Ve Venezuele krachuje tzv. socialismus pro 21. století. I když Češi mají dostatek zkušeností se starší verzí státního socialismu, a mohli by utrpení v jihoamerické zemi rozumět, zatím se k podpoře demokratické opozice neodhodlali.
Autoritářský prezident Venezuely Nicolás Maduro odmítl sobotní ultimatum evropských mocností, aby do osmi dní vypsal svobodné volby. Podle něj se lídr venezuelské opozice a předseda parlamentu Juan Guaidó, který se v týdnu prohlásil novou hlavou státu, dopustil porušení ústavy. Jsem však připraven jednat, řekl Maduro.
Do Venezuely v minulých dvou dnech zamířili bojovníci ruské soukromé armády, aby ochránili prezidenta Nicoláse Madura před bouřlivými protesty obyvatel a možnými úklady jeho vlastní ochranky. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na informace z kruhů ruských kozáků. Vlivný ruský senátor v sobotu v moskevském rozhlasu prohlásil, že ruský stát o této akci nic neví.
Španělsko, Francie a Německo jsou připraveny uznat lídra venezuelské opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa prezidentem, pokud vláda autoritářské dosavadní hlavy státu Nicoláse Madura do osmi dnů neoznámí nové prezidentské volby. Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron a mluvčí německé vlády. Guaidóa už tento týden uznaly za hlavu Venezuely některé americké země, včetně USA.
Venezuelský opoziční lídr a šéf parlamentu Juan Guaidó odmítl možnost dialogu s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem a vyzval k dalším demonstracím. Od neděle chce také zahájit kampaň mezi vojáky, jimž nabídl amnestii, když mu pomohou v zemi obnovit demokracii. Guaidó vystoupil na veřejnosti poprvé od středy, kdy při demonstracích složil přísahu jako úřadující prezident.
První den se dvěma prezidenty prožila Venezuela poté, co se vůdce opozice a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó ve středu prohlásil úřadující hlavou státu. Dosavadní prezident Nicolás Maduro, který zahájil další funkční období 10. ledna, Guaidóův krok označil za pokus o státní převrat, což je postoj, který podle čtvrtečního prohlášení ministra obrany Vladimira Padrina zastává také venezuelská armáda.
Evropská unie vyzvala Venezuelu k uspořádání svobodných voleb. V prohlášení to v noci na čtvrtek uvedla šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která rovněž sdělila, že EU plně podporuje venezuelské Národní shromáždění i jejího předsedu Juana Guaidóa. Guaidó, který vede opozici proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se ve středu v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Za hlavu státu Guaidóa uznaly Spojené státy, kterým následně Maduro vypověděl diplomatické vztahy, což ale Washington odmítá akceptovat.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó, jenž je vůdcem opozice proti stávajícímu prezidentovi Nicolási Madurovi, se v Caracasu prohlásil úřadujícím prezidentem. Záhy poté ho jako prozatímního šéfa státu uznal americký prezident Donald Trump a následně také Organizace amerických států (OAS).
Ruské strategické bombardéry, které v minulých dnech přiletěly do Venezuely, vykonaly desetihodinový let nad Karibským mořem. V Moskvě to ve středu oznámilo ruské ministerstvo obrany. Dva bombardéry Tu-160, schopné nést jaderné zbraně, obří transportní letoun An-124 Ruslan a doprovodné letadlo Il-62 dorazily do Caracasu v pondělí.
V karibské oblasti se v minulém roce výrazně zvýšil počet případů pirátství a praktiky pirátů jsou stále brutálnější, informuje server Washington Post. Za zhoršením situace je zřejmě politická a ekonomická krize v regionu. Podle pozorovatelů v oblasti se často pirátství děje s požehnáním a ve spolupráci se zkorumpovanými státními zaměstnanci, zejména ve vodách Venezuely, která se potýká s rozsáhlou politickou a ekonomickou krizí. „Je to kriminální chaos bez zábran všude kolem venezuelského pobřeží,“ řekl pro Washington Post Jeremy McDermott z neziskové organizace Insight Crime, která sleduje vývoj organizovaného zločinu v Latinské Americe a Karibiku.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v sobotu večer místního času (v noci na neděli SELČ) stal terčem neúspěšného pokusu o atentát. Uvedl to venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez. Poblíž místa, kde Maduro pronášel projev, explodovala výbušná zařízení. Levicový prezident i další členové vlády vyvázli z incidentu bez újmy. Zranění utrpělo sedm členů Národní gardy.
