Banky evidují mimořádně vysoký zájem klientů o hypotéky. Přesto zůstává tento finanční nástroj na pořízení vlastního bydlení dražší než v minulosti a tím pro mnohé domácnosti stále nedostupný. Statistiky České bankovní asociace Hypomonitor mluví jasně: jen v březnu poskytly banky a stavební spořitelny hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Podobným tempem na 27,2 miliardy Kč stouply nové úvěry bez refinancování.
Opakuje se zjištění, že Česko je dostupností bydlení na jednom z nejhorších míst v EU. Poptávka po nových bytech silně převyšuje nabídku, pomalý povolovací proces, normy a regulace vše prodlužují a zvyšují náklady, a Češi si tak na nákup průměrného bytu musí ušetřit zhruba 13,3 hrubého ročního platu. Je situace opravdu tak beznadějná? V Salonu diskutují šéf EP Real Estate Petr Palička, ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný a poslanec za ODS a člen podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu Vojtěch Munzar.
Měsíční splátky u nových hypotečních úvěrů se nyní pohybují kolem 22 tisíc korun. Ve světle astronomických cen nemovitostí však zůstává tento bankovní nástroj na pořízení bydlení pro mnohé rodiny stále nedostupný. Každopádně skutečnost, že průměrné sazby pomalu klesají pod pět procent, přiměla některé koupěchtivé klienty k jakési "odložené" poptávce po novém úvěru. Pochopili, že s nákupem nemovitosti se nevyplatí čekat, protože k extrémně nízkým sazbám pod dvě procenta se hypoteční trh v dohledné době nevrátí.
Nájemné v České republice nadále roste, přičemž pro mnohé zájemce o bydlení se stává stále větší finanční zátěží. Koncem loňského roku se průměrná cena nájmu za metr čtvereční vyšplhala na 300 korun, což představuje meziroční nárůst o více než šest procent. Nejvíce zdražování pociťují obyvatelé velkých měst, kde v některých lokalitách nájmy vzrostly dokonce o desítky procent. Může za to rostoucí poptávka po nájmech vzhledem k příliš velkým nákladům na pořízení vlastního bydlení.
Kdo doufal, že dnešní rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta obratem výrazně zlevní hypotéky, bude asi zklamán. K poklesu úrokových sazeb u půjček na bydlení sice dojde, ale pozvolna. Oslovení ekonomičtí experti se shodují spíš na tom, že se sníží úročení bankovních vkladů.
Nájemné v České republice vzrostlo v loňském čtvrtém čtvrtletí meziročně v průměru o sedm procent na 16 473 Kč měsíčně. Ceny stouply napříč všemi dispozicemi a velkými městy, a to od jednoho do 21 procent. Současně ale rostla také kupní cena bydlení a například v Praze a Brně byla měsíční splátka hypotéky dvojnásobně dražší než platba nájemného, vyplývá z analýzy realitní platformy UlovDomov.cz. A podle Asociace nájemního bydlení nebude situace jiná ani v příštím roce.
Zájemcům o koupi bytu patrně nezbylo, než si zvyknout. Přestože hypotéky zůstávají oproti dřívějším letům výrazně dražší a splátky se pohybují o tisíce měsíčně výše, objemy úvěrů na bydlení utěšeně rostou. Podle expertů si lidé uvědomují, že ke snižování úrokových sazeb bude docházet velmi pomalu, zatímco ceny nemovitostí stále rostou. Kdo tedy na nynější splátky nedosáhne, na změnu situace si zřejmě dlouho počká.
Pětina Čechů, která aktuálně financuje nákup vlastního bydlení pomocí hypotéky, si v případě navýšení měsíční splátky nebude moci dovolit její splácení. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, který pro společnost Generali Investments CEE uskutečnila agentura Ipsos. Do průzkumu se zapojilo 1050 respondentů.
S druhou polovinou roku přichází řada změn, která lidem „provětrá“ peněženky. Po desítkách let se dramaticky zvedají správní poplatky, kvůli stavbě studny či třeba povolení garáže zaplatí lidé tisíce navíc, připlatit si lidé musí na penzijním spoření a brzy se dočkají vyšší „pokuty“ třeba i ti, kteří se rozhodnou předčasně uhradit své hypotéky. Společně se zásadní změnou stavebního zákona rozhodl resort pro místní rozvoj pod vedením Ivana Bartoše (Piráti) i o změně správních poplatků.
