Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro to označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala venezuelská opozice, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.
Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.
Dav několika stovek lidí v sobotu vyšel do ulic venezuelského hlavního města Caracasu vyjádřit podporu parlamentu ovládanému opozicí. Vůdce opozice Juan Guaidó shromážděné vyzval, aby pokračovali v kampani za sesazení socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó rovněž oznámil, že svého zmocněnce ve Washingtonu pověřil, aby navázal kontakt s velením americké armády. Zároveň však nadále usiluje o jednání s venezuelskými ozbrojenými silami.
Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó v sobotu připustil, že jeho tým špatně odhadl podporu armády, když tento týden oznámil závěrečnou fázi svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó, jehož od ledna uznalo na 60 zemí za prozatímního prezidenta, v rozhovoru s deníkem The Washington Post rovněž uvedl, že nevylučuje vojenskou pomoc Spojených států. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci.
Politický pat ve Venezuele, který trvá již od ledna, tento týden vyústil v násilnosti. Juan Guaidó, kterého za prezidenta uznává západní Evropa a Spojené státy, v úterý vyzval ozbrojené složky, aby se postavily na jeho stranu a za lid. Chtěl tak zahájit největší protesty v historii země. Vojáci však odmítli opustit Nicoláse Madura, který v zemi třímá reálnou moc, a protesty hravě potlačili. Na internetu se objevila videa, na kterých ozbrojené transportéry vjíždějí do davu.
Milion nových členů chce venezuelský prezident Nicolás Maduro vidět do konce roku ve skupině civilní obrany, která je zamýšlena jako doplněk armády a zodpovídá se přímo hlavě státu. Prezident na sobotním shromáždění v Caracasu milicionáře chválil za připravenost bránit suverenitu vlasti „se zbraní v ruce“, také je ale vyzval, aby se zapojovali do zemědělských prací.
Evropská unie neuvažuje o hospodářských sankcích, které by měly nějaký dopad na Venezuelany, jejím cílem je naopak snaha zlepšit tamní humanitární situaci. Novinářům to po pondělním jednání ministrů zahraničí osmadvacítky řekla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Vyloučeno ale podle ní není, že státy unie v příštích týdnech zváží další cílená opatření vůči konkrétním činitelům, odpovědným třeba za násilí vůči obyvatelům či za narušování práce demokratických institucí.
Venezuelský generál, který čelí sankcím Spojených států, uprchl do Kolumbie a v televizním rozhovoru označil vládu prezidenta Nicoláse Madura za neschopnou a zkorumpovanou. Zároveň generál uznal vůdce venezuelské opozice Juana Guaidóa jako prozatímního prezidenta. Informovala o tom agentura Reuters.
Venezuela musí zaplatit společnostem americké ropné korporace ConocoPhillips více než osm miliard dolarů (přes 182 miliard Kč) jako odškodné za vyvlastňování. Podle agentury Reuters to oznámila Světová banka (SB), která tak uzavřela dlouholetý spor mezi energetickým gigantem a někdejší ropnou velmocí tonoucí v těžké hospodářské krizi. Venezuela se podle Reuters může proti verdiktu odvolat.
Venezuelu postihl ve čtvrtek odpoledne výpadek elektřiny, který se podle místních médií týkal celé země. V Caracasu přestalo jezdit metro, zavřely se obchody, nefungovaly telefonní linky ani internet. Výpadek elektřiny postihl i mezinárodní letiště nedaleko metropole. Prezident Nicolás Maduro obvinil z přerušení dodávek elektřiny USA. Americký ministr zahraničí Mike Pence v reakci uvedl, že do tmy uvrhla Venezuelu neschopnost Madurovy vlády.
Psychedelický rock není nejlepší možnou přípravou ke komentování světové politiky, jak dokazuje bývalý člen Pink Floyd Roger Waters. V minulosti se omezoval na typický aktivismus celebrit. Hrál na benefičním koncertu pro oběti tsunami z roku 2004 a bojoval proti globálnímu oteplování. Nyní si však našel novou kauzu hodnou následování. Podpořil venezuelského diktátora Nicoláse Madura v jeho potlačování vlastního lidu.
Spojené státy navrhly svolat na úterý zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli současné vyhrocené situaci ve Venezuele. Informovala o tom s odvoláním na diplomatické zdroje agentura Reuters, podle které Washington usiluje o to, aby patnáctičlenný orgán přijal rezoluci vyzývající k uspořádání nových prezidentských voleb v jihoamerické zemi.
První kamion s humanitární pomocí z Brazílie projel do Venezuely. Na twitteru to oznámil šéf opozice Juan Guaidó. Ten organizuje odjezd další části humanitární pomoci z Kolumbie. U hranic s touto zemí se shromáždily davy lidí, kteří přesvědčují armádu, aby navzdory rozkazům prezidenta Nicoláse Madura nechala pomoc projet.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro oznámil, že jeho vláda ve čtvrtek uzavře hranice s Brazílií a zvažuje i uzavření hranic s Kolumbií. Chce tak zabránit opozici, aby do země dostala humanitární pomoc, kterou Maduro označuje za snahu USA a opozice ho svrhnout. Uzavření hranic oznámila vláda jen krátce poté, co k hranicím s Kolumbií vyrazil kvůli humanitární pomoci venezuelský opoziční lídr Juan Guaidó.
