Tag: vojenství

Články k tagu

„Íránu zbývá deset týdnů do získání jaderné zbraně. Teď je čas na činy,“ zní z Izraele

Izraelský ministr obrany Benny Gantz varuje před akutním bezpečnostním rizikem ze strany Íránu. Islámská republika není podle něj daleko od chvíle, kdy bude schopna sestavit funkční jadernou zbraň. Podle Gantze k tomu zbývá asi deset týdnů. Šéf íránského jaderného programu už před několika měsíci oznámil, že tamní vědci jsou schopni vyprodukovat uran obohacený až na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohatit uran alespoň na 90 procent.

Kimova sestra varovala Soul před společným vojenským cvičením s USA

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una varovala Jižní Koreu před uspořádáním společných vojenských manévrů se Spojenými státy, které Soul a Washington plánují na tento měsíc. Takové cvičení by zmařilo vyhlídky na zlepšení mezikorejských vztahů, uvedla podle agentury Reuters Kim Jo-čong. Obě Koreje přitom teprve před pár dny obnovily dlouho přerušené komunikační linky.

Afghánci nevěří nikomu

Po dvaceti letech končí zapojení Západu do konfliktu v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden ohlásil, že americké síly, a tedy i ty spojenecké, se stáhnou do konce srpna. O tom, co to znamená, proč se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat stabilní stát a jaké je hodnocení celé války, diskutovali dva znalci tamějších poměrů, Matyáš Zrno, šéf civilní sekce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2010–2011, a orientalista a překladatel Petr Pelikán.

Izrael zabil vojenského velitele Hizballáhu. Hnutí to potvrdilo

Izraelské útoky v západní Sýrii zabily vojenského velitele Hizballáhu Imada al-Amina. Informovala o tom izraelská veřejnoprávní stanice Kan, šiítské militantní hnutí Hizballáh to potvrdilo, uvádí zpravodajský kanál i24news. Kromě vojenského velitele byl nedaleko města Homs na západě Sýrie zabit i vysoký důstojník Íránských revolučních gard Ahmad Qurayshi, uvedla arabská televize Al-Arabiya.

Po dvaceti letech jsme všichni (tak trochu) Američané

Západní svět se zvolna a s obtížemi vymotává z pandemie nemoci covid (snad se to vyvine dobře), její společenské, ekonomické a další následky ale bude pociťovat ještě roky, nástup infekce představuje předěl v životech společenství i jednotlivců. Člověk často v konverzaci slyší nebo používá termíny „před covidem“ a „po covidu“, jako kdyby ta nemoc přinesla nový letopočet.

Za boje na Ukrajině 21 let vězení. Vrchní soud kvalifikoval čin jako terorismus

Vrchní soud v Praze dnes zpřísnil trest v Praze žijícímu Belorusovi Alexeji Fadějevovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině, a uložil mu výjimečný trest 21 let vězení. Pražský městský soud dvaačtyřicetiletého muže loni na podzim nepravomocně potrestal 4,5 lety odnětí svobody. Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl.

Polské rozhodnutí

Náš severní soused v květnu avizoval, že koupí turecké bojové drony Bayraktar TB2, které již demonstrovaly svoje schopnosti v několika regionálních konfliktech. Přicházejí i další zprávy, které naznačují velké sbližování Varšavy s Ankarou. Tyto kroky Poláků vyvolaly rozporuplné reakce, dokonce obvinění ze „zrady“ evropské křesťanské civilizace, jelikož Turecko pro ni představuje stále větší hrozbu. Proč tedy vůbec došlo k tomuto velkému obratu? A co z toho vyplývá pro Českou republiku?

Americká porážka v Afghánistánu

Afghánistánu se přezdívá „pohřebiště říší“. Tuto reputaci si získal hlavně kvůli tomu, že tam jednu z nejhorších koloniálních porážek zažili Britové a o nějakých 150 let později Afghánci dostali na kolena Sověty. Nyní se zdá, že jsou na řadě Američané. Dne 8. června americký prezident Joe Biden potvrdil, že afghánská mise skončí po téměř 20 letech k 31. srpnu. Ze země se stáhnou téměř všechny americké jednotky.

