Poslední povstalecká skupina, která působí ve východní Ghútě u Damašku, chce vyjednávat se syrskou vládou. Oznámila to v neděli syrská státní televize. Podle jejího vládního zdroje kabinet pro vyjednávání stanovil podmínky a dal na jejich splnění ultimátum.
Americká vláda ve středu schválila možnost prodeje stíhaček F-16 Slovensku, kde by mohly nahradit dosluhující ruské stroje MiG-29. Oznámila to agentura AFP. Podle slovenských médií se ale Bratislava dosud nerozhodla, zda americké letouny koupí. Ve hře stále zůstávají švédské stíhačky JAS 39 Gripen.
Slovensko plánuje v rámci operace NATO na zajištění kolektivní obrany vyslat do Pobaltí zhruba 150 vojáků a techniku. Informovalo o tom slovenské ministerstvo obrany. Nejde o první podobnou akci, do které se Slovensko zapojí v rámci Severoatlantické aliance.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v úterý znovu potvrdili posílení hospodářské a obranné spolupráce mezi oběma zeměmi. V Ankaře se sešli, aby sledovali oficiální zahájení ruské výstavby jaderné elektrárny v tureckém Akkuyu. Poté spolu konzultovali vývoj ve výstavbě plynovodu Turkish Stream a v realizaci dodávky ruského protiraketového obranného systému S-400. Jde o Putinovu první cestu do zahraničí od jeho březnového opětovného zvolení prezidentem.
Nervově paralytická látka použitá při otravě ruského agenta Sergeje Skripala mohla být vyrobena kdekoli na světě. V rozhovoru pro ruskou státní televizi RT to v úterý prohlásil ruský armádní chemik Igor Rybalčenko. Pro dobře vybavenou laboratoř „není problém“ syntetizovat látku označovanou na Západě jako novičok, řekl Rybalčenko.
Britské Královské letectvo (RAF) slaví sté výročí svého založení. Vzniklo v posledním roce první světové války jako první významná samostatná letecká síla. V té druhé v něm bojovala i řada československých pilotů.
Vyjednavači zastupující poslední část syrské východní Ghúty v rukou povstalců se dohodli s ruskou stranou na evakuaci těžce zraněných osob do severovýchodní provincie Idlib, kterou rovněž drží rebelové. V sobotu večer to s odvoláním na místní zdroje obeznámené s dohodou napsala agentura Reuters. O evakuacích prvních bojovníků z Dúmy informovala v neděli i syrská státní média.
Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman odmítl výzvy k vyšetření úmrtí 15 Palestinců zabitých izraelskou armádou během pátečních protestů na hranicích Pásma Gazy, uvedla agentura Reuters. Izraelští vojáci podle ministra jednali přiměřeně, mířili jen na násilné útočníky a ti, kteří protestovali mírumilovně, nebyli nijak zraněni.
Vůdce KLDR Kim Čong-un pobýval v Číně a jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Pondělní informace médií o první Kimově zahraniční cestě od nástupu k moci ve středu potvrdila agentura Nová Čína, podle níž Kim během jednání prohlásil, že jeho země je odhodlána za jistých podmínek vzdát se svých jaderných zbraní. Kim na setkání v Pekingu rovněž zopakoval, že je připraven se v brzké době sejít přímo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Při úterním ostřelování Damašku z oblasti ovládané rebely přišlo o život 27 lidí a dalších 58 osob utrpělo zranění. S odkazem na sdělení ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura TASS.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho armáda zahájila operace v iráckém regionu okolo města Sindžár. Stalo se tak dva dny poté, co se objevily zprávy, že se separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, hodlá z místa stáhnout. Turecká armáda v brzké době podle prezidenta rovněž hodlá rozšířit své operaci proti kurdským oddílům na severu Sýrie. Informovala o tom agentura Reuters.
Izraelské letectvo zasáhlo v noci na neděli pozice palestinského radikálního hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Cílem náletu byl výcvikový tábor poblíž města Rafáh. Izraelci tak reagovali na akci čtyř Palestinců, kteří se v sobotu večer dostali z Gazy na izraelské území a pokusili se tam zapálit automobil, napsal list The Jerusalem Post s odvoláním na prohlášení armády.
Nové velitelství NATO pro rychlé přesuny jednotek a vojenského materiálu vznikne ve městě Ulm na jihu Německa. S odvoláním na německé ministerstvo obrany o tom informovala agentura DPA. Podle ní chystá NATO posilování svých struktur, protože považuje politiku Ruska za agresivní.
Letoun armády Spojených států se zřítil v západním Iráku, poblíž hranice se Sýrií. Ve středu večer to oznámilo to velitelství americké armády s tím, že na místo se vydali záchranáři. Podle informací agentury Reuters a televize CNN jde o helikoptéru HH-60 se sedmi lidmi na palubě. Neštěstí pravděpodobně nikdo nepřežil.
yrská vládní vojska v noci na čtvrtek vstoupila do klíčového města Hamúrija v obléhané enklávě východní Ghúty blízko Damašku. Podle agentury AFP to oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že informace získává od svých lidí v terénu.
Syrská armáda našla ve východní Ghútě u Damašku dílnu, v níž povstalci vyráběli chemické zbraně. S odvoláním na plukovníka syrské armády to v pondělí uvedla ruská média. Za poslední tři týdny bojů zemřelo ve východní Ghútě přes 1000 lidí, podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) byla východní Ghúta vystavena zřejmě minulý týden chemickému útoku. Jedna z hlavních povstaleckých skupin se s Ruskem dohodla na evakuaci zraněných.
