Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků dnes pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 lety vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Gergel vinu odmítá. Dnešní rozsudek není pravomocný, muž se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.
V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 000 uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců. Vyplývá to z aktualizované studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v ČR podle údajů ministerstva vnitra 364.600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 osob ze zahraničí mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.
Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce. Jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba 400.000 lidí z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52.600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun
Německé spolkové země čelí obrovským finančním tlakům kvůli vysokým nákladům na migranty. Přestože se očekávalo, že nově umožněné zadlužení na spolkové úrovni přinese investice do obrany, infrastruktury, škol, školek nebo nemocnic, realita ukazuje i jiný směr – peníze míří na zvládnutí migrační krize. Píše například Bild. Jen Berlín plánuje využít až 1,3 miliardy eur z nového zadlužení právě na pokrytí nákladů spojených s migranty.
Italská vláda bude muset odškodnit migranty, které úřady v roce 2018 zadržovaly několik dní na moři. Podle agentury ANSA o tom dnes rozhodl nejvyšší soud. Podle něj tehdy vláda neplnila své správní povinnosti. Konkrétní výši odškodnění určí soud nižší instance. Rozhodnutí už zkritizovala premiérka Giorgia Meloniová i další představitelé vlády, ve které převažují antiimigrační strany.
Po vyhlášení příměří nebo po konci války na Ukrajině nedostane už žádný Ukrajinec v Česku dočasnou ochranu. Serveru Novinky.cz to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Automatickou ochranu by nedostali ani muži, kteří již mají v Česku své rodiny. Museli by případně požádat o pobyt jako ostatní cizinci. Po vyhlášení příměří nebo po konci války na Ukrajině nedostane už žádný Ukrajinec v Česku dočasnou ochranu. Serveru Novinky.cz to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Automatickou ochranu by nedostali ani muži, kteří již mají v Česku své rodiny.
Minulý týden americký prezident Donald Trump rozhodl o náhlém zmrazení americké zahraniční pomoci na 90 dnů. Důsledky pocítil celý svět a dopady rozhodnutí jsou zřetelné pár kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny, daleko od Washingtonu.
Polský premiér Donald Tusk podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství. Senátoři dnes po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.
Sněmovna ve středu schválila novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu.
Návrat syrských uprchlíků do vlasti by mohl v Německu ještě zhoršit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v některých oborech. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). V oborech, které se potýkají s problémy s náborem pracovníků, podle studie v Německu pracuje zhruba 80 000 Syřanů.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš pokládá za takzvané přílepky k novele lex Ukrajina poslanecké úpravy o novém trestném činu činnost pro cizí moc a o zpřísnění udělování českého občanství občanům Ruska. Řekl to ve středu ve sněmovně, která má už ve čtvrtém dějství předlohu k dalšímu prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí schvalovat.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že do Sýrie se mezi lednem a červnem vrátí kolem milionu uprchlíků. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Remy Jamousové Imseisové, šéfky UNHCR pro Blízký východ a severní Afriku.
Pád režimu Bašára Asada v Sýrii neznamená pro Evropu nic dobrého, míní europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Dá se podle ní jen těžko odhadovat, zda v zemi nevypukne další občanská válka, což by znamenalo další výraznou uprchlickou vlnu do Evropy.
Ve Stuttgartu v současnosti žije kolem 10 tisíc migrantů a kvůli omezeným možnostem ubytování, každý čtvrtý člověk zde žádající o azyl žije v hotelu. To vyjde město až na 100 euro (asi 2 550 korun) denně. Očekává se, že jen příští rok budou migranti stát město přes 55 milionů eur (1,4 miliardy korun) za přenocování, více než 20 milionů eur (510 milionů korun) pak vychází náklady za stravování.
Podle zprávy Spolkového kriminálního úřadu (BKA) došlo v Německu k výraznému nárůstu závažné trestné činnosti spáchané migranty. Podle statistik bylo roce 2023 v Německu přibližně 3 miliony uprchlíků. V souvislosti s nimi eviduje německý úřad 334 287 trestných činů. To je 10,8 % z celkem 3,175 milionů trestných činů v Německu v minulém roce.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení ve středu zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.
Nejméně 40 lidí zemřelo při nočním izraelském útoku na uprchlický tábor na jihu Pásma Gazy, další desítky lidí utrpěly zranění. Podle tiskových agentur to uvedl místní úřad civilní obrany spravovaný teroristickým hnutím Hamás. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla velící centrum Hamásu, což hnutí odmítlo.
Někteří ukrajinští uprchlíci se z Česka pravidelně vracejí do své domoviny. Za rodinou a známými, zkontrolovat majetek nebo třeba k lékaři. Současná pravidla válečným uprchlíků návrat do země, kde probíhá válka, nezakazují. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale mají na finanční podporu nárok pouze ti, kteří se zdržují v Česku. Pokud odjedou a policie to zjistí, o nárok na uprchlické dávky přijdou.
Česká republika plánuje od příštího roku zvýšit humanitární dávky pro válečné uprchlíky, zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou děti, těhotné ženy, senioři nebo osoby se zdravotním postižením. Navýšení podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) reflektuje snahu poskytnout potřebnou podporu těm, kteří to nejvíce potřebují. Naopak už od září se zkrátí doba, po kterou budou moci Ukrajinci využívat bezplatné ubytování.
