Ve Francii se v neděli koná první kolo parlamentních voleb. Všeobecně se očekává vítězství nesourodého pravo-levého hnutí Republika v pohybu (REM) prezidenta Emmanuela Macrona, který by tak získal dostatečnou podporu pro svou politiku. Volební místnosti jsou ve velkých městech otevřeny od 08:00 do 20:00 SELČ. Do 12 hodin ale přišlo k volebním urnám jen 19,24 procenta voličů, což nejméně za 20 let, uvedl deník Le Figaro.
Francie dala najevo, že hodlá prosadit ještě přísnější pravidla odměňování pracovníků v zahraničí, než jaká navrhuje Evropská komise. Podle webu listu Le Monde poslala do Bruselu sérii pozměňovacích návrhů, které mají nejen podstatně zmírnit rozdíl mezi mzdami obvyklými v příslušné zemi a nižšími odměnami z jiných států, ale i zajistit dohled nad jejich dodržováním.
Když před několika měsíci přeskočily hranici Francie fotografie Emmanuela Macrona a jeho o dvacet čtyři let starší manželky Brigitte a svět se seznamoval s jejich příběhem, mnozí se zatvářili… Ach, ti Francouzi, ti labužníci, ti bonviváni, ti zvrhlíci, od koho jiného než od těch podivných erotomanů, kteří nikdy nemohou nic dělat normálně, něco takového čekat?
Americká města, státy a firmy, mohou plnit závazky pařížské dohody o klimatu, navzdory tomu, že prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že USA od dohody odstoupí. Při návštěvě Paříže to v pátek řekl někdejší newyorský starosta Michael Bloomberg.
Prokuratura ve francouzském Brestu ve čtvrtek oznámila, že se rozhodla zahájit předběžné vyšetřování ministra pro územní soudržnost Richarda Ferranda. Vedle ministryně pro evropské záležitosti Marielle de Sarnezové je tak už druhým členem kabinetu, o kterého se zajímá policie. Agentura AFP podotýká, že oznámení přišlo v den, kdy vláda prezidenta Emmanuela Macrona představila tisku připravovaný zákon o morálce a etice v politice.
Před našima očima a za našimi zády se nám radikálně posouvá rámec pro zahraniční politiku.
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron nemá malé cíle, doma i ve světě. Se svým teprve nedávno vytvořeným hnutím a nesourodým politickým konglomerátem Republika v pohybu (LREM), chce v nadcházejících parlamentních volbách získat absolutní většinu, aby tak mohl prosadit své reformy. Píše to deník Le Figaro. První kolo voleb do Národního shromáždění se koná již za dva týdny a dnes zveřejněný průzkum dává Macronovi zapravdu, že cíl je na dosah.
Ve francouzském Versailles spolu v pondělí jednali francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Téměř tříhodinové jednání se zaměřilo na situaci v Sýrii a na Ukrajině, užívání chemických zbraní a i postavení gayů v Čečensku, kteří jsou podle západních kritiků vystaveni brutálním represím. „O neshodách jsme hovořili otevřeně,“ řekl Macron, který ale Putina přivítal v pompézním stylu a dohodl se na velké spolupráci obou zemí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se schází s hlavou ruského státu Vladimirem Putinem. Jako místo setkání byl vybrán královský palác ve Versailles, kvůli tamnímu zahájení výstavy o ruském caru Petru I. Velikém. Státníci jednají o vývoji rusko-francouzských vztahů, o budoucnosti Evropské unie, o boji proti terorismu a o regionálních krizích na Ukrajině, v Sýrii, v Severní Koreji a v Libyi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron považuje jeho potřesení ruky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na bruselském summitu NATO za „okamžik pravdy“. Šéf Bílého domu je znám pro svůj zvláštní způsob potřesení pravicí, kdy má velmi pevný stisk nebo ji nechce pustit. Macron chtěl stejným stylem ukázat, že nebude dělat ústupky, a to ani symbolické, píše BBC. Na videu, které teď média podrobně rozebírají, je vidět, že jim z toho sevření zbělaly klouby.
I v České republice, podobně jako ve většině západních zemí, bylo zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona oslavováno jako vítězství proevropského kandidáta nad populistkou.
Evropa si už dlouho tak slyšitelně nevydechla jako po vítězství Emmanuela Macrona. A nejen Evropa. Politika se paradoxně právě v době povzbuzeného nacionalismu pozoruhodně internacionalizovala. A to na obou koncích spektra. Lidé jako Marine Le Penová, Nigel Farage, Donald Trump a Vladimir Putin si navzájem fandí, navštěvují se nebo si aspoň posílají úsměvy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se vrátil ke svým kontroverzním předvolebním slibům a ve čtvrtek podle agentury Reuters vyzval Evropskou unii k většímu úsilí o omezení přílivu levné pracovní síly z východu osmadvacítky do zemí jako je Francie. Podle Macrona příliv Východoevropanů pracujících za nízké mzdy při pobytech ve Francii oslabuje podporu, jíž se EU v zemi těší.
