Pět měsíců před lednovými prezidentskými volbami mají podle průzkumů největší šance na postup do 2. kola expremiér Andrej Babiš a Petr Pavel. Překvapit ale mohou i doposud méně viditelní kandidát. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity a autor knihy o prvních třech českých prezidentech Lubomír Kopeček si myslí, že hlavní bitva o křeslo prezidenta nastane až během horké fáze kampaně.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš stále odsouvá oznámení kandidatury v prezidentských volbách. Naposledy řekl, že své rozhodnutí oznámí veřejně na státní svátek 28. října, tedy téměř na poslední chvíli. Na co bývalý premiér čeká? Důvodů může být celá řada. Ačkoli průzkumy i velká část veřejnosti s kandidaturou Andreje Babiše na Hrad počítá, sám předseda hnutí ANO ji zatím nechce komentovat. Ještě na konci minulého roku prohlašoval, že se rozhodne v září.
Před námi jsou zanedlouho také prezidentské volby, na které se může těšit jen úplný cynik nebo sociopat. Problém veřejné volby prezidenta spočívá v tom, že ti, kteří by se na to dobře hodili, o to obvykle nemají zájem (nebo ani čas a peníze), takže o tom, že by na to byli vhodní, třeba ani nevědí. A i kdyby o tom věděli a zájem přece jen měli, museli by o tom přesvědčit příliš mnoho lidí, kteří by jim za to nestáli, takže tím spíše o to zájem mít nebudou.
V průzkumu Medianu by do druhého kola prezidentských voleb postoupil s Andrejem Babišem generál Petr Pavel a v něm by oligarchu předhonil a porazil. Kritiky generála v.v. Pavla irituje především jeho komunistická minulost. Pavel nebyl jen řadovým členem KSČ, byl předsedou místní organizace, kromě toho studoval na Zpravodajském institutu spadajícím pod vojenskou rozvědku, aby byl vysazen do zahraničí, ať už jako agent, nebo jako parašutista, obojí by znamenalo škodit za železnou oponou.
Keňská volební komise vyhlásila dosavadního viceprezidenta Williama Ruta vítězem prezidentských voleb. Podle komise pro Ruta hlasovalo 50,49 procenta voličů. Část volební komise ale s výsledkem nesouhlasí, napsala agentura Reuters. Už předchozí informace ukazovaly, že výsledek bude velmi těsný, největším Rutovým soupeřem byl vůdce opozice Raila Odinga. Opozice mluví o podvodu během sčítání hlasů a země se zmítá v násilnostech, ale také v bujarých oslavách.
Češi v polovině ledna rozhodnou, kdo nahradí současného prezidenta Miloše Zemana. Průzkumy zatím favorizují expremiéra Andreje Babiše a někdejšího šéfa vojenského výboru NATO generála Petra Pavla. Za nimi je s odstupem Danuše Nerudová. Také vzhledem k tomu, jak nakonec dopadly první přímé volby, je ale potřeba vnímat tyto předpovědi s určitou rezervou.
Majiteli TV Barrandov, moderátorovi a podnikateli Jaromíru Soukupovi se podařilo zmást politické pozorovatele. V tomto týdnu na instagramu své partnerky Agáty Hanychové rozebíral svou případnou kandidaturu na prezidenta a veřejnost tak nabyla dojmu, že se Soukup bude o post prezidenta ucházet. V sobotu, opět na livestreamu se svou partnerkou, ale oznámil, že si minule "dělali srandu" a vypadá to, že kandidovat nebude.
Prezidentské volby se blíží a mezi favority, kteří oficiálně oznámili svou kandidaturu na Hrad, patří i Danuše Nerudová. Bývalou rektorku brněnské Mendelovy univerzity podpořil i někdejší předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který podepsal Nerudové petiční arch. "Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé," napsal na twitteru.
Naposledy takhle dav obsadil prezidentský palác v roce 2014, když na Ukrajině vyhnali Janukovyče. Od té doby tomu byl nejblíž Emmanuel Macron, když vrcholilo hnutí žlutých vest. Ale v plné parádě to máme znovu až teď. Obyvatelé Šrí Lanky vydrancovali sídlo premiéra, nejvyššího činitele země, poté, co prezident Gotabaja Radžapaksa uprchl ze země. Výrazné příběhy si žádají výrazná vysvětlení. Nic není větším pokušením pro iluzi, že něčemu rozumíme.
Letos bude v tuzemských kinech premiérováno na padesát nových českých fikcí a dokumentů. Loni jich bylo plánováno ke třicítce, ovšem z té se nejen kvůli pandemii některá čísla přesunula na letošek (například životopisný snímek Il Boemo či pokračování komedie Copak je to za vojáka…, návodně nazvané Copak je to za mazáka…).
