Česká republika loni dostala z rozpočtu Evropské unie o 89,5 miliardy korun víc, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice země vůči EU tvoří 39,5 miliardy korun peníze z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. V roce 2022 získalo Česko včetně příjmů z plánu obnovy o 61,2 miliardy korun víc, než odvedlo do evropského rozpočtu.
Zemědělci z unijních zemí od Nizozemska přes Rumunsko a Německo až po Francii protestují. Sužují je mimo jiné ceny pohonných hmot, ukrajinská konkurence a evropská omezení. Na jihu Francie v souvislosti s protesty došlo v úterý ráno k nehodě, kdy do protestujících zemědělců a balíků slámy blokujících silnici N20 vjelo osobní auto. Při nehodě zemřela jedna žena, její manžel a dcera byli převezeni s vážnými zraněními do nemocnice, informoval ve vysílání rádia RMC předseda zemědělských odborů FNSEA
Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.
Už několik dní mají firmy v České republice možnost zažádat si o podporu nákupu aut s elektrickým nebo vodíkovým pohonem a pořízení nebo výstavbu dobíjecích stanic. Celkem se v nové výzvě ministerstva průmyslu a obchodu plánuje utratit až 1,95 miliardy korun, záleží ale na tom, z čí kapsy. Pokud totiž nebude zájem, neproplatí program Evropská unie. Na tom, jak dobře jsou podmínky nastavené, se jednotliví hráči ale úplně neshodnou.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.
Evropská unie letos v březnu Ukrajině slíbila za rok dodat jeden milión kusů dělostřelecké munice do houfnic západní výroby. Tři dekády od konce studené války se však zdá, že evropské zbrojovky již nejsou schopné podporovat válečné úsilí v takové míře, aby byl zajištěn veškerý materiál, který Ukrajinci potřebují k obraně své země. O problémech evropského vojenského průmyslu napsal deník The New York Times (NYT).
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) od letoška najel na kontroly zemědělců přes družice.
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.
Kontroverzní program Oprav dům po babičce, na kterém vláda rozdá milion téměř všem, kdo budou chtít opravit starší dům, rozproudil debatu o tom, co je ještě únosné dotovat. Ať už z národních, nebo evropských peněz. Ty jsme v minulosti nebyli schopni využít a místo dálnic nebo rychlovlaků jsme postavili rozhledny a cyklostezky. Evropské zelené dotace teď navíc rozdáváme vlastníkům soukromých nemovitostí, kteří je nepotřebují. Začínáme se s dotacemi sžívat a chápat je jako běžnou součást našich životů, říká v rozhovoru pro Echo24 ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček.
Navzdory všem proklamacím vlády o nutnosti ozdravit státní rozpočet a omezit výdaje se chystá ministerstvo životního prostředí rozjet dotační program nebývalého rozsahu. Na program „Oprav dům po babičce“, v rámci něhož se rozdělí více než 55 miliard korun, totiž může získat téměř každý majitel „stávajícího rodinného domu“, který bude mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. A co nepokryje dotace, to pokryje zvýhodněný úvěr od spořitelen.
Kdo jiný než lidovci může v době, kdy vláda hledá, jak zalepit rekordní schodek, přijít s programem, který nabídne každému majiteli rodinného domu či chaty milion a víc korun? Kdo jiný než lidovci tomu může dát název „Oprav dům po babičce“, aby zdůraznili, že myslí na ty ryzí rodiny, kde se předává majetek z generace na generaci?
Mezinárodní měnový fond přinesl pěkné srovnání. Je z dat, která jsou veřejná. Pravidelně se publikují. Ale teprve když se v delším časovém horizontu ukážou na grafu, je vidět trend. Od finanční krize roku 2008 vzrostla ekonomika Spojených států v běžných cenách o 82 procent. V eurozóně za stejnou dobu jen o 6 procent. V celé Evropské unii byl růst jen trochu vyšší. Eurozóna je ale jádrem Evropy, kde se rodí politika, která má tyto konkrétní následky.
Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.
Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.
Oznámí-li nějaká státní instituce, že vydala svou výroční zprávu, zpravidla asi nenásleduje přetížení jejího serveru z toho, jak si ji stahují davy informacíchtivých občanů. Výroční zprávy státních institucí nepatří mezi oblíbenou četbu širokých vrstev. Občas se lidé o existenci té zprávy dovědí, když z ní novináři vytáhnou něco chytlavého. Prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavu Kalovi se povedla zajímavá věc: svým úvodním slovem k výroční zprávě svého úřadu za rok 2022 dodal ke kvantu informací v ní obsažených závěr, který jí dává novou kvalitu.
Ve dnech, kdy vládní tábor vynaložil nesmírně mnoho energie na zbrzdění valorizace důchodů kvůli 19 miliardám korun, některé jiné zprávy působí, jako by byly z jiného světa, natolik jsou s tou velkou politickou bitvou v rozporu. Tak jsme minulý týden mohli číst slova ministra průmyslu Jozefa Síkely, že s Evropskou komisí vyjednává o dodatečných pěti miliardách korun, které potřebujeme vyčerpat z Národního plánu na obnovu. Síkelovi jde o uspokojení tisícovek neuspokojených zájemců o instalaci fotovoltaických panelů. Zájemců o dotaci je víc, než se čekalo, a fronta se stále prodlužuje.
