Svobodu nejen americkým dětem
Před dvaceti třiceti lety si americké děti hrály s kamarády na ulicích a v parcích a skoro polovina jezdila do školy na kole.
Před dvaceti třiceti lety si americké děti hrály s kamarády na ulicích a v parcích a skoro polovina jezdila do školy na kole.
V posledních dvou letech vzrostl počet podnětů týkajících se ochrany práv dětí a mění se i témata, kterými se ombudsmani musejí častěji zabývat. „Spory rodičů o děti jsou vyhrocenější a tvrdší než v minulých letech, přibývá i stížností souvisejících s pěstounskou péčí,“ říká o situaci ombudsmanka Anna Šabatová. Na vině jsou i úřady, které často postupují nesprávně nebo neudělají nic.
Osud dvouletého britského chlapce Alfieho Evanse, který skonal minulý týden, vyvolal obrovskou pozornost. Těžce nemocné dítě v průběhu hospitalizace dokonce mohlo být léčeno za hranicemi své země, jejíž justice rozhodla, že má být odpojeno od přístrojů, které ho udržovaly při životě. Smutný příběh opět rozvířil řadu etických otázek, na které se těžko hledá jednoznačná odpověď. Dochází ke střetu s vírou a poznatky vyspělé medicíny, ukázal také kulturní rozdíly při vnímání lidského života mezi protestantským severem Evropy a spíše katolickým jihem.
Zájem čerstvých otců o sedmidenní dovolenou placenou státem roste. Nový typ dávky, tzv. otcovská, platí od 1. února. Zatímco v únoru podalo žádost o otcovskou 2130 tatínků, v březnu to bylo už 5078 žádostí. Podle resortu práce a sociálních věcí bude možné zájem relevantně vyhodnotit nejdříve půl roku po jejím odstartování.
Petrohradský poslanec Vladimír Petrov podal návrh zákona, podle něhož by měly být ženy trestány za to, že budou pít alkohol nebo užívat tabákové výrobky v období těhotenství. Pokutovány by podle Petrova měly být i obchody, které ženám alkohol a tabákové výrobky prodají. V případě pochybností o těhotenství by si prodavač mohl vyžádat potvrzení o tom, zda-li žena je či není v jiném stavu.
Britský Nejvyšší soud rozhodl, že lékaři mohou ukončit život těžce postiženého jedenáctiměsíčního chlapce Isaiaha Haastrupa i bez souhlasu jeho rodičů. Lékaři z londýnské nemocnice King‘s College Hospital tvrdili, že toto rozhodnutí je v zájmu dítěte, uvádí rozsudek. O případu informuje server CNN.
Má konzervativní názory, přesto stojí v čele Českomoravské psychologické společnosti. Ne každému se to líbí.
Česká televize v úterý večer odvysílala dokument z cyklu Český žurnál na téma, kterým před časem žil nejen český internet.
Prázdninovou hladinku veřejného mínění v červenci rozvířil rozsudek českého Ústavního soudu, který přiřkl rodičovská práva gayům vychovávajícím děti. Ty byly počaty díky embryu vajíčka od anonymní dárkyně a spermatu jednoho z partnerů a odnošeny náhradní matkou, se kterou muži uzavřeli smlouvu, na jejímž základě je kalifornský soud prohlásil rodiči a zapsal do rodných listů dětí.
Povinný předškolní rok začne pro děti platit již v září. Ti, kterých se to týká, se měli ve školkách přihlásit do konce května. Rodiče, kteří to neudělali, spáchali přestupek a hrozí jim pokuta až pět tisíc korun. Předsedkyně asociace předškolní výchovy Eva Opravilová říká, že praxe je zatím nejasná, protože nikdo zřejmě nemá povinnost vyhledávat rodiče a zjišťovat, proč dítě nepřihlásili.
Muži v Evropě, ale také v dalších západních regionech světa, se potýkají s vytrvalým úbytkem spermií. Od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu Human Reproduction Update.
Dva homosexuální muži, kteří jsou podle kalifornského práva rodiče dítěte odnošeného náhradní matkou, uspěli u českého Ústavního soudu. Dosud se marně domáhali stejného uznání také v Česku, nyní se jejich situací musí znovu zabývat Nejvyšší soud (NS) a měl by jim vyhovět. Původně uznal jako otce jen jednoho z nich. Podle ústavních soudců ale při tom porušil práva partnerů i dítěte.
Dva mladí muži z Británie se stali prvními muži ve své zemi, kteří porodili. Oba dva se narodili jako ženy, chirurgickou operaci ale kvůli touze po potomkovi nechali na později. Třiadvacetiletý Scott Parker letos v dubnu přivedl na svět dceru Saru, kterou počal se známostí na jednu noc.
Poslanecký návrh, který měl do české legislativy zamontovat právo svobodných žen bez partnera na umělé oplodnění, rozpoutal mezi politiky bouřlivou debatu. Pustily se do sebe například Jitka Chalánková (TOP 09), podle které něco jako právo na dítě nepatří mezi lidská práva, se zastánkyní návrhu a ministryní práce Michaelou Marksovou (ČSSD). Sněmovna se ve středu nakonec postavila proti.
Ženě odebral Městský soud v Brně syna, protože ho nevedla k lásce k otci, a dítě může nyní vidět jen padesát hodin ročně. Případ, o němž informoval server Novinky.cz, pobouřil veřejnost a čtenáři kroutí hlavou nad nepochopitelným rozhodnutím soudkyně. Rozhodnutí soudu naopak obhajuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Informace v médiích jsou podle ní jednostranné a vynechávají podstatné, a sice že matka dítě silně psychicky týrala.
