Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.
Slovenský parlament ve středu schválil dohodu o obranné spolupráci s USA, na jejímž základě budou moci američtí vojáci využívat dvě vojenské letecké základny v zemi. Dohodu následně ratifikovala prezidentka Zuzana Čaputová, čímž byly ze strany Slovenska naplněny všechny podmínky pro to, aby smlouva mohla vstoupit v platnost. Proti dohodě vystupují na Slovensku opoziční strany i generální prokurátor a podle dřívějšího průzkumu nemá dohoda ani podporu většiny obyvatel země.
Severokorejská státní média zveřejnila neobvyklou sérii snímků, která byla údajně pořízená při nedělním testu balistické rakety středního doletu. Některé z fotografií ukazují Korejský poloostrov a jeho okolí z vesmíru a podle Pchjongjangu je vyfotila kamera připevněná na testované raketě Hwasong-12. Informovala o tom v pondělí zpravodajská společnost BBC. Nedělní test byl už sedmou severokorejskou raketovou zkouškou v letošním roce a vzhledem k použité raketě je označován za největší,
Ve vzduchu visí válka. Ruská invaze na Ukrajinu je reálná možnost, kterou se zaobírají politici v Moskvě, Washingtonu, Kyjevě. Rusové požadují záruky ohledně NATO, za slib, že nezaútočí. USA tyto záruky poskytnout odmítají. Daniel Fried je bývalý vysoce postavený americký diplomat, svou kariéru zahájil za Ronalda Reagana a skončil s nástupem Donalda Trumpa. Je také znalcem regionu. Hovořil o důsledcích krize, postoji Ameriky a NATO a rozkolech v západní alianci.
Leden 2022 se do paměti českých fanoušků kosmonautiky zaručeně zapsal tučným písmem jako jedno z nejdůležitějších dat. Ve čtvrtek 13.1. totiž raketa Falcon-9 americké společnosti SpaceX vynesla na oběžnou dráhu český satelit VZLUSAT-2, který má především vědecké určení, ale současně představuje vysoce významný krok k vojenským vesmírným kapacitám. Armáda ČR totiž hodlá provozovat i vlastní špionážní družice. V komunitě odborníků a fanoušků se o obou těchto projektech ví už několik let,
Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.
Rusko svým silám v blízkosti hranic s Ukrajinou začalo v rámci dodávek lékařských potřeb posílat i krev, která by mohla být podána zraněným vojákům, píše agentura Reuters s odkazem na tři nejmenované americké činitele. Jde podle nich o další ukazatel ruské bojové připravenosti. Současní a bývalí američtí činitelé uvedli, že drobnosti, jako jsou právě zásoby krve, jsou zásadním předpokladem k vyhodnocení toho, zda je Rusko připraveno podniknout invazi na Ukrajinu.
Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle Nord Streamu měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku.
Německá nabídka podpořit Ukrajinu dodávkou 5000 helem je špatný vtip, příště nám snad pošlou polštáře. Tak zareagoval na německou iniciativu kyjevský starosta a někdejší vynikající boxer Vitalij Kličko. Podle něj Ukrajina potřebuje zbraně a mnohem více defenzivního vybavení, ne jen pár tisíc kusů přileb. Kyjev žádal na 100 tisíc přileb. Německo poskytne ukrajinské armádě 5000 vojenských přileb, oznámila ve středu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.
Nejvyšší velitel německého loďstva, viceadmirál Kay-Achim Schönbach, byl v neděli nucen rezignovat poté, co vešel ve známost videozáznam jeho vystoupení na pátečním semináři v Indii. Viceadmirál tam, řečeno výrazem jednoho komentátora, který ocení lyžaři, „vyjel off-piste“. Zjevně si neuvědomil, že diskuse bude na YouTube, a uvolněně pohovořil o strategických problémech.
