První sériově vyráběná ruská stíhačka páté generace Su-57, která má v kódu NATO označení Felon (Zločinec), s funkčním motorem první generace bude dodána ministerstvu obrany do konce tohoto roku, řekl podle agentury TASS ředitel státní korporace Rostech Sergej Čemezov.
Jaderné zbraně schoval Peking do 5000 kilometrů tunelů. Čína se podle bývalého vysoce postaveného důstojníka čínské armády posledních dvacet let soustředila na to, aby v případě napadení mohla odpovědět vlastním jaderným útokem. Pro případ nejhoršího scénáře vybudovala rozsáhlý systém podzemních tunelů a rozmístila jaderné hlavice tak, aby je ochránila před zničením nepřátelským útokem.
Snaha o přístup k jižním mořím a kontrola nejdůležitějších obchodních cest byla vždy jedním ze základních pilířů ruské zahraniční strategie, která se ale začala částečně naplňovat až v moderní době. Teprve až nyní od dob Sovětského svazu zvýšila Moskva svou schopnost dislokovat námořnictvo v dalších oblastech světa. To potvrzuje i zpráva agentury TASS z tohoto týdne. Podle ní ruský premiér Michail Mišustin schválil návrh dohody o zřízení námořní základny v Súdánu, který následně předloží prezidentovi Vladimiru Putinovi.
V první části Salonu Týdeníku Echo o Bílé hoře (viz č. 44/2020) jsme mluvili o tom, co rozhodlo o porážce vzbouřených českých stavů. Došli jsme k tomu, že stavovskému vojsku chyběla motivace, morálka a možná i náboženský zápal, to naopak nepostrádala druhá strana. Každá taková historická událost, která skončí vítězstvím jednoho a porážkou druhého, vyvolá důmyslné úvahy, co by se stalo, kdyby to bylo naopak. V případě Bílé hory, od níž 8. listopadu uplyne rovných 400 let, je to obzvlášť lákavé – i když také zavádějící.
Před sto lety, v roce 1920, to bylo snadné. Češi se právě zbavili „třísetleté poroby“, jak se tehdy všeobecně psalo a možná i věřilo. A „pohroma bělohorská“ se zdála pro převládající (nikoli celou!) část společnosti jasným milníkem, kterým ta „poroba“ začínala a která je vznikem republiky konečně překonána. Jenže dějiny šly dál a máme za sebou dalších sto let, které měly být bez té poroby, jenže se ukázalo, že to není tak snadné, neboť po habsburském útlaku přišly ještě horší poroby, takže se zdálo, že ta rakouská byla docela snesitelná.
Jaká válka v dějinách byla nejhorší? Pokud počítáme celkový počet obětí, tak nepochybně druhá světová válka. Kdybychom ale chtěli použít metriku podílu zabitého tehdejšího světového obyvatelstva, tak jedním z čelných kandidátů budou mongolské výboje.
„Mohou odjet jen ženy a děti, nikdo jiný, rychle, rychle nastupujte, musím se dnes otočit ještě několikrát,“ křičí řidič autobusu na nádraží ve Stěpanakertu. Ve městě je panika, v dáli to duní. Dopoledne sem dopadla další raketa. Před autobusem se vine dlouhá fronta žen ověšených dětmi a igelitkami. Všechny chtějí odsud pryč. Už čtyři dny je metropole Náhorního Karabachu ostřelována ázerbájdžánskými raketami, které dopadají do centra. Doteď žili lidé ve sklepích, kryptách kostelů a krytech. Včera se ale vše změnilo. Na město dopadly kazetové bomby, rakety Grad či Smerch a vyhlásili letecký poplach.
Zdravotní stav Miloše Zemana svádí některé jeho odpůrce k obavě, že by se prezidentské volby mohly konat dřív, než si myslíme, a je zaskočit nepřipravené. I proto od podzimu ve veřejném prostoru náhle skokově přibylo armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. Kromě toho, že do roku 2015 velel české armádě, posléze řídil i vojenský výbor NATO - a podle dostupných informací ho spojenci mají rádi.
O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:
Nedávno byla zveřejněna padesátistránková zpráva Army War College s názvem „Význam klimatické změny pro americkou armádu“. V současné době o klimatu slýcháme hodně protichůdných zpráv, takže nebude na škodu připomenout některé závěry této studie. Můžeme přitom vycházet z toho, že každá armáda potřebuje peníze, takže se snaží na rizika spíš upozorňovat, tedy volit spíš horší scénáře, ale nemůže to zase – zejména v americkém klimaskeptickém prostředí – přehnat.
