KRIZE NA UKRAJINĚ

Kyjev je připraven požádat o pomoc britskou armádu. Zvažuje se Britsko-polsko-ukrajinská aliance

KRIZE NA UKRAJINĚ
Kyjev je připraven požádat o pomoc britskou armádu. Zvažuje se Britsko-polsko-ukrajinská aliance

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Vadym Prystajko uvedl, že je připraven požádat Londýn o přesun jednotek britské armády na ukrajinské území, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne zahájit rozsáhlou ofenzívu. Podle Británie Moskva zvažuje dosadit do Kyjeva jako proruského prezidenta bývalého ukrajinského poslance Jevhena Murajeva. Moskva to pokládá za "nesmysl". Británie zvažuje možnost vytvoření bezpečnostní aliance mezi Británií, Polskem a Ukrajinou.

Ukrajinský diplomat o požadavku vojenské pomoci hovořil podle zprávy agentury Unian v rozhovoru pro televizní kanál DOM. "Pokud dojde k zahájení aktivního nepřátelství, požádáme o cokoli, včetně britských vojáků," řekl Prystajko. Zároveň poznamenal, že Kyjev požádá v případě války o intervenci své západní partnery, jako je Velká Británie. Velvyslanec vysvětlil, že kromě zbraní je Ukrajina připravena přijmout pomoc zahraniční armády, protože Rusko má četné ozbrojené síly a ozbrojené síly Ukrajiny potřebují v konfrontaci podporu.

Prystajko dodal, že pokud Moskva rozpoutá válku, stane se to katastrofou jak pro Ukrajinu a Ruskou federaci, tak pro celou Evropu. Proto je podle Prystajka nutné vyvinout úsilí již nyní a zabránit válce.

Britská jednotka o síle asi 100 mužů provádí delší dobu na Ukrajině v Javorovu výcvik tamní armády. Nyní je ale připravena evakuovat tamní britské diplomaty a opustit území Ukrajiny přes polské hranice, tvrdí britská média.

Britská ministryně zahraničí Elizabeth Trussová v týdnu ve svém projevu ve svém projevu na australském Lowy Institute nastínila, že Británie zvažuje možnost vytvoření bezpečnostní trojaliance mezi Británií, Polskem a Ukrajinou.

Britské ministerstvo zahraničí v sobotu večer obvinilo Kreml ze snahy dosadit na Ukrajině proruského vůdce, informovaly tiskové agentury. Úřad uvedl, že ruští zpravodajci byli v rámci plánů na invazi v kontaktu s řadou bývalých ukrajinských politiků. Zatímco Spojené státy označily obvinění za znepokojivé, Moskva vyzvala Británii, aby přestala s provokacemi.

Ministerstvo zahraničí odmítlo poskytnout důkazy na podporu svých obvinění, která přišla v době vysokého napětí mezi Ruskem a Západem kvůli ruskému shromažďování vojsk u hranic s Ukrajinou. Sdělilo ale, že ruská vláda uvažuje o bývalém ukrajinském zákonodárci Jevhenovi Murajevovi jako o možném kandidátovi do čela proruského vedení. Murajev označil úřad za zmatený a obvinění za nelogické.

"Zveřejněné informace osvětlují rozsah ruských aktivit, jejichž cílem je rozvrátit Ukrajinu, a umožňují nahlédnout do myšlení Kremlu," uvedla v prohlášení britská ministryně zahraničí Liz Trussová. "Rusko musí snížit napětí, ukončit své agresivní a dezinformační kampaně a jít cestou diplomacie. Jak Spojené království a naši partneři opakovaně uvedli, jakýkoli ruský vojenský vpád na Ukrajinu by byl obrovskou strategickou chybou s vážnými dopady," dodala ministryně.

"Tento druh spiknutí je velmi znepokojivý. Ukrajinský lid má svrchované právo rozhodovat o své budoucnosti a my stojíme na straně našich demokraticky zvolených partnerů na Ukrajině," reagovala mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost Emily Horneová.

"Dezinformace šířené britským ministerstvem zahraničí jsou dalším důkazem, že to jsou země NATO v čele s Anglosasy, kdo se podílí na eskalaci napětí kolem Ukrajiny," řeklo agentuře TASS ruské ministerstvo zahraničí, které vyzvalo Londýn, aby přestal provokovat.

Britské ministerstvo zahraničí dále informovalo, že ruské zpravodajské služby podle jeho informací udržují kontakty s "mnoha" bývalými ukrajinskými politiky, včetně vysoce postavených osobností s vazbami na exprezidenta Viktora Janukovyče. Bývalý státník uprchl do Ruska v roce 2014 po třech měsících protestů proti své vládě a v roce 2019 byl v nepřítomnosti odsouzen ke 13 letům vězení na základě obvinění z vlastizrady.

"Někteří z nich jsou v kontaktu s ruskými zpravodajskými důstojníky, kteří se v současnosti podílejí na plánování útoku na Ukrajinu," uvádí se v prohlášení.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance. Washington naopak trvá na politice otevřených dveří NATO

Británie v týdnu uvedla, že začala zásobovat Ukrajinu protitankovými zbraněmi, aby se mohla bránit potenciální invazi. Trussová v únoru navštíví Moskvu, kde se setká se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu a jeho britský protějšek Ben Wallace se rovněž dohodli na jednání.

,