Američané opustili Bagrám uprostřed noci a neřekli nám to, stěžuje si afghánský generál

Americká armáda opustila afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovala Afghánce. Britské stanici BBC to řekl afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž se stal novým velitelem základny. V Bagrámu se nachází rovněž vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenala BBC. Kohistání očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám zaútočí.

Tragédie při přistávání. Na Filipínách se zřítilo letadlo s 92 lidmi na palubě

Nejméně 45 osob dnes zahynulo v troskách vojenského transportního letadla, které se zřítilo na jihu Filipín. Uvedla to agentura Reuters. Podle agentury AFP je mezi oběťmi 42 vojáků a tři civilisté, kteří zemřeli na zemi při pádu stroje. Podle ministerstva obrany zůstává pět lidí nezvěstných. Generálmajor William Gonzales předtím řekl, že se podařilo zachránit pět desítek lidí, kteří se zotavují v nemocnici. Podle Reuters bylo na palubě letadla 96 lidí.

Ruské stíhačky ohrožovaly v Černém moři několik hodin simulovanými útoky nizozemskou fregatu

Nizozemsko dnes oznámilo, že ruské stíhačky minulý týden ohrožovaly jeho válečnou fregatu při plavbě poblíž poloostrova Krym. Loď čelila simulovaným leteckým útokům i rušení svých elektronických systémů, informovala agentura AP s odvoláním na nizozemské ministerstvo obrany. Minulý týden ohrožovaly ruské stíhačky britské lodě. V Černém Moři nyní probíhá cvičení Spojených států s Ukrajinou a dalšími třiceti zeměmi.

USA podnikly nálety na Íránem podporované milice v pohraničí Sýrie a Iráku

Americké ozbrojené síly v neděli podnikly nálety proti milicím podporovaným Íránem v pohraniční oblasti Iráku a Sýrie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na Pentagon. Nálety byly odpovědí na útoky, které za pomoci bezpilotních letounů podnikly milice proti Američanům na základnách v Iráku. Cílem amerických náletů se stala operační zařízení a sklady zbraní na dvou místech v Sýrii a jednom místě v Iráku, uvedlo americké ministerstvo obrany.

Salonní válečník Miloš Zeman

Z včerejšího vystoupení Miloše Zemana na Primě nejvíc mediální šlehačky slízly prezidentovy výroky o transgender lidech (sebepoškozují se a jsou mu odporní) a o tom, že v říjnu bude volit ANO. Nemělo by ale zapadnout ani jeho expozé o Afghánistánu. Odtamtud se, jak známo, po více než 19 letech do září stáhne americká armáda – a bude to definitivní tečka za tamní misí NATO.

Napětí v Černém moři sílí. USA zahájí masivní vojenské manévry přímo u hranic Ruska

Jen několik dní poté, co došlo k vojenské konfrontaci mezi ruským námořnictvem a britským torpédoborcem poblíž anektovaného Krymu, dojde v Černém moři k masivním vojenským manévrům. Dvoutýdenního cvičení, které organizují Spojené státy ve spolupráci s Ukrajinou, se má zúčastnit 5 tisíc vojáků z více než 30 zemí. A budou u něj znovu i Britové, které Rusko důrazně varovalo, aby v této oblasti „nepokoušeli osud“.

Napětí u Krymu, Rusové vystřelili na britský torpédoborec, bombardér pak shodil k lodi i bomby

Rusové vypálili výstražné střely proti torpédoborci britského námořnictva v Černém moři. Uvedlo to ruské ministerstvo obrany a informovala o tom agentura Bloomberg. Bombardovací letoun Su-24 shodil čtyři bomby do vod poblíž torpédoborce Royal Navy H.M.S. Pohraniční hlídka vyslala varovné výstřely poté, co britské plavidlo vstoupilo do ruských teritoriálních vod u Krymu a odmítlo uposlechnout rozhlasové varování, uvedlo ruské ministerstvo podle zpravodajské služby Interfax.

