ÚMRTÍ V POLSKU

Vše jsme udělali správně, na zákon o potratech jsme nehleděli, hájí se polští lékaři po smrti ženy

ÚMRTÍ V POLSKU
Vše jsme udělali správně, na zákon o potratech jsme nehleděli, hájí se polští lékaři po smrti ženy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Velkou bouři vyvolal nejen v Polsku případ ženy Agnieszky, která tento týden zemřela. Příčinou kritiky bylo to, že lékaři těsně před Vánocemi údajně neprovedli těhotné ženě potrat druhého plodu poté, co první nenarozené dítě v děloze zemřelo. Kolem případu panují velké emoce i s ohledem na velkou kritiku, která směřuje na nový polský zákon, který zakazuje právo na potrat.

Některá média v souvislosti s aplikací polského protipotratového zákona o návratu do středověku a obviňují lékaře, že z ideologických důvodů odmítli potrat provést. Sama nemocnice i odborníci ale postup lékařů hájí, k pochybení podle nich nedošlo.

Úmrtí 37leté Agnieszky z Černostochové nyní vyšetřuje specializované oddělení prokuratury v Katovicích. Emoce kolem případu, jehož se měl dotýkat jeden z nejpřísnějších zákonů o interrupcích v Evropě, se nyní snaží uklidnit jak sama nemocnice, tak odborníci a v neposlední řadě i některá polská média.

Agnieszka, jež byla v prvním trimestru a čekala dvojčata, si loni 21. prosince v nemocnici v Čenstochové stěžovala na stále silnější bolesti břicha a zvracení. Podle příbuzných jí lékaři ale řekli, že je to v případě vícečetného těhotenství normální. Nicméně 23. prosince zdravotníci zjistili, že jeden plod odumřel. Rodina tvrdí, že však nepovolili, aby byl z Agnieszčina těla mrtvý plod odstraněn. Podle tvrzení rodiny lékaři čekali, až samovolně ustanou i životní funkce druhého plodu. To lékaři odmítají. Podle nich byla naděje na záchranu druhého plodu, ke které pak ale kvůli komplikacím nedošlo, a potrat byl následně tedy proveden až po jeho úmrtí.

Žena se však po zákroku, k němuž došlo 31. prosince, cítila během ledna stále hůř a navštívila několik nemocnic. Měla zvýšené CRP, což svědčí o zánětu či infekci v těle. Nemocnice odmítá, že by zákrok zdržovala kvůli zákonu zakazujícím potraty, jak tvrdí rodina a někteří aktivisté. Agnieszka však 25. ledna zemřela.

I přes rozruch na sociálních sítích nemocnice i některá zdrženlivější média polská média informují, že Agnieszka nezemřela na komplikace po odebrání plodů a že o potratu bylo rozhodnuto okamžitě po úmrtí druhého dítěte. Navíc lékaři provedli před potratem i po něm řadu zákroků, které měly pacientce pomoci, tvrdí nemocnice v prohlášení, které má Echo24 k dispozici.

Lékaři postupovali odborně správně, říká odborník

„Poté, co došlo k úmrtí prvního dítěte, tedy 23. prosince 2021, se přistoupilo k vyčkávacímu postoji, protože existovala šance na záchranu druhého dítěte. Navzdory úsilí lékařů zemřel i druhý plod. Ihned bylo rozhodnuto o ukončení těhotenství. Lékaři zahájili mechanickou a farmakologickou indukci. Navzdory výše uvedeným opatřením nedošlo k žádné odezvě a 31. prosince jsme museli provést potrat,“ uvedla nemocnice v oficiálním vyjádření, které získal deník Echo24.

Zdrženlivá jsou ve svých článcích i některá jinak velmi progresivní média, která se obvykle prezentují jako velcí zastánci práva na potrat. Mezi nimi například list Gazeta Wyborcza. Ten mimo jiné uvedl, že o sepsi, kvůli které měla podle rodiny Agnieszka zemřít, není v lékařských zprávách zmínka. Naopak v posledních dnech jejího života u ní lékaři objevili příznaky embolie a žena měla pozitivní test na koronavirus. Postupně pak ženě přestaly fungovat orgány, 23. ledna byla ještě po srdeční zástavě úspěšně resuscitována, o dva dny později ale zemřela. Pokud za úmrtí mohla sepse, je list zdrženlivý ve vynášení rozsudku i s ohledem na to, že by se v takovém případě jednalo spíše o zanedbání ze strany lékařů, nikoliv o úmysl neprovést potrat z ideologických důvodů.

I hnutí Strajk Kobiet (stávkové hnutí žen) sice viní lékaře ze smrti Agnieszky, ale zatím se zdrželo protestních akcí s tím, že kauza je nejasná a není zřejmé do jaké míry úmrtí souviselo s předchozím potratem.

Za své kolegy z Černostochové se postavili i někteří lékaři a odborníci na prenatální vývoj. „Pokud jedno z dvojčat zemře, zejména v prvním trimestru těhotenství, nikdy ho neodstraňujeme. Takové jsou světové standardy a nejbezpečnější model chování jak pro pacienta, tak pro živý plod," uvedl například lékař a odborník na perinatologii Maciej W. Socha v rozhovoru pro OKO.press.

Vyjádření nemocnice by newsroom on Scribd

„Toto těhotenství nemohlo být ukončeno. Ani já bych ji neukončil a podle mého názoru byl lékařský postup do konce prosince, který byl popsán ve vyjádření nemocnice, plně oprávněný a v souladu s vědou," říká Socha, podle nějž na případ neměl žádný vliv zákon zakazující potraty. Slova Sochy potvrzují i další lékaři.

Profesor Krzysztof Czajkowski, polský národní konzultant pro gynekologii a porodnictví, v rozhovoru pro ženský magazín listu Gazeta Wyborcza Wysokie Obcasy, připouští, že taková hodnoty CRP mohly ukazovat na sepsi a měly vzbuzovat obavy. Zároveň však vyzývá ke zdrženlivosti při vynášení soudů. „Dnes víme příliš málo na to, abychom mohli rozhodnout, co bylo příčinou smrti. Mezi zánikem plodu a úmrtím pacientky uplynuly více než tři týdny. Nevíme, co se během té doby stalo. Dnes můžeme pouze říci, že pokud v dvojčetném těhotenství zemře jeden plod, není to indikace k zásahu a ukončení těhotenství,“ vysvětluje profesor Czajkowski.

Rodina si také stěžovala, že se s ní lékaři odmítali bavit a vydat lékařskou zprávu. I to nemocnice důrazně odmítla. „Kontakt s rodinou pacientky byl udržován i po jejím příchodu na oddělení. Rodina měla samozřejmě možnost pacientku kontaktovat,“ uvedla nemocnice ve vyjádření, které má Echo24 k dispozici. Nemocnice v tomto ohledu přijala opatření v souladu s omezeními vyplývajícími z pandemie, která rodině pomohla navázat kontakt s pacientkou. Zdůrazňujeme, že personál nemocnice přijal veškerá možná a potřebná opatření, která byla zaměřena na záchranu života dětí a pacientky,“ uvedla nemocnice.

Polský ústavní soud, kterému dominují soudci dosazení konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), v říjnu 2020 výrazně omezil přístup Polek k legálním potratům. Do té doby mohly tento zákrok podstoupit tehdy, když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky a když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu. Z posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro 1000 ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě, tedy žena musí porodit i těžce poškozené dítě. Lékaři ve strachu z postihu podle médií raději odmítají uskutečnit potrat i v případech, kdy je ohrožen život matky.

, jkr