"K čertu s Nejvyšším soudem." Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat je podle prezidenta Joea Bidena tragický omyl a výsledek extremistické ideologie.
Americký nejvyšší soud dnes zrušil právo na potrat dané verdiktem starým skoro 50 let. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. To, že se nejvyšší soud, v němž nyní převažují konzervativní členové, rozhodl verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená sice, že budou interrupce automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech.
Demokratům se v americkém Senátu nepodařilo prosadit právo na potrat jako federální zákon. Proti návrhu hlasovali všichni republikáni a také konzervativní demokrat Joe Manchin. Tah, který byl prevencí proti očekávanému verdiktu nejvyššího soudu, byl předem odsouzen k nezdaru, píše na svém serveru stanice BBC.
Internetový prodejce Amazon proplatí americkým zaměstnankyním cestovní náklady na potrat. Reaguje tím na chystané zákony, které by ženám přístup k potratu v některých státech USA ztížily, napsal na svém webu týdeník Der Spiegel. Žena, která se rozhodne pro potrat, a bude proto muset cestovat dále než 160 kilometrů, bude moct čerpat na cestovní náklady a ubytování až 4000 dolarů (asi 94.000 Kč) z podnikového zdravotního pojištění.
K úternímu úniku informací z amerického Nejvyššího soudu by se dala napsat řada komentářů. Z hlediska americké politiky umělého přerušení těhotenství. Z hlediska vztahu soudnictví a zákonodárství v USA. O tom už bylo a ještě bude napsáno mnohé. Ale ten únik samotný je taky velmi neblahou událostí z hlediska demokratických norem. Téma potratů je z rodu těch, kolem kterých se organizují soupeřící americké politické síly. Pro konzervativce je potrat vražda, a když jde o vraždu, nesluší se dělat kompromisy.
Soudci nejvyššího soudu USA podle uniklého návrhu většinového stanoviska hlasovali pro zrušení precedenčního rozsudku v kauze Roeová versus Wade, kterým byly zlegalizovány potraty v celých Spojených státech. Uvedl to server Politico. Agenturám Reuters a AP se pravost návrhu stanoviska zatím nepodařilo ověřit. Nejvyšší soud a Bílý dům odmítly věc komentovat. „Roeová se od začátku ohromně mýlila,“ napsal podle Politico soudce Samuel Alito v návrhu stanoviska z 10. února.
Jsou věci, které přímo volají po jednoznačnosti, což ale bývá právě ta past. Takovou pastí je kauza, či jak to nazvat, sporu o potratové tabletky „po“, tedy po početí. Pilulka, tedy její zařazení k pomoci Ukrajině, se stala předmětem zástupné války „kulturního typu“, která se vede u nás, tedy mimo vlastní „místo činu“, ale i tak dosti urputně.
Proč mají Češi tendenci věřit ohledně Polska tomu nejhoršímu? Znovu se to potvrdilo minulý týden, když mnoha médii proběhla zpráva, že v polské Čenstochové zemřela sedmatřicetiletá žena poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci. Novinky.cz zprávu opatřily titulkem „Středověk v Polsku trvá. Vyjmout mrtvý plod nesměli, tak čekali, až zemře i dvojče. Matka nepřežila“
Velkou bouři vyvolal nejen v Polsku případ ženy Agnieszky, která tento týden zemřela. Příčinou kritiky bylo to, že lékaři těsně před Vánocemi údajně neprovedli těhotné ženě potrat druhého plodu poté, co první nenarozené dítě v děloze zemřelo. Kolem případu panují velké emoce i s ohledem na velkou kritiku, která směřuje na nový polský zákon, který zakazuje právo na potrat. Některá média v souvislosti s aplikací polského protipotratového zákona o návratu do středověku a obviňují lékaře, že z ideologických důvodů odmítli potrat provést.
Tisíce lidí vyšly do ulic Varšavy a dalších polských měst na protest proti přísným protipotratovým zákonům poté, co nedávná smrt těhotné ženy obnovila veřejnou debatu o interrupcích v zemi. Třicetiletá Izabela podle médií zemřela poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci. K jejímu úmrtí přispěl podle kritiků nález ústavního soudu z loňského října, který prakticky postavil interrupce v Polsku mimo zákon.
