Podle informací několika amerických úředníků zvažuje bývalý prezident Donald Trump významnou změnu ve způsobu, jakým by se USA zapojovaly do Severoatlantické aliance (NATO). Trump údajně jedná se svými poradci o možnosti, že by Spojené státy upřednostňovaly ty členské země NATO, které na obranu vynakládají stanovené procento svého HDP, uvedla NBC News.
Po ostré výměně názorů v Bílém domě mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která skončila předčasným odchodem ukrajinské delegace z Bílého domu, by se podle řady amerických představitelů měl ukrajinský prezident omluvit. K takovému řešení situace vyzval například dlouhodobý podporovatel Ukrajiny senátor Lindsey Graham či americký ministr zahraničí Marco Rubio.
ANALÝZA: Šéf NATO Mark Rutte se ve střetu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho protějškem Volodymyrem Zelenským staví spíše na stranu prvně jmenovaného. Ukrajinského lídra vyzval, ať dá vztah do pořádku, přičemž dodal, že je třeba respektovat vše, co dosud Trump pro Ukrajinu učinil. Zelenskému přitom v daném střetu podporu nevyjádřil. NATO tak nyní může být klíčovou silou, jež se bude snažit Ukrajinu dotlačit k uzavření dohody o předání podílu části výnosů z jejího nerostného bohatství Američanům.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Zdůraznil, že pro mír na Ukrajině je třeba jednota mezi USA, Evropou a Ukrajinou. S podobným požadavkem přichází i polský prezident Andrzej Duda. Zelenského vyzval, aby se vrátil k jednacímu stolu se Spojenými státy.
Uběhly tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Říct, že situace na politické scéně se pro Kyjev nevyvíjí nejlépe, by bylo značné podcenění. Americký prezident Donald Trump, na jehož podpoře je Ukrajina existenčně závislá, v několika prohlášeních a tweetech ostře zaútočil na bojující zemi. Nejdřív během tiskové konference prohlásil, že válku začala Ukrajina. Pak řádil na sociálních sítích. V dlouhém příspěvku označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora, který vylákal ze Spojených států 350 miliard dolarů. Trump zatím překonává ty nejčernější scénáře.
O potenciálním členství Ukrajiny v NATO se nediskutuje, řekl dnes americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v rozhovoru pro televizi Fox News. „O tom se nediskutuje. Nevidím, že by USA podporovaly členství Ukrajiny v NATO, což by fakticky zavázalo americké jednotky k okamžitému zásahu. Podle článku 5 by to znamenalo, že by se americké jednotky přímo účastnily obrany Ukrajiny,“ řekl Waltz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli uvedl, že je připraven rezignovat, pokud by to bylo nezbytné pro bezpečnost Ukrajiny a její vstup do NATO. „Pokud je naprosto nezbytné, abych opustil svůj post, jsem připraven to udělat.“ Toto prohlášení učinil během tiskové konference na Ukrajině „Fórum roku 2025“. Současně Zelenskyj vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich pomoc, uvedl však, že poskytnuté finance nebere jako půjčku, ale jako grant (účelový dar). O zprávě informovala Nexta i Kyiv Post.
Státy NATO chtějí masivně investovat do potrubí na přepravu nafty a benzínu do Česka a Polska. Pro případ konfliktu je dostatek paliv naprosto stěžejní. Současné systémy, které Aliance může k přepravě paliv využívat, končí v německém Ingolstadtu a Bramsche a od konce studené války a následného rozšíření NATO nebyly prodlouženy. Projekt v hodnotě mnoha miliard eur pro německý Der Spiegel potvrdil německý ministr obrany Boris Pistorius. Německo je podle něj připraveno přispět částkou 3,5 miliardy eur.
Německý kandidát na kancléře Friedrich Merz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF navrhl, aby Evropa zvážila vytvoření vlastního jaderného deštníku. Reagoval tak na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v posledních dnech pohrozil, že Spojené státy už nemusí poskytovat Evropě bezpečnostní záruky v rámci NATO. Informovaly o tom i některé přední světové zpravodajské servery, například The Times.
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Napsal to web listu Financial Times (FT), podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Z KSČM vyhodili svého zřejmě nejliberálnějšího člena. Strana ve čtvrtek v tiskové zprávě oznámila, že její výkonný výbor ukončil členství bývalému dlouholetému poslanci za KSČM a ekonomickému expertovi strany Jiřímu Dolejšovi. Důvodem je nesoulad se základním směřováním KSČM a jeho kritika. To Dolejš odmítl. Podle mluvčího komunistů Romana Rouna dlouholetý poslanec i místopředseda KSČM hlasoval pro programové cíle strany, ať už šlo o vystoupení z NATO a referendum o vystoupení ČR z EU.
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média. Mluvčí tak reagoval na zprávy, že britský premiér Keir Starmer hodlá příští týden navrhnout americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi rozmístit na Ukrajině mírové síly z evropských zemí o síle až 30 tisíc vojáků.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj zastává Moskva k otázkám týkajících se vojenských aliancí. Podle ruské státní agentury TASS to dnes prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ten zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nezbytné. Moskva zpochybňuje legitimitu ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj před několika dny řekl, že je ochoten setkat se s Putinem
Spojené státy neplánují opustit Severoatlantickou alianci (NATO), ale mohou snížit počet svých vojáků dislokovaných v Evropě. S touto informací přišel předseda Vojenského výboru NATO, admirál Giuseppe Cavo Dragone, během Mnichovské bezpečnostní konference. Na jeho slova upozornila agentura Bloomberg. Podobně v minulých dnech mluvil v Polsku americký ministr obran Pete Hagseth, když varoval, že američtí vojáci nebudou v Evropě věčně.
