Krize ohledně Ukrajiny nepolevuje. Státníci pendlují mezi hlavními městy ve zběsilé snaze najít diplomatické řešení. Tento týden se o průlom pokusil francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí jednal s Vladimirem Putinem, včera se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Ukrajinu Macronovo diplomatické úsilí není zrovna dobrá zpráva. Macron má před volbami a vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem by byl příjemný bonus do volební kampaně.
Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na úterním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem.
Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron bude v pondělí jednat v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Hned v úterý pak zamíří do Kyjeva, kde se setká s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, uvedl v pátek podle agentur Elysejský palác. Rozhovory jsou součástí diplomatického snažení západních lídrů o odvrácení širšího konfliktu s Ruskem kvůli Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil předsednictví Evropské rady projevem v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Nebyla přítomna ani předsedkyně Komise von der Leyenová, ani předseda Rady Michel (ten má covidovou karanténu), takže Macron vedle nejvyšší přítomné funkcionářky, celkem neznámé nové předsedkyně europarlamentu Metsolové, měl šanci zapůsobit jako skutečný vůdce Evropy. Tak proč byl celkový efekt tak komický?
Proslov francouzského prezidenta a nynějšího předsedy Evropské rady Emmanuela Macron na půdě Evropského parlamentu vzbudil velké emoce. Hovořil v něm totiž mimo jiné o tom, že by se na Listinu lidských práv EU mělo přidat právo na potrat. Právě tento výrok je podle některých jasným útokem na země jako je Polsko či Maďarsko, jiní zase Macrona obviňují, že si ve Štrasburku dělal prezidentskou kampaň pro levicové voliče, ačkoliv sám během své vlády na tyto voliče vůbec nemyslel. Na Macrona útočí jak příslušníci konzervativní pravice, tak i někteří představitelé levice.
Právo na potrat a ochrana klimatu musí mít své místo na listině základních práv Evropské unie. Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Evropském parlamentu s tím, že právě novelizace tohoto dokumentu je podle něj pro období předsednictví Francie v EU jednou z priorit. Apeloval také na udržení vztahů s Británií, integraci západního Balkánu do Evropské unie, společný postoj vůči Rusku i na spolupráci s Afrikou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes uvedl, že návrh Evropské komise (EK) na takzvanou taxonomii, tedy systém podpory ekologických investic, je dobrý. Zopakoval, že jádro a zemní plyn podle něj patří mezi zelené investice. Francie se na začátku ledna ujala předsednictví Evropské Unie. K zařazení jádra a zemního plynu na seznam zelených investic vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko, které v polovině roku v EU předsednickou roli od Paříže převezme.
Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním omezení jejich občanských svobod. V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali „naštveme vás“. Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyvolal tři měsíce před dubnovými prezidentskými volbami rozruch v parlamentu, kde se vláda snaží prosadit zákon měnící zdravotnický pas na očkovací, když prohlásil, že je odhodlaný naštvat neočkované. Šéf Elysejského paláce to řekl v rozhovoru pro deník Le Parisien. Poslanci v posledních dnech projednávají zákon, který neočkovaným zakáže vstup například do restaurací.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi ve čtvrtek vyzvali země Evropské unie k reformě evropských rozpočtových pravidel tak, aby umožňovaly větší investiční výdaje. Oba zároveň uznali, že bude třeba snížit zadlužení. Uvedli to ve společném prohlášení, které dnes zveřejnil list Financial Times (FT). Macron už při prezentaci priorit nadcházejícího francouzského předsednictví v EU uvedl, že sedmadvacítka musí přehodnotit svůj rozpočtový rámec a změnit svá pravidla ohledně deficitů.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v Budapešti po schůzce s předsedy vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy zástupci Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky, poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti. „Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu,“ naléhal na tiskové konferenci Macron, jehož země od ledna na půl roku přebírá roli předsednické země EU.
Zatímco pohled světa byl upřen na migrační krizi na polsko-běloruské hranici, na druhé straně EU se rozběhla další uprchlická kauza. Proud migrantů z Francie do Británie neustává. Celé skupiny se snaží dostat přes kanál La Manche v nafukovacích člunech, vhodných tak na Máchovo jezero, a ne do jedněch z nejrozbouřenějších a nejfrekventovanějších vod na planetě. Ve středu došlo k tragédii, jeden z těchto člunů se převrátil a 27 lidí utonulo.
Bývalý bezpečnostní poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona Alexandre Benalla dostal tříletý trest, z toho rok nepodmíněně, za napadení demonstrantů. Trest si odpyká v domácím vězení za pomoci elektronického sledovacího náramku. Dostal také pokutu 500 eur (12.600 korun), pětiletý zákaz zastávat funkci ve veřejné správě a soud nařídil zabavení všech jeho zbraní. O verdiktu informovala stanice BFM TV. Na prvomájové manifestaci v Paříži v roce 2018 Benalla v policejním převleku napadl demonstranty.
Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku. Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice.