V ten samý den, kdy celý svět řešil vystoupení Grety Thunbergové v OSN, vystoupil na téže půdě i jiný řečník. Jeho proslov ale na rozdíl od Gretina získal velmi malou pozornost – turecký prezident Erdoğan v New Yorku představil svůj plán na zábor severní Sýrie. „Chceme vytvořit bezpečnou zónu 30 x 480 km v Sýrii a přesunout sem až dva miliony syrských uprchlíků. A to s podporou mezinárodního společenství.“ O dva týdny později najednou vyhlásil americký prezident Trump, že se USA stahují ze Sýrie a opouštějí svoje spojence – Kurdy. Pár hodin poté do Sýrie vpadla turecká armáda se svými syrskými žoldáky a začala obsazovat území Kurdů. Obrovská vojenská operace nazvaná Pramen míru začala 9. října. Když začali umírat civilisté, rozhodly jsme se odjet a přinést očité svědectví přímo z místa.
Ruské jaderné ponorce Rjazaň se minulý týden při cvičení nepodařilo odpálit jednu ze dvou mezikontinentálních balistických raket R-29R. Napsal to v pondělí deník Vedomosti. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS posléze neodpálení rakety potvrdilo, nicméně odmítlo, že šlo o mimořádnou událost.
Českou armádu čekají od začátku roku podstatné změny ve struktuře velení. Z dosavadního dvoustupňového systému, který byl zaveden kvůli úsporám před několika lety, se vrátí zpět na systém třístupňový. ČTK to řekl ředitel sekce plánování schopností Jaromír Alan. Cílem je zabezpečit lepší způsob velení jednotkám při operacích. Změny ve velitelské struktuře budou znamenat navýšení o 300 až 400 velitelů.
Jen málo evropských politiků budí tak silné emoce jako maďarský premiér Viktor Orbán. Jeho kritikové v něm vidí rádobydiktátora, jenž porušuje principy právního státu a křísí staré přízraky nacionalismu, zatímco jiní jej chválí jako realistického státníka, který pomáhá chránit Evropu před migrací. V některých diskusích ale zaznívá také vojenský aspekt, jelikož Maďarsko nyní nakupuje moderní zbraně opravdu nevídaným tempem.
Demonstrace v Hongkongu proti přílišnému vlivu Číny na život bývalé britské kolonie se odehrávají na pozadí velkého geopolitického střetu mezi Čínou a USA. Americký prezident Donald Trump otevřel vůči Pekingu politickou a obchodní válku odvetou za machinace s měnovým kurzem nebo krádeže autorských práv. Za jednoho z exponentů této války můžeme označit brigádního generála v. v. Roberta Spaldinga. Generál pracoval jako vojenský přidělenec na velvyslanectví USA v Pekingu, poté byl hlavním stratégem americké armády pro Čínu. Podílel se na přípravě nové bezpečnostní strategie Bílého domu. S Týdeníkem Echo si povídal v polské Krynici, kde patřil k hvězdám letošního ročníku Ekonomického fóra.
Výbuch u Severodvinska na severu Ruska, po kterém 8. srpna nakrátko prudce stoupla radiace, nezpůsobila exploze raketového motoru na námořní plošině, jak tvrdily ruské uřady; výbuch nastal při pokusu vyzdvihnout jadernou střelu z mořského dna. S touto novou hypotézou přišla televize CNBC s odvoláním údaje americké rozvědky. Ruští i zahraniční experti, oslovení stanicí BBC, ovšem věrohodnost této verze hodnotí odlišně.
České ministerstvo obrany momentálně posuzuje dvě možnosti nákupu amerických vrtulníků. Rozhodnutí, které má padnout ještě letos, by mělo završit dlouhý proces řešení otázky, jak by měla dále pokračovat vrtulníková bojová složka Armády ČR. Obě alternativy mají přednosti i nevýhody, každopádně platí, že
Američtí experti na jaderné technologie se domnívají, že exploze a následný únik radiace v severním Rusku mohly souviset s testováním řízené střely na jaderný pohon, o které loni mluvil prezident Vladimir Putin. Informovala o tom agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že výbuch nastal při zkoušce raketových motorů na kapalné palivo.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě pokračovat v útocích na radiály z palestinského Pásma Gazy. Za víkend odtud bylo na Izrael vypáleno více než 600 raket, uvedla izraelská armáda. Nová vlna izraelsko-palestinského násilí si od pátku podle médií vyžádala na palestinské straně 11 mrtvých, na izraelské tři. Izraelská armáda poslala na hranici pásma další brigádu a podle svého mluvčího se připravuje na několikadenní boj. Írán odsoudil podle něj „brutální“ útok Izraele na Pásmo Gazy.
