I lidé, kteří poslední dva roky, včetně těchto dní, považují za dystopii a zlý sen, často předpokládají, že se z něj v dohledné době probudíme. Je to možné, dokonce mírně pravděpodobné. Protože pokud vlna omikron, tento „plamenomet“ (Vlastimil Válek), projede českým obyvatelstvem rychle a bez větších škod, a nová vláda pak režim přesto všechno nezruší, půjde už to i před dějinami čistě na její účet.
Kazachstánské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že při protestech bylo zabito 26 demonstrantů. Zatímco z Německa zazněla ostrá kritika použití ostré munice proti civilistům a šéfka Evropské komise vyzvala k ukončení násilí, čínský prezident Si Ťin-pching svůj kazachstánský protějšek pochválil za důraznou reakci a „rychlé zklidnění situace“
Sotva někteří ministři Fialovy vlády nastoupili do svých úřadů, tak se na ně snesla kritika z různých odborných svazů. Důvodem jsou například změny ve strategickém dotačním plánu pro zemědělce nebo také úspory při navyšování minimální mzdy a růstu platů státních zaměstnanců. Nový kabinet tak může v příštím týdnu očekávat demonstraci zemědělců před Úřadem vlády. „Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).
Kazašští vojáci začali střílet po demonstrantech na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů v Kazachstánu, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na očité svědky, podle kterých si střelba vyžádala mrtvé. „Lidé, kteří běželi od náměstí, potvrdili, že na místě jsou ranění a zabití,“ napsal TASS. Také zpravodajové agentur AFP a Reuters z místa uvedli, že je v centru největšího města středoasijského Kazachstánu slyšet střelba.
Rusko potvrdilo, že vyslalo své výsadkáře do Kazachstánu jako součást mírových sil postsovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace. Uvedla to ve čtvrtek ráno agentura TASS. Později se k výsadkářům připojily i obrněné jednotky. V největším kazašském městě Almaty třetím dnem davy lidí protestují proti vládě, nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že požádal prezidenty států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), aby mu pomohli potlačit nepokoje v jeho zemi. Hovoří o „teroristické hrozbě“, informovala agentura TASS. Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu. Kazachstánem v současné době zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG).
V celém Kazachstánu, kterým zmítají nepokoje, je vyhlášen výjimečný stav. Informovaly o tom ve středu vpodvečer ruské tiskové agentury, které zatím neposkytly více detailů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev už dříve zavedl toto opatření na dva týdny v některých částech středoasijské republiky – v metropoli Nur-Sultanu, v největším městě Almaty a ve dvou regionech. Učinil tak v reakci na nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev vyhlásil výjimečný stav v Nur-Sultanu, hlavním městě středoasijské republiky, kterou zmítají nepokoje. Ty původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. Prezident pod tlakem demonstrací odvolal vládu a už dříve také vyhlásil výjimečný stav v Almaty a na západě Kazachstánu, kde protesty den po Novém roce začaly.
Na pražském Václavském náměstí se od 14 hodin sešli odpůrci vládních koronavirových opatření, v 15 hodin se demonstrující vydali na pochod Prahou. Iniciativa Chcípl PES protestuje proti povinnému očkování a údajnému porušování osobních svobod a české ústavy. Spolek v týdnu vystoupil i proti nominacím Víta Rakušana a Martina Kupky na resorty vnitra, respektive dopravy. Oba se podle spolku dopustili vlastizrady, když se nechali slyšet, že je třeba lidi přimět k očkování anebo k dodržování restrikcí.
V násilné vniknutí na vánoční trhy se změnila demonstrace v lucemburské metropoli. Demonstranti odstranili zátarasy a dav vtrhl do prostoru trhů, na které v Lucembursku mohou jen očkovaní, uzdravení či testovaní. Početná skupina v sobotu nejprve demonstrovala v hlavním městě Lucemburska před sídlem vlády. Později se dav lidí, kteří jsou nespokojení s vládními řešeními epidemie koronaviru, přesunul na náměstí.
Přes 40.000 lidí dnes pochodovalo Vídní na protest proti koronavirovým opatřením rakouské vlády, která počítají mimo jiné s očkovací povinností od února příštího roku. Proti přístupu nizozemského kabinetu zase demonstrovalo několik tisíc lidí v Utrechtu, informují tiskové agentury. Protestující ve Vídni nesli plakáty s nápisy jako "Rozhodnu se sám za sebe" nebo "Nové volby",
I přes nepříznivé počasí se dnes na pražské Letenské pláni sešly tisíce odpůrců vlády a opatření proti pandemii covidu-19. Svolalo ji hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES ve spolupráci s řadou dalších stran, hnutí a iniciativ podobného zařízení. Podle odhadu policie bylo ve 13.30 na akci zhruba 2500 až 3000 lidí. Na místě na akci dohlíží desítky policistů. Demonstrace, kterou hnutí pořádalo 17. listopadu na Staroměstském náměstí, se podle odhadu policie tehdy zúčastnilo asi 10 000 lidí.