Po čtvrtečním telefonátu prezidentů Francie a USA se objevila dvě rozdílná prohlášení. Zatímco francouzský Elysejský palác vydal prohlášení včetně výzvy Emmanuela Macrona k „morální odpovědnosti“ USA a jejich spojenců za evakuaci afghánských spojenců, americký Bílý dům tuto pasáž vyškrtl a nezveřejnil. Informuje o tom The Guardian. Vojenskou část kábulského letiště nyní spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním večerním projevu k situaci v Afghánistánu řekl, že chce uskutečnit evropskou iniciativu zaměřenou na "předvídání" a "ochranu před významnými nelegálními migračními toky.“ Podrobnosti však v projevu neuvedl. Abych zajistil evakuaci, "rozhodl jsem se poslat dvě vojenská letadla a naše speciální jednotky" do Afghánistánu," řekl dále Emmanuel Macron.
V den francouzského státního svátku, výročí pádu Bastily, představila Evropská komise vedená Ursulou von der Leyenovou a Fransem Timmermansem novou, velmi radikální kapitolu evropského Green Dealu (Zeleného údělu). Pionýrského pokusu vybudovat první bezuhlíkovou ekonomiku na světě. „Bastilský“ návrh počítá mimo jiné s úplným zákazem prodeje aut se spalovacími motory do r. 2035 nebo s výrazným rozšířením emisních povolenek na stavebnictví nebo lokální topení.
Mobilní telefon francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl terčem izraelského spywaru Pegasus. Jeho jméno je na seznamu osob, na které se Pegasus zaměřil. Podle zprávy deníku Le Monde byla operace provedena jménem marockých zpravodajských služeb. Tento virus vyvinutý izraelskou společností NSO umožňuje po zavedení do smartphonu načítat zprávy, fotografie, kontakty a dokonce poslouchat telefonní hovory jeho majitele.
Politika se dostane ledaskam, i na tiskovou konferenci k uvedení nového snímku na filmovém festivalu v Cannes. Právě tam se totiž jeden z herců Pio Marmaï pustil do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Marmaï není spokojený s tím, jak hlava státu Francii vede, podle svých slov by byl ochoten do Elysejského paláce prolézt i potrubím a dát Macronovi do huby. Marmaï v Cannes propaguje film La Fracture, který pojednává o protestech tzv. žlutých vest, jež především v roce 2019 plnily francouzská náměstí. Herec tam ztvárňuje jednoho z demonstrantů, který se při střetech zraní.
Posedlost diskriminací, útlakem menšin, obsedantní zdůrazňování útlaku kvůli rase a pohlaví prostupuje podstatnou částí anglosaských elit od univerzit po média. Infekce začala v Americe a přes Británii se rychle šíří do dalších zemí Západu a velmi výrazně vyplňuje veřejný prostor. Vytváří dojem, že dnes snad nejsou vážnější problémy než právě tyto. Od akademických a mediálních elit už se pod tlakem nakazil byznys a dlouhý pochod společností rychle postupuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nesouhlasí s tím, že se veškeré sociální problémy vztahují pouze k problémům rovnoprávnosti různých ras a pohlaví, uvedl to v rozhovoru pro francouzský časopis ELLE. Sám se přiklání k univerzalismu. V rozsáhlém a otevřeném rozhovoru pro magazín ELLE se francouzský prezident rozpovídal o tom, že nesouhlasí s konceptem intersekcionality, tedy tím, jak se dávají dohromady různé formy diskriminace, a jak na sebe působí.
Kandidáty hlásící se k multikulturnímu pojetí společnosti by volil každý pátý francouzský volič – a to hovoříme o národě, který ve skutečnosti už dost multikulturní je.
Ve 13 regionech pevninské Francie a dvou zámořských územích dnes lidé hlasovali v prvním kole místních voleb. Na 48 milionů Francouzů tak mělo právo vybrat činitele, kteří budou příštích šest let rozhodovat o záležitostech, jež se dotýkají jejich každodenního života, jako je veřejná doprava, školství, či územní plánování. Podle projekcí tří agentur pro výzkum veřejného mínění ovládli dnešní hlasování republikáni. Národní pravice Marine Le Penové zůstala za očekáváními.
Evropská unie by měla udržet dialog s Ruskem navzdory hlubokým rozdílům v pohledu na mnoho bezpečnostních otázek. Uvedla to v pátek německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Emmanuel Macronem před společnou večeří. Francouzský prezident s názorem kancléřky souhlasil. „Rusko je pro nás velkou výzvou a je také kontinentálním sousedem Evropské unie a my potřebuje zaručit, že všechny hybridní útoky ustanou,“ uvedla Merkelová.
Lídři Evropské unie v sobotu na okraj summitu ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 v anglickém Cornwallu apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal. Johnson reagoval, že Británie udělá „cokoli“, aby ochránila svoji územní celistvost v hrozícím obchodním sporu s Bruselem a varoval, že by Londýn mohl jednostranně pozastavit severoirský protokol, který je součástí pobrexitové dohody.