Kvůli nepokojům proti syrským uprchlíkům, které vypukly na konci minulého týdne, zadržely turecké úřady na 500 lidí. Podle agentury AFP to v úterý oznámil turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya. Nejsilnější byly demonstrace, při kterých skupiny lidí útočily na domy či obchody syrských uprchlíků v centrálním Turecku. Nepokoje odsoudil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Vláda chce dostat uprchlíky z Ukrajiny do klasického nájemního bydlení, s blížícím se přitvrzením podmínek pro nouzové ubytování však hrozí, že to pro řadu z nich bude znamenat neřešitelnou situaci. Vyřešit to podle ministerstva práce má navýšení dávek na bydlení. Jenže způsob provedení návrhu se setkává s kritikou. Kupříkladu podle ministerstva financí stát ví, koho přitvrzení podmínek existenčně zasáhne, a vyšší podpora by tak měla mířit pouze k nim.
Evropa je v krizi. Křesťanská civilizace, která určuje rámec našeho života, mizí. V úpadku je i Evropská unie. Globální ekonomická váha kontinentu se v posledních třech desetiletích výrazně a neustále snižovala. Evropský řád se vypařuje před našima očima – neustálá hrozba terorismu narušuje bezpečnost. Schopnost Evropy prosadit své zájmy v mezinárodní politice ustoupila – lockdown a blokáda, válka v sousedství. To vše postavilo evropské národy do složité situace a navíc se ztížily i každodenní životní podmínky lidí. Co Evropané vnímají: válku, migraci a stagnaci na místo míru, pořádku a rozvoje, píše ve svém sobotním článku v deníku Magyar Nemzet maďarský premiér Viktor Orbán.
Nástup do práce by se pro uprchlíky z Ukrajiny měl stát podmínkou pro právo zůstat v Německu. Navrhl to předseda skupiny poslanců bavorské CSU v německém Bundestagu Alexander Dobrindt předkládá návrhy pro ukrajinské uprchlíky. Vládní SPD mu odpověděla tvrdě: „CSU by se měla stydět“. CSU v Bundestagu požaduje, aby váleční uprchlíci z Ukrajiny byli posláni zpět do své domovské země, pokud nenastoupí do práce v Německu.
Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž. Kamion, na kterém byly falešné vojenské poznávací značky, prorazil hustý pást keřů a zeleně a dostal se až na maďarskou stranu, kde Ukrajince zadržela maďarská pohraniční stráž. "Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů," citoval deník mluvčího ukrajinské pohraniční stráže Andrije Demčenka.
Většina lidí si myslí, že Česká republika přijala více uprchlíků z Ukrajiny, než je schopna zvládnout, uvažuje tak 58 procent lidí. Podle zhruba třetiny je situace přiměřená a pět procent zastává názor, že Česko přijalo méně uprchlíků, než by mohlo zvládnout. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), jehož výsledky agentura tento týden zveřejnila. Ministerstvo vnitra na začátku dubna oznámilo, že v ČR je nyní kolem 339 000 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Počet žadatelů o azyl v zemích EU se v loňském roce meziročně zvýšil o 1,14 milionu, tedy 18 procent, což je nejvíce od migrační krize z let 2015-2016. S odvoláním na dnes publikovanou analýzu Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) o tom píše agentura Reuters. Nové údaje podle ní posílí už nyní ostré debaty o migraci a krajně pravicových náladách před řadou místních a všeobecných voleb v řadě evropských zemí a před červnovými volbami do Evropského parlamentu.
Pokud by se po pokračujících ruských útocích a ekonomických problémech Ukrajina zhroutila, německá vláda předpokládá, že východoevropskou zemi opustí dalších zhruba deset milionů lidí. V rámci tohoto scénáře by naprostá většina uprchlíků zamířila do západní Evropy, jednou z cílových zemí by bylo Německo. List Welt am Sonntag se o těchto analýzách dozvěděl z bezpečnostních kruhů a od zasvěcených poslanců.
Demonstrace proti pravicovému extremismu ovládly Německo poté, co novináři „výzkumného portálu“ Correctiv přinesli explozivní odhalení „tajného plánu proti Německu“. Podle jejich příběhu, který přejala i česká média, se v postupimské vile Adlon loni v listopadu konala utajovaná schůzka, na níž vysocí politici z AfD, členové CDU, významní němečtí podnikatelé a postavy „nové pravice“ plánovali „remigraci“, tedy odsun, přesídlení či rovnou vyhnání milionů cizinců či Němců neněmeckého původu ze země.
Francie pozastaví v letošním prvním pololetí financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), oznámilo v neděli francouzské ministerstvo zahraničí. Země galského kohouta se tak přidala k celé řadě států, které se pro tento krok rozhodly poté, co Izrael obvinil některé pracovníky UNRWA, že se zapojili do teroristického útoku palestinského militantního hnutí Hamás na jihu Izraele ze 7. října. Francie loni úřadu poskytla přes 60 milionů eur (1,5 miliardy Kč).