Generálporučík Oleksandr Pavljuk, který velí ukrajinským silám na východě země, kde by čelil prvnímu náporu případné invaze, prohlásil, že Rusko by mohlo zaútočit koncem února. Již několikrát se objevilo dokonce datum 20. února. Podle něj se nyní rozdávají zbraně domobraně, která čítá na 100 tisíc lidí. Na půl milionů Ukrajinců prý okupanty roztrhá holýma rukama. Generál je připraven na válku, o které ví, že nemusí vyhrát, přesto je optimistický.
Ruské vyhrožování Ukrajině je neblahé bohužel o to víc, že přichází v době, kdy je Evropa zvlášť neschopná mu čelit. Můžeme si opakovat, že je neoprávněné, ať už ho Putin zdůvodňuje jakkoli. Někdy mu jde o Ukrajinu samotnou, jak o tom svědčí jeho loňský esej O historické jednotě Rusů a Ukrajinců (řada českých politiků byla v roce 1992 ochotna psát eseje o historické jednotě Čechů a Slováků). Jindy mu nejde o Ukrajinu, ale o NATO a USA v Evropě.
Americká vláda kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu uvedla do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na případné rychlé nasazení v Evropě, pokud by NATO aktivovalo síly rychlé reakce. Mluvčí Pentagonu John Kirby ale zároveň ujistil, že žádné rozhodnutí o nasazení těchto vojáků v Evropě zatím nepadlo; nikdo z nich ovšem nemá být nasazen na Ukrajině. Zmíněné jednotky byly uvedeny do pohotovosti na pokyn prezidenta Joea Bidena a na základě doporučení ministra obrany Lloyda Austina.
Šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach se v atmosféře eskalujícího napětí v rusko-ukrajinském konfliktu postavil na stranu Kremlu a prohlásil, že Západ by měl uznat Krym jako ruský a ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží respekt. Kvůli kontroverzi svých výroků Schönbach v sobotu rezignoval na svůj post, uvedla agentura Reuters. „Požádal jsem ministryni obrany Christine Lambrechtovou, aby mě s okamžitou platností zprostila mých povinností,“ uvedl Schönbach.
Při sílícím napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přislíbila pomoc Kyjevu i Česká republika, která plánuje Ukrajině darovat dělostřeleckou munici. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS), podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda požadavek schválí. „Komunikujeme s ukrajinskou stranou a celou věc budeme průběžně sledovat a vyhodnocovat krizový štáb ministerstva zahraničí,“ napsal dnes předseda vlády na Twitteru. „Pokud bude potřeba, budou následovat i další kroky,“ dodal.
Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo v pondělí NATO v prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Kreml v návaznosti na to obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16.
V Evropě nastala situace, jakou neznáme od konce studené války. Ve vzduchu visí hrozba ruské invaze na Ukrajinu. Západ se zoufale snaží invazi zabránit. Dost mu to ztěžuje fakt, že Německo se chová spíše jako spojenec Moskvy než člen západní aliance. Velitel německého námořnictva Kay-Achim Schönbach rezignoval, když na veřejnost unikla nahrávka, kde v indickém think-tanku tvrdí, že hrozba ruské invaze na Ukrajinu je nesmysl.
Americká CIA dohlíží na tajný intenzivní výcvikový program pro ukrajinské elitní operativní polovojenské jednotky a personál tamních tajných služeb. Informovalo o tom hned pět zdrojů, kteří jsou americké rozvědce blízké. Program měl začít už v roce 2015, nyní by tito vojáci a agenti mohli hrát podle amerických médií klíčovou roli v týlu v případě, že se Kreml rozhodne k invazi na Ukrajinu. Kolují dohady, že tyto speciální jednotky by na okupované Ukrajině měly vyvolat povstání.
Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Vadym Prystajko uvedl, že je připraven požádat Londýn o přesun jednotek britské armády na ukrajinské území, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne zahájit rozsáhlou ofenzívu. Podle Británie Moskva zvažuje dosadit do Kyjeva jako proruského prezidenta bývalého ukrajinského poslance Jevhena Murajeva. Moskva to pokládá za "nesmysl". Británie zvažuje možnost vytvoření bezpečnostní aliance mezi Británií, Polskem a Ukrajinou.
