Prezidentská kampaň začíná dostávat obrátky a přicházejí první přesně mířené údery. Dosud političtí novici a jejich týmy pracovali na zvýšení povědomí kandidátů a nijak zvlášť se politicky neprofilovali. Nebylo také jasné, komu se podaří získat 50 tisíc podpisů nebo podporu zákonodárců. Zatím se nic důležitého nestalo. Dosavadní kampani chybí jeden zásadní parametr: jak se zachová Andrej Babiš, zda kandidaturu přijme, nebo najde jiného kandidáta.
Kampaň před prezidentskými volbami vstoupila do horké fáze, kdy už se používá špína – v zásadě tím se generál v. v. Petr Pavel brání proti svědectví muže, který ho nařkl ze lhaní o vlastní minulosti. Svědectví vyšlo v sobotním deníku Právo, muž se jmenuje Pavel Beneš, i on byl profesionální voják, s Petrem Pavlem ho pojí jedna zkušenost a jeden zážitek.
Firma Meta vlastnící Facebook změnila své rozhodnutí a po dnu blokace uvolnila historiku Petru Blažkovi jeho “zakázaný” příspěvek o kandidátu na prezidenta Petru Pavlovi. Oznámil to sám historik na sociální síti. Facebook ovšem dál posuzuje druhý příspěvek, který Pavlu Blažkovi skryl.
Sociální síť Facebook podle historika Petra Blažka zablokovala jeho příspěvek z 22. října, ve kterém se vyjadřoval k novým informacím o minulosti Petra Pavla, generála ve výslužbě a kandidáta na prezidenta. „V příspěvku nebylo jediné vulgární slovo, byly tam pouze citáty, odkaz na článek a moje hodnocení jejich věrohodnosti podle archivních pramenů,“ uvedl Blažek. „Váš příspěvek porušuje naše zásady komunity týkající se spamu,“ uvedl Facebook k odstraněnému historikovu postu.
Opoziční hnutí ANO oznámí kandidáta na prezidenta až v pondělí 31. října. Původně tak mělo učinit příští týden ve středu 26. října. Důvodem odkladu tiskové konference je izolace předsedy hnutí a bývalého premiéra Andreje Babiše kvůli koronaviru. Uvedl to Babišův mluvčí Vladimír Vořechovský. Babiš o tom, že má covid, informoval ve čtvrtek na instagramu. Přihlášku musejí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu.
Na otázku, koho by volili v prezidentské volbě, lidé nejčastěji zmiňují Petra Pavla, za ním následují Andrej Babiš, Danuše Nerudová, Pavel Fischer a Josef Středula. Aktuálně nejlepší pozici v hypotetických duelech ve druhém kole má nyní podle průzkumu Pavel následovaný Nerudovou. Vyplývá to z průzkumu STEM/MARK z přelomu září a října. Hnutí ANO svého nominanta zatím neoznámilo, jeho případní prezidentští kandidáti Babiš či Alena Schillerová by za současné situace prohráli všechny případné souboje.
První kolo prezidentských voleb by v říjnu podle volebního modelu agentury Ipsos vyhrál generál Petr Pavel se ziskem 27,9 procenta hlasů. Společně s ním by do druhého kola postoupil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který by získal 23,3 procenta hlasů. Ekonomka Danuše Nerudová by s 16,9 procenta hlasů byla třetí. Výsledky říjnového průzkumu v úterý zveřejnila agentura Ipsos. Oproti průzkumu v červenci zaznamenali Pavel a Nerudová nárůst preferencí, naopak u Babiše, který kandidaturu stále neohlásil, nastal významný pokles.
Podporu dvacítky poslanců a třicítky senátorů získal dosud pro svou prezidentskou kandidaturu nezávislý senátor Pavel Fischer. Ucházet se začátkem příštího roku o Pražský hrad chce mimo jiné s heslem "Česká republika na prvním místě". Fischer v úterý představení kampaně v pražském klubu Rock Café řekl, že jako prezident by pokračoval ve svém boji proti omezování lidských práv. Chtěl by podněcovat dlouhodobé vize a diskusi o plánech na delší dobu, než jsou rozpočtové či volební období.
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová shromáždila se svým týmem přes 80.000 podpisů občanů. Pro kandidaturu musí být platných 50.000 podpisů, Nerudová předpokládá, že bude nutné vyřadit přibližně 20 procent z nich kvůli chybě nebo nečitelnosti.