Koalice Spolu, která sdružuje ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, nemá ve svých řadách podle prezidenta Miloše Zemana žádnou dostatečně výraznou osobnost pro volbu jeho nástupce. Řekl to v rozhovoru televize CNN Prima News, jehož plnou verzi odvysílá stanice v neděli. Hlava státu rovněž přiblížila, jak stráví svoji letní dovolenou. Prezident v minulosti hovořil o tom, že by se mu jako kandidáti zamlouvali šéf odborů Josef Středula a prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Kandidát na ministra školství Vladimír Balaš, který má nahradit odstupujícího Petra Gazdíka (oba STAN), nastoupí do funkce asi od 1. července. Balaš to dnes řekl novinářům po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. S prezidentem hovořil o tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci školství. Zeman mu doporučil, aby si doplnil znalosti o regionálním školství. Prezident jmenuje Balaše ministrem školství ve středu v podvečer na Pražském hradě.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí vyhlásil termín příštích prezidentských voleb, které se uskuteční 13. a 14. ledna 2023. Případné druhé kolo voleb bude 27. a 28. ledna. Učinil tak dříve než předtím avizoval. Podle jeho slov proto, že někteří kandidáti už shánějí podpisy a konají aktivity, které lze označit za předvolební kampaň. Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi vyprší druhý mandát 8. března téhož roku. Vystrčil se právě v této souvislosti rozhodl vyhlásit volby už nyní.
Kdo vsadí na DeSantise jako na příštího amerického prezidenta, rozhodně neprohloupí. Není to tutovka, ale šance je poměrně veliká. Republikáni i demokraté řeší ten stejný problém, jak se zbavit svých lídrů. Pokud by se události nechaly běžet setrvačností, velmi pravděpodobně by se v roce 2024 opakoval souboj Donald Trump vs. Joe Biden. Pro obě dvě strany je to noční můra. Jestli má Trump někoho šanci porazit, je to Biden – a naopak. Opakováním souboje by tak obě strany riskovaly porážku.
Novým prezidentem Kolumbie byl zvolen levicový kandidát Gustavo Petro. V nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil milionáře Rodolfa Hernándeze, který svou prohru uznal. Dvaašedesátiletý Petro se tak stane prvním levicovým prezidentem Kolumbie. Petro chce prosadit ambiciózní penzijní, daňové, zdravotnické a zemědělské reformy a změnit způsob, jakým Kolumbie bojuje s drogovými kartely a dalšími ozbrojenými skupinami.
Poslanec a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) se podle svých vlastních slov rozhodne až na poslední chvíli, jestli bude kandidovat do prezidentských voleb na začátku roku 2023. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi. Dosud mluvil o tom, že své rozhodnutí oznámí nejpozději v září. Podle aktuálního vyjádření ale změnil své stanovisko. „Já jsem to změnil, že to oznámím na poslední chvíli,“ řekl Babiš pro ČT. „Sám nevím (jestli budu kandidovat). Sice mi to nevěříte, ale je to tak,“ dodal expremiér ve vyjádření.
Nejvyšší podporu v prezidentských volbách má i nadále předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Vzrostly preference odborového předáka Josefa Středuly, který v minulém měsíci oznámil svůj záměr kandidovat na prezidenta. V květnovém volebním modelu agentury Median si Babiš mírně polepšil a získal podporu 28,5 procenta lidí. Téměř stejný výsledek jako v předchozím modelu má Pavel, kterého by podpořilo 19,5 procenta lidí.
Tentokrát si Guardian podobný komentář odpustil. Že by se ze starých levičáků konečně stali monarchisté? Při velkých oslavách monarchie, jako jsou právě probíhající oslavy platinového jubilea, pravidelně publikuje nějakou filipiku proti královské rodině. Všiml si toho Ross Clark v konzervativním týdeníku The Spectator. Během oslav zlatého jubilea v roce 2002 komentátorka Mary Riddellová psala o „rodině, jež si dokáže získat úctu, která ale neodpovídá její popularitě“, oslavy jubilea byly prý „falešné a dočasné“.
Bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity, Danuše Nerudová, oznámila svou kandidaturu na Hrad. Napsala to na sociálních sítích. Svým prohlášením se přidala k dalšímu vážnému uchazeči, Tomášovi Zimovi, rovněž bývalému rektorovi, který do konce ledna vedl pražskou Univerzitu Karlovu. Ekonomka Nerudová chce dle svých slov stát na straně lidí v hospodářsky nelehké době. "Všichni si zasloužíme naději na lepší časy," napsala Nerudová na Twitteru.
Generál Petr Pavel, který se netají svými ambicemi stát se dalším českým prezidentem, si je vědom toho, že veřejné mínění o jeho osobě sráží nejen jeho komunistická minulost, ale i jeho vzdělání u vojenských „špionů“. Na twitteru se však brání, že jako komunistický rozvědčík nebyl „žádný Bond“. Místo toho se vylíčil jako prostý voják, který se „plazil blátem“ a „mrznul ve sněhu“. „Kdo si to neumí představit, ať se podívá na svobodníka Koubu ve filmu Copak je to za vojáka,“ přirovnal se Pavel ke komediální postavě.
