uvedl v pondělí server Polish News.
Ukrajina se chystá urychlit svou integraci do EU, což bude vyžadovat daleko hustější propojení se sousedními zeměmi unie, zvláště, když spojení s východem bude nemožné nebo komplikované. Bude také nutné vybudovat hustější železniční propojení se zeměmi EU. Rychlejší dopravě ale kromě hustoty tratí brání i širokorozchodná železnice. Podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova bude nutné přestavět ukrajinské tratě na evropský rozchod a začít by se mělo brzy, jelikož práce by mohly trvat až 40 let.
Podle Ukrajinců zabil víkendový úder raket HIMARS na základnu žoldnéřské skupiny Wagnerovců v okupovaném městě Popasna zhruba sto lidí. Ruské ministerstvo obrany zase tvrdí, že jeho ozbrojené síly zabily v obci Zoločiv u Charkova přes 100 bojovníků z Polska a Německa, kteří se účastnili bojů na Ukrajině. Prohlásil v pondělí podle agentury TASS mluvčí ruského resortu obrany Igor Konašenkov. Zahraniční dobrovolníci, které Moskva pravidelně označuje za žoldnéře, údajně zemřeli při leteckém útoku.
Polská vláda začala zvažovat omezení vydávání víz ruským občanům. Agentuře PAP to řekl náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk. Polsko by tak následovalo příkladu Estonska a Lotyšska. „Pracujeme na konceptu, který znemožní vydávání víz Rusům,“ řekl Wawrzyk PAP. Náměstek se vyslovil pro to, aby jeho země podpořila nové sankce proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, včetně omezení přístupu k vízům, „ačkoli velké členské státy jako Německo, Francie nebo Nizozemsko se vyslovily proti tomu“.
Laboratorní testy provedené po hromadném úhynu ryb v řece Odře odhalily vysokou salinitu (slanost), nicméně žádnou rtuť. Oznámila to dnes podle agentury AP polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. O znečištění rtutí přitom ještě v pátek hovořil zástupce německé strany, šéf odboru životního prostředí v braniborském okrese Märkisch-Oderland Gregor Beyer. Jak dnes polská ministryně uvedla, analýzy vzorků odebraných v řece v Polsku i v Německu ukázaly zvýšené hodnoty soli.
Česká armáda se má již záhy začlenit do seznamu provozovatelů německých tanků Leopard 2, zatímco Polsko v červenci získalo první americké obrněnce Abrams a uzavřelo velkou smlouvu o nákupu a výrobě jihokorejských tanků. Poněkud paradoxně ovšem vůbec není jasno v tom, jaká budoucnost čeká tankové jednotky západoevropských mocností, protože válka na Ukrajině by mohla vést k naprostému přehodnocení jejich plánů.
Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).
Jako poděkování za pomoc v době války Ukrajina udělila zvláštní práva polským občanům. Příslušný zákon dnes definitivně přijal ukrajinský parlament, oznámily tiskové agentury. Zákon předpokládá, že polští občané spolu s manželkami (či manžely) a dětmi mohou zůstat na Ukrajině až 18 měsíců. Během pobytu mají právo se nechat zaměstnat či podnikat, a to bez zvláštního pracovního povolení pro cizince. Na roveň Ukrajincům budou postaveni i při studiu, poskytování lékařské péče či sociální pomoci.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv a nynější místopředseda bezpečnostní rady zveřejnil na síti Telegram dvě mapy Ukrajiny. Nejprve mapu Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích před rokem 2014 a pak tu, která bude podle něj konečným důsledkem války. Vlastní Ukrajině na mapě zbývá jen okolí Kyjeva. Velké část země je pak rozdělena mezi Polsko a Rusko, menší část prý zabere Maďarsko a Rumunsko. Poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, se Medvěděv už několikrát snažil šokovat svými příspěvky.
Polsko zahajuje masivní zbrojení, kterým chce odradit především Rusko od dalších vojenských výpadů směrem na západ. Vláda ve středu podepsala několik obřích zbrojních kontraktů s Jižní Koreou. V následujících letech obdrží například tisícovku tanků, přes 600 samohybných houfnic a padesátku stíhaček, čímž se zařadí mezi vojenské velmoci. Část techniky má Polsko dostat už letos.