Někteří europoslanci ve středu vyzývali Evropskou komisi (EK), aby důrazněji zasáhla proti polské vládě vzhledem k loňskému rozhodnutí tamního ústavního soudu, které v zemi fakticky zakázalo veškeré potraty. Řada členů z pravicově zaměřených frakcí Evropského parlamentu (EP) se nicméně proti jejich vystoupením ohrazovala s tím, že otázka umělého přerušení těhotenství spadá do kompetencí jednotlivých členských států.
Dnes již bývalý generální ředitel softwarové společnosti Tripwire Interactive kvůli své podpoře texaského zákonu, který zakazuje umělé potraty po šestém týdnu těhotenství, přišel o své místo.
Nový zákon zakazující v Texasu potraty se setkal s ostrým odporem části levicově cítící veřejnosti a nyní do boje za potraty vstoupily i některé velké firmy. Největší americký registrátor internetových domén GoDaddy ukončil provoz stránky organizace Texas Right to Life, na které mohli lidé nahlašovat porušení tohoto zákona, známého pod značkou SB8. Svůj odpor vyjádřily i dopravní společnosti Uber a Lyft nebo technologická společnost Match Group, která vlastní internetové seznamky Tinder nebo OKCupid.
Republikáni hned v šesti dalších amerických státech chtějí urychleně přijmout podobný přísný zákaz potratů, jako to udělal Texas. Plánují to navzdory velké vlně levicové kritiky, která zazněla mimo jiné také z úst prezidenta Joea Bidena. Podle aktivistů i Bílého domu je zákaz protiústavní a odpírá ženám možnost rozhodnout se samy. Mezi státy, které plánují schválit stejný zákaz jako v Texasu, patří mimo jiné Florida, Arkansas nebo Mississippi. Celkem je států šest, v nichž navíc mají republikáni většinu.
Jestli nějaký termín v posledních několika málo letech zažil hodně prudký pád popularity, ztrátu respektu, je to pojem „liberální demokracie“ (ve smyslu demokratické zřízení založené na individuálních právech, pluralismu a podobně). Najednou se k ní málokdo hlásí, a pokud ano, tak třeba značně účelovým způsobem – dovolává se jejích principů, protože se mu to zrovna hodí, je právě v menšině nebo má dojem, že jsou jeho práva porušována.
Mezi konzervativci panuje přesvědčení, že v kulturní a sociální sféře vedou zoufalý a předem prohraný boj. Nejlepší, co mohou udělat je síly “pokroku” zdržovat, šance na obrat je však nulová. Že tomu tak nemusí být ukazuje včerejší rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, které je prezentováno jako první velké vítězství sociálních konzervativců za několik desetiletí.
Amerika se chystá na obří střet v kulturní válce. V pondělí Nejvyšší soud ohlásil, že se posoudí ústavnost potratového zákona ve státě Mississippi, který zakazuje umělé interrupce po patnáctém týdnu těhotenství. Americká levice již bije na poplach. Jedná se totiž o první potratový zákon, který bude přezkoumávat Nejvyšší soud ve složení, jak ho zanechal Donald Trump. V něm mají „konzervativní“ soudci převahu nad „liberálními“ 6 ku 3.
Ta polská událost získala zahraniční přesah. Jde o zpřísnění potratového zákona, ke kterému došlo rozhodnutím polského ústavního soudu 22. října. V otázce potratů je ve světě považován za správný pouze jeden směr, ten k čím dál větší liberalizaci. Nejlépe je to vidět v USA, kde nejradikálnější propotratoví aktivisté požadují právo na interrupci až do momentu narození. V Evropě zdaleka nejde o takové téma.
Představte si samosprávné území s velkou mírou autonomie ve vnitřních otázkách. Teď si představte, že toto území je historicky velmi liberální, až progresivní. Jako jedno z prvních v Evropě schválilo potraty, má velmi tolerující přístup k homosexualitě, dávno tam byly schváleny sňatky gayů a leseb. K tomu si představte, že vláda mateřské země využije dysfunkčnosti samosprávy, jež ale nemá s otázkami tohoto druhu nic společného, a zakáže umělé interrupce i manželství homosexuálů. Následoval by celosvětový skandál, stohy komentářů, prohlášení celebrit, pochody za respektování suverenity a protesty za práva menšin. Přesně popsaný scénář se stal v Severním Irsku, jen v opačném gardu, takže to nikoho nezajímalo.