Do souboje o Pražský hrad se přihlásil odborový předák Josef Středula. Krátce poté, co na odborářském sjezdu potřetí obhájil svůj mandát a vyzval ho k tomu prezident Miloš Zeman. Středula je zatím první adept na prezidentskou funkci, který chce kandidovat nikoli s podporou poslanců a senátorů, nýbrž se získanými padesáti tisíci podpisů. Jejich sběr už pro něj jeho podporovatelé zahájili. Za své hlavní téma v prezidentské kampani považuje obranu před pádem životní úrovně. Ten je v této chvíli nejhlubší v historii České republiky.
Každá doba svou atmosférou nahrává jinému typu osobnosti. Ta tu svoji příležitost buď využije, nebo promarní. Když před bezmála třemi měsíci Rusko napadlo Ukrajinu, všichni začali řešit bezpečí. V médiích se točili všemožní vojenští experti. Přišla doba udělat si jméno. Vzácná chvíle, kdy svítí kamery na profesionály z branže, která se jinak všeobecnému veřejnému zájmu v klidné době netěší. Jako to bylo za covidu s epidemiology. Kdo si dnes vzpomene na Petra Smejkala a Romana Prymulu? Odnesl je čas.
Generál Petr Pavel je připraven vzdát se své případné prezidentské kandidatury, pokud se objeví vhodnější kandidát s potenciálem výhry ve volbách. Nyní ale takového kandidáta nevidí. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO to řekl na dnešní debatě v galerii 400 ASA v Praze. Sám Pavel ještě svou kandidaturu oficiálně neoznámil. Naznačil, že jasnější stanovisko sdělí v září nebo v říjnu.
Zasloužíme si, aby příští prezident nebyl bývalý člen KSČ, řekl v diskusi na CNN Prima News šéf poslanců ODS Marek Benda. Tím mimo jiné stanovil jedno z kritérií, které budou občanští demokraté a zřejmě i koalice SPOLU brát v potaz při podpoře některého z kandidátů. Podobně se již tento týden vyjádřil i premiér Petr Fiala. Toto kritérium vylučuje kromě bývalého premiéra Andreje Babiše také generála Petra Pavla.
Začátkem příštího roku čeká Českou republiku třetí přímá volba prezidenta. Jít do boje o Hrad už deklaroval například odborový předák Josef Středula, matematik a podnikatel Karel Janeček nebo generál ve výslužbě Petr Pavel a senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Svou kandidaturu teprve zvažuje expremiér Andrej Babiš (ANO), ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová či hudebník a politik Michael Kocáb. Jako poslední v řadě oznámil předseda ČMKOS Josef Středula (54).
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula (54) oznámil na svém Twitteru kandidaturu na prezidenta. "Lidé začali spontánně sbírat podpisy na podporu mé kandidatury v nadcházející #prezidentskavolba.Velmi si toho vážím. Budu se ucházet o podporu občanů ČR, abych mohl kandidovat na prezidenta ČR jako občanský kandidát. Děkuji své rodině, že mě podpořila," oznámil Středula na Twitteru.
Drama, před nímž dnes stojí evropské vlády a mezi nimi ta česká, má ekonomické, bezpečnostní a zahraničněpolitické rozměry. Ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek je homo politicus a současně je znám jako politik se zálibou v širším, historickém uvažování. Na přísně resortní záležitosti také v tomto rozhovoru přijde řada až úplně na konci.
Prezidentská volba je v hektické době války, energetické krize a prudkého zdražování pod radarem pozornosti. A ještě dlouho nejspíš bude. V sobotu se ale objevil záblesk, kterého stojí za to si všimnout. Prezident Miloš Zeman, který na akce mimo Hrad a Lány fakticky nechodí, vyrazil na odborářský sněm. A tam velmi výrazně podpořil prezidentskou kandidaturu odborářského předsedy Josefa Středuly. Tak výrazně, že teatrálně apeloval na odboráře, aby svého lídra ke kandidatuře přesvědčili.
Prezident Miloš Zeman poprosil delegáty sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), aby přemluvili svého šéfa Josefa Středulu ke kandidatuře na hlavu státu. Byl by podle něj jedním z nejsilnějších kandidátů. Média už dříve o Středulovi jako o možném uchazeči hovořila, odborový předák kandidaturu oficiálně neoznámil. O své účasti v prezidentské volbě ale uvažuje. Uvedl, že by případně kandidoval na prezidenta po získání podpisů občanů.
Emmanuel Macron se v neděli stal nejúspěšnějším politikem páté republiky. Jako vůbec první prezident obhájil v přímé volbě mandát poté, co s vládou své vlastní strany nesl odpovědnost za všechno, co se za těch pět let ve Francii dělo. Nešlo se na nikoho vymluvit. Na rozdíl od svých předchůdců – socialisty Francoise Mitterranda a republikána Jacquesa Chiraca, kteří uhájili druhé mandáty, nezažil kohabitaci, tedy konstelaci, kdy prezident vládne s opozičním kabinetem vzešlým z následných parlamentních voleb.