Nejméně 17 mladých lidí se v noci na sobotu udusilo slzným plynem v nočním klubu ve venezuelské metropoli Caracasu. Informovala o tom venezuelská média s odvoláním na ministerstvo vnitra.
Nedělní prezidentské volby ve Venezuele vyhrál dosavadní socialistický prezident Nicolás Maduro. Po sečtení téměř 93 procent hlasovacích lístků získal 68 procent hlasů, informovala volební komise. Madurův hlavní vyzyvatel Henri Falcón, kterého podle komise podpořilo 21 procent voličů, už prohlásil, že volby byly poznamenány nesrovnalostmi a postrádají legitimitu.
Venezuela, která zažívá paralyzující hospodářskou krizi, plánuje zahájit předběžný prodej vlastní digitální měny nazvané petro 20. února. Oznámil to v úterý Nicolás Maduro. Ten už dříve řekl, že vláda vydá 100 milionů žetonů, každý ohodnocený a krytý ekvivalentem jednoho barelu venezuelské ropy. To by znamenalo, že hodnota celé emise petra bude činit asi šest miliard dolarů (přes 122 miliard Kč).
Protivládní protesty ve Venezuele kvůli nedostatku potravin si za dva týdny vyžádaly již šest obětí. Tuto tragickou bilanci naposledy zvýšila čtyři čtvrteční úmrtí při rabování obchodů na severozápadě země ve státě Mérida. Informovala o tom agentura AFP. Na sociálních sítích také koluje video z téhož regionu, na němž skupina mužů vnikla na cizí farmu a s pokřiky „Máme hlad“ umlátila krávu.
Venezuela, která má problémy se splácením státních dluhopisů, v příštích dnech představí svoji vlastní digitální měnu petro. Oznámil to na tiskové konferenci ministr pro komunikace a informace Jorge Rodríguez. Na rozdíl jiných digitálních měn, jako bitcoin, má být petro kryté, a to ropou, píše agentura Bloomberg.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro řekl, že hlavní opoziční strany budou příští rok vyloučeny z prezidentských voleb , informoval dnes zpravodajský server BBC. Podle Madura budou moci kandidáta nominovat jen ty strany, které se zúčastnily nedělních voleb starostů. Vedení stran Především spravedlnost (PJ), Demokratická akce (AD) a Vůle lidu (VP) volby bojkotovala, protože volební systém podle nich není objektivní.
„Kupte si arepu proti Madurovi,“ vyvolává nad termoboxem naplněným silnými kukuřičnými plackami vysoký mladík. Má baseballovou čepici v teplých barvách venezuelské trikolory a vínový dres tamní fotbalové reprezentace. Snaží se v přístavu peruánské metropole Limy přesvědčit lidi ke koupi typického venezuelského pokrmu, a solidárně tak přispět k pádu diktatury v jeho vlasti.
Hospodářské sankce, které Spojené státy uvalily v pátek na režim autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, podle analytiků můžou způsobit bankrot Venezuely. USA totiž Caracasu výrazně omezily další zadlužování na amerických trzích, exportu venezuelské ropy do USA se ale sankce příliš nedotknou. Podle některých expertů se však ještě zhorší humanitární krize ve Venezuele, což může zvýšit sociální napětí v zemi.
Sesazená venezuelská generální prokurátorka Luisa Ortegová a její manžel a poslanec rozpuštěného parlamentu Germán Ferrer uprchli do Kolumbie. Oba v minulosti podporovali prezidenta Nicoláse Madura, v posledních době ho ale kritizovali kvůli údajné snaze nastolit diktaturu a kvůli porušování lidských práv.
Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek pokračoval ve své ostré rétorice z tohoto týdne a po KLDR pohrozil vojenským řešením i autoritářské vládě Venezuely. Podle Trumpa mají USA v případě Venezuely mnoho možností, včetně vojenského řešení. Americký prezident to podle agentury AP řekl novinářům v New Jersey, kde tráví dovolenou. Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino Trumpova slova označil za akt šílenství a maximálního extremismu.
Asi 25 tisíc lidí přejde denně hranice z Venezuely do Kolumbie, většina proto, aby si tam nakoupila základní potraviny. Každý desátý už ale v Kolumbii zůstává, informoval server eldiario.es s odvoláním na kolumbijskou pohraniční stráž. Její vedení se obává, že počet venezuelských uprchlíků dále poroste i kvůli upevňování autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura.
Venezuelská vláda v neděli potlačila rebelii v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů pod vedením bývalého kapitána vyhlásila rebelii proti vládě prezidenta Nicoláse Madura. Zemřel při tom nejméně jeden člověk, podle opozičního deníku El Nacional jsou oběti nejméně dvě. Ke kasárnám na předměstí třetího největšího města země Valencie vyšly protestovat desítky lidí, které vláda rozehnala.
Venezuelské Ústavodárné shromáždění, které vzniklo z nedávných kontroverzních voleb, v sobotu odvolalo generální prokurátorku Luisu Ortegovou. Ta dlouhodobě viní vládu prezidenta Nicoláse Madura z nedemokratických postupů a za neústavní označila i vznik Ústavodárného shromáždění.
Do čela kontroverzního venezuelského Ústavodárného shromáždění byla v pátek jednomyslně zvolena bývalá ministryně zahraničí Delcy Rodríguezová. Ustavující schůze nového orgánu, který vznikl z vůle socialistického prezidenta Nicoláse Madura, dnes začala za mimořádných bezpečnostních opatření a provázely ji manifestace stoupenců vlády i opozice.
Účast v nedělních volbách do Ústavodárného shromáždění ve Venezuele byla nejméně o jeden milion voličů nižší, než uvádí tamní vláda. Prohlásil to ve středu na tiskové konferenci v Londýně výkonný ředitel firmy, která po technologické stránce zajišťovala nedělní hlasování. Volební účast už dříve zpochybnila venezuelská opozice, která volby bojkotovala jako nedemokratické.
Venezuelská tajná služba v noci na úterý odvedla z jejich domovů dva významné opoziční vůdce Leopolda Lópeze a Antonia Ledezmu. Informovala o tom média s odvoláním na jejich rodinné příslušníky. Oba přední kritici prezidenta Nicoláse Madura, které předtím venezuelský režim poslal do domácího vězení, byli převezeni na neznámé místo dva dny po kontroverzních volbách Ústavodárného shromáždění, kvůli jehož ustavení chystá opozice velké protesty.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro se vysmál sankcím, které na něj uvalily v pondělí Spojené státy kvůli nedělním kontroverzním volbám. Maduro také kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa za to, že se plete do záležitostí Venezuely. Den voleb, které považuje za nedemokratické nejen místní opozice, ale i velká část zemí regionu, označil autoritářský prezident za historický.
Ve Venezuele se konají volby do nového Ústavodárného shromáždění, které mohou posílit vratkou pozici neoblíbeného prezidenta Nicoláse Madura. Opozice ovládající parlament volby bojkotuje, neboť ve shromáždění vidí další krok směrem k autoritativně řízenému státu.
Venezuela zakázala všechny demonstrace, které by mohly narušit či ovlivnit nedělní volby do nového Ústavodárného shromáždění. Za porušení zákazu hrozí až deset let vězení. Podle BBC to oznámil ministr vnitra Néstor Reverol. OSN v pátek postup režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura kritizovala a vedení země vyzvala, aby umožnilo občanům poklidně vyslovit nesouhlas a aby se každý mohl ve volbách svobodně vyjádřit.