Nová vládní pravidla namířená proti šíření pandemie koronaviru se nelíbí hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES. V pondělí, kdy vláda zrušila test jako prokázání bezinfekčnosti, se u Hradu sešla hrstka odpůrců nařízení, průvod se ale brzy rozrostl na asi 150 členů. Akce nazvaná „Pochod po stezce zrádců národa“ začala v 16:00 odpoledne, od 17:00 následoval pochod. Protest směřoval k Parlamentu ČR a na Malostranské náměstí, ale nakonec zvolil jinou trasu.
Po demonstraci Milionu chvilek pro demokracii, o které jsme psali zde, zabral ve středu odpoledne pražské Staroměstské náměstí spolek Chcípl pes. Organizátoři uvedli, že zastupují zájmy více jak poloviny obyvatel České republiky a že spolek spojil 30 organizací bojující proti covidovým opatřením. Policie počet účastníků odhadla na 10 tisíc. Na pódiu vystoupili například zakladatel spolku Chcípl pes a majitel restaurace Šeberák Jakub Olbert či předsedkyně Trikolóry Zuzana Majerová Zahradníková.
K hledání společného demokratického kandidáta na prezidenta vyzval dnes na shromáždění na Staroměstském náměstí spolek Milion chvilek. Hrozí podle něj to, že pokud nebude občanská společnost dost silná, bude se ve volbách v lednu 2023 rozhodovat mezi dvěma populisty či extremisty. Podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta by měli kandidáti s menší šancí na úspěch ve volbách ustoupit ze svých pozic ve prospěch nejsilnějšího kandidáta.
Hnutí Otevřeme Česko – Chcípl PES bude spolu s dalšími asi třemi desítkami uskupení ve středu 17. listopadu od 15:00 na pražském Staroměstském náměstí demonstrovat proti protipandemickým opatřením a krokům vlády, které jsou podle nich protiústavní. Novinářům to dnes řekli zástupci pořádajících hnutí. Před demonstrací bude na náměstí akce Milionu chvilek, ve středu jsou v metropoli v plánu i další shromáždění. Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací.
Bývalý bezpečnostní poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Alexandre Benalla dostal tříletý trest, z toho rok nepodmíněně, za napadení demonstrantů. Trest si odpyká v domácím vězení za pomoci elektronického sledovacího náramku. Dostal také pokutu 500 eur (12.600 korun), pětiletý zákaz zastávat funkci ve veřejné správě a soud nařídil zabavení všech jeho zbraní. O verdiktu informovala stanice BFM TV. Na prvomájové manifestaci v Paříži v roce 2018 Benalla v policejním převleku napadl demonstranty.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyrazil se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem ve středu dopoledne do Ústí nad Labem. Oba politiky na místě „přivítali“ demonstranti, kteří vyjádřili své nesympatie k předsedům vlád. Řada demonstrantů čekala před zámečkem Větruše, kde se Babiš s Orbánem zastavili na oběd. Demonstranti na politiky pískali a skandovali hesla jako „hanba“ nebo „Orban Putin‘s slut“.
Nejméně ve třech evropských zemích se dnes konaly demonstrace proti opatřením spojeným s tzv. covidovými pasy, které slouží jako průkazy bezinfekčnosti. Již jedenáctou sobotu v řadě kvůli jejich vyžadování vyšli do ulic lidé napříč Francií. V severoitalském Terstu se sešly tisíce lidí, kteří nesouhlasí s vládním plánem povinných covidových pasů pro všechny zaměstnance. Stovky lidí demonstrovaly také v Haagu kvůli nařízení předkládat covidové certifikáty při vstupu do restaurací a barů.
Především v Praze a Brně v pátek proběhly demonstrace studentů za klima. V české metropoli prošli účastníci centrem města, aby pak skončili na Malostranském náměstí před Poslaneckou sněmovnou, pochod prošel také Brnem. Protestních akcí se dohromady zúčastnilo několik stovek studentů. Protest je součástí celosvětové akce hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na příští vládu, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.
V australském Melbourne už několik dní plní ulice demonstranti protestující proti koronavirovým opatřením v zemi a povinnému očkování. Mezi protestujícími byly stovky stavebních dělníků, kteří vyjadřovali nesouhlas s povinností očkování pro zaměstnance ve stavebnictví a s uzavřením stavenišť, informovala agentura Reuters. Policie proti asi 2000 demonstrantů zasáhla pepřovým sprejem a gumovými projektily, na záběrech je také vidět, jak se dav vrhá na strážce pořádku i jejich auta.