Před pár dny rozčeřil vodu poslanec Mikuláš Ferjenčík, když zpochybnil smysluplnost závazku členských států NATO vynakládat na obranu aspoň dvě procenta HDP ročně. Za ty peníze by podle Ferjenčíka šlo například zvýšit platy učitelů o 20 tisíc korun měsíčně. Proti byl premiér, pravicová opozice, podle zákulisních zpráv kritikovi vyčinili poslanci i kolegové v Pirátské straně. Ta má dnes totiž zřejmě „pravicovější“ voliče, než jaká je sama
Před padesáti roky přinesla média po celém světě nejasné zprávy o ozbrojeném konfliktu mezi Sovětským svazem a Čínou někde na Sibiři. Boje sice trvaly jen krátce, avšak vztahy Moskvy a Pekingu byly napjaté poměrně dlouho, což hodně kontrastuje s tím, že se dnes Rusko a Čína tváří jako nejbližší spojenci. Za touto clonou se ale nachází velice komplikovaná realita, která nabízí spoustu důvodů pro pochyby o této alianci.
Policie eviduje 16 osob s vazbou na Českou republiku, které podezírá z toho, že se jedná o takzvané zahraniční bojovníky. Čtyři jsou českými občany, další osoby měly jinou formu pobytu nebo v Česku například měly příbuzné. Vyplývá to ze zprávy o projevech extremismu a předsudečné nenávisti v roce 2018, kterou zpracoval odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.
Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila návrh předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové vybudovat spolu s Francií evropskou letadlovou loď. Projekt má za cíl posílit společnou evropskou obrannou politiku a zvýšit váhu EU ve světě, informovala agentura DPA. Merkelová po setkání s lotyšským premiérem uvedla, že „by bylo opravdu dobré, kdyby evropská strana disponovala takovouto výzbrojí“, ačkoliv má EU v oblasti obranné politiky nyní jiné priority.
Izraelská letadla v pátek pozdě večer odpálila rakety na cíle v oblasti Damašku, syrská protivzdušná obrana však většinu z nich sestřelila. Informovala o tom syrská státní tisková agentura SANA. Zasažen byl podle ní pouze jeden ze skladů na damašském letišti. Agentura s odvoláním na zdroj z ministerstva dopravy uvedla, že provoz letiště nebyl útokem narušen.
Izraelské letadlo a čtyři nepřátelské rakety ve čtvrtek podle agentury RIA Novosti sestřelila syrská protivzdušná obrana, kterou syrská armáda aktivovala jižně od Damašku. Izraelské vojsko sestřelení svého letounu popřelo, informovala agentura Reuters. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že izraelské letectvo ve čtvrtek bombardovalo několik pozic na jihu Damašku a na jihu Sýrie.
Minulý víkend se na ostravském Letišti Leoše Janáčka konal XVIII. ročník Dnů NATO, akce, která spadá do „nejvyšší ligy“ vojenských a leteckých show pro evropskou veřejnost. Jde také o symbolický projev bezpečnostní kooperace zemí střední Evropy, tzn. především Česka, Slovenska, Polska a v poslední době též Německa. Letošní ročník měl zvláštní význam i kvůli oslavám sta let existence nezávislého Československa.
Do britských kin vstoupil nový válečný film režiséra Davida Blaira Hurricane, jenž vypráví příběh polských letců z 303. stíhací perutě, kteří bojovali za druhé světové války v bitvě o Británii. Vedle Brita Iwana Rheona, který se proslavil postavou Ramsayho Boltona v seriálu Hra o trůny, či syna Mela Gibsona Mila si ve filmu zahrál také český herec Kryštof Hádek, který ztvárnil roli příslušníka perutě, českého stíhacího pilota Josefa Františka. Osobnosti „českého hrdiny bitvy o Británii“ v sobotu obsáhlý článek věnoval zpravodajský web BBC.
Jihosúdánský prezident Salva Kiir a vůdce povstalců Riek Machar ve středu na okraj summitu v Etiopii podepsali mírovou dohodu. Informovala o tom agentura Reuters. Letos v červenci jihosúdánská vláda oznámila, že prezident Kiir a lídr ozbrojené opozice Machar se domluvili na sdílení moci v dočasné vládě. Nejmladší stát světa zmítá násilí takřka od založení.
Rusko doufá v mírové řešení situace v rebely ovládané severozápadní syrské provincii Idlib, ale věří, že je na Turecku, aby oddělilo radikální islamisty od umírněné opozice. V Ženevě to v úterý podle agentury Reuters řekl ruský vyjednavač pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Rusko, Turecko a Írán, aby za každou cenu hledaly řešení, které by ochránilo životy civilistů.