Rodiče vícerčat možná budou pobírat vyšší rodičovský příspěvek, vzroste také daňová sleva na první dítě. Rozšíří se rovněž okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě. V novele o státní sociální podpoře, která má zavést možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku, to ve čtvrtek doporučil poslancům schválit sněmovní sociální výbor. Plénum bude hlasovat o podobě předlohy zřejmě na dubnové schůzi.
Otcové zřejmě získají nárok na týdenní placenou dovolenou po narození dítěte. Dobrovolní záchranáři budou pobírat vyšší nemocenskou. V novele o nemocenském pojištění, jež předpokládá i rozšíření nároku na sirotčí důchod, to v pátek schválila Sněmovna. Opoziční ODS a TOP 09 neuspěly s návrhem na vyškrtnutí otcovské dovolené. Pravice na rozdíl od vlády tvrdí, že rodinné vazby ani rovnost mužů a žen nezlepší.
Strany vládní koalice se ve středu shodly na tom, že rodiny s dětmi dostanou příští rok navíc čtyři miliardy korun. Na twitteru to uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dětské přídavky se podle něj zvýší o 300 korun měsíčně, nárok budou mít nově rodiny s příjmy až do 2,7 násobku životního minima. O 150 korun měsíčně se pak zvýší i sleva na dani na první dítě.
Domácí násilí na ženách a dětech by v rámci ruského trestního zákoníku již nemělo být zločinem. Návrh zákona prošel zatím prvním čtením a pro přijetí hlasovalo 368 poslanců proti jednomu nesouhlasnému hlasu, informuje server Politico. Stojí za ním poslankyně Jelena Mizulinová, která se snaží o ochranu tradiční ruské rodiny založené na autoritě rodičů.
Třetí svět se stále více zalidňuje, ale západní Evropa a severní Amerika jde opačným směrem, a katastrofisté dokonce mluví o jejich vymírání. Vedle hojně diskutovaného problému neplodnosti zůstává poněkud ve stínu pro mnohé znepokojivě rostoucí počet našich spoluobčanů, kteří odmítají plodit děti. V západních zemích se dokonce mluví o stávce rodiček.
Často utečou z první vycházky nebo prostě přelezou plot dětského domova. „V útěku jim těžko můžeme zabránit a také se o to nesnažíme. Vychovatelé mají zakázán fyzický kontakt s klienty,“ podotýká Patrik Matoušů, ředitel výchovného ústavu v Praze-Proseku. Policie sem přiváží děti běženců, které byly na českém území zadrženy bez doprovodu rodičů či jiných příbuzných.
Pro někoho je nepředstavitelné na dítě vůbec sáhnout, jiný z facky nebo rány přes zadek neštěstí nedělá. V Salonu Týdeníku Echo diskutují šéfredaktor serveru pro základní a střední školy Česká škola a tvůrce školské politiky pirátské strany Jan Wagner, školní psycholožka Olga Kučerová, vychovatel Výchovného ústavu Klíčov Kryštof Velčovský a vysokoškolský pedagog a literární kritik a editor Petr Šrámek. Všichni hosté Salonu jsou rodiči.
Do diskusního Salonu Týdeníku Echo přišli ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček, šéfredaktor Svobodného fóra Pavel Šafr, poslankyně TOP 09 a současně zmocněnkyně Michalákové Jitka Chalánková a poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška.
Evu Michalákovou, jíž norská sociální služba Barnevern před čtyřmi lety odebrala dva syny, Denise a Davida (dnes 10 a 6 roků), čeká v září důležitá bitva.
Když se před sto třemi lety středoškolský profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík se skupinou několika svých studentů a s velkou károu, na níž byly naloženy potřeby na mnohatýdenní táboření, vypravil z Prahy do Vorlovských lesů k blízkosti hradu Lipnice, nejspíš věděl, že píše historii. Těžko ovšem říct, zda si uvědomoval, jak výraznou stopu v ní, a potažmo v celé společnosti zanechá.
Nad tématem, proč jsou srovnatelně inteligentní dívky ve škole mnohem úspěšnější než chlapci, se v salonu sešli analytička Simona Weidnerová z Institutu pro sociální a ekonomické analýzy, která se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vzděláním a pracovním úspěchem, Ondřej Šteffl, majitel agentury Scio, která dělá testy na srovnávání studijních předpokladů, a psycholožky Dobromila Trpišovská a Marie Vacínová.
Hynek Jůn, zakladatel zmíněné organizace, je v tuzemsku patrně nejlepší terapeut, který se věnuje práci s problémovými dospělými lidmi s autismem a s pobytovými programy pro takové klienty.
Přítel mé mámy je můj táta, řekla by dnes možná většina českých kojenců, kdyby už uměla souvisle mluvit. V roce 2013, z něhož jsou k dispozici zatím poslední statistická data, totiž v tuzemsku přišla na svět většina prvorozených dětí mimo manželství – 27 tisíc z celkového počtu 51 tisíc takových novorozenců.
Pokud se v sobotu 7. února nepodaří zvednout alespoň polovinu Slováků k účasti, nevstoupí možná výsledky referenda o rodině v platnost.
Kauza možného uplácení, která se jen pár týdnů před hokejovým mistrovstvím světa rozehrává kolem trenéra české reprezentace a kapitána olympijských vítězů z Nagana Vladimíra Růžičky, otevřela starou bolest českého hokeje.