Z Gazy na Izrael vylétly zápalné balony, armáda pak ostřelovala cíle Hamásu

Izraelská armáda v noci na středu ostřelovala cíle radikálního hnutí Hamás v palestinském Pásmu Gazy. Reagovala tak na vypouštění zápalných balonů z Pásma Gazy, které způsobily dvacítku požárů na jihu Izraele. Jde o první větší incidenty od příměří z 21. května, které ukončilo 11denní přeshraniční boje, informovala agentura AFP. Podle Hamásu nebyl při náletech nikdo zraněn.Izraelská armáda uvedla, že její letadla zasáhla vojenské cíle využívané členy Hamásu v Chán Júnisu a ve městě Gaza. "

Evropská fronta války v Gaze

Střety mezi Izraelci a palestinským Hamásem se obvykle odehrávají natřikrát. Jednou jako reálný ozbrojený konflikt. Podruhé jako válka obrazů a interpretací v médiích. A do třetice v podobě pouličních demonstrací nebo internetové nenávisti. Právě tato třetí fronta možná letos sehrála výraznější úlohu než dřív. Vzrušené demonstrace v evropských městech, urážky a výhrůžky na sociálních sítích, případně i fyzické útoky na Židy vlastně překvapivé nebyly.

Do pěti let bude válka s Čínou

V posledních letech se okolní svět zdá čím dál nebezpečnější. Demonstrovalo to například Bělorusko, které uneslo letadlo na lince z jednoho členského státu EU do druhého. Neustálým refrénem je také ruská hrozba a sílící Čína, která se netají ambicemi stát se světovým hegemonem. O tom, jak těmto hrozbám čelit a jak silné je NATO, hovoří generál ve výslužbě Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě. Do Prahy zavítal na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Macron pohrozil stažením francouzských vojáku z Mali. Působí tam i Češi

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Francie stáhne své vojáky z Mali, pokud politická nestabilita v této africké zemi povede k větší islamistické radikalizaci. Informuje o tom dnes BBC. Armáda v Mali tento týden po devíti měsících provedla druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. V Mali působí i čeští vojáci. Francie má v africké oblasti Sahel, která je přední linií ve válce proti islámským radikálům, kolem 5100 vojáků.

Železná kopule

Napětí mezi Izraelci a Palestinci se znovu vyhrotilo. Z Pásma Gazy začaly opět přilétat stovky raket, které míří na izraelská města (11 dní bojů ukončilo příměří platné od 0:01 hodin 21. května), ale jen malý zlomek skutečně zasáhne, protože tato města chrání obranný systém Iron Dome (Železná kopule, v hebrejštině Kippat Barzel). Ten získal takřka kultovní status, protože navzdory skepsi dokázal splnit nesmírně náročný úkol a přitáhl pozornost celého světa. Ovlivnil dokonce také mezinárodní politiku, neboť přispěl ke zlepšení vztahů židovského státu s arabskými monarchiemi.

Čína s Tchaj-wanem jsou na pokraji války, míní pekingský think tank

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem vzrostlo na tu míru, že pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi těmito dvěma státy je na „historickém maximu“, myslí si Pekingem podporovaný think tank The China Cross-Strait Academy. Na škále od mínus 10 do 10 se letos nachází na hodnotě 7,21, citoval uskupení server South China Morning Post. Think tank vydal ve středu své hlášení o vzájemných vztazích asijských zemí. Jeho výzkumníci se zaměřili na vojenskou sílu obou stran, vzájemný obchod, názor veřejnosti nebo podporu spojenců a dospěli k tomu, že jsou „na pokraji války“.

Izrael a Hamás po 11 dnech bojů přistoupily na příměří. Bude jej monitorovat Egypt

Od 02:00 místního času (01:00 SELČ) v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platí klid zbraní mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, který má po 11 dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. Podle světových zpravodajských agentur byly v Pásmu Gazy po uplynutí ohlášeného okamžiku začátku příměří k vidění pouliční oslavy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ohlásil brzkou cestu na Blízký východ. Otázkou zůstává, na jak dlouho násilnosti utichnou.

Polsko zřejmě koupí od Turecka bojové drony

Polsko zřejmě sáhne k překvapivému kroku. Patrně koupí od Turecka bezpilotní bojové letouny. Na svém twitteru to naznačil polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Šéf úřadu zveřejnil záhadnou fotografii modelu s krátkým popiskem: "Dobré zprávy již brzy… Zůstaňte s námi!". Bližší zkoumání modelu ukazuje na osvědčený a úspěšný turecký UCAV TB-2 Bayraktar, který by se tak brzy mohl stát součástí polského bezpilotního programu Gryf. Informoval o tom polský server Defence24.