Americká vláda letos v lednu dvakrát tajně jednala v New Yorku s venezuelským ministrem zahraničí Jorgem Arreazou. V rozhovoru s agenturou AP to ve čtvrtek řekl prezident Nicolás Maduro. Uvedl také, že doufá v brzké setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož ale opět kritizoval za vměšování do záležitostí Venezuely. Spojené státy minulý měsíc uznaly prezidentem Venezuely šéfa opozice Juana Guaidóa a vedou intenzivní kampaň za Madurovo odstoupení. Dnes Washington vyhlásil další sankce vůči představitelům Madurova režimu.
Prezident Miloš Zeman trochu zamotal hlavu svým početným příznivcům. Dal najevo, že jako venezuelského prezidenta uznává opozičního představitele Juana Guaidóa, a nikoli dosavadního držitele úřadu Nicoláse Madura, stoupence chávezovské bolívarské revoluce. Politické síly a média prezidentovi nakloněné se přitom drží ruské verze událostí v té latinskoamerické zemi – výměna ve vedení státu je projev kontrarevoluce, hanebného amerického vměšování, mezinárodního intrikaření proti zájmům venezuelského lidu a podobně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterním telefonátu se svým americkým protějškem Mikem Pompeem varoval před jakýmkoli použitím síly ve Venezuele, která se potýká s mocenskou krizí. Informovala o tom agentura AFP. Pompeo byl v úterý na návštěvě Slovenska.
Nestává se často, aby komunisté kritizovali prezidenta Miloše Zemana. Nyní zástupci strany, která má k prezidentovi blízko, Zemana kritizují za pozvání prozatímního venezuelského prezidenta Juana Guaidóa na návštěvu Česka. Podle komunistického poslance Zdeňka Ondráčka Zemanovi přeskočilo. Leo Luzar si zase myslí, že pozvání souvisí se Zemanovou snahou dostat se do Bílého domu.
Venezuelská armáda zablokovala most na hranicích s Kolumbií ve snaze zabránit průjezdu konvoje s humanitární pomocí, jejíž první část podle kolumbijských úřadů dorazila k hranicím. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval prezidenta Nicoláse Madura, aby nechal vozy doručit potraviny a léky strádajícím obyvatelům země stižené těžkou hospodářskou krizí.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
Česká vláda v pondělí uznala předsedu venezuelského parlamentu Juana Guaidóa prozatímním prezidentem Venezuely. Na twitteru to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Stejný krok v pondělí učinila i řada dalších států Evropské unie. Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident poté, co venezuelský parlament neuznal druhý prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb.
Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v rozhovoru se španělskou televizí La Sexta odmítl ultimátum, které mu do neděle daly evropské země, aby oznámil nové prezidentské volby. Španělsko, Francie, Británie, Německo, Rakousko, Nizozemsko a Portugalsko uvedly, že jinak uznají za úřadujícího prezidenta lídra opozice Juana Guaidóa, jako to učinily už dvě desítky zemí, včetně USA.
Nějaká míra utopičnosti se dá najít i v dnešním lidovém euroskeptickém hnutí, adoraci francouzských Žlutých vest a podobně. Utopické představy mohou být toxické, pokud jejich nositelé dosáhnou nějaké míry moci.
Dosavadní venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl posunout parlamentní volby v zemi z roku 2020 na letošek. Reagoval tak na opoziční protesty, které se snaží potlačit, a zastavit tak aktivity předsedy parlamentu Juana Guaidóa, který se minulý týden prohlásil úřadujícím prezidentem, uvedla agentura AP. Maduro před svými stoupenci v Caracasu uvedl, že návrh ještě musí schválit ústavodárné shromáždění, složené výhradně z jeho stoupenců. V Caracasu i dalších městech se v sobotu rovněž konaly i další demonstrace příznivců opozice.
Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Vyplývá to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.
Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.
Nicolási Madurovi, od 23. ledna vzdoroprezidentovi Venezuely, se během šesti let, co vládl bez pretendenta, podařil v podstatě zázrak. Kdysi nejbohatší zemi Latinské Ameriky s největšími zásobami ropy na světě naprosto zruinoval. Během minulého roku průměrný Venezuelan zhubl o 11 kilo, inflace dosáhla 1,3 milionu procent, od roku 2015 tři miliony lidí emigrovaly ze země. Z toaletního papíru se stalo luxusní zboží. Nelze se divit, že v takové situaci Madurovi vyrostl protivník.
Ve Venezuele krachuje tzv. socialismus pro 21. století. I když Češi mají dostatek zkušeností se starší verzí státního socialismu, a mohli by utrpení v jihoamerické zemi rozumět, zatím se k podpoře demokratické opozice neodhodlali.
Autoritářský prezident Venezuely Nicolás Maduro odmítl sobotní ultimatum evropských mocností, aby do osmi dní vypsal svobodné volby. Podle něj se lídr venezuelské opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó, který se v týdnu prohlásil novou hlavou státu, dopustil porušení ústavy. Jsem však připraven jednat, řekl Maduro.
