Francie povolává na konzultace své velvyslance ze Spojených států a Austrálie. Paříž se k tomu rozhodla kvůli nové strategické spolupráci USA, Británie a Austrálie, v jejímž důsledku Canberra zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek. Oznámily to světové agentury s odvoláním francouzského ministra zahraničí. Bílý dům zatím neoficiálně vyjádřil politování nad rozhodnutím Paříže.
Francie ostře kritizovala Spojené státy kvůli jejich nové spolupráci s Austrálií, v jejímž důsledku Canberra zrušila mnohamiliardovou dohodu o nákupu francouzských ponorek. Australský premiér Scott Morrison v pátek řekl, že v červnu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi naznačil možnost australského odstoupení od dohody o nákupu ponorek, kterou Austrálie v roce 2016 uzavřela s francouzskou firmou. To však Francie popírá.
Severní Korea ve středu podle jihokorejské armády odpálila dvě balistické rakety. Japonsko uvedlo, že střely dopadly poblíž jeho výlučné ekonomické zóny ve vodách mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. Informovala o tom agentura AP. Stalo se tak poté, co KLDR v pondělí oznámila, že otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu v prvním testu těchto zbraní za šest měsíců. Japonský premiér Jošihide Suga označil odpálení balistických raket za "nehorázné".
Severní Korea dnes oznámila, že o víkendu úspěšně otestovala novou řízenou střelu dlouhého doletu. Podle severokorejské oficiální tiskové agentury KCNA střely při zkouškách v sobotu a v neděli doletěly do vzdálenosti 1500 kilometrů, zasáhly cíle a následně spadly do severokorejských teritoriálních vod. "Testy potvrdily skvělou účinnost a praktičnost tohoto zbrojního systému," napsala agentura KCNA.
Poslední raketa, kterou SUSA vypálily na území Afghánistánu před svým stažením ze země, pravděpodobně nepřipravila o život strůjce chystaného teroristického činu, ale humanitárního pracovníka, který se vracel domů z práce. Došli k tomu investigativcideníku The New York Times (NYT) po analýze videí z místa útoku a rozhovorech s místními obyvateli a příbuznými údajného útočníka. Vlastní vyšetřování podnikl i deník The Washington Post, který došel k podobným závěrům jako NYT.
Dvacetiletý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou vyměřil dnes za teroristický útok a za účast v organizované zločinecké skupině sedmadvacetiletému Lukáši Nováčkovi z Karlovarska Krajský soud v Plzni. Muž se koncem července 2015 vydal na východní Ukrajinu do míst ovládaných separatisty z takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, které vyhlásily odtržení od Ukrajiny. Podle rozsudku se od nich nechal vyškolit, vyzbrojit a vystrojit a pak se s nimi aktivně zapojil do vojenských úkolů.
V únoru 2021 se ruský tank T-14 na platformě Armata poprvé předvedl za ruskými hranicemi, když byl vystaven na veletrhu ve Spojených arabských emirátech. Jako obvykle pak obrněnce tohoto typu projížděly centrem Moskvy na přehlídce konané 9. května. Vzbudilo to další kolo debat o budoucnosti tohoto tanku, který je dosud oficiálně prezentován coby „klenot“ ruského zbrojního průmyslu.
Z Afghánistánu v noci odletěli poslední američtí vojáci. Agentuře Reuters to potvrdil generál Frank McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe. Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle něj také americký chargé d‘affaires Ross Wilson. USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.
Kábulské letiště se dnes stalo terčem raketového útoku; střely zlikvidoval protiraketový systém a evakuace pokračují, informovala agentura Reuters s odvoláním na amerického představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda se podařilo sestřelit všechny rakety. Nicméně podle tohoto zdroje se první hlášení nezmiňují o případných amerických ztrátách.
Úder amerického bezpilotního letounu, při němž ve východním Afghánistánu zemřeli dva členové teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. V prohlášení Biden dále uvedl, že jej armádní představitelé varovali, že v příštích 24 až 36 hodinách může na letišti v Kábulu přijít další teroristický útok. Informovaly o tom světové agentury.
Armáda Spojených států zahájila stahování z kábulského letiště, kde v uplynulých dvou týdnech pokračovala evakuace cizinců i Afghánců prchajících před radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Oznámil to dnes mluvčí Pentagonu John Kirby. Nejmenovaný americký činitel současně agentuře Reuters řekl, že počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než 4000 z původních 5800.
Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu podnikly útok na údajného "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na atentát, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na dnešek Pentagon. Prohlášení neuvádí, zda se zabitý muž přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.
Při čtvrtečních explozích u letiště v Kábulu zemřelo přinejmenším 72 Afghánců, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroj z místní nemocnice a z hnutí Tálibán. Televize BBC a CNN s odvoláním na zdroj z ministerstva zdravotnictví hovoří dokonce až o 90 mrtvých a 150 raněných. Radikální islamistické hnutí hlásí nejméně 28 obětí z řad svých členů. Podle Pentagonu zahynulo rovněž 13 amerických vojáků. Americký prezident Joe Biden v reakci na atentáty oznámil, že evakuace z letiště budou pokračovat.
Dvě exploze, které podle prvních informací byly s velkou pravděpodobností sebevražedným útokem, si dnes v okolí letiště v Kábulu vyžádaly zatím neupřesněný počet obětí a mnoho zraněných. Stanice BBC s odkazem na svůj zdroj ze zdravotních kruhů informovala o nejméně 60 obětech a 140 raněných. Podle Pentagonu při útoku zemřeli američtí vojáci.
Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie. Canberra upozornila na "velkou hrozbu teroristického útoku", náměstek britského ministerstva obrany sdělil, že riziko útoku je vážné a bezprostřední.
V Afghánistánu stále zbývá ostrůvek odporu proti Tálibánu, který dobyl zbytek země. Bojovníci radikálního islamistického hnutí obklíčili takzvané síly odporu, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír, které se nachází jen asi 150 kilometrů od hlavního města Kábulu. Představitel těchto sil Ahmad Masúd o víkendu uvedl, že se vzbouřenci v Pandžšíru nevzdají Tálibánu bez boje, i když on sám stále doufá v mírová jednání.
Při přestřelce u severní brány kábulského letiště v pondělí zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Informovalo o tom německé ministerstvo obrany. Z letiště se evakuují přes týden cizinci i mnozí Afghánci, kteří tak reagují na nástup islamistického hnutí Tálibán k moci. Situace je nepřehledná a za poslední týden u kábulského letiště přišly o život dvě desítky lidí. Podle zprávy bundeswehru v pondělí začali na Afghánce a americké a německé vojáky střílet neznámí útočníci.
Síly odporu vůči radikálnímu hnutí Tálibán získaly pod kontrolu tři okresy nedaleko údolí Pandžšír na severu Afghánistánu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Oznámil to afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat, informovala agentura Reuters. Bojovníkům a vojákům se podařilo získat kontrolu nad oblastmi v provincii Baghlán severně od Pandžšíru, který se rozkládá na úpatí masivu Hindúkúš.
Rusko možná plánuje další testy kontroverzní rakety s jaderným pohonem, která je vyvíjena, aby prorazila americký protiraketový systém, napsala stanice CNN na svém webu. Satelitní snímky od společnosti Capella Space podle odborníků oslovených stanicí poskytují přesvědčivé důkazy, že Rusko se chystá za polárním kruhem testovat střelu s plochou dráhou letu a s jaderným pohonem. Podle zdrojů CNN by mohlo jít o testy rakety známé jako 9M730 Burevestnik (Buřňák, kódové označení NATO SSC-X-9 Skyfall).
Nejhorší tiskovou konferencí v dějinách musí být ta z 8. července. Americký prezident Joe Biden na ní odpovídá na otázky novinářů ohledně plánovaného stažení z Afghánistánu. „Je převzetí Afghánistánu Tálibánem nyní nevyhnutelné?“ zeptal se jeden novinář. „Ne, není. Afghánistán má 300 tisíc vojáků, kteří se svou výzbrojí mohou rovnat jakékoliv armádě na světě, a mají letectvo.
Radikální islamistické hnutí Tálibán dnes po rychlé ofenzivě z několika posledních dnů bez boje obsadilo Dželálábád a vstoupilo do Kábulu, kde zřejmě už ovládlo prezidentský palác. Pod kontrolou tak má prakticky celou zemi. Povstalci kontrolují též hranice, takže ze země se lze dostat jen letecky. To dnes udělal i prezident Ašraf Ghaní, který odletěl zřejmě do Tádžikistánu. Agentura AP večer napsala, že Talibán se brzy chystá v Kábulu vyhlásit Islámský emirát Afghánistán.