Když vystoupil premiér Sobotka na sněmu Hospodářské komory a ohlásil, že by se ČR měla rozhodnout, kdy přijme euro, vypadalo to jako vystrašená reakce na zvolení nového francouzského prezidenta.
Zvolení nového francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který plánuje výraznou integraci eurozóny směrem ke společnému vládnutí a dluhové unii, už má první následky na českou politiku.
Nikdy nebyl sepsán, neměl ani název, přesto existoval detailní plán na „ochranu republiky“ pro případ, že by prezidentské volby vyhrála kandidátka Národní fronty Marie Le Penová. Základním imperativem by bylo udržet mír a zajistit respektování ústavních pravidel. O plánu informoval deník The Guardian s odkazem na francouzská média.
Ve Francii byla ve středu představena nová vláda Édouarda Philippea. Sestává se ze zcela různorodých osobností odprava doleva s rovným počtem mužů a žen. Ministrem zahraničí bude dosavadní ministr obrany, socialista Jean-Yves Le Drian. Ministrem financí se stal konzervativec Bruno Le Maire a spravedlnosti centrista François Bayrou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pověřil sestavením nové vlády pravicového starostu města Le Havre, šestačtyřicetiletého Édouarda Philippea. Oznámil to Elysejský palác. Jde o první z klíčových rozhodnutí nového prezidenta, který se úřadu ujal v neděli.
Zahraničně-politickým poradcem francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se stal kariérní diplomat a někdejší francouzský ambasador v Berlíně Philippe Étienne. Tento krok je vnímán jako vyjádření proevropských postojů nového prezidenta a zdůraznění významu francouzsko-německých vztahů.
Devětatřicetiletý centrista Emmanuel Macron se stal nejmladším přímo zvoleným prezidentem Francie. Úřad mu v neděli v Elysejském paláci v Paříži slavnostně předal po pěti letech ve funkci jeho socialistický předchůdce François Hollande. Macron, který byl ještě loni členem Hollandeovy levicové vlády, před týdnem ve volbách porazil nacionalistku Marine Le Penovou.
Francouzi v tomto prezidentském souboji neměli dobrou volbu. Emmanuel Macron nezvítězil díky entuziasmu a nadšení, ale proto, že byl při rekordně nízké volební účastí nejméně špatnou figurou úřadu.
Německá kancléřka Angela Merkelová chce vyjít vstříc reformním požadavkům zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vytvořit by chtěla například společný investiční program. Uvedla to v rozhovoru poskytnutém listu Rheinische Post. Před velkými úkoly, které novou hlavu Francie čekají, má kancléřka prý respekt.
Francouzi si při nejnižší volební účasti od roku 1969 zvolili nejmladšího prezidenta v historii své páté republiky. Emmanuel Macron se oficiálně nastěhuje do Elysejského paláce 14. května.
Hnutí zvoleného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes představilo většinu kandidátů pro nadcházející parlamentní volby. Více než polovina uchazečů vzešla z občanské společnosti a dosud nevykonávala žádnou politickou funkci, jak Macron dříve slíbil. Ale zároveň je tam 24 současných poslanců z různých stran.
Komentáře německých médií ke zvolení Emmanuela Macrona byly výrazně nadšenější než poměrně střízlivé francouzské.
Revolta proti politickým elitám, proti Evropské unii a globálnímu kapitalismu skončila. Francouzským prezidentem se přece stal Emmanuel Macron.
Vítěz francouzských prezidentských voleb Emmanuel Macron je podle německé kancléřky Angely Merkelové nositelem naděje pro miliony Francouzů i mnoho lidí v Německu a v Evropě. Merkelová nepochybuje o tom, že se jí s devětatřicetiletým politikem bude dobře spolupracovat.
Prezident Miloš Zeman v pondělí zaslal telegram Emmanuelu Macronovi a pogratuloval mu ke zvolení prezidentem Francie. Zároveň ho pozval na státní návštěvu České republiky. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman napsal Macronovi, že ho těší výborné vztahy Francie s Českem a rozvíjející se spolupráce v politice, ekonomice i kultuře. Macron se úřadu ujme týden po nedělním vítězství.
Nadšení z výsledku druhého kola francouzských prezidentských voleb, které v neděli večer zavládlo v Bruselu, je pochopitelné. Donedávna vlastně neznámý Emmanuel Macron s jasně proevropským programem v nich s výrazným rozdílem porazil nacionalistickou kandidátku Marine Le Penovou, jejíž případný nástup do Elysejského paláce by pro Evropskou unii znamenal obrovský problém.