„Čím víc budou říkat, že bych prohrál, tím víc o tom budu přemýšlet,“ uvedl poslanec Andrej Babiš (ANO) o možnosti, že by se pokusil kandidovat na prezidenta. Z posledního průzkumu agentury Median totiž vyplývá, že by Petr Pavel pravděpodobně dostal v prvním kole více hlasů než Babiš. Na zvolení v prvním kole by však předvídaný počet hlasů Pavlovi stejně nestačil. Zřejmě i z tohoto důvodu dřív Babiš naznačoval, že se raději než o Hrad bude znovu ucházet o post premiéra. Teď mění názor.
Jaká je další politická budoucnost šéfa největší opozičního formace ANO Andreje Babiše? Jeho zásadní politické oznámení se očekává zřejmě 26. října (dny často mění), kdy by se měl primárně vyjádřit k prezidentské kandidatuře. Možností je více. Několik dobře informovaných osob z okolí Andreje Babiše tvrdí, že nejen nebude kandidovat na prezidenta, ale navíc utlumí své politické aktivity a bude se více věnovat koncernu Agrofert. Ten jako každý velký průmyslově-zemědělský podnik zápasí s dramatických růstem cen energií.
Dosavadní rakouský prezident Alexander Van der Bellen byl podle prognóz již v prvním kole prezidentských voleb znovu zvolen hlavou státu. Více než polovinu hlasů mu přisuzují prognózy agentur ARGE a SORA. Osmasedmdesátiletý Van der Bellen, který býval předsedou strany Zelených, byl považován za favorita voleb. Jeho největším rivalem byl kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ), šedesátiletý advokát Walter Rosenkranz.
Většina hlavních prezidentských kandidátů souhlasí se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pozitivně se staví i k přičlenění do NATO. Shodují se ale většinou, že země nejprve musí splnit všechna přístupová kritéria. Česko by podle nich mělo i nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před Ruskem. Domnívají se také, že by měla Česká republika Ukrajině dodávat zbraně.
Současný velvyslanec v Izraeli a bývalý ministr obrany a zahraničí za hnutí ANO Martin Stropnický zvažuje kandidaturu na prezidenta. Podle informací deníku Echo24 už se dotazoval na ministerstvu zahraničí, jak to udělat, aby se mohl v případě volebního neúspěchu na lukrativní post velvyslance vrátit. Na dotazy Echo24 ohledně kandidatury Stropnický nereagoval.
Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?
Pokud do prezidentské volby nenaskočí ještě v posledních třech měsících, které do ní zbývají, nějaká masově oblíbená celebrita typu Jiřího Bartošky, Marka Ebena nebo Jaromíra Jágra, máme už před sebou v zásadě kompletní nabídku zájemců. Už v této chvíli se dá říct, že mezi kandidáty se šancí na Hradě skutečně zasednout, nebude žádný zkušený politik. Poprvé v historii České republiky budeme volit politicky neukotvenou osobnost. Někoho, jehož rozhodovací instinkty neprověřila reálná politika.
Oznámení koalice Spolu o tom, že do nadcházející prezidentské volby nevyšle vlastního kandidáta ani nepodpoří jednoho konkrétního vyvolává poněkud rozpačité reakce. Na jedné straně se z vládního tábora ozývá chvála za rozumné a obezřetné rozhodnutí ODS, KDU-ČSL a TOP 09, na straně druhé kabinet mnozí kritizují za slabost a nevýraznost. Spolu nakonec jen v obecné rovině vyzdvihla kandidáty Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) a kandidát na prezidenta Josef Středula odmítá poslední zvěst o výši svého platu, která se objevila na sociálních sítích. Ta bez zveřejnění jakýchkoli důkazů hovoří o tom, že Středula za svou práci bere 420.000 Kč měsíčně plus náhrady. „Tolik neberu ani za čtvrtletí,“ řekl Středula deníku Echo24. Informace o údajné výši Středulova platu vydal známý anonymní účet @JaraEfko, který se vydává za účet poslance za ANO Jaroslava Faltýnka.
Koalice Spolu nenabídne v nadcházející prezidentské volbě žádného vlastního kandidáta a v prvním kole ani nikoho konkrétního nepodpoří. Ohlásil to premiér Petr Fiala na tiskovém brífinku v Brně s tím, že nechtějí štěpit síly kandidátů. Představám koalice podle něj nicméně nejvíce odpovídají senátor Pavel Fischer, Danuše Nerudová a Petr Pavel.
Koalice Spolu toto úterý oznámí, koho nasadí, nebo alespoň podpoří v kandidatuře na příštího prezidenta. Nominant Spolu by se měl postavit prozatím největším favoritům předvolebních průzkumů. Podle politologa Lubomíra Kopečka, který působí na MUNI a SYRI, ale nelze očekávat, že by Spolu vytáhla nějaký těžký politický kalibr, protože by se na takového kandidáta snesla všechna kritika společnosti za stav na trzích s energiemi.
Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. Současný senátor za Prahu 12 Pavel Fischer se rozhodl k opětovné kandidatuře na prezidenta. Potvrdil to deníku Echo24, oficiálně má kandidaturu zahájit v příštích týdnech. Fischer v prvním kole minulé volby skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem.
Kandidát na prezidenta, kterého vyšle, nebo podpoří koalice Spolu, bude znám 4. října. Oznámil to premiér Petr Fiala na brífinku po skončení druhého kola senátních voleb. Lidé měli znát jméno kandidáta Spolu do konce září, podle Fialy se vše ale lehce zpozdilo jeho krátkou nemocí.
S koncem druhého mandátu prezidenta Miloše Zemana přichází i loučení Ivany Zemanové s rolí první dámy České republiky. Na Hradě toho po sobě ale mnoho nezanechá. Před dvěma lety nechala dokonce škrtnout oddělení sekretariátu první dámy s dvěma pracovními místy, která zdědila po manželkách Václava Havla a Václava Klause. Role první dámy u nás není určena žádným zákonem a manželce prezidenta nejsou z rozpočtu kanceláře přiznávány ani žádné zvláštní výlohy související s výkonem tohoto neformálního úřadu jako v Německu nebo Francii.
Vládní strany možná místo svého adepta na prezidenta podpoří některého z občanských kandidátů. V úvahu připadají generál Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová nebo senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. V debatě České televize ke komunálním volbám tuto čtveřici jmenovali předsedové koaličních stran Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti).
Kandidát na prezidenta Petr Pavel spolupracuje se slovenským marketingovým expertem Michalem Repou, který dělal úspěšnou kampaň i pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou nebo bratislavského primátora Matúše Valla. Ti s ním ale v roce 2019 ukončili spolupráci poté, co jeho agentura začala být spojována s proruským pučem v Černé Hoře.
Ze sobotního rozhovoru, který dal Andrej Babiš serveru Lidovky.cz, by se mohlo vyplývat, že šéf hnutí ANO začíná dávat ruce pryč od prezidentské kandidatury. Babiš v něm prohlásil, že za ním čím dál tím víc lidí chodí s tím, aby na vládní úrovni něco udělal s cenami energií. Podle svých slov je spíše manažer a více mu svědčí premiérská role, než prezidentská. Na hlavu státu by podle něj mohl kandidovat někdo jiný z hnutí ANO, v minulosti už zmínil jména místopředsedů Aleny Schillerové a Karla Havlíčka.
Prezident Miloš Zeman by za nejlepší řešení energetické krize považoval zastropování cen energií, jiné možnosti považuje za okrajové. Řekl to dnes v Lánech v rozhovoru rádiu Frekvence 1. Kulatý stůl o energetice s vládou, členy Parlamentu či odboráři svolá až po komunálních a senátních volbách. O možné debatě hovořil tento týden s odborovým předákem Josefem Středulou. „Kladu důraz především na zastropování. Myslím si, že všechno ostatní je okrajové,“ řekl prezident.
Kandidátem hnutí SPD na prezidenta bude bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině a nynější poslanec Jaroslav Bašta. Podpořilo ho 20 poslanců SPD, oznámil na dnešní tiskové konferenci v pražském Hotelu Duo předseda hnutí Tomio Okamura. Volby se budou konat v lednu, přihlášku k nim musí kandidáti podat nejpozději počátkem listopadu. Okamura návrh dnes přednesl celostátnímu grémiu hnutí, které Baštu jednomyslně doporučilo.
Nejen Josef Středula, Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Karel Janeček. O kandidaturu na Hrad už usiluje řada dalších kandidátů, jako poslední svou kandidaturu oznámil brněnský šéfkuchař Petr Kováč. O dostatečné množství podpisů, které kandidaturu umožňují, usiluje ale také třeba komik Miloš Knor a teolog Ivo Mareš. Na souboj bývalých rektorů by také Nerudovou mohl vyzvat bývalý šéf Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Celkové číslo už se začíná blížit ke dvaceti
Pět měsíců před lednovými prezidentskými volbami mají podle průzkumů největší šance na postup do 2. kola expremiér Andrej Babiš a Petr Pavel. Překvapit ale mohou i doposud méně viditelní kandidát. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity a autor knihy o prvních třech českých prezidentech Lubomír Kopeček si myslí, že hlavní bitva o křeslo prezidenta nastane až během horké fáze kampaně.