Při nedávných nepokojích v Kazachstánu bylo zabito 225 lidí, včetně 19 členů bezpečnostních sil. Oznámil to úřad generálního prokurátora, píše agentura Reuters. Ruská a místní média doposud uváděla, že o život přišlo 164 demonstrantů a 16 příslušníků bezpečnostních složek. Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot. Později dav zaútočil i na vládní budovy v několika městech.
V Rusku poprvé vznikla státní norma stanovující požadavky na hromadné hroby lidí i zvířat za války či za mimořádných událostí, tedy katastrof a pohrom nejrůznějšího druhu. Normu vypracoval výzkumný ústav podřízený ministerstvu pro mimořádné situace, které její text zveřejnilo. Začne platit od 1. února 2022, uvedl list Kommersant na svém webu. Norma stanovuje požadavky zejména ohledně pohřebního území, stěn hrobu a vzdálenosti mezi rakvemi.
Rusko podle investigativní organizace Conflict Intelligence Team (CIT) přesouvá vojenskou techniku ze Sibiře a Dálného východu do svých západních regionů. Moskva v posledních měsících shromáždila poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a vyvolala tím na Západě obavy, že chystá na Ukrajinu invazi. CIT uvedla, že na sociálních sítích odhalila asi 30 videí, která zachycují vojenskou techniku na silnicích, nádražích nebo ve vlacích jedoucích směrem na západ.
Odsudky situace by měly ještě počkat. Možná se opravdu jedná o boj demokratů a autoritářů. Nebo jdou prohnilí proti prohnilým. Minulý týden v Kazachstánu vypukly protesty. Tamější úřady odpověděly tvrdě. Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev rozkázal střílet do demonstrantů. Podle oficiálních zdrojů zemřelo 164 lidí. Zabito bylo i osmnáct příslušníků bezpečnostních složek. Kazašská vláda požádala o podporu Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, jež je pod ruským vedení.
Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, v pondělí její diplomaté uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.
Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům. Podle Putina by ale další západní sankce vůči Rusku byly „kolosální chybou“, která by mohla vést k úplnému zhroucení vzájemných vztahů, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.
Rusko a Bělorusko uspořádají v únoru nebo březnu společné vojenské cvičení. Konat se bude na běloruském území, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na setkání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Petrohradě. Plány na nové armádní manévry přicházejí v době nebývalého napětí mezi Západem a Ruskem, které v poslední době soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou. Moskva požaduje od NATO, aby se zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
Íránská státní televize odvysílala reportáž, která ukazuje odpálení několika balistických raket dlouhého doletu, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Rakety a bojové drony zničili maketu, která nápadně připomíná izraelský jaderný reaktor Dimona. Simulovaný odpal íránci provedli jen pár dnů před tím, než bude Bílý dům jednat s Íránem o obnovení jaderného programu z roku 2015. O incidentu informovala minulý pátek agentura Reuters.
Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.
Rusko stahuje do posádek stálého umístění přes 10 000 vojáků, kteří se zúčastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech blízko Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na oznámení jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil. Kyjev a západní metropole v posledních týdnech obviňují Rusko, že hromadí v blízkosti Ukrajiny armádní jednotky s více než stem tisíců vojáků a že vůči sousednímu státu zvažuje novou agresi, možná už v lednu. Moskva to důrazně popírá.
Rusko pokračuje v posilování své vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na satelitní snímky bezpečnostní společnosti Janes. Moskva tak udržuje tlak, zatímco se připravuje na bezpečnostní jednání s USA začátkem příštího roku, napsala agentura. Hromadění ruských vojsk a techniky u ukrajinských hranic znepokojuje Kyjev i Západ, které ho vnímají jako možnou předzvěst ruského vpádu na Ukrajinu.