Nižší úrokové sazby neudělají bydlení v České republice dostupnějším. V kombinaci se stabilní inflací a neutuchající touhou Čechů žít ve vlastním bydlení stoupne poptávka, která povede ke zvyšování cen nemovitostí na trhu. Dramatické poklesy hypotečních sazeb očekávat nelze a v letošním roce se budou stále držet okolo pěti procent. Vyplývá to z dat skupiny JRD Group, která v Praze představili její zástupci.
Česká národní banka šla už potřetí v řadě s úrokovými sazbami dolů. To se očekávalo, podle předchozích předpovědí centrální banky měla základní úroková sazba do konce roku spadnout pod tři procenta. Teď ale ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla najela opět na jestřábí tón a zmírnila naděje na brzký příchod levnějších peněz. Základní úroková sazba klesla na 5,25 procenta, bankovní rada ji tedy snížila o půl procentního bodu.
Pokles hypotečních sazeb nemusí nutně kopírovat snižování úrokových sazeb ze strany České národní banky (ČNB). Kromě některých vedlejších faktorů ovlivňující výši hypoték to může být například proto, že banky občas snižují hypoteční sazby ještě před rozhodnutím bankovní rady ČNB. Zatímco se úroková sazba snížila od prosince, kdy začala klesat po více než roce a půl, o 1,75 procentního bodu, hypotéky od prosince do března klesly v průměru o 0,46 procentního bodu. Banky své hypoteční sazby ale měnily odlišně.
Jak vyřešit nedostupné a drahé bydlení? Dát lidem státní dotaci na hypotéku. I to je jeden z aktuálních návrhů, se kterým přišli zástupci developerů. Těm by se vyšší poptávka po novostavbách vyplatila. Jinak však mají dotované hypotéky mnoho úskalí. Znamenalo by to vzít peníze daňových poplatníků a začít dotovat lidem milionové úvěry na stavění milionových nemovitostí, říká hlavní ekonom Roklenu Pavel Peterka.
Snižování úrokových sazeb centrální bankou s sebou nese i očekávané zlevňování hypotéky. To s sebou přináší ale i další efekt. Banky se bojí utíkání svých klientů za výhodnějšími nabídkami a velkého refinancování jejich půjček. Z nabídek proto pomalu začínají mizet dlouhodobé fixace. V lednu průměrná hypoteční sazba ještě zrychlila svůj pokles a snížila se z 5,65 procenta na 5,54 procenta, což je nejnižší hodnota od poloviny roku 2022.
Řada velkých amerických bank se potýká s opožďujícími se splátkami komerčních hypoték. Souhrnný objem hypoték, které se zpozdily se splátkou alespoň o 30 dní, přitom loni prudce překročil celkový objem rezerv největších amerických bankovních institucí. List The Financial Times (FT) s odkazem na údaje americké Federální korporace pro pojištění vkladů tento týden uvedl, že rezervy šesti velkých amerických bank jsou zhruba o desetinu menší, než je celková výše dluhu jimi vydaných komerčních hypoték, které jsou alespoň 30 dní po splatnosti.
Mnoho indicií mě vede k domněnce, že rok 2024 bude rokem velkých strukturálních ekonomických změn, které se již dějí, ale nikoliv příliš bouřlivě a hlasitě, a proto probíhají zatím spíš bez povšimnutí. Ale podobně jako třeba v roce 2008 docházelo k pádu amerických hypoték postupně během několika měsíců, ačkoliv lidé si pamatují „jen“ pád Lehman Brothers, tak také nyní se v ekonomice dějí dalekosáhlé změny, které jsou zatím ještě pro značnou část veřejnosti neviditelné.
Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 150 miliard korun, což je meziroční pokles o téměř čtvrtinu. Nové úvěry bez refinancování činily 124 miliard korun. Úrokové sazby v prosinci pokračovaly v poklesu a snížily se z listopadových 5,67 na 5,65 procenta, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Úrokové sazby u hypoték nadále pomalu klesají. Podle dat Hypomonitoru klesly úrokové sazby na trhu v listopadu na průměrnou hodnotu 5,67 %. Jsou tak nejnižší od poloviny minulého roku. Roli v poklesu hraje zmírnění pravidel ČNB i očekávané postupné snižování úroků ČNB. Nové sazby u hypoték oznámila například Moneta Money Bank, která nabízí sazbu pod 5 % či Air Bank, která u krátkodobých hypoték snížila fixaci o půl procentního bodu.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zmírnila pravidla pro poskytování hypoték. Od ledna už banky nebudou muset uplatňovat limit maximální výše celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI). V platnosti nadále zůstává maximální poměr výše hypotečního úvěru vůči hodnotě zastavené nemovitosti. Oznámila to členka bankovní rady Karina Kubelková. Limit celkového dluhu žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu dosud byl 8,5, pro žadatele do 36 let 9,5.
Česko se dlouhodobě potýká s nedostupností bydlení a tuto situaci se nedaří zvrátit. Podle posledních dat Deloitte Property Indexu jsme napříč Evropou na předposledním místě v dostupnosti vlastního bydlení. Před námi je už jen Slovensko, kde je v poměru ke mzdám bydlení nejdražší. U nás lidé na byt o rozloze 70 m2 potřebují ekvivalent 13,3 průměrného hrubého ročního platu.
Průměrná cena starších bytů a rodinných domů v Česku v letošním třetím čtvrtletí klesla. Starší byt se dal v létě pořídit průměrně za 83.958 korun za metr čtvereční, což bylo mezičtvrtletně zhruba o 3000 korun méně. U rodinných domů se cena metru čtverečního snížila o 2500 korun na průměrných 51.000 Kč. Měsíční nájemné v bytech stagnovalo na 290 korunách za metr čtvereční. Vyplývá to z aktuálních dat Kvartálního monitoru realitních cen skupiny European Housing Services (EHS), kam patří například digitální realitní služba Bezrealitky nebo realitní kancelář Maxima.
Jedním z témat debaty v Poslanecké sněmovně se tento týden stal i návrh zákona, který by mimo jiné upravil pravidla k předčasnému splacení hypoték. Banky by tak v případě předčasného splacení hypotéky mohly po klientech vymáhat až dvě procenta z nesplacené jistiny. Tento poplatek by podle propočtů mohl činit v průměru zhruba 60 tisíc korun. Opoziční i koaliční poslanci vyjadřovali svůj nesouhlas s navrhovanou změnou zákona už v červnu, psali jsme o tom zde, nyní se ale toto téma stalo znovu předmětem debat.
Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.
I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.
Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.
Tomu, kdo si sjednal hypotéku v dnešní době vysokých úroků a sázel na refinancování s lepšími podmínkami, se jeho plán nemusí vyplnit. Odejít k jiné bance před skončením fixace se totiž prodraží, pokud projde vládní návrh zpřísňující podmínky pro předčasné splácení půjček na bydlení. Změna, kterou ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) veřejně raději neprezentovalo, se nesetkává s přílišným pochopením ani uvnitř koalice, v současné podobě proto návrh nakonec nemusí projít.
Nový návrh vlády počítá s tím, že lidé, kteří budou chtít v době fixace předčasně splatit hypotéku, budou muset zaplatit poplatek navíc. Jeho výše má činit až dvě procenta z předčasně splacené části celkové výše úvěru. V praxi by tak mohli být lidé nuceni oproti současné situaci platit desítky tisíc korun navíc. Kontroverzní návrh se setkal s kritikou ekonomů, opozice i od některých členů stran vládní koalice.
Jen letos skončí fixace u hypoték desítkám tisíc plátců hypoték. Vzhledem k tomu, že většina fixací se pohybuje v rozmezí 3 až 7 let, pro řadu domácností se splátka vzhledem k období vyšších úrokových sazeb může skokově zvýšit v průměru o 6 tisíc korun, uvádí nedávný výzkum společnosti Ipsos pro Českou bankovní asociaci.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
V Česku je rekordně špatně dostupné bydlení. Mladí lidé tak sice z nutnosti manifestují větší zájem o bydlení v nájmu, po vlastnictví však touží pořád stejně jako generace jejich rodičů. Aby se vztah k nájemnímu bydlení změnil a stalo skutečně alternativou, musí si Češi projít tragickým zážitkem s propady cen na trhu s byty, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 sociolog Martin Lux působící na Akademii věd.