Polsko poslalo na Ukrajinu tanky PT-91 Twardy, potvrdil podle serveru Kresy.pl mluvčí polské agentury pro vyzbrojování Krzysztof Platek. Jejich počet nicméně v rozhovoru s politologem a vojenským analytikem Jaroslawem Wolským neupřesnil, označil ho jen za „značný“. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak dnes na twitteru uvedl, že stroje jsou už na Ukrajině. Ani on se však nezmínil o jejich množství. „Přítel v nouzi je skutečný přítel,“ napsal Jermak na sociální síti v angličtině.
Roztržka mezi Polskem a Německem ohledně výměny vojenské techniky se stupňuje a tanky nikde. Varšava předala staré sovětské tanky Ukrajině a na oplátku měla od německé vlády dostat tanky Leopard. Podobná dohoda o výměně existuje i mezi Prahou a Berlínem. Poláci se ale stále nemohou tanků dočkat, připomíná server Do Rzeczy. Případ se mezi politiky přetřásá už několik týdnů, náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski řekl, že německé sliby "se ukázaly jako podvod."
Zdražování větší jak za poslední dvě dekády a nepříznivé vyhlídky na další měsíce. Takové scénáře před sebou mají polští politici, kteří připravují svůj národ na zhoršení životní úrovně v nadcházejících měsících. Premiér Polska Mateuzs Morawiecký navíc představuje svůj scénář, jak by měla vypadat pro řadu domácností jejich budoucnost. Měli by totiž nyní zateplit své domy a připravit se na nadcházející topnou sezonu, která bude velmi těžká pro řadu lidí. Kromě toho mají lidé méně jíst a zejména své potraviny získávat levně.
Poslanec polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Piotr Kaleta ve čtvrtek v rozhovoru s Polským rozhlasem místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou označil za divnou paní posedlou Polskem. Bylo to v reakci na ve středu zveřejněnou zprávu Evropské komise o stavu právního státu v zemích sedmadvacítky, která je vůči Polsku kritická. „Vyhodit to všechno do povětří, vůbec se tím netrápit, nebrat v potaz,“ řekl Kaleta ke zprávě.
Polsko by podle nepotvrzených informací mělo brzy předat Ukrajině všech svých 232 tanků PT-91 Twardy. Na oplátku by měla Varšava od Spojených států obdržet 300 už používaných tanků Abrams, napsal polský server Defence 24. Ten se odvolává na informace z ukrajinských sociálních sítí. Zpráva se objevila v den, kdy polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka přijal v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Několik kusů těžké techniky by mohlo dodat i Španělsko, píše server Kyiv Independent.
Slova české místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové vnímám čistě jako politický útok na Polsko. Tak se v pondělním vysílání televize Polsat News na adresu Jourové vyjádřil polský prezident Andrzej Duda. Reagoval totiž na tvrzení eurokomisařky, že dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, uvedla Jourová koncem června.
"Tam, kam sahala unie, byla civilizace, dál už jen barbarská step,"“ řekl mi nedávno u polsko-českého kulatého stolu, konaného na zámku Niepołomice u Krakova, jeden Polák. Dnešní silnou podporu Polska Ukrajině vy\světluje řada historických zkušeností. Rusko je historický nepřítel číslo jedna. Staletí válek Poláky přesvědčila, že hlavní nebezpečí hrozí od kolosu na východě. Na oplátku Putin zřejmě považuje Poláky za rozvratný prvek v ruských dějinách. Pro Poláky bylo další střetnutí s Ruskem vždy pouze otázkou času.
Polské představitele pobouřily výroky ukrajinského velvyslance v Německu Andrije Melnyka, který v rozhovoru s německým novinářem Tilo Jungem bagatelizoval zločiny Stepana Bandery, vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války. Distancovalo se od něho i ministerstvo zahraničí v Kyjevě. „Bandera nebyl masovým vrahem Židů a Poláků,“ řekl Melnyk. Neexistují podle něho pro to důkazy. Antisemitismus Bandery a jím vedené OUN jsou součástí ruského podání dějin, uvedl Melnyk.