Desítky let bojů. Horečný úprk ze země. Historie jako by se opakovala. Podobnosti mezi událostmi roku 1975, kdy se Američané urychleně stahovali ze Saigonu, a současného stahování se z hlavního města Afghánistánu Kábulu, si všímají političtí komentátoři i veřejnost. Jisté déjà vu umocňují i první fotografie z města. Srovnání pravděpodobně nejneslavnější války, ve které se USA kdy angažovaly, a současné situace v Afghánistánu se nabízí.
Islamisté z hnutí Tálibán ze všech stran postupují do metropole Kábul, uvedla s odvoláním na afghánské ministerstvo vnitra agentura Reuters. Z města se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Stanice BBC uvedla, že povstalci procházejí městem bez jakéhokoli odporu ze strany armády a bezpečnostních složek. Úřad prezidenta přitom vydal prohlášení, že vládní bezpečnostní síly mají situaci v Kábulu pod kontrolou. Ve městě se na několika místech střílí, oznámil Reuters.
Velvyslanectví USA v Afghánistánu bude evakuováno do 72 hodin, zaměstnanci urychleně dorazili na letiště v Kábulu. Podle odpoledních zpráv z Afghánistánu byly oddíly radikálního hnutí Tálibán pouhých 11 kilometrů od metropole, jednoho z posledních dvou velkých měst, jež dosud drží vládní jednotky. V metropoli vypukla panika a fronta lidí čekajících na odbavení na letišti dosahuje několika kilometrů. Američané údajně zintenzivněli nálety v okolí Kábulu.
Radikální hnutí Tálibán oznámilo téměř úplné obsazení města Šarana, metropole provincie Paktíja na východě Afghánistánu. Uvedl to podle agentury TASS v prohlášení oficiální zástupce Tálibánu Zabihulláh Mudžáhíd na twitterovém účtu. Na základně Šarana působila před deseti lety česká vojenská vrtulníková letka. "Bojovníci Islámského emirátu vstoupili do města Šarana, hlavního města provincie Paktíja.
V souvislosti s dramatickým vývojem v Afghánistánu se Česká republika rozhodla stáhnout své diplomaty z ambasády v Kábulu. V současnosti se nacházejí na mezinárodním kábulském letiště, a to v doprovodu vojenské policie. V sobotu to na mimořádné tiskové konferenci řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) s tím, že Česko nadále o situaci v Afghánistánu jedná. Večer zasedne Bezpečnostní rada státu, kterou svolal premiér Andrej Babiš (ANO).
Britská armáda zahájila operaci „Pitting“ s cílem evakuovat státní příslušníky Spojeného království a „oprávněný personál“ urychleně z Afghánistánu před bleskově postupujícím Tálibánem. Spojené státy, které v minulých měsících stáhly z Afghánistánu tisíce vojáků, tam urychleně posílají 3000 nových vojáků, aby pomohli evakuovat americké velvyslanectví a další americké občany. Tálibán už je méně než 100 kilometrů od hlavního města. Také další západní státy zavírají své ambasády nebo citelně omezují personál.
Bojovníci radikálního hnutí Tálibán už obsadili afghánská města Ghazní a Herát a později také druhé největší město Kandahár. Islamističtí povstalci se tak už zmocnili správních středisek dvanácti z celkových 34 provincií, což představuje více než dvě třetiny rozlohy Afghánistánu. Kromě Američanů už stahují z ambasády své lidi i Kanaďané. Ti ovšem chtějí ambasádu uzavřít úplně. Do Kábulu proto vyšlou speciální jednotky, jejichž úkolem bude asistovat při evakuaci zaměstnanců ambasády.
Spojené státy s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci v Afghánistánu významně sníží počet zaměstnanců na své ambasádě v Kábulu. Oznámil to dnes mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zdůraznil přitom, že americká ambasáda zůstane otevřená a bude nadále poskytovat konzulární a humanitární služby. Evakuace zaměstnanců z americké ambasády podle ministerstva začne v nadcházejících dnech.
Izraelský ministr obrany Benny Gantz varuje před akutním bezpečnostním rizikem ze strany Íránu. Islámská republika není podle něj daleko od chvíle, kdy bude schopna sestavit funkční jadernou zbraň. Podle Gantze k tomu zbývá asi deset týdnů. Šéf íránského jaderného programu už před několika měsíci oznámil, že tamní vědci jsou schopni vyprodukovat uran obohacený až na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohatit uran alespoň na 90 procent.