Přes všechny sofistikované meteorologické modely, opřené o družicová pozorování, statistici vědí, že dlouhodobě nejspolehlivější předpovědí zítřejšího počasí je, že bude stejné jako dnes. O takový, byť nevyřčený předpoklad se opírá stejnou měrou stabilita ekonomiky, společnosti a mezinárodní politiky. Je podložený fyzikálními zákony, empirickým pozorováním, setrvačností lidské psychiky i mezinárodními smlouvami a úmluvami.
Šok, strnulost, hysterie. Liberální elity v Evropě se ocitly ve víru chaosu po úřadování nové americké administrativy. Bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis vidí možný soumrak NATO. Vzápětí ale naznačil, že se probudil, a ostatní by se měli také probudit a rychle vstát z postele, protože má plán. A tady je.
Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě. Ministr obrany USA Pete Hegseth zároveň prohlásil, že by evropští spojenci měli převzít hlavní odpovědnost za obranu Evropy.
Lídři Ukrajině nikdy neslíbili, že se stane členem Severoatlantické aliance, jestliže uzavře mírovou dohodu s Ruskem, řekl šéf NATO Mark Rutte. „Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ dodal Rutte na tiskové konferenci po skončení čtvrtečního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu. Americký prezident Donald Trump po telefonátu s ruským kolegou Vladimirem Putinem řekl, že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
První piloti budoucích českých stíhaček F-35 mají za sebou týden výcviku ve Spojených státech. Zatím cvičí jen na simulátorech. Do kokpitu usednou až v roce 2029, kdy se předpokládá, že výrobce letadel Lockheed Martin uvolní první kusy pro Česko. Součástí projektu přezbrojení na stíhačky páté generace bude i rozsáhlá modernizace vojenské základny v Čáslavi. Ministerstvo obrany potvrdilo, že smlouvu na projekt přestavby letiště plánuje uzavřít do poloviny letošního dubna.
Americký prezident Donald Trump už před návratem do Bílého domu opakovaně hovořil o tom, že pro Spojené státy je získání Grónska otázkou bezpečnosti. Tehdy nevyloučil, že pokud Kodaň odmítne ostrov prodat, podnikne ekonomické či vojenské kroky. Kodaň i Grónsko shodně tvrdí, že ostrov není na prodej a že o své budoucnosti rozhodnou výhradně místní obyvatelé. V reakci na Trumpovy hrozby spojenci z NATO údajně vedli tajné rozhovory o možnosti vyslání vojáků do Grónska, píše deník Daily Express.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Státy EU se v rámci jednání Evropské rady dnes chystají na klíčovou diskusi o budoucnosti obrany, která odhaluje hluboké rozpory. Hlavní spor se točí kolem toho, zda evropské finanční prostředky směřovat výhradně na zbrojní systémy vyráběné v Evropě, nebo ponechat prostor i pro americké dodavatele. Zatímco Francie trvá na tom, že evropské peníze by měly podporovat evropský průmysl, mnohé další země varují, že vyloučení amerických firem by mohlo vyvolat silnou negativní reakci prezidenta USA.
NATO a spojenci musí být v pozici, ve které se budou schopni Rusku bránit, varuje generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj tak budou muset členové Aliance vydávat na obranu mnohem více, než současných 2 % HDP. Upozornil, že v současnosti Evropa dává na společnou obranu málo a je potřeba v rámci Aliance investice do obrany vybalancovat. Zmínil, že naprosto klíčové jsou investice do obranného průmyslu, ke kterým se musí odhodlat politici a banky. O současné situaci v NATO mluvil s německým deníkem Bild.
Rusko se v rámci konfliktu se Západem snaží i o vraždy vysoce postavených představitelů průmyslu. Uvedl to náměstek generálního tajemníka NATO James Appathurai při vystoupení v Evropském parlamentu. Zároveň potvrdil, že tajné služby minulý rok překazily likvidaci šéfa německého zbrojařského koncernu Rheinmetall Armina Pappergera. Informuje Politico. Západní státy dlouhodobě podporují Ukrajinu zbraněmi, aby se mohla bránit ruské agresi.
Česko i další evropské země musí posílit investice do obrany. Odstrašení díky silné obraně je nejlepší cesta, jak zabránit útoku Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Na diskusním fóru bankéřů, ekonomů a průmyslníků Excellence in Finance to dnes v Praze řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V rozhovoru pro Echo24 Černochová řekla, že se evropské státy mají soustředit právě na NATO a nevymýšlet „kraviny“ ve smyslu vlastní obrany.
Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte na sociálních sítích blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se dnes stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru prostřednictvím síly a prostřednictvím Severoatlantické aliance.
Pokud budou proti sobě stát sliby, že se nebudou zvedat daně, ale budou se zvyšovat výdaje na obranu, bude to znamenat škrty, které budou velmi bolet. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) s tím, že by lepším řešením bylo zvýšení daní. Podle něj by se dala zvýšit řada daní, například korporátních. Dvořák za svá slova schytal ostrou kritiku především z ODS.
Bývalý šéf policie a současný místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar (Směr) vyvolal vlnu ostrých reakcí z celého slovenského politického spektra, když uvedl, že by Slovensko nemělo zavírat dveře k případnému odchodu z EU či NATO. Jeho slova v řádu hodin odmítli představitelé jak opozice, tak i koaliční Hlas, včetně prezidenta Petera Pellegriniho. Opoziční SaS pak na jeho slova reagovala návrhem na změnu ústavy, omezující výstup z těchto organizací.