Na podporu zachování brutalistní administrativní budovy, v níž dříve sídlil podnik Vojenské stavby, se v neděli u Nuselského mostu v Praze 2 sešlo asi padesát lidí. Budově hrozí zbourání. Vlastník domu, firma Jizera Invest, na začátku září požádal stavební odbor městské části Praha 2 o svolení k demolici, informoval minulý týden iRozhlas.cz.
V Paříži už týden platí omezení rychlosti na 30 kilometrů v hodině - a zatím toto opatření nepřesvědčilo ani automobilisty, ani odborníky, píše Le Figaro. Opatření podle Pařížanů jen zbytečně zvyšuje napětí mezi motoristy v ulicích, kde proti sobě stojí zastánci a odpůrci omezení rychlosti. Ti první dodržují nařízenou rychlost, ti druzí se jim úporně lepí na zadní blatník a snaží se je troubením přimět, aby zrychlili.
Dav levicových demonstrantů v neděli brutálně napadl policisty v berlínské čtvrti Schöneberg. Policisté nebyli schopni proti útočníkům zasáhnout a zachránili se až rychlým útěkem. Jen týden předtím přitom policie tvrdě zasáhla proti demonstrantům protestujícím opatření proti koronaviru. Policisté tehdy zadrželi na 600 lidí. Na víkendovou akci, kde se konala levicová demonstrace a festival, dohlížela řada policistů. K nepokojům došlo až na nedalekém hřiště na Mansteinstrasse, kde muž údajně demoloval veřejný majetek.
Zprávy o tom, že v Havaně a snad i v jiných kubánských městech vyšli lidé do ulic a protestovali proti vládě, volali, že chtějí svobodu, a mávali vedle svých vlajek i americkými, jež jim tu svobodu pořád ještě symbolizují, už asi nevyvolávají tu správnou emoci. Očekávalo se to po zhroucení sovětského bloku, očekávalo se to po nekonečně odkládané smrti Fidela Castra, vlastně se to čekalo tak dlouho, že už se zapomnělo, že nějaká socialistická Kuba existuje.
Budovu tuniského parlamentu dnes obklíčila vojenská vozidla. Stalo se tak hodiny poté, co prezident Kaís Saíd v reakci na protesty vyvolané pandemií odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a dočasně zastavil činnost zákonodárného sboru. Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila krok hlavy státu za puč a její předseda vyzval podporovatele, aby vyšli do ulic. Tábory příznivců prezidenta a An-Nahdy na sebe ráno u parlamentu začaly házet kamení, na místě byli zranění. Informovala o tom agentura Reuters.
Ve městech napříč Francií se v sobotu konaly demonstrace proti opatřením zaváděným v boji proti koronaviru. Už před polednem začaly protestní pochody v řadě menších měst, odpoledne pak i v Paříži. V metropoli se demonstranti střetli s policií, která použila slzný plyn, uvedla televizní stanice BFM. Úřady odhadovaly, že v součtu se do manifestací zapojí přes 100 000 lidí.
Více než 100 000 lidí v sobotu ve Francii protestovalo proti ohlášenému zpřísňování koronavirových opatření. Podle údajů ministerstva vnitra se protestů po celé zemi zúčastnilo téměř 114 000 lidí, v samotné Paříží demonstrovalo kolem 18.000 lidí, napsaly agentury Reuters a DPA. Francouzský prezident Emanuel Macron začátkem týdne oznámil zpřísnění koronavirových opatření v reakci na rostoucí počet nových případů nákazy koronavirem.
Násilí a rabování, které začalo v pátek v Jihoafrické republice kvůli uvěznění bývalého prezidenta Jacoba Zumy, má už 72 obětí, oznámila ve středu jihoafrická policie. Zatčeno za rabování a žhářství podle ní bylo už 1234 lidí. Ještě odpoledne přitom bilance mrtvých činila 45 a zatčených bylo kolem 800. Mnoho lidí v provinciích Gauteng a KwaZulu-Natal zemřelo při tlačenicích, které provázely plenění obchodů s potravinami, alkoholem, oblečením a elektronikou.
Stovky lidí si dnes v Teplicích připomněly Roma, který ve městě před týdnem zamřel krátce po zákroku policie. Původně se měla u pietního místa uskutečnit smuteční náboženská akce. Změnila se ale v demonstraci, lidé se nakonec vydali na pochod před policejní stanici u teplického nádraží. Organizátoři původní piety v čele s Miroslavem Brožem a Jozefem Mikerem řekli, že nad akcí ztratili kontrolu. Demonstrující se nakonec kolem 16:00 rozešli.