Kulhánek v Tel Avivu: Izrael má neochvějnou podporu České republiky

Izrael má plné právo chránit své občany a má neochvějnou podporu České republiky. Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek to řekl při dnešní návštěvě země. Ve městě Petach Tikva u Tel Avivu si společně s izraelským ministrem Gabim Aškenazim a slovenským protějškem Ivanem Korčokem prohlédl budovy poničené palestinskou raketou. Konflikt mezi Izraelem a palestinským Hamásem začal 10. května a nepřežilo ho od té doby 242 lidí, především Palestinců. "Téměř nejsem schopen slov," řekl Kulhánek poté, co viděl následky bojů.

Izrael nevylučuje okupaci Gazy. „Momentálně odstrašujeme, cíle jsme nesplnili“

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nevyloučil možnost okupace Pásma Gazy. Uvedl to na setkání se zahraničními velvyslanci, kde zároveň řekl, že Izrael ještě v současné operaci nesplnil všechny své cíle a „nedrží v rukou stopky“. Píše například Times of Israel či Daily Mail. Netanjahu se s asi 70 velvyslanci setkal na vojenské základně Kyria poblíž Tel Avivu. Informoval je o současné situaci v konfliktu s radikálním hnutím Hamás, který vypukl 10. května.

Na Izrael letěly rakety i z Libanonu. Ten odpověděl střelbou

Šest raket vypálených z Libanonu v noci na úterý směřovalo na Izrael, v pohraničních oblastech se rozezněly varovné sirény. Ani jedna ze střel nepřeletěla hranici. Později pak izraelská armáda oznámila sestřelení bezpilotního letadla, které směřovalo do severního Izraele od jordánské hranice. Na libanonský útok Izrael reagoval vypálením střel do místa odpalu, ani jedna ze stran nehlásí zraněné ani škody.

Biden se u Netanjahua přimlouval za klid zbraní. Ostřelování mezi Gazou a Izraelem pokračuje

V noci na úterý opět pokračovalo intenzivní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou, centrem náletů se hned po půlnoci stalo město Gaza. Za klid zbraní se přitom poprvé přimluvil americký prezident Joe Biden, uvedl to po hovoru s izraleským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zároveň prezident Biden zopakoval, že podporuje právo Izraele na sebeobranu a povzbudil Izrael ve snaze "zajistit ochranu nevinných civilistů".

Největší zločin Izraele je, že se umí bránit

Před izraelskou ambasádou se před pár dny demonstrovalo a za pár dní se chystá demonstrace další. Jel jsem kolem tramvají, pršelo, zahlédl jsem jen hlouček lidí, drželi palestinské prapory a pár transparentů, odsuzujících Izrael, ale hlavně deštníky. Odhadl bych, že převládali lidé ze zdejší palestinské (arabské) komunity, byly tam ostatně i děti, ale myslím, že bych tam potkal i pár pražských intelektuálek a intelektuálů, kteří jsou na straně utlačovaného palestinského lidu, tedy aspoň tak to oni cítí.

Izrael ještě víc zesílil bombardování Gazy, v ostřelování pokračuje i Hamás

Izraelská armáda v noci na dnešek zesílila bombardování palestinského Pásma Gazy, na město Gaza vypálila přes sto raket, informuje o tom agentura AP. Podle ní jsou údery silnější než o den dříve, kdy přitom v Pásmu Gazy zemřelo nejméně 42 Palestinců. Také hnutí Hamás pokračovalo v noci s ostřelováním izraelského území. Agentury AP a Reuters s odvoláním na zdroje z místa informují o silném ostřelování města Gazy.

Kdo cenzuruje zpravodajství z Gazy

Poslední velkou zprávou z událostí v Gaze a Izraeli je informace, že izraelské letectvo srovnalo se zemí budovu, kde sídlily místní pobočky světových médií, hlavně televize Al-Džazíra a americké tiskové agentury Associated Press (AP). Izraelci tvrdí, že v budově kromě novinářů byly také kanceláře teroristického hnutí Hamás, které v Gaze vládne a momentálně střílí stovky raket denně na izraelské civilisty.