Spojené státy zakročí proti stále intenzivnějším vojenským útokům syrského vládnoucího režimu proti civilistům v oblastech ovládaných povstalci, pokud se nepodaří efektivně zastavit toto násilí Radě bezpečnosti OSN. Oznámila to v pondělí americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová, která upozornila, že USA jsou připraveny zasáhnout, pokud budou muset, a to stejně jako tomu bylo loni. Tehdy v reakci na chemický útok v syrském městě Chán Šajchún vypálily americké lodě rakety na syrskou armádní základnu.
Syrské armádě podporované Ruskem se z rukou povstalců podařilo dobýt více než polovinu východní Ghúty. S cílem operaci urychlit vyslala vláda prezidenta Bašára Asada do enklávy stovky dalších mužů. S odkazem na středeční sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) to uvedla agentura Reuters. Moskva mezitím oznámila, že se část povstalců rozhodla enklávu opustit v důsledku ruské nabídky bezpečného odchodu.
Nálety Ruska i koalice vedené Spojenými státy zabily loni v Sýrii i mnoho civilistů. V Ženevě na to v úterý upozornila vyšetřovací komise OSN. Podle její zprávy se Moskva dopustila i možného válečného zločinu. Z těch experti viní i radikály z teroristické organizace Islámský stát (IS) a další povstalce proti syrské vládě, které připsali protiprávní chemické útoky.
Americká letadlová loď Carl Vinson připlula do vietnamského přístavu Danang. Jde o historickou návštěvu, která má demonstrovat prohlubující se spolupráci mezi Hanojí a Washingtonem, neboť Američané podobné plavidlo do této jihoasijské země nevyslaly od konce vietnamské války v roce 1975.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá dodat Ukrajině 210 protitankových střel. Ministerstvo zahraničí o záměru informovalo Kongres, který má nyní 30 denní lhůtu pro případné zablokování prodeje, podle agentury AP se ale nepředpokládá, že by se proti vyzbrojování Kyjeva vyslovil.
Výzbroj německé armády je z velké části nebojeschopná. Týká se to tanků, bojových letounů, ponorek a důležitých zbraňových systémů, vyplývá ze zprávy, které vypracovalo německé ministerstvo obrany a která má být ve středu předložena brannému výboru Spolkového sněmu. Opozice a Bundeswehrverband, což je zájmové sdružení aktivních a bývalých vojáků, viní ze zanedbání armády ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou z Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) do měsíce rozhodne o způsobu zadání nákupu dvanácti víceúčelových vrtulníků pro českou armádu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce dnes řekla, že od pátku má k dispozici od vojáků upravené požadavky na nákup za několik miliard korun. Ve středu chce Šlechtová informovat prezidenta Miloše Zemana o svém postoji ke změně na místě šéfa generálního štábu.
Rada bezpečnosti OSN po několika odkladech nakonec v sobotu jednomyslně schválila rezoluci požadující nejméně třicetidenní příměří v Sýrii, které má začít bezodkladně. Zatím ale není jisté, zda a jak rychle bude klid zbraní zahájen. Východní Ghútu u Damašku i dnes podle exilové nevládní Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) bombardovaly syrské vládní jednotky. V oblasti bylo jen za poslední týden podle mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic zabito přes 520 civilistů. Pozorovatelé SOHR nicméně nedělní situaci ve východní Ghútě popsali jako "relativně klidnou".
Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci požadující příměří v Sýrii. Začít má bezodkladně a trvat má nejméně 30 dní. Pro rezoluci, jejímž cílem je umožnit humanitární pomoc pro civilisty, hlasovalo všech 15 členů Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura AFP.
Ruské ministerstvo zahraničí v úterý přiznalo, že při bojích v Sýrii před dvěma týdny zahynuly nebo byly zraněny desítky Rusů. V prohlášení zveřejněném v Moskvě ale upozornilo, že mezi nimi nebyli žádní příslušníci pravidelné ruské armády. K bojům se zapojením amerických vzdušných sil došlo 7. února v syrské provincii Dajr az-Zaur, Moskva dosud hovořila o nanejvýš pěti mrtvých Rusech.
Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí. S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom v pondělí informoval zpravodajský server BBC. Kurdové ale později zprávu popřeli stejně jako turecký vicepremiér.
Zatímco u nás doma řešíme otázky světodějného významu a ohromující hloubky, jako např. zda může v demokratické zemi bez omezení vládnout vláda nepožívající důvěry zvolené Poslanecké sněmovny či zda v čele takové vlády může stát trestně stíhaná osoba s poskvrněnou minulostí, může se bez naší účasti a vlivu schylovat ke změně, která učiní odpovědi na tyto otázky víceméně akademické
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je připraven vyslat na východ Ukrajiny 10 tisíc vojáků, kteří by tam jako mírové síly usilovali o urovnání donbaské krize. Prohlásil to v neděli při setkání s novináři v Minsku. Mise by podle něj byla ryze neutrální, museli by ji ale schválit v Kyjevě a v Moskvě.
Írán je největší hrozbou pro dnešní svět a Izrael proti němu bude konat bez zaváhání, pokud to bude potřeba, řekl v neděli na mnichovské bezpečnostní konferenci izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Zároveň Teherán varoval, aby nepokoušel izraelské odhodlání. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf v reakci na to uvedl, že si tento „cirkus“ ani nezaslouží odpověď.