Američtí progresivisté, podobně jako ti čeští, rádi odkazují k západní Evropě jako k vrcholu civilizace, jenž je hoden následování ve všech oblastech. Vyjádření, že v Evropě je něco normální, bývá považováno za neprůstřelný argument. USA by tak měly přijmout skandinávský socialismus, britský zákaz zbraní a švýcarské zdravotnictví. Jediná oblast, jíž se progresivisté nechtějí inspirovat, jsou interrupce. Potratová legislativa v Evropě bývá mnohem přísnější než v Americe.
Poté, co prezident Trump ukončil svůj projev o stavu Unie, shrnuli jej moderátoři CNN, jejíž přenos bylo možné sledovat i na české kabelové televizi, takto: Byla v něm vstřícná, pozitivní témata (a vyjmenovali několik postojů amerických demokratů) i některá témata kontroverzní – a vyjmenovali několik postojů typických pro republikány. Mezi nimi i téma umělého přerušení těhotenství. Trump jmenovitě kritizoval nedávnou potratovou legislativu ve státě New York a návrh ve Virginii.
Je pondělí 28. ledna a v subkomisi Sněmovny delegátů, nižší komoře parlamentu amerického státu Virginie, právě probíhá nezáživné zasedání, jemuž předsedá republikán Todd Gilbert. Novináři z regionálního tisku si nudou okusují propisky, je to příšerná rutina, demokratka Kathy Tranová předkládá návrh, který by posílil ochranu motýlů. Přesto bude jí a Gilberta už večer plný internet – a s hmyzem to nebude mít nic společného.
Většina dotázaných Čechů souhlasí s právem žen na umělé přerušení těhotenství, uzákoněním eutanazie i zavedením trestu smrti. Nejvýraznější podporu má právo na interrupci, a to 71 procent. Usmrcení člověka na vlastní žádost by uzákonilo 67 procent lidí a trest smrti 55 procent. Vyplývá to z výsledků květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Katolické Irsko směřuje k zrušení letitého zákazu interrupcí, jak vyplývá z prvních odhadů výsledku pátečního referenda na základě průzkumu názorů voličů opouštějících volební místnosti. Zatím se ukazuje, že nejméně 68 procent účastníků hlasování je pro změnu. Pro odstranění zákazu potratů je více žen, než mužů: průzkum agentury IPSO/MRBI ukázal, že jich je 70 procent, zatímco mužů 65 procent.
Internetová společnost Google nebude na svém stejnojmenném vyhledávači a na kanálu YouTube zobrazovat reklamy, které se týkají nadcházejícího referenda o potratech v Irsku. Firma k tomuto kroku přistoupila ve snaze ochránit hlasování, aby bylo čestné, informovala agentura AP. Referendum o uvolnění pravidel pro interrupce se bude v Irsku konat 25. května.
Když se v roce 2004 rozhořel spor o nové složení Evropské komise pod vedením Josého Manuela Barrosa, největší rozhořčení vzbudil italský kandidát Rocco Buttiglione. Toho odmítl výbor pro lidská práva, protože označil homosexualitu za hřích, vyslovil se pro právo žen zůstat v domácnosti „pod ochranou svého manžela“ a také pro zřízení táborů pro žadatele o azyl v EU na severu Afriky.
Ve 45 amerických státech se o víkendu konají demonstrace stoupenců i odpůrců potratů. Zatímco odpůrci interrupcí se shromáždili před 225 klinikami, které potraty provádějí, stoupenci plánovaného rodičovství manifestovali před vládními budovami a místními úřady. Demonstrace podle policie proběhly pokojně.
Prezident Donald Trump v pondělí rozhodl pozastavit najímání zaměstnanců federální vlády a zablokoval federální financování mezinárodních organizací, které vykonávají potraty nebo o nich poskytují informace. Příkaz nové hlavy státu o zmrazení personálního stavu vládních agentur se netýká armády.
Polský parlament ve čtvrtek odmítl kontroverzní návrh zákona, který prakticky předpokládal zákaz potratů. Informovala o tom televize TVN24. Interrupce podle zamítnutého návrhu, který vyvolal protesty polských žen i kritiku v zahraničí, by byly možné jen v jediném případě, a to při ohrožení života matky.