Evropská komise (EK) ve středu České republice schválila dotace v objemu 928 milionů eur (asi 22 miliard Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo všechny podmínky, aby mohlo získat první řádnou platbu z balíku zhruba 800 miliard eur (19 bilionů Kč), v jehož rámci má celkem nárok na sedm miliard. O předběžném souhlasu informovala unijní exekutiva v tiskové zprávě.
Ten, kdo je zdravý, to často vnímá jako samozřejmost a v běhu dní si nepřipouští, jak vysoká je to hodnota. To samé platí pro nezávislou justici, která poctivě hledá spravedlnost – a výsledek toho hledání se dá předem těžko odhadnout. Právě pro tu poctivost při hledání. V procesu s Andrejem Babišem to předvedl pražský soudce Jan Šott. Oba obžalované, vedle Babiše i jeho spolupracovnici Janu Nagyovou, prohlásil za nevinné, protože se nepodařilo dát dohromady důkazy, že spáchali trestný čin dotačního podvodu. A v trestním právu platí princip in dubio pro reo.
Státní zástupci se odchýlili od podstaty kauzy, jak ji vyšetřovala policie, ale ani jiné znění obžaloby by náš verdikt nezměnilo. Řekl to soudce Jan Šott poté, co v kauze Čapí hnízdo zprostil expremiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou obžaloby. Uvedl, že po dokazování nešla prokázat subjektivní stránka věci, dovodit se ale nedala ani ta objektivní, že by Farma Čapí hnízdo neměla nárok na dotaci. Státní zástupce Jaroslav Šaroch si vzal lhůtu na odvolání.
Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v podpoře zpracování zemědělských produktů dotovaly především velké firmy s desetimilionovými až stamilionovými zisky, ačkoliv podpora měla směřovat přednostně malým podnikům. Uvedl to NKÚ. Ministerstvo podle něj nesledovalo a nevyhodnocovalo hospodárnost, účelnost ani přínosy vynakládání národních dotací a při poskytování evropských dotací neověřovalo, zda podpořené projekty přinesly požadované inovace.
Česko může požádat Evropskou unii o proplacení dotací pro holding Agrofert, které byly dosud zablokované kvůli auditnímu prověřování střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedla to Evropská komise (EK) v dopise českým úřadům. Výjimkou jsou dvě dotace podniku Cerea a jedna dotace firmě Fatra. Ministerstvo financí spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu nyní řeší, jaké projekty Agrofertu s žádostí o proplacení Unii pošle. Jde přitom o peníze, které už Česko firmám vyplatilo ze svého.
Vláda rozhodla, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30.606 eur (zhruba 751.000 Kč), oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Evropská komise (EK) podle ministerstva pro místní rozvoj uzavřela po zhruba třech letech řízení o střetu zájmů s Českou republikou. Zahrnovalo několik desítek zjištění, z nichž zůstalo několik otevřených do března a května letošního roku. MMR auditorům následně odeslalo odpovědi k těmto zbývajícím případům. Nezákonná přidělení dotací, která se mimo jiné týkají i bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), budou řešit jednotlivá ministerstva. Novinářům to dnes řekl šéf MMR Ivan Bartoš (Piráti).
Koncern Agrofert by mohl podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy Kč. Důvodem je střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nekula to dnes uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v ČT. Mluvčí Agrofertu to však v následném vyjádření odmítl. Babiš v roce 2017 své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů, podle státní Evidence skutečných majitelů je však reálným vlastníkem Agrofertu.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch dnes podal obžalobu na předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. O obžalobě dvou osob dnes informoval mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze.
Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili.
Přepočítávat výhody členství v Evropské unii na má dáti – dal, na příjmy a výdaje je primitivní a dost krátkozraké. Hodnoty, které nám členství v Unii dává, jsou jiné. Obrovský otevřený trh se 450 miliony zákazníky snadno dostupnými každé české firmě a podnikateli. A donedávna, než začala pandemie čínského koronaviru, provázená návratem hraničních kontrol a covid pasy, i volné cestování po Evropě.
Členové Agrární komory (AK) dostali podle tvrzení Asociace soukromého zemědělství (ASZ) instrukce, jak se chovat během zemědělské demonstrace v Praze včetně toho, co mají a nemají říkat. Dokumenty zveřejnila ASZ, která tvrdí, že jde ze strany AK o „připravenou manipulaci“. Prezident Agrární komory Jan Doležal pro Echo24 uvedl, že kvůli zveřejněným informacím komora zaslala ASZ předžalobní výzvu. ASZ jí ale odmítá vyhovět a naopak její znění zveřejnila s tím, že se „nedá zastrašit a nebude ustupovat“.
Evropská komise odmítla českou žádost o odklad 60 dní ohledně vyjádření, jak se zlepšila kontrola střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Konečnou lhůtu jim minulý pátek v dopise, který má k dispozici server iROZHLAS.cz, stanovil na středu 22. září. Komise v srpnu varovala, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit dotace. V dubnu komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů, neboť stále ovládá holding Agrofert.
